Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Vztah matka dítě po cvičení Vojtovky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
30.11.11 21:57
Vztah matka dítě po cvičení Vojtovky
Prosím maminky co cvičily se svými kojenci Vojtovku, aby mi napsaly, zda to mělo vliv na jejich vztahy s dítkem. Ať už v době cvičení, tak hlavně později. Cvičím s oběma dětmi dvakrát denně a někdy je to fakt nepříjemné. Natálka se třeba vzteká tak, že se mi pod rukama úplně kroutí a já ji musím silou držet v pozici a ona tak strašně křičí. A s Ondřejem už po cvičení není řeč, jen pláče a chce brzy spát. Dětem jsou 3 měsíce. Prosím zajímaly by mě vaše zkušenosti. Jak jste to zvládali a hlavn ten vliv na pozdější vztahy. Děkuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.11.11 22:01
Já cvičila s dcerou jen cca 2měsíce, tak to asi moc neřekne. Ale vztah nám to nijak neoblivnilo v porovnání se synem.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:01
Ahoj, malýmu je teprve 7 měsíců, cvičili jsme od narození, teď necvičíme víc než měsíc. Malý je v pohodě. Vřískal mi jen když jsem ho položila na stůl, takže jsem kolikrát ani cvičit nemohla.
Neboj se, tvé děti tě budou milovat a na nějakou vojtovku si ani nevzpomenou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:03
Necvičili jsme přesně Vojtovku, ale reflexní cviky a na míči plus z mé iniciativy plavání ve vaně, cvičení teda 4× denně, taky mám dvojčátka páreček. Bylo to hodně namáhavý, začali jsme přesně v těch 3 měsících, byla jsem na ně sama )chlap v práci), k tomu dvě starší děti, malý jsem kojila, dokrmovala, kolotoč. Od pátého měsíce jsem měla ještě 3 hodiny týdně práci. Cvičení jsem nenáviděla, navíc reflexní cviky se mi zdálo, že nefungují, jak mají. Cvičili jsme do 6 měs., ale naprosto nejvíc pomohlo plavání (na náš problém hypotonie).
Byla jsem hodně nervózní, ale můj vztah k dětem to neovlivnilo, určitě ne celkově (v té době jsem možná byla vybuchovací trochu). Naprosto se shoduju, že děti mi mezitím usínaly, zvl. Zuzka byla extrémně spavá, takže kontaktu bylo jinak celkem málo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:04
Máme v rodině maminku s kloučkem co museli cvičit vojtovku. Taky to bylo se strašným křikem, ale následky to nezanechalo. Vztah mají v pořádku a myslím, že kluk o trápení v miminkovském věku ani neví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:08
Nad tímhle jsem taky kdysi přemýšlela… Sice jsme cvičit nemuseli, ale napadalo mě to taky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:22
S Míšou jsem cvičila a s Kačkou ne a nemyslím si,že to jakkoliv náš vztah ovlivnilo.Neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:25
Ivanko 
také cvičím s klučíkama 3× denně a věřím,že bude mezi námi vše v pořádku. 
Brečí u cvičení hodně a je to náročné.Je mi jich líto,ale oni si to pamatovat určitě nebudou.Hlavně aby to pomohlo a byli úplně zdravoučcí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:38
Se synem jsem cvičila 9 měsíců,řval u toho neskutečně a taky jsem se bála,že nám to naruší vztah mezi sebou.Naštěstí je to v pohodě.I když někdy se mi to nezdá a snad mi to i vrací 
My máme problém s tím,že si nenechá na sebe vůbec šáhnout.A to se týká stříhání nehtů,když se mu chci na něco podívat na těle,nechce si stříhat vlasy.Je prostě takový nesahejte na mě.Ale jinak se rád mazlí a pusinkuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:40
Ahoj…
cvičila jsem s klukem do 6ti let věku…nemyslím si že by to náš vztah nějak poznamenalo…Ikdyž plakal a vztekal se,po cvičení jsem se s ním vždycky pomazlila-položila si ho na prsa a on se po chvíli zklidnil…Moře trpělivosti,pevné nervy a citlivou ruku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:41
Ahoj, myslim, ze vztah to neovlivni. I tak jsem ale byla stastna, ze jsem s druhym uz cvicit nemusela, protoze to cviceni byla hruza des. Dokonce jsme se po letech (mam deti od sebe 13let) dostali i ke stejne neurolozce, ktera mezitim prosla asi nejakym vyvojem 
, resp. spis nabrala praxi a zkusenosti, takze naznala, ze cvicit Vojtu kvuli tomu, ze „uz by mel delat to a to a on to nedela“ proste neni nutny. Takze jsme si na chozeni ditete pockali klidne do jeho roka a pul a bylo to v klidu.
Samozrejme nekdy jsou jasny indikace, ale myslim si, ze casto se to doporucuje detem zbytecne. Ale to uz odbocuju od tematu. Vztah se starsim synem mi to nenarusilo, je mu 16 a nestezuje si
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:41
tak mi jsme cvičili, vztah to nijak výrazně nepoznamenalo. Prostě když malé není dobře vyžaduje mě 
děti určitě poznají co je čeká, cvičení není nijak příjemné avšak velmi účinné. A unavené z toho děti být můžou, dcera taky byla. Po cvičení jsme sse vždy mazlily a blbly.
Vydrž a děti tě budou mít rády, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.11 22:44
ahoj já cvičila se synem od 3m doted (16m) kolem toho roku to už byl fakt boj, a co si myslím, že ovlivnilo je přebalování a oblékání to nenádiví a je možné že je toz toho - častého svlékání. ale jinak ne.
jo a mudra mi říkala že dítko z toho žádný kopmlex mít nebude. 
vydrž to třeba to bude jen chviličku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.11 00:00
Dík za příspěvky a taky povzbuzení.
Ginac cvičíš 3× denně? Ty jo, já su ráda, že to dám 2× a mám toho plné kecky.
Eliško no to je přesně jak u nás. Nejdřív jsem furt řešila kojení, které zpočátku trvalo i hodinu a nestačilo, takže dokrm a odsávačka pro stimulaci a to furt dokola - skoro beze spánku. Někde mezi tím přišly prdíky a Ondřejovo obrovské vztekání se u prsa. No a když už mám celkem slušně jedící čím dál spokojenější děti, tak zase Vojtovka.
Včera jsem přispívala do diskuze o Nestíhání při mateřské. Opravdu už se hrozně těším, až budu mít takovou tu pohodovou mateřskou, jak tam psaly některé maminky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.12.11 07:07
Ahoj, cvičila jsem se synem 4-5× denně 8 měsíců, do jeho 9 měsíců. Syn to nesl špatně, každé cvičení prořval. Hned po cvičení se sklidnil u mě v náručí. Ale několik měsíců po ukončení cvičení měl hysterické záchvaty při svlékání.
Dodnes je málo mazlivý, nevím, jestli je to vojtovkou nebo jeho povahou. Je vidět, že nás má rád, dává pusinky (ale ne sám od sebe), tak jednou denně se přitulí, resp. vydrží moje objetí, ale pak už hned pryč, pryč. Jakoby ho to zdržovalo, omezovalo, že ho někdo drží v náručí. Čas od času si říkám, co to v něm zanechalo 
Teď se to třeba neprojeví, ale co když to jednou někde vyplave na povrch. A
ať si doktoři a rehabiliťáci mámám říkají, že je to nebolí. Bolí. Přiznala mi to dokonce i rehabilitační pracovnice, moje velmi dobrá kamarádka, musí to těm mámám říct, jinak by necvičily poctivě. Schválně jsem se nechala od ní vojtovkou odcvičit já sama. Bolí to.
Sice to dětem strašně moc pomůže, ale co to v nich zanechá, že je máma takhle trápila, z toho mám strach pořád.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
