Z těšení se stala ignorace

1013
21.7.13 17:49

Z těšení se stala ignorace

Ahoj, asi to bude znít odporně, ale ze dne na den jsem se přestala těšit z mého malého v bříšku. Jsem 24+2 a ještě do pátku jsem řešila kolikrát se malý hýbne, jestli nemam náhodou nějaký jiný výtok než obvykle a pak bum.. Ted když kope tak si bříško ani nepohladím, nemluvím na něj, nějak mě to nezajímá že mi dává najevo že je v pořádku. Udělalo by mi radost, kdyby jste mi některá napsala, že jste to taky tak měli a je to úplně normální těhotenská „náladička“… :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

339
21.7.13 18:05

@Domuska Taky tohle teď zažívám, jsem 25+1tt, ale asi z jiného důvodu, tatínek malého nás opustil, takže mám občas nálady, že bych malého vůbec nechtěla, a jindy zas naopak, že jsem za něj vděčná..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1013
21.7.13 18:09

@adula000 ja jsem prave taky mela potycku s pritelem a od te doby nic. mrzi me to.. tak to je nezodpovedne od nej 8o

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1639
21.7.13 18:34

Holky těšte se, uvidíte že až se narodí, je to ta nejůžasnější věc na světě, nejkásnější pocit a štěstí v životě…nikdy bych nevěřila jak krásné je být matkou, od doby co mám malou jsem strašně šťastná, až to miminečko uvidíte, přestanete mít takové myšlenky…budete vědět, že to maličké za to nemůže jakýho máte/nemáte partnera a vy jste maminky, potřebuje vás už teď, slyšet, cítit, vnímat..upíná se na vás, jste jeho „modla“ jeho celý svět…žije jen pro vás a ve vás..
nesmíte mít takové pocity, miminko to cítí, chlap je jen chlap, ale to dítě vám bude vždy a celý život vším…
já měla vztah super a naopak po narození špatný, už dva roky, přesto nelituju a žiju nyní jen pro malou, vím, že si to nedokážete představit, ale ten pocit být matka a svírat vaše dítě je to, co vám dá sílu a co vás nakopne..až mimi uvidíte, sami to poznáte…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
801
21.7.13 19:36

@madrianova
Bohužel ne všechny maminky to takhle po porodu mají.. což píšu pro případ, že @Domuska nebo @adula000 nebudou hned po narození takhle happy, tak aby se necítily jako špatný mámy :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1013
21.7.13 19:49

@Rona jé dopredu dekuju :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15419
21.7.13 20:11

@Domuska my jsme se jednou s mužem chytli a já byla naštvaná i na dítě. Bylo mu asi měsíc a do teď se za to stydím :oops:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3251
21.7.13 20:18

Já se netěšila celý těhu, až ke konci jsem sem tam pohladila, ale časteji jako trochu pleskla když obzvlášť silně kopla, příjemně naladěná jsem nebyla skoro nikdy, ale to bylo taky tím, jak se choval chlap. Navíc jsem skoro celý těhu byla hysterická, že to nezvládnu, já na děti nikdy moc nebyla, dodneška cizí děti nemusím, ale po porodu sice to se mnou malá občas nemá jednoduc hý, ale já s ní taky ne, ale miluju jí z celýho srdce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.7.13 21:07

Já se tedy celé těhotenství těšila, byla jsem šťastná a pyšná těhule, spokojená manželka, po porodu nastala krize, malou mi hned vzali, odnesli na JIP a řekli, že pravděpodobně nepřežije, že má velmi malou šanci, všichni mluvili tak pohřebně, chodili okolo mě po špičkách už na porodním sále, a já najednou necítila vůbec nic, nic, totální mrtvo a prázdno a černo, nechtěla jsem s nikým mluvit, nechtěla jsem slyšet, jak na tom je, nechtěla jsem poslouchat, jak umírá, totální nic, necítila jsem nic, v hlavě se mi jen honilo, že jsem neměla otěhotnět, neměla mít dítě, že se to nemělo stát, trvalo to 12 hodin, moje dítě bojovalo o život a já necítila vůbec nic, dostal jsem prý něco na uklidněné, nevím nic, a dodnes se za to nenávidím, za to jak jsem reagovala, vlastně nereagovala. Málá přsžila, je to už velká holčička, krásná, chytrá, šikovná, já už skoro zapomněla, zasunula jsem to hluboko, jen občas to vyleze, třeba teď, když jsem četla tvou diskuzi.
Bude dobře, zase se probereš :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
15419
21.7.13 21:09
@Anonymní píše:
Já se tedy celé těhotenství těšila, byla jsem šťastná a pyšná těhule, spokojená manželka, po porodu nastala krize, malou mi hned vzali, odnesli na JIP a řekli, že pravděpodobně nepřežije, že má velmi malou šanci, všichni mluvili tak pohřebně, chodili okolo mě po špičkách už na porodním sále, a já najednou necítila vůbec nic, nic, totální mrtvo a prázdno a černo, nechtěla jsem s nikým mluvit, nechtěla jsem slyšet, jak na tom je, nechtěla jsem poslouchat, jak umírá, totální nic, necítila jsem nic, v hlavě se mi jen honilo, že jsem neměla otěhotnět, neměla mít dítě, že se to nemělo stát, trvalo to 12 hodin, moje dítě bojovalo o život a já necítila vůbec nic, dostal jsem prý něco na uklidněné, nevím nic, a dodnes se za to nenávidím, za to jak jsem reagovala, vlastně nereagovala. Málá přsžila, je to už velká holčička, krásná, chytrá, šikovná, já už skoro zapomněla, zasunula jsem to hluboko, jen občas to vyleze, třeba teď, když jsem četla tvou diskuzi.
Bude dobře, zase se probereš :hug:

V tu chvíli to pro tebe bylo lepší :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
801
21.7.13 21:41

Myslím, že to je nějaká obranná reakce organismu a že za to jsi fakt nemohla, stejně jako v takhle vypjatý situaci někdo hysterčí a prostě to nemůže ovládnout. Hlavně, že to dobře dopadlo :kytka:

@Anonymní píše:
Já se tedy celé těhotenství těšila, byla jsem šťastná a pyšná těhule, spokojená manželka, po porodu nastala krize, malou mi hned vzali, odnesli na JIP a řekli, že pravděpodobně nepřežije, že má velmi malou šanci, všichni mluvili tak pohřebně, chodili okolo mě po špičkách už na porodním sále, a já najednou necítila vůbec nic, nic, totální mrtvo a prázdno a černo, nechtěla jsem s nikým mluvit, nechtěla jsem slyšet, jak na tom je, nechtěla jsem poslouchat, jak umírá, totální nic, necítila jsem nic, v hlavě se mi jen honilo, že jsem neměla otěhotnět, neměla mít dítě, že se to nemělo stát, trvalo to 12 hodin, moje dítě bojovalo o život a já necítila vůbec nic, dostal jsem prý něco na uklidněné, nevím nic, a dodnes se za to nenávidím, za to jak jsem reagovala, vlastně nereagovala. Málá přsžila, je to už velká holčička, krásná, chytrá, šikovná, já už skoro zapomněla, zasunula jsem to hluboko, jen občas to vyleze, třeba teď, když jsem četla tvou diskuzi.
Bude dobře, zase se probereš :hug:
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1013
23.7.13 19:57

No, tak me to neprechazi a uz zacinam uvazovat o adopci :( ja nevim co se zlomilo… proste nemam k tomu zazraku zadny vztah.. :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
339
23.7.13 20:18

@Domuska až se malý narodí, tak ho určitě nebudeš chtít vůbec pustit z náruče…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1013
23.7.13 20:47

@adula000 v to velice doufam.. pritel byl pekne nasrany kdyz jsem mu to o adopci rekla..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
339
23.7.13 21:09

@Domuska je to prostě jen zkrat, bojíš se nového a musíš se s tím nějak vyrovnat… Potom si budeš jen nadávat až to malé uvidíš, že si vůbec něco takového upustila z úst..a budeš ho určitě milovat

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama