Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj holky,právě dnes začínáme 37.tt a já začínám mít obavy z porodu,ačkoliv jsem myslela,že se vůbec bát nebudu.Ale bohužel si tady na emimi čtu některé věci,které mě trošku děsí,ačkoliv vím a je mi jasné,že každý porod je jiný a jaký bude ten můj se stejně dopředu nedovím.trošku mě ale zaskočila diskuze o šířce pánve a problému s normálním porodem,protože já jsem dost štíhlé postavy a zdá se mi,že ty moje hodnoty (26, 27, 28, 16)jsou asi malé,podle toho co tu píšete vy a bojím se tak trošku císařáku,mám navíc těhu cukrovku i když mi je jen 21 a malá je vlastně ještě menší o týden a půl(ve 35.tt měla 2kila).Zkrátka teď pořád přemýšlím nad tím co brzy nastane,ráda bych rodila ve 38.tt ale uvidíme jak se malé bude chtít.Chtěla jsem se Vás zeptat jestli jste některá se snažila třeba porod trošku urychlit,např.sexem a pod..:) Neříkám,že chci zbytečně pospíchat a malou nějak nutit ven,ale na druhou stranu bych byla celkem ráda kdyby to přišlo dřív.. ![]()
ahojky..porodu se nesmis bat..muss tam jit s cistou hlavoua hned to pujde vsechno lip..rodily uz miliardy zenskych pred tebou tak ty to taky zvladnes..a zadny veci o porodu tu necti..akorat te to vyplasi..moje segra rodila pred mesicem..vubec se toho nebala a taky to slo znat…porod mela krasnej a v pohode..nekde jsem cetla ze kdyz se bojis tak si vyplavujes adrenalin a tim se ti prokrvuje deloha vic a tim padem te kontrakce boli silneji..takze se snaz vycistit si hlavu..
za dalsi..moc nechapu proc chces rodit ve 38.tt kord kdyz mala odpovida velikostne min nez by mela mit..ono si mimco samo rekne kdy ma jit ven..ale pokud ches nejakou radu jak to urychlis tak ja prave na segre ozkousela ostry jidlo..udelala jsem strasne palivou zelnacku a segra zacla v noci rodit..a ja v ty dobe v 5. mesici tehu jsem mela tri dny castejsi tvrdnuti bricha nez mivam normalne:))
ale hlavneee prestan se bat..ja mam kamaradky straasne malinky a hubeny a rodily v pohode…neboj se zvladnes to
Já se teda na svůj porod hrozně těšila, ale nakonec stál dost za prd
Takže jsem teď přesvědčená o tom, že kdybych se ho bála, bude v pohodě
Taky jsem měla cukrovku a bez problémů. Malého mi museli vyvolávat týden po termínu, strašili mě jeho velkou hmotností, která byla v reálu o 3/4 kila menší
Porod jsem se snažila taky nějak vyvolat, ale nezabíralo vůbec nic, jen od maliníku mě doktor odrazoval, může prý způsobit krvácení… Mám 2 kamarádky, pěkné hubeňourky, a ty měly porody, že o nich pomalu nevěděly, jiná kámoška krev a mlíko trpěla jak kůň… Je to fakt hrozně individuální… Porod určitě není žádná sranda, ale já věřím, že ho budeš mít dobrý, vždyť nezapomeň, že na jeho konci na tebe bude čekat zasloužená sladká odměna v podobě tvého krásného miminka! Tak držím pěsti ![]()
Strach nemej, neni z ceho! Stejne to neovlivnis. Proste porodis a budes mit krasny vonavy miminko
Budes si ho tulit a budes strasne stastna ![]()
Hlavně klid!
Nečti žádné deníčky, ani o porodech, ani o andílcích, nic takového! Co se týče šířky pánve, kdyby to byl problém, doktor by ti to řekl. Já se toho svého před prvním porodem také ptala (když mi předtím řekl, že budu mít asi větší dítko), jestli si myslí, že projde. On mě sjel očima (stála jsem u dveří) a řekl: „Jo, to projde.“
A já mu to věřila (až jsem se skoro styděla, že mi tím vlastně řekl, že mám širokou prdel..
). A hlavně jsem moc nepřemýšlela, co bude. Říkala jsem si: „Už se to nevstřebá, ven to musí, zvládly to jiné, zvládnu to taky, případné potíže budu řešit/přemýšlet nad nimi, až to přijde (jestli nějaké přijdou)“.
Říká se, že porod je především v hlavě. Nesmíš být zablokovaná, stažená, přesvědčená že určitě neporodíš, že se bolestí zblázníš, že dítě neprojde apod. ptákoviny. Jo, bolet to chvíli bude, ale nebude to trvat týdny, ale pár hodin. To vydržíš… ![]()
Snažit se urychlovat můžeš (sex, gruntování v bytě, běh v lese apod.), ale pokud nebude dítko ready, tak se ti to stejně nepovede. ![]()
Prej už se to nevstřebá-ty mě bavíš Wiollo
![]()
Verusnerus neboj-mysli jen na to,že brzy budete spolu
a opravdu ted už nic nečti o porodu!Držím pěsti.
Ahoj jsem taky těhule,ale porodu se zatím nebojím.Ale nevím jak to bude později.Jsem ve 28tt. takže mám ještě trochu čas.Nemysli na to dobře to dopadne a hlavně se těš jak budeš mít toho prcka u sebe.Držím palce.
A hlavně prosím nekoukej na žádné video o porodu. A ničeho se neboj, přežít se to dá, jen to prostě ke konci trošku víc bolí. Ale za to ten dáreček co ti potom dají na bříško, stojí za to
Hele, já už od základní školy říkala, že dítě rozhodně rodit nebudu, a ted mám 1,5 mesíce starého syna
Jo a ja si celou dobu v hlavě zpívala písničky, dost mi to pomohlo ![]()
verusnerus-
myslim, že to nakonec nebude tak zlé… Já se porodu bála od chvíle, kdy mi v osmi letech řekli, kudy dítě leze ven.
a nakonec jsem si z toho svého porodu odnesla pozitivní zážitky.
Hlavně tedy poprvé člověk absolutně neví, co to obnáší,a je vpodstatě odkázán na to, co slyší okolo.
tak ode mě bys třeba slyšela, že to absolutně nebyla taková hrůza, jak jsem slýchala od maminky a sestry.
Jooo ta bolest břicha (případně zad) při kontrakcích - to je asi fakt originál
jako bolí to dost, ale: JE TO PÁR HODIN - kdyžtak si zařveš…
A až bude miminko venku, slastně si poležíš na porodním sále a budeš si děkovat, jak jsi to zvládla.
NO… troufnu si trochu nastínit SVÉ strachy, které jsem předtím měla:
Já jsem si třeba neuměla spíš představit ten proces, kdy to dítě „proleze tamtudy“ - při porovnávání rozměru otvoru, kterým se děťátko dostává ven, a velikosti hlavičky děťátka mě jímala hrůza. NAKONEC PROLEZLO- a jak! ![]()
Další - asi největší - můj strašák, byl NÁSTŘIH:
nástřih proběhl tak, že jsem SLYŠELA - nikoli cítila - jak to doktorka šmikla.
Pak to zašila, trochu mě štíplo v zadku.
Pak jsem to vzorně větrala, sprchovala, i fénovala (na doporučení sester) fénem - a dobrý…
Komplikace můžou přijít, ale důležitá je taky psychika. Ty jsi ženská a tvoje tělíčko ví, že teď to miminko se musí dostat ven, a když k tomu budeš přistupovat s odvahou, bude všechno lepší.
PŘEJU HEZKÝ ZÁŽITEK Z NAROZENÍ MIMINKA!!
Ahoj, já rodila před 2,5 roky a měla jsem taky strach jestli to zvládnu. Když jsem byla asi v polovině, tak moje sestra byla na operaci se slepým střevem a já jí hlídala syna. Když jsem jí šla navštívit, řekla mi, že porod byl proti tomu brnkačka. Teda pokud rodíš přirozeně, císařský řez je operace. Po porodu byla prý schopná fungovat skoro ihned. Po tom slepáku se ploužila po pokoji, jako by přejel bagr. Vzala jsem to k srdci a když mi pak doma praskla voda a my s manželem odjeli do porodnice, dcerka se mi narodila hodinu po navedeni kapačky s Oxytocinem a popravdě bez bolesti, ani jsem si nemusela říct o prášky. Moje rada: strach nechej doma. Jak tady holky píší, zvladly jsme to všechny a kdyby to bylo tak hrozný, tak by se rodily samí jedináčci.
Budu držet pěsti.
Věruš,jj souhlasím,porodu se bát nesmíš,pak tě všechno stresuje,já se na porod stašně těšila (možná to bylo tím,že je mimi po 6.ti letech vymodlené
),ani jednou jsem nepomyslela na to,že by jsem to nezvládla,nebo že by byli nějaké komplikace a to jsem byla prvorodička a nechodila jsem na žádný předporodní kurz,ani raději nic nečetla
A i když jsem měla dlouhý porod,nikdy jsem si neřekla,že už nikdy víc,prostě čím větší bolesti jsem měla,tím víc jsem se těšila na Matyho ![]()
Jinak porod bolí a hodně,to ano,ale je to taky ten nejkrásnější zážitek v životě a já už se teď těším na druhý ![]()
Tak nebooooj,pozitivní myšlení je hodně,mysli na to,že s každou bolístkou je miminko blíž k tobě ![]()
Zkusit „urychlit“ to můžeš, ale pokud nebude prcek připravenej, stejně nepůjde…
My jsme takhle „vyvolávali“ porod a malej se vyklubal až cca 3 nebo 4 dny před termínem (díky bohu za to, jinak by fakt přes ty 4 kila měl
)
A porodu se neboj, katastrofický scénáře nečti a uvidíš, že to bude OK… Já se teda na porod těšila
Jsem si říkala, že to zvládlo tolik ženskejch, že já to zvládnu taky a hlavně jsem se těšila, až budu mít prcka u sebe - i když pak bych ho kolikrát s chutí do toho břicha nacpala zpátky, abych měla chvilku klidu ![]()
Příspěvek upraven 15.04.11 v 07:36
Věru a já měla rozměry pánve skoro jako ty a fakt to bylo vše dobrý
Držím ti moooc palečky ![]()
Ahoj.
Tak já musím říct, že jsem před porodem byla tak v pohodě, že jsem o něm skoro nic nevěděla
.
Pak jsem se dozvěděla, že půjdu na císařský řez a obrečela jsem to. Na konec jsem se s tím smířila a v porodnici doufala, že už se to nerozjede
.
Bylo mi jedno jak, ale musím se na vše vždy psych. připravit.. ![]()
Na sál mě vezli se smíchem, nejvíc mě pobavilo, jak dokáže velryba přelést z jednoho lůžka na operační stůl
. A taky otázka kolik vážím a dr. odpověď : TO JAKO CELÁ JO? ![]()
Ber to s humorem, nepomůžeš si, když si to budeš zhoršovat..
A nic nevyvolávej, nech miminko ještě trošku vyrůst..
Drž se a pamatuj, že s dobrou náladou jde všechno líp.
(mě se třeba stalo, že za mnou před porodem přišla sestra, ať jí načůram do skumavky a dala mi dvě nádoby. Tak jí ještě říkám : To jste to jentak tak stihla, zrovna potřebuju. Vrátím se, podávám sestře skumavku a ona mi říká, že na to že jsem potřebovala tam toho moc neni a já jí na to, že to byla taky práce se tam přes to břicho strefit.. Ona se mi začala smát, že kvůli tomu jsem měla ty nádobky dvě, abych se vyčůrala do té větší a přelila to.. Já jí tu malou v té velké jen přinesla jako talířek k šálku
)
Držím pěsti ![]()
Ahoj já Ti přeji aby se Ti rodilo krásně a rychle ale jak říkáš každý má porod jiný…a nečti Ty deníčky já je taky čtu jsem prdlouš a to jdu rodit po 4
a bojím se stejně jako Ty z toho si nic nedělej jsi na tom líp ptz nevíš co Tě čeká
Já prvního syna rodila 9hod. druhého 4hod.a třetího 11hod. tak jsem zvědavá co mě čeká teď a všichni kluci se narodily ve 38tt s váhou 2,6kg, 3,2kg,3,0kg takže žádný obři ![]()