Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky, v pondeli to bude 14dni, co jsme prisli o naseho chlapecka. Porad se s tim nemuzu smirit, myslim na nej snad kazdou minutu, vraci se mi strasny vzpominky z porodniho salu, kdy jsem ho musela porodit.Co pomohlo vam, aby jsem to, co se stalo, prijala a naucila se s tom zit a fungovat jako mama pro moje 2 syny?
My přišli o mimčo v 25tt. Předčasný porod kvůli skryté infekci. Malá umřela po 5 dnech. A protože jsme žádné děti ještě neměli, bylo to peklo. Dnes je už rok a je to snesitelnější. Mně hrozně pomohla podpora manžela, bez něho bych to nedávala. Potom taky návrat do práce a konečně další těhu. Ale bez tajných občasných slz se to neobejde ani dnes. Jen je to trochu snesitelnější. Držím palce ![]()
Já jsem brečela každý den skoro rok. Pomohla mi až moje terapeutka na kineziologii. Smířila jsem se s tím a přestala jsem se obviňovat.
@hmonika Také jsem to zažila. Spontánní potrat v 18. týdnu. Vím, že tohle asi slyšet nechceš, ale pomůže jen čas… Preboli to a bude líp, věř tomu ![]()
Já na naší holčičku nikdy nezapomenu, ale čas bolest otupil.. Drž se, držím palce.
Moc mě to mrzí ![]()
14 dní je moc krátká doba na to aby jsi byla v pohodě. Někdy to trvá strašně moc dlouho, asi by to chtělo, aby Ti doma někdo pomáhal a ty jsi měla trochu času pro sebe a nebo naopak na děti. Myslet na ně, ne tak uplně na „sebe a to co se stalo“. Ale osobně vím, že toto bude bolet ještě dlouho a začít fungovat znovu chvíli trvá.
Mě porod syna v 33tt hrozně moc změnil, myšlenkový postupy a názory šli najednou úplně jinou cestou. Hodně lidí nechápalo, ikdyž vědělo proč ta změna přišla.
Můžu jen říct, že časem to trochu přebolí, ale vzpomínky zůstanou.
drž se - někomu o tom dopodrobna řekni, taky je to krok dál. ![]()
Také jsem přišla o miminko v 18 tt. První týdny jsem celý porod viděla kdykoliv jsem zavřela oči. Nemohla jsem spát a manžel mi pouštěl Čapkovy povídky a musel svítit. Dlouho jsem měla strašný sny a přes den jsem brečela. A ještě když mě propouštěli, tak mi doktorka vynadala co brečím, že mám doma dvě děti. Dnes mám doma tři ta nejmenší je moje lásečka a jsem nejšťastnější. Ale ty 3roky, než se narodila bylo peklo.
Přeji Vám, abyste se z toho dostala co nejdřív. Moc mne Vaše ztráta mrzí. A třeba se zadaří a budete opět šťastná ![]()
@Kelliee
to muselo byt pro vas hrozny, kdyz uz jste i svy miminko videla ![]()
Muj muz je mi taky oporou, ale on to bere trichu snadneji, on necitil miminka pohyby, nemusel si prozit ten „porod“,takze pro nej jde zivot dal, ale ja mam pocit, ze s nasim klouckem odeslo kus mne ![]()
@berua13 moc dekuju
Nektery den se zda lepsi, ale jindy zas sileny, ze se mi nechce ani rano vstat, nemuzu nic snist.
Uz bych chtela mit za sebou alespon pul roku ![]()
@KamisB rikam si, proc jsem musela otehotnet, bylo to necekany, treti miminko jsme neplanovali, mohla jsem byt ted normalne stastna, neprozivat tuhle ztratu ![]()
Tak moc jsme se nakinec na miminko tesili, ze ted si moc preju, abych co nejdriv otehotnela, ze to je asi jedina naplast na bolavy srdicko
@Acai moc dekuju ![]()
Taky cely porod vidim pred ocima, nasemu klouckovi se ode mne vubec nechtelo, ja ho moc prosila at uz odleti, loucila se s nim
![]()
Taky me kazdy utesuje, ze uz 2 deti doma mam, nechapou, ze i tak to strasne moc boli, ze se ani nemuzu nadechnout.
Doufam, ze si k nam treti miminko brzy najde cestu jako k vam ![]()
@hmonika píše:
@KamisB rikam si, proc jsem musela otehotnet, bylo to necekany, treti miminko jsme neplanovali, mohla jsem byt ted normalne stastna, neprozivat tuhle ztratu
Tak moc jsme se nakinec na miminko tesili, ze ted si moc preju, abych co nejdriv otehotnela, ze to je asi jedina naplast na bolavy srdicko
Potreti jsem otehotnela taktez neplanovane. Dite jsem zas tak uz nechtela ale nechali jsme si ho. Prisli jsme o nej v 17tt. Strasne jsem se obvinovala ze jsem to privolala kdyz jsem ho nechtela. Dneska mam deti celkem 4. I kdyz ta ztrata zustava prekona to cas. O to vic si vazim ze mam doma tolik zdravych deti. A predtim mi pomahali ti dva co byli doma. Kvuli nim jsem fungovala…
@hmonika - já si ze začátku říkala, že taky chci brzo jiný miminko. Ale nakonec jsem byla ráda, že to trvalo 3 roky než se prcek narodil. Zpětně s čistou hlavou musím říct, že dřív bych to asi nezvládla. I takhle jsem se celý těhotenství bála, co se může zase po. Ale na druhou stranu jsem věřila, že bude vše v pořádku.
Otěhotnět brzo po porodu (ikdyž já nemohla musela jsem min půlroku až rok čekat) bych asi psychicky nezvládla.
Ale každá máme „záplatu“ jinou.
Tobě moc držím palce, aby se další miminko povedlo a vy byli šťastní.
@hmonika dva týdny je ještě hodně málo, vím co prožíváš, já nemohla jíst, spát… zdály se mi hrozný sny o miminku
Do toho byly zrovna vánoce a to mi taky nepřidalo. O trochu se to zlepšilo po šestinedělí a pak když jsem šla do práce…
Ale i dnes na svojí holčičku myslím hodně často a to i přesto, že mám sestitydenniho chlapečka ![]()
Určitě se ještě dočkás zdravého miminka ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.