Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vysírací děti, jak na ně?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.6.23 00:52
U nás dnešní výlet. Málem se servaly už v autě (ekvivalent k tomu, že by se servaly doma v pokoji). Po půl kilometru začal kňučet puberťák, že ho bolí nohy. Jo, dítko, co dalo kdysi ve 4 letech 17 km. Když jsem projevila dostatečný nezájem, tak to přešlo. Vylezli jsme do kopce, děti se vrhly na obědosvačinu, zplanýrovaly půl obsahu batohu a s plnými břichy zjistily, že je na světě fajn. Pravda, po dalším kilometru začalo cosi o bolavých nožičkách školkové dítě, ale pak jsme sebrali pár klacků, pozorovali myš, kosa a ptáčátko a už to bylo dobrý. Prohlídku hradu ustály obě děti se ctí, byla moc pěkná. Na hradě dostalo každé zmrzku, rodiče zasloužené kafe, děti si pak vybraly v suvenýrech drobné dřevěné přívěšky, hrdě si je nesly, celou cestu uťapaly bez řečí a na poslední vyhlídce ještě spořádaly svačinu z poslední krabičky. Cestou domů ještě zastávka na lesním hřišti. Pak se znovu skoro servaly cestou domů v autě. Tak jako dobrý, připadám si jako parádně unavená děsně líná matka, co se jí nechtělo doma uklízet, tak radši vykopala za pěkného počasí potomstvo ven 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 05:53
@Alušáček píše:
Ja jsem asi těsně po Husákovo dítě, nevim přesně ty roky které se do toho započítávají, ale facky jsem teda nedostávala. Myslím, ze tenkrát se zas tolik na výlety nejezdilo, rozhodne ne každý viken, to spis na chatu, nebo děti litaly samy po venku s klíčem na krku. Naše rodina byla trochu jiná, mamka byla asi 10let v domacnosti, dost se nám dětem věnovala a byly jsme díky tomu spis za exoty.
My jezdili kazdy tyden k babicce a na vylety ten druhy vikend den. A jo dostavala jsem nekdy, hlavne za binec v p. okojicku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 05:55
@lilith1 píše:
My jezdili kazdy tyden k babicce a na vylety ten druhy vikend den. A jo dostavala jsem nekdy, hlavne za binec v p. okojicku
A naučilo te to být pořádnějsi? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 06:01
@Svistice píše:
A naučilo te to být pořádnějsi?
To ne, ale celkove by mne diky tomu ani omylem nenapadlo prudit na vylete ani segru. A vyletovani, turistiku miluji..prave proto i ze jsme hodne jezdili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 06:15
Tak výlety dost dětí prudí. Mnohem lepší je brát děcka třeba občas do práce, pak si i matky víc váží a víc ji respektují - že prostě není jen domácí spotřebič. U fakt aktivních žen jsou ta povolání obvykle hodně zajímavá a většinou si i zvládnou zařídit, aby tam to dítě mohli občas vzít. Teď máš sice roční dítě, takže asi jen občas něco děláš z domova - ale i tam se dá dítě zapojit (min. to sedmileté, tak hranici vidím u těch pěti let, to už dítě vnímá, že máma i něco umí, kromě uklízení hraček a plnění myčky), ukázat, co dovedeš, že jen nesedíš doma a celé dny nečekáš na ty výlety a ten rodič děsně stoupne v ceně. No, a pak nakonec budou mít i větší zájem o ty výlety - protože je jedno co děláš, ale s kým, a když s ním prostě nechceš jet, tak to většinou není o tom, že nek nechceš, ale nevidíš důvod, proč s tím člověkem trávit čas. Ten to máš asi i spojené s tím rodičákem, že prostě jsi furt po ruce - to na atraktivitě a respektu k rodiči nikdy nepřidá, takže máš trochu nevýhodu, ale minimálně ten starší by si mohl pamatovat i pracující matku (pokud teda nejsi na RD nepřetržitě 7 let - to zas ta tvoje akčnost dává jiný kontext, to by sis tím jen kompenzovala rezignaci na vlastní život, a to děti taky vycítí a prostě se podílet nechtějí, protože to je jen „předstíraná akčnost“, náhražka, a tam moc nic nepomůže).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 06:47
@lenka4723 píše:
Mě se to už vůbec netýká, protože mám děti velké.
Jen se divím, kde lidi berou tolik energie mít každý den po 8 hodinách práce zajímavý a nestereotypní život.
Taky závidím…já byla vždy ráda, že jsem doma a mám chvíli klidu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 08:09
@Tomie promiň, ale dítě v práci je moje noční můra a kdykoliv si ho tam musím vzít (teoreticky to charakter práce umožňuje), modlím se, aby se nevyskytlo něco nečekaného nebo se mnou někdo nemusel něco řešit. Protože ač mám dítě, co se samo zabaví, tak dle zákona schválnosti, když fakt řeším něco důležitého, tak mě zrovna nejvíc potřebuje. Takže je to obvykle o posazení před pohádku, maminka si jenom něco vyřídí. A ne, teď zrovna nemůžeme jít čůrat a promiňte, kliente, mé dítě musí jít nutně kakat. Když mám home office v kombinaci s nemocným dítětem, je to na žaludeční vředy a jestli si z toho mé dítě něco pamatuje, tak nervní matku - teď mě chvíli, prosím, neruš a nic po mně nechtěj. A to jsem pracovala už při RD (na HO), ale zásadně, když potomstvo spalo. Moje děti moc dobře vědí, že máma pracuje, ale pro dobro všech striktně odděluji svou kariéru profesní a rodinnou. Spojit to v jedno znamená obě strany šidit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
5.6.23 08:13
@Anonymní píše:
No ty kokso, teď jsi mi to nandala.Si představ, že jsme s manželem a s dětmi postavili svépomocí barák, denně vařím a starám se o dům a zahradu. A MIMO jiné si tedy dovolím i mít ráda výlety. Protože představ si, nechci, aby jediné vzpomínky na tuto část života byly „malta a zlaté písky“. Ale klidně si dal jeď svou. Já se víc k diskuzi vyjadřovat nepotřebuju.
Proč reaguješ většinou jenom na příspěvky, kdy se ti to snaží někdo „nandat“? Jako nejsi tak trochu vysírací?
To sis z této diskuze nic jiného neodnesla? Podle mě tu zaznělo pár zajímavých tipů, uklidnění apod.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.6.23 08:20
Máme dvě děti 7 a 3,5. Bydleli jsme v Praze v bytě a denně jsem s dětmi vyrážela ven - hřiště, často zoo, park, pumptracky, království železnic, hřiště s vodními prvky, občas muzeum atd. Stávalo se velmi výjimečně, že by nikam nechtěli a prudili.
Před cca rokem jsme se přestěhovali do malého města, velký dům, zahrada a bydlí s námi prarodiče. Četnost výletů se dost snížila, jezdíme občas v neděli a s mladším dítětem jdu v týdnu tak 1-2× hřiště nebo výlet vlakem nebo autem.
Starší prudí snad u každého výletu, že nechce jet, spoustu řečí, křiku, fakt nepříjemné. Chce být doma/v zahradě/s babičkou. Mladší prudí jen málokdy, ale občas taky.
Celkově si myslím, že jsou tady spokojenější než v Praze. A taky občas samy říkají, že je to tady lepší.
Takže z toho mám pocit, že jim ten dům, zahrada a babička přijdou zkrátka atraktivnější než výlety. Nechávám je teď často doma a je to v pohodě, akorát za nevýhodu považuji to, že se občas servou (to se venku na výletech nestává).
- Citovat
- Upravit
5.6.23 08:45
@pet p píše:
Proč reaguješ většinou jenom na příspěvky, kdy se ti to snaží někdo „nandat“? Jako nejsi tak trochu vysírací?
To sis z této diskuze nic jiného neodnesla? Podle mě tu zaznělo pár zajímavých tipů, uklidnění apod.
Také mě to napadlo. Že ty děti budou překvapivě po mamince. A přesně proto ji to o to víc rozčiluje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 10:15
@Aglája75 píše:
Znam hodne deti, ktere si ve sklle vymysli, kvuli tem vyslechum vylety do aquaparkku a podobne pritom treba byly s rodici opekat burty a naucily se behem toho vic nez na te radoby aktivite, vic si s rodicema popovidaly atd atd, ale stydi se za to…:(, prijde mi to nejen smutne, ale i trochu chorobne jak spolocnost nastavuje hodnoty:( a to uz ve skole:(.Příspěvek upraven 04.06.23 v 16:36
Dělání ohně děti většinou milujou, a celkově tohle předhánění neznám. Nejsi na to nějak víc citlivá protože nemůžeš nebo nechceš s dětma ty další aktivity provozovat?
Já mám taky ráda i práci na zahradě apod. Ale dětem prospěje i jiný druh pohybu typu kolo, plavání, lezení, učit se třeba bruslit. Prospěje jim i sem tam nějaká kultura a vědět, že svět není jen ta jejich malá vesnička. Prospěje jim i jiný kontakt s lidmi tam venku mimo školu. Není to asi úplně nutné pokud mají dostatek pohybu doma a dostatek socializace aspoň v té škole. Ale že by to lidi dělali z lenosti si nemyslím. Spíš to dospělí potřebují, nabíjí je to a v určité míře je to součást „výchovy“.
Já třeba chci vést děti k pohybu a nechci, aby za vrchol kultury považovali něco typu Brutus revival.
S širšími obzory se podle mě zvyšuje i tolerance člověka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 10:48
Pamatuju, jak kterási spolužačka koukala na mě dítě povýšeně, že jako nikdy neletělo letadlem. A me dítko mi pak v soukromí s dětskou upřímnosti řeklo - mne je jí líto… Jo a proč? Představ si, že ji rodiče nikdy nevzali pod stan!
Toliko k prioritám. Na dětech nesetrime a i to letadlo už máme „splněné“, ale často mi přijde, že mnohem víc energie mě stojí vymyslet dovolenou na chalupě u rybníka, než kliknout na internetu a koupit pro rodinu all in do Egypta. A když mě pak přemlouvají, že to bylo super a jestli tam za rok pojedeme zas… Holt líná matka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 11:52
Příbuzní mají děti, co prudí neustále. Pořád se jim něco nelíbí, pořád něco chtějí. Ne, nemůžou si počkat až dojdeme ke stánku se zmrzlinou všichni, protože to budou opakovat třeba dvacetkrát pořád dokola, až jejich rodiče rezignují a dojdou s nimi napřed ke stánku, protože už nevědí, co s nimi jiného 
. Musí mít tu zmrzlinu okamžitě a hned 
Jenže za chvíli mají žízeň a ne, nechtějí vodu, ale džus, ačkoliv běžně doma vodu pijí. Ale teď ví, že tamhle ho mají a tak raději přestanou pít úplně, urazí se, neodpovídají na otázky a rodiče ignorují, dokud jim žen džus neskočí koupit Předstírání nevolnosti, aby dosáhly toho, co chtějí je běžná vec. Je to strašný a nikam s nimi už nechodíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 12:38
@ulice tak jako já se nedám a nevymeknu, což neznamená, že to na mě nebudou opakovaně zkoušet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.23 12:43
@ugluk píše:
@ulice tak jako já se nedám a nevymeknu, což neznamená, že to na mě nebudou opakovaně zkoušet
Asi tak. Taky jsme brutálně dusledni, ale naše děti se prostě s tou gramofonovou deskou už narodily. A starší se musel naučit vidět tu sklenici z půlky plnou a ne zpolaprázdnou.
Btw, vcera celkem bázně poznamenal, zda ten meloun není moc melounovej. Navrhla jsem, at ho okamžitě odevzdá, jestli vůči němu má výhrady, a bude zdárně sežrán jiným členem rodiny. Už ani necekl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
