Vzít na pohřeb dítě s ADHD?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Tamtama
17472
1.8.23 13:49
@Anonymní píše:
Děkuji za názory. Ještě se rozhodne. Rakev bude otevřená..

Tak to beru zpět, k otevřené rakvi bych nešla ani já sama, natož tam brát dítě. Jako rodina budete vepředu, nebylo by lepší tu rakev zavřít?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Livi92
2688
1.8.23 14:40

Jak tady některé píšete, že smrt patří k životu a dítě z toho trauma nemá… já celkem sleduju různé pořady o zločincích, psychopatech… a už kolikrát jsem zaznamenala, že právě pohřeb v dětství zmiňovali jako jednu z věcí, kterou vnímají jako něco, co je poznamenalo. Takže já bych byla na tyhle soudy opatrná. Ona není dítě jako dítě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
blumen
85475
1.8.23 14:45

Ja bych s sebou nebrala ani jedno dite.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bubla Bůčková
26747
1.8.23 14:47
@Jana525 píše:
To, ze to ted vypada, ze ty deti z toho zadnou ujmu nemaji, nevypovida absolutne o nicem. Ta ujma totiz prichazi v dospelosti a pak tu mame mraky diskuzi jako mam uzkosti, nechci zit a podobne.Ano, smrt patri k zivotu, ale smutna rozhodne neni, takovy tyatr jsme z toho udelali my lide.
Misto, abychom ji prijimali jako soucast zivota a slavili zivot odchazejiciho cloveka, tak z toho delame tragedii, naprosto hororovou zalezitost a jeste do toho tahame deti.

No spíš naopak, před detmama to pomalu tajit, vymysli se nebíčka…není teda lepší to pojmout tak, že smrt a pohřeb je uzavření životní cesty, budeme tu lidem chybět, žít dál v jejich vzpomínkách, že má cenu budovat dobré vztahy, mít rodinu, že to je ten smysl…já si myslím, že taková deprese z zivota jak píšeš je právě naopak z toho, že se na nás valí všechna ta nutnost mladí, starý se strcej do duchodaku, kam samozřejmě děti taky tahat je přece nepatřicne :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jeremi
4952
1.8.23 15:46
@Livi92 píše:
Jak tady některé píšete, že smrt patří k životu a dítě z toho trauma nemá… já celkem sleduju různé pořady o zločincích, psychopatech… a už kolikrát jsem zaznamenala, že právě pohřeb v dětství zmiňovali jako jednu z věcí, kterou vnímají jako něco, co je poznamenalo. Takže já bych byla na tyhle soudy opatrná. Ona není dítě jako dítě.

V zásadě souhlasím, ale na druhou stranu bych řekla, že spousta těhle traumat vznikla právě proto, že smrt byla tabu a ty děti pak najednou šly na pohřeb nepřipravené, bez možnosti spolurozhodnout jestli půjdou nebo ne a ještě byly kolikrát tlačené do toho, aby dělaly něco, co ale opravdu nechtěly ( přistoupit k otevřené rakvi, pohladit nebožtíka na rozloučenou nebo dokonce ho políbit). Myslím, že s citlivým přístupem a empatií se tomu dá předejít a zajistit, že to děti budou opravdu brát jako součást života.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Birds
1.8.23 16:55
@Livi92 píše:
Jak tady některé píšete, že smrt patří k životu a dítě z toho trauma nemá… já celkem sleduju různé pořady o zločincích, psychopatech… a už kolikrát jsem zaznamenala, že právě pohřeb v dětství zmiňovali jako jednu z věcí, kterou vnímají jako něco, co je poznamenalo. Takže já bych byla na tyhle soudy opatrná. Ona není dítě jako dítě.

Předně - NEŠIŘ NESMYSLY.
Podle toho, jak jsi to napsala, to vypadá, že z pohřbu může vzniknout patologie osobnosti. Což je absolutní nesmysl. To už bychom mohli klidně říct, že po tom, co jsem na střední byla přítomna soudní pitvě (jako že jsem byla), tak jsem si poprvé řekla, že někoho zabiju. To by přece potom měl být psychopat každý lékař, který vystudoval patologii… Logika :zed:

Pohřeb zanechá v každém něco. To je přirozené. Ale nemá to absolutně žádnou návaznost na vznik psychopatie.

Jestli tě tématika psychopatie zajímá, oprav si znalosti: za psychopatické chování nemůže třeba nějaký hrozný zážitek z pohřbu, ale pouze a jedině specifické vývojové (nativní) poškození mozku, konkrétně v oblasti uncinátní fascikulus. To je svazek bílé hmoty, kde se propojuje amygdala s orbitofrontální kůrou, tj. částí nad očima. Je to jediné místo v mozku, které se vyvíjí nejdéle ze všech částí mozku, přibližně do věku 33 let. Čím více poškození v této oblasti je, tím více psychopatické jednání člověk vykazuje. Psychopatie nemá žádnou souvislost s geny, s rodinným zázemím, šikanou na škole, násilnými zážitky a podobně.
Se zárodkem psychopatie se člověk narodí. A buď se poškození v daném místě během života (cca do 33. roku) zvětšuje, nebo ne. Pouze míra poškození mozku určuje jak moc psychopatický člověk nakonec bude. Nedá se to ovlivnit.

Tak hovoří poslední poznatky zkoumání mozku skutečných psychopatů vs. mozku normálních lidí. Mozek psychopatů vždycky vykazuje fyzické, biologické anomálie a s tím související změny v chemismu přenosu vzruchů a látek (např. serotoninu) a tím pádem jinou citlivost na rizika, strach, empatii, násilí, motivaci, atd.

  • Citovat
  • Upravit
whitemirror
2579
8.8.23 08:25
@Jana525 píše:
To, ze to ted vypada, ze ty deti z toho zadnou ujmu nemaji, nevypovida absolutne o nicem. Ta ujma totiz prichazi v dospelosti a pak tu mame mraky diskuzi jako mam uzkosti, nechci zit a podobne.Ano, smrt patri k zivotu, ale smutna rozhodne neni, takovy tyatr jsme z toho udelali my lide.
Misto, abychom ji prijimali jako soucast zivota a slavili zivot odchazejiciho cloveka, tak z toho delame tragedii, naprosto hororovou zalezitost a jeste do toho tahame deti.

Hororovou záležitost z toho dělají naopak ti, co tvrdí „hlavně se tam nedívej, je to fuj“. Já zase znám případy, kdy se to před dětmi tajilo a dodnes je to mrzí. Chtěly vidět otevřenou rakev, ale rodiče jim to nedovolili, protože se prostě děti berou jako neschopné některé věci pochopit. To, co dětem ubližuje, je především lhaní a nedostatek lásky, tělesné tresty atd., ne to, že viděly mrtvého člověka. Co je vůbec na tom traumatizujícího, vidět člověka, který zemřel přirozenou smrtí? Zavražděného člověka bych jim neukazovala, ale tohle snad není takový problém. Byla bych někde vzadu, ale pokud by to děti chtěly vidět, nebránila bych jim. Např. mně nechtěli tátu ukázat ani v nemocnici, když byl ještě živý. Asi abych neměla trauma nebo co. A mě dodnes štve, že se mnou jednali jak s přecitlivělou a naposledy jsem tátu viděla, když ho odváželi do nemocnice.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Aktuálně na Instagramu

Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin

Děti a otec bez zájmu o ně

  • 07.06.26
  • Anonymní

Dobrý den, manžel se před již delší dobou odstěhoval pod záminkou péče o clena rodiny. Se mnou se nedomlouval a synům, tehdy 6 a 12 let nic... Odpověď

Strach z dětí u 2lete

  • 18.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, Naše dvouletá dcera má velký strach z ostatních dětí. Poprvé jsem si toho začala všímat okolo 1 roku, ale myslela jsem si že je to... Odpověď

Synovo zhoršené chování ve školce

  • 20.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně mého syna, kterému je 5 let. Vychovávám ho od narození sama. Doma: Syn je doma klidný,... Odpověď

Syn šeptem opakuje vše, co mu říkám

Dobrý den, synovi je pět let. Vždy byl velmi živý a bezprostřední, vše si dělá sám a po svém. Narozdíl od starší sestry je výrazně společenský,... Odpověď

Můj syn 6 let se za vsechno omlouva

  • 25.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila ohledně mého 6letého syna, který se poslední asi půlrok pořád za všechno omlouvá, i za to, co je v... Odpověď