Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@blumen píše:
Ja bych teda jeste dodala, ze mne se gramatika, nabiflovana na zakladce a stredni v Nemecku hodi, muzu dceri pomahat se skolou. Ze jsem potrebovala par mesicu cas na to, porozumet nemeckemu akcentu je vec jina, ale gramatiku ocenuju.
Presne za komunistu byla vyuka mnohem lepsi nez ted, ldo se ucil, tak umel… dnesi vyuka na zakldce je naprosto k nicemu do te 5. tridy na vetsine skol:(0
Plynule - tedy se znalostí C1 a výš, mluvím 5 jazyky. Dalšími dvěma se taky trochu domluvím. Manžel taky tak, 7 jazyků. V 100% souhlasím, výuka na školách je mizerná a je to ztráta času. Na střední jsem se naučila 2 jazyky - ALE byli to intenzivní kurzy s rodilými mluvčími. Plus pro rodiče, že platili nemálou částu, plus pro mě, že jsem nebyla líná (Češtinu si taky odhaduji na C1). Ostatní jazyky jsem se naučila během pobytu v zahraničí, to pak jde samo.
@Lama Lama píše:
Me by stacilo, kdyby umeli slusne anglicky. Zbytek uz je nadstavba, lterou člověk zvládne za rok dva, pokud se do toho opre, když bude potrebovat. K kcemubeznemu smtelnikovi se SŠ vice, než 3 jazyky?
Vysledky jsou ze ZS. Myslim, že kdyby jim 3 hodiny tydne posteli od prvni třídy Peppa pig a pak postupne presli na youtube videa hracu Minecraftu a dalsich youtuberu, umi toho děti mnohem vic bez jakekoli dalsi intervence, než to, co predvadi ted. Uroven je zoufala. Děti se uci slovicka bez nebo s minimalnim kontextu, doplnuji tvary slove do cviceni, aniz by kdy zkusili stvorit celou vetu nebo dokonce reagovat na otazku.
Děti chodí do škol, počítáme-li zš a sš 13 let. Umět jen jeden cizí jazyk, i když na velmi pokročilé úrovni, to je velmi málo na tak dlouhou školní docházku. Ano, když dítě sleduje něco v cizím jazyce, tak kupodivu samo se dostane na velmi pokročilou úroveň v dané oblasti. Děti a mladí lidé se ty jazyky učí snadno, později to jde taky, ale už některé věci fungují hůře a fungují jinak. A potom, kdo by ovládal ze školy 3 jazyky plus mrtvou latinu, tak se bude daleko snáz učit další cizí jazyk v dospělosti. Kdo proti tomu ve škole měl mizernou jazykovou výuku, tak pak mu nejde se učit cizí řeč v dospělosti.
@blumen píše:
Nase deti vyrustaji dvojjazycne a muzu rict, ze aby ten jazyk ovladali opravdu dobre, vcetne cteni a psani, tak je to drina. Makame doma na cestine a ve skole a skolce nemcina. Kazdy si to predstavuje jak Hurvinek valku mi prijde. Za rok se dite, ktere driv v Nemecku nebylo, nemcinu nenauci. Rozhodne ne tak, aby se bez problemu domluvilo. Zkusenosti nejen me.
Tak úplně malé děti neumí třeba psát a číst v mateřském jazyce, nicméně v tom jazyce plynně mluví. Neznají gramatická pravidla, aspoň ne školním způsobem, a přitom jejich jazyk je lepší než někoho, kdo driloval gramatická pravidla, akorát neumí mluvit, souká to ze sebe, jazyk je nepřirozený, dle české učebnice, z které se to učil. Rovněž malé děti nemají tak širokou slovní zásobu, ani osmileté dítě nezná řadu českých slov, která předpokládají třeba znalost nějakého oboru (nechci psát vědního. Ono je klidně možné, že dítě z bilingvní rodiny v testech z gramatiky dá horší výsledky než jiné dítě, které je drilované na gramatická cvičení - ať v češtině nebo cizím jazyce. Jenže ono ten jazyk umí používat přirozeně. Ano, bývá tady, že z jednoho jazyka občas něco p oužije v tom druhém. Toto se ale časem upraví.
@Náhodný host píše:
Děti chodí do škol, počítáme-li zš a sš 13 let. Umět jen jeden cizí jazyk, i když na velmi pokročilé úrovni, to je velmi málo na tak dlouhou školní docházku. Ano, když dítě sleduje něco v cizím jazyce, tak kupodivu samo se dostane na velmi pokročilou úroveň v dané oblasti. Děti a mladí lidé se ty jazyky učí snadno, později to jde taky, ale už některé věci fungují hůře a fungují jinak. A potom, kdo by ovládal ze školy 3 jazyky plus mrtvou latinu, tak se bude daleko snáz učit další cizí jazyk v dospělosti. Kdo proti tomu ve škole měl mizernou jazykovou výuku, tak pak mu nejde se učit cizí řeč v dospělosti.
No, koukám, že tě ty jazyky fascinují. Ale Zš A sš má být všeobecná příprava. Já si fakt myslím, že dva jazyky, pokud je bude umět na dobré úrovni ( pro mě třeba C1 aj, B1 druhý jazyk) uplně jako základ stačí. Pak je prostor, že se bud naučí dál nebo prostě ne.
Já umím angličtinu, němčinu, fancouzštinu, španělštinu. Pořádně využiju vlastně jen tu angličtinu - profesně i v běžném životě a při cestování. Fancouzštinu jsem nevyužila snad nikdy. Německy v okolních zemích při cestování, ale nikdy nebyl problém se tam domluvit i anglicky. Španělština mi prostě baví, učím se jí pro zábavu, baví mi v ní číst, poslouchat audioknihy. Využiju i v tom Španělsku, ale v turistických lokalitách se není problém domluvit anglicky. Snad by to mělo stěžejní význam pro ty, kdo chtějí cestovat do latam.
@Anonymní píše:
@blumen souhlasím, taky mám bilingvní děti, čj aj, ale žijeme v čr, a mluví rozumí dobře, ale gramatiku, psaní se učit musí.. myslím, že není těžké naučit se základy několika jazyků, ale umět je na úrovni C1-C2, to je v podstatě plynně na úrovni rodilého mluvčího, to už chce fakt hodně času a učení…Já mám AJ tak B2 a to s tím mluvím každý den… nějak základně jsem schopná se domluvit 3 dalšími jazyky…
Tak gramatika je dvojí, jednak ta, co člověk používá, když tvoří věty. Pokud někdo v jazyce mluví, tvoří správné věty, tak tu gramatiku ovládá, používá ji správně. Pak tu je gramatika jako soubor pravidel, které rodilý mluvčí, který se tomu neučil, sám od sebe znát nebude. Mohu mluvit bezvadně česky, ale nemusím být schopen určit, co je ve větě doplňkem a o jaké příslovečné určení se jedná, nebo to je přívlastek?
Pokud dětí chodí do škol 13 let, tak tu myslím hodně času je, aby se naučily více než jeden cizí jazyk na velmi pokročilou úroveň. Před časem se tu někde psalo, co se učí děti na prvním stupni. Občas mi to přišlo, že to je výuka, aby se nějak vyplnil čas. Občas důraz na nepodstatných nebo sporných věcech. Protože dle názorů odborníků dítě v tom věku není schopné vstřebávat skutečné vědecké poznatky. Např. samotnou biologii nebo zeměpis by nechápalo, tak tu musí být vlastivěda.
Dítě samozřejmě v některých oblastech je limitované, dle mého názoru to není ani tak u exaktních oborů, ale třeba u literatury. Dítě neví nic o životě, vztazích mezi muži a ženami. Jenže právě toho se týká nějaké literární dílo. Takže pak tu je bezduché biflování obsahu díla i výkladu, jak „správně“ se to má chápat. Tj. „co chtěl básník říci“.
@Magda26 píše:
Spoluzacka vyjela na rok do USA jeste na stredni (90.leta). Jednak ji to totalne socialne vyradilo z kolektivu, coz uz se nesrovnalo ani do konce studia, druhak vzhledem k zalostne urovni americkeho skolstvi (stredniho) chytla strasny deficit ve vsech predmetech a co se tyce AJ, mirne si vylepsila jen fluenci, ale v gramatice katastrofa. Nemluvilo se tam zrovna spisovne a podle pravidel, takze v tomto pak hrozne plavala, protoze naucit se nejake pravidlo nasucho drilem je jedna vec, ale pokud se vam do toho neustale vkrada neco, co jste si za ten rok naposlouchali a je to s tim pravidlem v rozporu, je to dost tezko resitelne… Puvodni plan byl, ze si po navratu udela nejaky certifikat, ale to vubec nepripadalo v uvahu kvuli tomuto. Sama zhodnotila, ze prinos pobytu byl hlavne v te zkusenosti, ze se musela o sebe sama postarat atd. Jazykove ji to paradoxne spis ublizilo.
Zažil jsem kohosi, kdo rok studoval v USA (sš). Mluvil anglicky i rozuměl zcela plynně, ale nějaké gramatické testy, výsledky slabý průměr. Důvodů možná více, tak americká gramatika se občas trošku liší od té britské, dle které je většina učebnic. Jenže o co jde, umět udělat nějaké testy, nebo umět se plynně domluvit a rozumět americkým filmům? Já na sš míval z AJ jedničku, pak jsem se setkal s anglicky mluvícími cizinci a nebyl jsem schopen vysvětlit cestu. Nějak jsem se vyjádřil, ale naprosto primitivní jazyk, spíš jsem musel odposlouchávat, jak to oni říkají. „Go straight on“ jeďte rovně, to jsem musel od nich slyšet, nějak jsem to neznal.
@blumen píše:
Nase deti vyrustaji dvojjazycne a muzu rict, ze aby ten jazyk ovladali opravdu dobre, vcetne cteni a psani, tak je to drina. Makame doma na cestine a ve skole a skolce nemcina. Kazdy si to predstavuje jak Hurvinek valku mi prijde. Za rok se dite, ktere driv v Nemecku nebylo, nemcinu nenauci. Rozhodne ne tak, aby se bez problemu domluvilo. Zkusenosti nejen me.
Ja tuhke zkusenost nemam, dcera je tu od 2 let a od skolky normalne rozumi a mluvi, ale jasne, obcas nejaky slovicko nezna, to je normalni u bilingvnich deti, taky to ze dlouho mixuji oba jazyky nebo ze tvori vetu treba v nemcine s ceskou gramatikou apod..ale to vse je prirozene a casem se to srovna..a co se tyce skoly, tak stejne jako dite v cesku musi se ucit psat a cist a ucit se gramatiku jazyka.
Znam tu i dost rodiny vetsi deti to maji vydrene, ale i tak, vetsina za rok jazyk ovlada, jen proste ve vyssi tride uz musi dohanet a drit na gramatice, deti co prijdou do skolky casto zvladaji jazyk uz i za pul roku. Nektere treba diky vice jazykum nemaji gramatiku 100% tak jsou do predskolni tridy ale dost jich jde rovnou do 1.tridy.
@blumen píše:
Ja bych teda jeste dodala, ze mne se gramatika, nabiflovana na zakladce a stredni v Nemecku hodi, muzu dceri pomahat se skolou. Ze jsem potrebovala par mesicu cas na to, porozumet nemeckemu akcentu je vec jina, ale gramatiku ocenuju.
Tak němčina je specifická, tady jde dosti věcí se nabiflovat a v němčině použít. Výraz jako „jde o to“ to mi přijde jako přeložený germanismus. Určitě by v angličtině nešlo „it goes about“. V české tradici tu bylo drilování gramatiky, ale dříve bylo spojené i užíváním té němčiny.
@Maminanamatersky píše:
Jo, výuka jazyků na českých školách je tristní. Výsledek u většiny žáků je, že se v reálné situaci bojí promluvit, aby neudělali chybu (a nedostali od pančelky pětku). Omezila bych to stupidní vyplňovaní pracovních sešitů a zaměřila se víc na konverzace a souvislosti…
Ano, to je český styl výuky. Neudělat chybu, to je základ. Za chybu se trestá, i když třeba jen napomenutím nebo důraznou opravou. Přitom paradoxně mnohdy ty absolventky pedagogických fakult mají v jazyce chyby, které by opravdu mít neměly. Protože ty chyby pak předávají svým žákům.
@Sedmnactnulajedna píše:
Latina mi přijde zbytečná, tu ať se učí medici. To už je lepší jakýkoli živý románský jazyk, například italština.
Jinak jazyk se dá naučit pouze tím, že jsem mu vystaven a aktivně ho používám. Je dost možné, že i tady platí pravidlo „10000 hodin dělá mistra“, což by ve školním provozu znamenalo to, že by výuka musela být dvojjazyčná nebo i trojjazyčná - postupně by děti přecházely v určitých předmětech na cizojazyčnou výuku. To mi v českém prostředí přijde jako sci-fi. Navíc by se jim zhoršila čeština - měly by problém vyjadřovat se český o odborných věcech (třeba biologii). Zkrátka něco za něco, pokud mluvíme o výborném zvládnutí hned několika cizích jazyků.
Jinak souhlasím s tím, že cizí jazyky by se v první řadě měly učit tak, že učitel (+ další materiály) mluví (téměř) výhradně cizím jazykem a děti se musí přizpůsobit/přidat.
@Sedmnactnulajedna píše:
Latina mi přijde zbytečná, tu ať se učí medici. To už je lepší jakýkoli živý románský jazyk, například italština.
Jinak jazyk se dá naučit pouze tím, že jsem mu vystaven a aktivně ho používám. Je dost možné, že i tady platí pravidlo „10000 hodin dělá mistra“, což by ve školním provozu znamenalo to, že by výuka musela být dvojjazyčná nebo i trojjazyčná - postupně by děti přecházely v určitých předmětech na cizojazyčnou výuku. To mi v českém prostředí přijde jako sci-fi. Navíc by se jim zhoršila čeština - měly by problém vyjadřovat se český o odborných věcech (třeba biologii). Zkrátka něco za něco, pokud mluvíme o výborném zvládnutí hned několika cizích jazyků.
Jinak souhlasím s tím, že cizí jazyky by se v první řadě měly učit tak, že učitel (+ další materiály) mluví (téměř) výhradně cizím jazykem a děti se musí přizpůsobit/přidat.
Latina není jen pro mediky, z latiny jsou odborné výrazy třeba ve fyzice. A kdo by znal základy latiny, tak by se velmi snadno učil nějaký románský živý jazyk. Latina bývala na klasických gymnáziích a nemyslím, že by to byl ztracený čas.
@Semtex píše:
@Náhodný host já si třeba myslím, ze jazyk stačí jeden, ale vadí mi, ze se zrušily na ZŠ “zahradky” a dílny. Já jak jsem bydlela v paneláku, neměla jsem kde jinde si tyhle věci vyzkouset, neměli jsme v rodině nikoho s domem. Na ZŠ jsme měli skleník, kuchyňku, dílnu, venkovní domeček s naradim na zahradu, uměly realisticky mimina na prebalovani…to všechno mě bavilo hodně a bylo to takové osvěžení té výuky v lavicich, no ale dost se to teď zkrouhlo, možná ze tu alespoň rodinnou výchovu ještě mají? Pracovat ven děti v rámci výuky určitě nechodi, ani nemají kam, když mají pracovní činnosti, je to jako druhá vytvarka, akorát tam něco sijou nebo lepí
@Semtex píše:
@Náhodný host já si třeba myslím, ze jazyk stačí jeden, ale vadí mi, ze se zrušily na ZŠ “zahradky” a dílny. Já jak jsem bydlela v paneláku, neměla jsem kde jinde si tyhle věci vyzkouset, neměli jsme v rodině nikoho s domem. Na ZŠ jsme měli skleník, kuchyňku, dílnu, venkovní domeček s naradim na zahradu, uměly realisticky mimina na prebalovani…to všechno mě bavilo hodně a bylo to takové osvěžení té výuky v lavicich, no ale dost se to teď zkrouhlo, možná ze tu alespoň rodinnou výchovu ještě mají? Pracovat ven děti v rámci výuky určitě nechodi, ani nemají kam, když mají pracovní činnosti, je to jako druhá vytvarka, akorát tam něco sijou nebo lepí
Tak k životu toho stačí málo, když člověk sleví. Ale pokud děti sedí dlouhé hodiny více než 10 let ve školách, tak proč by nemohly umět více? Proč ze školy znát naprosté minimum a chceš-li více, tak se to nauč jinde? K čemu tak škola je?
@Náhodný host píše:
Latina není jen pro mediky, z latiny jsou odborné výrazy třeba ve fyzice. A kdo by znal základy latiny, tak by se velmi snadno učil nějaký románský živý jazyk. Latina bývala na klasických gymnáziích a nemyslím, že by to byl ztracený čas.
Tak angličtina je též z poloviny latina. Nicméně na co se učit mrtvý jazyk jen proto, že se pak snáz naučím jiný jazyk. Třeba zrovna ta italština ti dá prakticky totéž a ještě se domluvíš na dovolené.
A jinak času je málo. Kdyby mělo být věnováno nadprůměrné množství hodin jazykům, musí se ubrat jinde - v odborných předmětech, sportu, estetice, různých finančních a jiných gramotnostech…
@Kasandra159 píše:
To je poněkud zavádějící, IB program je v angličtině a povinně je druhý jazyk, ale ten může být i mateřský, pokud mateřským není angličtina. Není tedy nutno, aby to byly dva cizí jazyky. Dítko přestupuje na zahraniční školu s IB programem a při výběru zvažovalo i to, zda k angličtině češtinu samostudiem, nebo pokračování v němčině.
IB nemusi byt jen v anglictine, ale my teda v anglictine mame. Ten druhy jazyk muze byt i matersky jazyk ano, ale treba nase skola nabizi nejakych 5 jazyku, a cestina mezi nimi opravdu neni😅 bohuzel😄
@Sedmnactnulajedna píše:
Tak angličtina je též z poloviny latina. Nicméně na co se učit mrtvý jazyk jen proto, že se pak snáz naučím jiný jazyk. Třeba zrovna ta italština ti dá prakticky totéž a ještě se domluvíš na dovolené.
A jinak času je málo. Kdyby mělo být věnováno nadprůměrné množství hodin jazykům, musí se ubrat jinde - v odborných předmětech, sportu, estetice, různých finančních a jiných gramotnostech…
Ano, kde jde o pokročilejší slovní zásobu, tak angličtina toho má z latiny hodně. Hodí se skvěle třeba při studiu španělštiny. Jenže ta má i výrazy odjinud, někdy z latiny nepřevzala a má svůj výraz. Latinu se jde učit jako mrtvý jazyk, je to snazší, žádná konverzace není nutná, ani rodilý mluvčí. Velmi to pak pomůžu při studiu živých románských jazyků i jazyků dalších, třeba té angličtiny.
Pokud jde o časové dotace, tak jazykům bych dal více a nebál bych se rušit jinde. Tělocvik bych ponechal. Ale hlavně i ty dotace, co tu jsou, tak v rámci toho času se děti naučí žalostně málo. To vidím jako problém.
Když si kladu otázku, co z té zš nebo sš mělo v životě nějakou cenu, tak vidím velký prostor k redukci. Kde to mělo dát všeobecný přehled, tak to se nekonalo. Místo toho nezáživný styl výuky, hlavně mít jedničku.
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.