Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
no když jsem rodila tak jsem chvílema i litovala že jsem kdy nějakého prcka chtěla, ale pak mi daly klárku hned na břicho, ještě jsme byly spojené pupeční šnůrou a ten pocit co jsem cítila bylo něco tak nádherného, tech pár minutek co byla malá bezprostředně u mě byla ta nejkrásnější chvíle v mém v životě ![]()
jsem zvedavá jestli s druhým dítetem, to bude stejnéí, přece jenom už vím do čeho jdu
mám ještě takovou vtipnout historku, když jsme si přivezly malou domu, druhý den už šel andy do práce, a já byla doma s malou, v kuchyni jsem myla nádobí, a najednou jsem uslyšela pláč miminka, asi tak po 5 minutách jsem si říkala, že už to dítě plače nějak dlouho, domyla jsem nádobí a najednou jsem si uvedomila ježiš dyt to je moje dítě
![]()
Příspěvek upraven 24.08.10 v 12:45
Tak hned po porodu jsem čekala na tu euforii a pocit štěstí a místo toho jsem byla tak unavená a vyčerpaná,že si to nějak nepamatuju......
ale pamatuju si strašný strach…Mates byl fialovej jako švestka,šnůra 2krát kolem krku a ani nebrečel…a já si pořád říkala–vždyt musí přece brečet ne????
sestřička s ním hned mazala pryč a ani chlapa mého sebou nevzala…
a asi za 4-5 minut jsem slyšela jeho řev…tak to ze mě spadlo,já se rozbrečela,tatínek šel za ním a já čekala,až mi ho donesou.
Donesli a já říkám…jééé ten je ošklivej,toho si nespletem ![]()
No a jak se poprvé přisál----nádhera.
Ale to obrovské štěstí a lásku jsem začala cítit až když mi ho pak dovezli na pokoj.
Nehla jsem se od postýlky snad 2 hodiny..seděla jsem u ní a jen na něj zírala.
tak příště ![]()
Holky, já rodila v noci, takže kromě těch 2h na porodním sále, kde mě chodili pořád kontrolovat PA, protože jsem hodně krvácela, tak jsem malého u sebe neměla, až pak ráno a musím říct, že jsem byla ráda. Sice jsem rodila rychle, ale zbytek noci jsem jakoby dorozovala, pořád mě to nutilo tlačit. Ráno ho přivezli sestřičky, takže jsem si aspoň trochu frkla
A koupe se u nás až další den, tak byl chuděra jak „drákula“
Já byla šíleně unavená a současně jsem nemohla usnout. Byla jsem třetí den jako pomatená. Omylem jsem vlezla na privátní pokoj místo na svůj…atd. Únavou jsem nebyla schopna pořádně složit souvislou větu. Holka, která se mnou měla pokoj si musela myslet, že jsem pako
.
Jéé no tak když si na to teď vzpomenu,tak mam slzičky dojetí s štěstí v očích ![]()
To že mi po porodu dali malou na bříško si pamatuju tak napůl
,,pak si jí odnesli i s mým přítelem,který mi jí pak osobně donesl zpátky na porodní sál..nevěřila jsem že už je tu s náma a nemohla jsem se na ní vynadívat.. Musim ale přiznat,jak se vypráví že to malé milujete sotva vám jí dají na bříško..tak to tak není..je to směsice nových pocitů a lásky,nervozity a strachu jak to všecko zvládnete.. Zvykáte si na sebe a láska sílí a sílí
![]()
kecačka píše:hmm,já jsem zase po poodu byla tak unavená,že jsem spala tak trvdě a když malý plakal tak jsem ho ani neslyšela a to jsem ho měla hned vedle sebe a myslela jsi že to brečí dítě jiné maminky co se mnou ležela na pokoji
Jooo, koukám, že to máme všechny podobné… Já si ještě v duchu říkala, proč ta * s tím děckem něco neudělá.. a ona na mě - Pipet, to brečí ta tvoje…
Pak jsem zbytek noci měla oči jak baterky a uši nastražené, kdyby zas něco ![]()
Tak mně malou na břicho nedali, přinesli mi ji až zabalenou v zavinovačce, k prsu mi ji taky nikdo nepřiložil, ačkoliv porod byl nekomplikovaný…
Byla jsem děsně utahaná a nevzpomínám si, že bych v tu chvíli k miminku cokoliv cítila. Hrozně jsem toužila jen spát a spát, ať už mi všichni dají pokoj. Následné sžívání s dcerkou byl boj, měla jsem depky, kojení nešlo, nic moc období ![]()
Tak já měla skvělý porod. V 5.30 hod ráno jsme dojeli do porodnice a do 10 min byla malá na světě. Manžel se nestihl ani převléct, takže po něm ani nechtěli peníze, že byl u porodu. Když mi dali malou na bříško, tak měla jedno očičko přivřené a já se bála, jestli třeba nemá potíže s očičkem. Chodíme na prav. kontroly na oční a zatím je vše v pořádku a na očička dobře vidí. Těším se, až opět zase zažiju ten krásný pocit
ty jo Karinko tak takový porod by chtěla asi každá
![]()
ještě že jsi stihla do té porodnice přijet… já myslela že se to stát nemůže, ale asi ano ![]()
Mišel - znám i takové, které to nestihly, to je pak rychlost. ![]()
MišelkaX píše:
ty jo Karinko tak takový porod by chtěla asi každá![]()
ještě že jsi stihla do té porodnice přijet… já myslela že se to stát nemůže, ale asi ano
Mišelko, já si taky myslela, že se to stává jenom ve filmech, a přece každá musí poznat, že už to přichází, ale u mě to bylo jinak. Mě vzbudily v noci menší bolesti, tak jsem šla do vany a po chvilce to přešlo. Asi za další 2 hoďky mě opět probudily bolesti, takže opět vana a trošku se mi ulevilo. Volala jsem do nemocnice, jestli už je to jako porod a sestra mi říkala, že jestli mám prav. kontrakce, tak ano, ale já je měla hodně nepravidelné, tak jsem myslela, že jsou to ti poslíčci. Opět jsem na chvilku usnula, a kolem 4 hod. ráno mě opět probudily bolesti,tak jsem si vzala hodinky a měřila. Opět nepravidelné, ale po 30min. se to nějak zrychlilo a já začala mít čím dál, tím větší bolesti, tak jsem honem šla do vany, oholila jsem se a těsně před 5 hodinou jsme vyrazili do 50km vzdálené porodnice. Jako na potvoru zrovna padal čerstvý, první sníh, ale manžel jel jak blázen, páč jsem klečela na podlaze na předním sedadle a držela jsem se za břicho. 2× jsme zastavili a já zvracela a manžel chtěl volat do porodnice, a byl připraven mě odrodit v autě. Cestou jsme jeli kolem porodnice , která byla z našeho bydliště vzdálená 20km a manžel tam chtěl odbočit, ale já na něj začala křičet, že tam nechci, at jede do té naši porodnice. Týden před mým porodem tam rodila kamarádka a dodnes se s nimi soudí, páč díky jejich chybě má postižené dítě. Teď chci jet opět do té 50km vzdálené porodnice a manžel se děsí, jestli to stihnem, páč prý druhý porod postupuje rychleji, než první, ale já bych přesto tam chtěla dojet, protože je tam novoroz. Jipka
No říká se to, ve většině případů bývá druhý porod rychlejší..... ![]()
A jak koukám zítra máš termín že… gratuluji… a copak čekáte nebo překvapení… tak snad bude taky tak rychlí,ale jen aby jste to stihli ![]()
MišelkaX píše:
No říká se to, ve většině případů bývá druhý porod rychlejší.....
A jak koukám zítra máš termín že… gratuluji… a copak čekáte nebo překvapení… tak snad bude taky tak rychlí,ale jen aby jste to stihli
Mišelko, tak prý to bude holčička, k velké radosti naši dcery i manžela, který chtěl raději opět holčičku
Ahoj, docela fajn téma. Když mi poslední zatlačení říkali, že mám ještě jednou zabrat, tak jsem na ně už křičela, že si ze mě dělaj srandu. No a najednou malá vyklouzla a zakňourala a já z toho byla úplně vedle, že díky mé zásluze je na světě nový tvoreček a je jen náš, nová osobnost… Když jsem ji pak měla na šestinedělí, tak jsem na ni celý den koukala a i když jsem byla unavená, tak jsem vydržela na to mrně koukat asi dvanáct hodin, měla jsem děsnou radost a pořád jsem přemýšlela, jak něco tak krásného mohlo vylézt zrovna ze mě. Přemýtala jsem jaká asi bude, jak ji budu rozmazlovat a vychovávat. Byl to ten nejsilnější zážitek za celý život a jen kvůli tomu si to ještě jednou jsem ochotná zopakovat.