Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Semyaza @alsem co to tady o mne beze me?
Ali co tobe je do mych nohou co? ![]()
ale jinak teda predevsim @Semyaza miluju az za hrob
![]()
Krásné ráno, jsem tu nová, ale dlouho vás už čtu. Toto je pro mě relativně citlivý téma, proto budu ráda za zachování anonymu.
Je mi 37 let, mám přítele 34. Jsme spolu necelý 3 měsíce. Navštěvujeme se, naše děti se už znají, mají se rádi a rozumí si. Cítím z něj, že mě má rád, pořád se mě dotýká, hladí mě a milování je báječný, vášnivý, intenzivní.
Nicméně mi ještě nikdy neřekl, že mě má rád, že mě miluje, bohužel ani že se mu líbím, nebo že mi to sluší
Jediný co mi říká, je, že se mu stýská, že je mu smutno, že nechce, abychom odjeli atd. Když je s dětma u nás, tak odjíždí pozdě večer, takže rozhodně nespěchá.
Jak říkám, cítim, že mě má rád, už padla řeč i na stěhování ( do budoucna samozřejmě), ale tohle mi chybí. Je ještě moc brzo nebo to tak některý chlapi prostě mají?
Jak jsem psala, je mi už 37, pár vztahů za sebou už mám, nikdy to nebylo takhle strašně fajn, ani na začátku, ale ty slova vyznání jsem teda slýchávala.
Myslíte, že mý pocity, že mě má rád, jsou na místě? Já fakt ani ve svým věku nevím, já bych mu to tak ráda řekla, ale bojím se nulové reakce ![]()
Zakladatelka M.
Já bych mu to klidně řekla.
jestli to tak cítíš
vsadím se, že on řeší úplně stejné dilema
a já jsem to manželovi taky kdysi řekla jako první
![]()
Tak mně na nějaká slova vyznání po 3 měsících opravdu přijde brzy
A ono hlavně, vysypat ze sebe nějaký slova dokáže s větším či menším sebezapřením každej, ale chovat se podle toho a dokázat to už každej nedokáže. Mně teda určitě přijde pozitivnější, že to z něj cítíš, než že to od něj slyšíš.
Myslím, že jste spolu ještě krátce - píšeš ani ne 3 měsíce, tak to je na to ještě času…
A někdo na ty řeči ani moc není - já třeba také ne, pro mě je důležité, jak se chová.
Tak bych na něj netlačila, hlavně že vám je spolu dobře ![]()
Děkuju, já si to taky myslím, že ty činy a chování jsou vác říkající než slova. Děkuju vám za uklidnění. Pravda je, že já mu to taky ještě neřekla ![]()
Já jsem to nikdy neřekla žádnému chlapovi. Člověka (potažmo vztah), dělají činy a ne slova. Říct miluju tě člověka vůbec nic nestojí a dokáže to říct kdekdo, chovat se dle toho už je o něčem jiném.
Dobrý den, mám první vážný vztah rok a půl a upřímně přítelkyni miluji. Avšak pár dní zpět jsem zjistil, že není vše jak se zdá. Sešli jsme se a ona na mne z ničeho nic vybalila x věcí, které jí vadí, ale především to, že to již není z její strany tak žhavé, jako dříve. Řekla mi, že mne stále miluje, ale sama netuší co by měla udělat a že potřebuje čas. Já na ni další dny bezhlavě naléhal, protože jsem nevěděl co dělat. Po předchozím dumání jsem ji sdělil, že jsem ochoten jí dát čas, že o ten náš vztah stále stojím, ale nebudu na ní dále naléhat. Cítím se mizerně a bezmocně, protože je to pro mne první podobná zkušenost. Nevím si rady co mám a co nemám dělat, jak se chovat, co říkat. Děkuji.
@káťa píše:
Já jsem to nikdy neřekla žádnému chlapovi. Člověka (potažmo vztah), dělají činy a ne slova. Říct miluju tě člověka vůbec nic nestojí a dokáže to říct kdekdo, chovat se dle toho už je o něčem jiném.
to mi přijde taky divné… Teda jestli ti není 20. ![]()
@kve-tinka píše:
to mi přijde taky divné… Teda jestli ti není 20.
Není mi 20, je mi jednou tolik. A fakt jsem to chlapovi nikdy neřekla. A i mi přišlo trapné/rozpačité, když to řekl chlap mně. Nevěděla jsem, co na to odpovědět. To, že se milujeme, přece víme (pokud to tak je), to si nemusíme říkat.
Zakládající M,
Já ti rozumím, mám to skoro stejné, jen jsme spolu kratší dobu. Věřím, že se dočkám, činy jsou fajn, ale slyšet to je prostě třeba.
Myslím, že je ještě čas.
, jen je otázkou, kolik času než se to řekne poprvé, je optimální ![]()