vztekle batole - co s nim

74
11.10.07 14:55

vztekle batole - co s nim

Da mi nekdo tipy, jak se chovat k vzteklemu jednorocnimu chlapeckovi. Tak pred pul rokem jsem psala o vzteklem miminku a postupem casu je z nej neuveritelne vztekly ujeceny kluk. Ma i svetle chvile, ale kdyz jeci, tak to stoji za to. Parkrat uz mi ruply nervy a kricela jsem na nej, coz se jen zhorsilo. A tak bych se chtela ujistit, ze jsou i jine deti takove. Vsude pisou rady, jak se chovat, kdyz se vzteka mensi dite, ale ne jednolete. To tomu jeste nerozumi, ze ma jit do pokoje a podobne rady. Napriklad u prebalovani, umistenim do kocarku,ci u jidla, kde nechce sedet ani dve minuty a to ho uz nechavam jist samotneho. Po kratke dobe ho to prestane bavit, svihne mi lzickou, jidlem a chce neco jineho, ci se snazi vylezt na stul. Vcera manzelovi dokonce spadl z jidelni zidlicky. No a pak vztekani, kdyz mu neco nejde otevrit, zavrit, u usinani a tak dale… Jsem z toho vecneho jeceni uz na dne a je mi lito naseho starsiho syna, ktery jse vseho svedkem a pomalu na nej nezbyva cas. tak premyslim, ze pujdu k odbornikovi, aby mi vysvetlil, proc se nektere deti takto chovaji a abych mu rozumela a nezlobila se. Vzdyt i tak potrebuje lasku, ale clovek je pak tak nastvany… tak jsem se trochu vyzpovidala…Ted spi a vypada jak andilek a pak na navstevach se chova vzorove - nikdo mi to neveri, jen manzel a mamka vedi, co to je za dablika

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
334
11.10.07 16:36

No mne se mala taky obcas dost vteka :D , hlavne ji to nekdy vezme, kdyz nechce byt v kocarku, nebo v autosedacce - tedy, kdyz je vlastne omezena v pohybu :D , nema odmala dudlika, tak je to mozna tim, ze nevydrzi chvilku v klidu :wink: . Je jinak hodna, nekdy mne tim pekne taky nastve, ale to uz proste, z toho jejiho „jeceni“ nemuzu, ale hned mne to pak prejde :D , a to v aute treba nekdy jeci i pulhodiny v kuse, a nic nepomaha :D . Ale muzu jen potvrdit, ze lepsi je fakt na ni jit v dobrem, ale pritom byt neustupna :wink: . Tak se drz, a ja myslim, ze to fakt casem prejde. proste tvuj maly chce mozna vic, nez zatim dokaze sam :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2239
11.10.07 19:31

Ahoj,

moje mladsi dcera je taky takova vzteklina. Ma to po manzelovi. Resila jsem to tu pred pul rokem, ale vetsina rad byla pouzitelna jen pro starsi deti. Vztekla je porad, ale obcas uz vim jak na ni. Treba pri tom prebalovani u nas zabira ji zpivat jeji oblibenou pisnicku nebo lechtani na stehnech. Jinak ji nejsem schopna prebalit. Dalsi vztekani jsem resila tak, ze jsem ji vzala do naruci a rekla, ze se to nedela. Na prvni dceru slo aplikovat nevsimani, ale na Zoe proste ne. Je schopna rvat v amoku i hodinu (zkousela jsem to), dokud maminka nezasahla.

Docela se mi libi metoda pevneho objeti. Zadej do vyhledavace. Je o tom nejedna cela kniha. To zabira na nejtezsi formy vztekani. Nastesti jsem to jeste neuvedla do praxe.

Preji pevne nervy. Moc dobre vim jake to je…

Terik

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
11.10.07 21:43

Cha, chá. Tohle dobře znám.
Zkus svému dítěti porozumět, toje jediná rada.
Dáváš ho do kočárku, vzteká se, protože hold není hodné telátko, které
následuje největšího vola. A když, se mu nelíbí v kočárku a nelíbí se mu přebalování tak to dá jakse patří najevo.
Né, že by se přestal vztekat, to určitě ne, ale tobě už ten vztek nebude tolik vadit, a možná najdeš způsob jak synka trochu zabavit, přijít na příčinu vzteku ( což sice vždycky nejde ) a pak s tím můžeš trochu pracovat. Když ho budeš chtít mít v kočárku a on se bude vztekat, tak mu tam zkus dát nějakou hračku, knížku, přivázat ke kočárku nafukovací balonek, cokoli - prostě zábavu, povídat si sním. Občas ho s kočárku vyndej nech ho projít, jestli už chodí. A občas si hold trochu pořve. Chce to trpělivost , výdrž. Ale hlavně „klid a nohy v teple“.
Občas nervy ujedou každému. A taky má člověk spoustu starostí, a nemá čas výmyšlet blbinky.
Další rady, odpoutat pozornost jinou zábavou, začít mluvit šeptem, silné objetí, a schovat vláčej kterému nejdou zapojit vagonky hluboko do skříně.
Takhle jsme to přežili my.

  • Citovat
  • Upravit
162
12.10.07 10:03

Jooo, vzteklý dítě :wink: . Taky mi jedno říká mami :wink: :lol: . U nás to ovšem byl vývoj z hodného miminka v hodné batole se záchvaty vzteku :twisted: .

Můj poslední super zážitek je ze včerejška, kdy jsme jeli domů vlakem a chlapec se rozhodl, že bude svojí mikinou vytírat špinavou podlahu vlaku. Protože jsem mu jí chtěla ještě oblíknout, tak jsem mu to nedovolila. V tu chvíli následoval pád na zem a mlácení hlavou. Vlak byl plný. Po marné snaze utišit řvoucího fakana jsem to vzdala, znovu ho vrátila na zem, protože tam si ublíží asi tak nejmíň. Asi dvě minuty (i když mě to přišlo jako sto) ležel a mručel. To už se vagon začínal dusit smíchem. Když jsem mu utřela pusu a ruce ubrouskem, který mi uzmul a začal s ním vytírat místo té mikiny, tak se už lidi smáli nahlas.

Já prostě aplikuju nevšímání nebo zabavení něčim jiným. Ale někdy na to prostě nejsou nervy :twisted:

Tak hodně síly při zvládání vzteklouna. 8)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21586
12.10.07 11:22

tak jak čtu všechny příspěvky, tak si říkám, že to s tou naší beruškou není až tak strašné. většinou když se vztekne, tak pomáhá buď zabavit něčím jiným nebo po:,–(it do kouta čelem ke zdi a říct, že jí nechci a ať přijde až se nebude vztekat. v autě řeším řev buď úplatky ve formě sušenek nebo jí prostě nechám ječte, za chvilku zastavím, dám jí dudlíka, který mezitím zahodila pod sedačku a pak se už v klidu jede dál :-) většinou pak i usne :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
86
19.10.07 23:21

Naše dcera se taky začala strašlivě vztekat už takhle brzy… Ach jo. Hodně pomohlo dát emocionálně najevo, že mě opravdu namíchla (ne tedy vyloženě jí seřvat, ale zpřísnit hlas a tvářit se velmi rozzlobeně) a nebaví mě si s ní dál hrát, když je protiva. Pokud jí rozhněvala nějaká hračka (něco se jí nepodařilo udělat tak, jak by chtěla, a vřískala kvůli tomu), okamžitě jsem jí dotyčnou věc zabavila a oznámila, že jde hračka spát, aby neměla další bebí (dítě třískalo například se vkládačkami, které jí nešly). Doma jde v tomhle věku výborně aplikovat to, že jestli se dítě hodlá vztekat za každou cenu, prostě z místnosti odejděte. Je to mnohem pohodlnější, než když se při výjimečných záchvatech naší skoro dvouleté dcerky snažím vykázat jí z vytyčeného prostoru. Ona se mi na to prostě vybodne a otevře si dveře kamkoli. To roční dítě naštěstí neumí… Každopádně mám pocit, že vzhledem ke zděděné povaze po mém muži (který tloukl hlavou o zem do čtyř let) se dcera docela zklidnila :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
31.1.16 22:42

Zdravim vsechny, prosim radeji anonymne at tu ze me neni matka tyranka nebo neco podobneho.

Mam 14 mesicniho syna. Posledni dobou je neuveritelne vztekly kvuli kazde hlouposti. Napriklad: ujede mu noha a on se rozplacne = scena na pul hodiny, nejde mu postavit lego opet scena, spadne mu knizka z gauce opet scena protoze na ni nedosahne a musi slezt…reknu mu ze neco nesmi…opet scena a jeste me treba prijde placnout nebo stipnout. Tak ho okriknu a spusti jecak. Nejdriv to tedy delam tak ze si ho nevsimam, nicmene je vytrvaly takze pak mu klidnym hlasem zacnu vysvetlovat, ze se mu nic nejede a at prestane, nabizim hracky…nic. Takze pak uz jsem z toho na nervy tak ho odvedu do jeho pokojicku a necham ho tam. To prestane brecet ale zacne vztekle rvat do toho vzlyka, rudne vzteky. Kdyz ho pustim zpet tak zamnou prijde a chce se mazlit, jeste teda chvili zkousi natahovat, ale to ho upozornim at ani nezkousi, tak pak je vetsinou klid. Asi to delam spatne, nevim. Co delat pri takovych scenach? :nevim: :think:

  • Citovat
  • Upravit
11117
31.1.16 22:59

Hlavne vydrzet :mrgreen:

14m je hodne malinky. proste se mu deji z jeho pohledu „krivdy“ a mu se to nelibi. a protoze neumi rict „do pr.dele“ jako dospely, kdyz se mu neco nepovede, tak misto toho rve. proste tim upousti paru. asi budete mit pekneho cholerika ;)
mala to taky delala, ted uz spis vyjimecne (2r), my jsme fakt volili strategii, ze kdyz to bylo kvuli „nicemu“, tak lehce zklidnit a pak spis ignorovat.
do pokoje bych ho zatim samotneho nezavirala, myslim, ze ve 14m to je na nej jeste moc. pocit frustrace prejde v pocit zoufalstvi.

a jinak samozrjme se snazit tem previdatelnym vecem predchazet a nektere veci pripadne trenovat - ve srande: podivej, spadne to - bum - uz to je dole, zvednem to spolu atd.
beh na dlouhou trat, ale jak zacne vic chapat a vic rozumnet, tak to bude lepsi (a pak prijde obdobi vzdoru :mrgreen: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
mrs.gendy
31.1.16 23:04

No, me teda nestipe ani neplaca, ale moje mrne to ma ted podobne. zrovna dneska, kdyz chytla nervacka, zacala jsem ji lechtat nebo jsem si zakryla oblicej a delala jsem, ze brecim. oboje zabralo.
oproti okriknuti, protoze to ma pak opacnej efekt. celkove nema rada, kdyz nekdo nastvane zvysi hlas :think:
takze zatim zabira vetsinou metoda klidneho mluveni, pomazleni s oblibenou dekou, odvedeni pozornosti nejakou hrou.
Ovsem nikdy to nevypada tak, ze spusti a ja hned letim a tutu nunu copak se holcicce nelibi. Jen se snazim resit vse v klidu a treba oproti minulejm mesicum vidim velky zlepseni. Myslim to tak, ze uz se nevztekne tak casto a kdyz uz, tak nejeci pul hodiny :think:
Na kazdy dite ale urcite plati neco jinyho. Na to prijdes, co dokaze uklidnit jeho emoce :think: holt tohle obdobi musime prezit a prozit vsichni :lol:

  • Citovat
  • Upravit
5808
31.1.16 23:29

Já na tu moji spratečku zkouším buď začít lechtat, ňunat na utišení, nebo odvýst pozornost a když to neklapne, tak nechám vyvztekat… no i dost vzdoruje, tak doufám, že to sfouknem najednou :lol: jo a u zvýšení hlasu se taky snažím ovládat, ale obávám se, že i tak bude její první slovo „krucinááál“ 8) zatím ještě neumí pracovat s emocema a tak uplně nechápe jak ten svět funguje, ale zlepší se to… 8)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
brko
31.1.16 23:38
@Anonymní píše:
Zdravim vsechny, prosim radeji anonymne at tu ze me neni matka tyranka nebo neco podobneho.Mam 14 mesicniho syna. Posledni dobou je neuveritelne vztekly kvuli kazde hlouposti. Napriklad: ujede mu noha a on se rozplacne = scena na pul hodiny, nejde mu postavit lego opet scena, spadne mu knizka z gauce opet scena protoze na ni nedosahne a musi slezt…reknu mu ze neco nesmi…opet scena a jeste me treba prijde placnout nebo stipnout. Tak ho okriknu a spusti jecak. Nejdriv to tedy delam tak ze si ho nevsimam, nicmene je vytrvaly takze pak mu klidnym hlasem zacnu vysvetlovat, ze se mu nic nejede a at prestane, nabizim hracky…nic. Takze pak uz jsem z toho na nervy tak ho odvedu do jeho pokojicku a necham ho tam. To prestane brecet ale zacne vztekle rvat do toho vzlyka, rudne vzteky. Kdyz ho pustim zpet tak zamnou prijde a chce se mazlit, jeste teda chvili zkousi natahovat, ale to ho upozornim at ani nezkousi, tak pak je vetsinou klid. Asi to delam spatne, nevim. Co delat pri takovych scenach? :nevim: :think:

Vidim dve zasadni chyby v tvem pristupu: 1. popiras, ze ma duvod se vztekat :„…zacnu mu vysvetlovat, ze se mu nic nedeje..“ a za 2. zaviras ho do pokoje a nechavas ho s touto emoci samotneho. Dalsi vec, ktera me " zaujala",ze ho pochovas, az kdyz je vyklidneny z pokoje, nedovolis mu plakat dal. Zmen to. Vyjadri mu ucast, uznej, ze ma pravo se vztekat, kdyz se knizka sveze z gauce. Pochovej ho i vztekleho a navrhni mu, jak „stresovou“ situaci zazehnat:" Ta spadla knizka te rozzlobila, pojd ji dat vice dozadu..". :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
8959
1.2.16 00:28
@Anonymní píše:
Zdravim vsechny, prosim radeji anonymne at tu ze me neni matka tyranka nebo neco podobneho.Mam 14 mesicniho syna. Posledni dobou je neuveritelne vztekly kvuli kazde hlouposti. Napriklad: ujede mu noha a on se rozplacne = scena na pul hodiny, nejde mu postavit lego opet scena, spadne mu knizka z gauce opet scena protoze na ni nedosahne a musi slezt…reknu mu ze neco nesmi…opet scena a jeste me treba prijde placnout nebo stipnout. Tak ho okriknu a spusti jecak. Nejdriv to tedy delam tak ze si ho nevsimam, nicmene je vytrvaly takze pak mu klidnym hlasem zacnu vysvetlovat, ze se mu nic nejede a at prestane, nabizim hracky…nic. Takze pak uz jsem z toho na nervy tak ho odvedu do jeho pokojicku a necham ho tam. To prestane brecet ale zacne vztekle rvat do toho vzlyka, rudne vzteky. Kdyz ho pustim zpet tak zamnou prijde a chce se mazlit, jeste teda chvili zkousi natahovat, ale to ho upozornim at ani nezkousi, tak pak je vetsinou klid. Asi to delam spatne, nevim. Co delat pri takovych scenach? :nevim: :think:

Já nedělám nic:-) totální ignorace je nejlepší. Když polechtám nebo něco takového, zabere to na chvilku.. pak se scéna opakuje.. Takže vždy jen řeknu, že jdu do kuchyně, budu tam a až bude klidný ať přijde, jestli bude chtít, překročím ho a odcházím.. Většinou je do chvilky klid, začne si dělat něco svého a za nějakou dobu třeba i přijde :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8959
1.2.16 00:32
@brko píše:
Vidim dve zasadni chyby v tvem pristupu: 1. popiras, ze ma duvod se vztekat :„…zacnu mu vysvetlovat, ze se mu nic nedeje..“ a za 2. zaviras ho do pokoje a nechavas ho s touto emoci samotneho. Dalsi vec, ktera me " zaujala",ze ho pochovas, az kdyz je vyklidneny z pokoje, nedovolis mu plakat dal. Zmen to. Vyjadri mu ucast, uznej, ze ma pravo se vztekat, kdyz se knizka sveze z gauce. Pochovej ho i vztekleho a navrhni mu, jak „stresovou“ situaci zazehnat:" Ta spadla knizka te rozzlobila, pojd ji dat vice dozadu..". :kytka:

Hele, tohle jsou fajn rady, ale na některé děti prostě naprosto zbytečné :) Můj syn se vzteká opravdu zřídkakdy, ale když už, je úplně fuk, co dělám nebo říkám :-) zpravidla úplně nejvíc funguje, když ho nechám kde je a jdu si po svém.. Jakmile u něj jsem a vysvětluju a já nevím co, jen to podněcuje další vztekání, vše je pro něj špatně.. Když ho nechám, je to úplně nejlepší i pro něj mi přijde..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8959
1.2.16 00:33
@Gosi píše:
Já na tu moji spratečku zkouším buď začít lechtat, ňunat na utišení, nebo odvýst pozornost a když to neklapne, tak nechám vyvztekat… no i dost vzdoruje, tak doufám, že to sfouknem najednou :lol: jo a u zvýšení hlasu se taky snažím ovládat, ale obávám se, že i tak bude její první slovo „krucinááál“ 8) zatím ještě neumí pracovat s emocema a tak uplně nechápe jak ten svět funguje, ale zlepší se to… 8)

syn má dva a půl a když párkrát řekl „do pldeleeee“ :-D samozřejmě význam asi nechápe, tak jsem si řekla AHAAA a už se sakra ovládám :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin