Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Žárlím na syna
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
JaSe
26.6.11 14:11
- Citovat
- Upravit
jjelena
26.6.11 21:09
Ahoj, souhlasím s tím, že máš našlápnuto na to být nesnesitelnou tchýní a syn být chudákem, co si jeho máma neuvědomuje, že je už dospělý a pořád mu bude kecat do života a snachu nikdy nepřijme a nebude akceptovat.
Děkuji, takovýho „chlapa“ bych nechtěla a tebe jako tchýni už vůbec ne!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.6.11 12:05
Puvodne jsem zvazovala jestli reagovat, ale pak mi to to nedalo…
Jsem proste takova tezko si zvykam na nove veci at je to cokoliv - mam to od narozeni. Napriklad tehotenstvi jsem dlouhodobe planovala, ale kdyz prislo byla jsem z toho uplne vykolejena. Na syna jsem se moc tesila, ale kdyz se narodil nejakou dobu mi trvalo nez jsem se zase srovnala do normalu. Kdyz sel syn do skolky moc se tam tesil a ja z toho mela nocni muru - nedovedla jsme si predstavit, ze budu cely den bez neho. Ted jsem moc stastna, ze tam chodi a je skopokojeny. Proste jsem takova a s tim nic nezmenim. Je mi jasne, ze u me to chce cas a proste si uvedomim, ze syn uz je velky a ze bude se mnou travit stale mene casu a vezmu to za normal. Jen ted jsem z toho trochu vykolejena a potrebuji se s tim srovnat a prave jsem cekala, ze kdyz se z toho vypovidam, ze mi to trochu pomuze …
Pro ty co si mysli, ze syn trpi, tak je mohu uklidnit, ze rozhodne ne. Denne chodi do skolky, kde je v kolektivu a kdykoliv projevi zajem jit za detmi, tak za nimi jde. Takze on tim rozhodne netrpi.
Co se tyce toho jaka budu tchyne - tak to nevime zadna 
Ale doufam, ze tak priserna nebudu nikdy jsem nemela problem s kymkoliv vyjit. Se svou tchyni (ani se mi ji tak nechce nazyvat) mam skvely vztah. To same ve skole ci v praci nikdy jsem nemela a nemam s nikym problemy - i ted mam dost kamaradek, se kterymi mohu nekam vyrazit apod, ale proste me to nelaka
Co se tyka pousteni deti samotnych ven tim si stale nejsem jista, ze to je to prave. Me rodice pousteli samotnou ven az od skoly - takze teoreticky rozumnejsi, ale kdyz si uvedomim co vse jsme vyvadeli jeste ted me mrazi - deti proste nemaji jeste ten cit pro nebezpeci. Takze myslim, ze alespon minimalni dohled je na miste. Ja jsem bohuzel z jedne, pro nas docela nevinne, hry mela uraz s docela dlouhymi nasledky a tak se o to ted vic bojim.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.6.11 14:31
Tak předně bych chtěla napsat, že bych 5 leté nenechala lítat venku s partou kamarádů, protože bych se o něj bála. Klidně na zahradě u nás nebo u sousedů, opravdu ráda tam zvu kamarádky dcery, aspoň se zabaví.
Ale někdy si dcery ráda užiju i sama, ale chce to nabídnout program, který děti baví, u nás stavění lega, hraní s panenkami, kreslíme, tancujeme, vaříme, jdeme spolu na kolotoč, na zmrzlinu… Ale chápu, že dcera chce být mezi dětmi, že se s nimi zabaví a mně si třeba užije až večer, když čteme pohádku, pomazlíme se a já počkám než usne.
Sama mám zkušenost se žárlivou matku a bylo to tak strašné, že bych tohle dceři v žádném případě nechtěla udělat. Nesměla jsem s dětmi ven (údajně aby se mi nic nestalo - prakticky až do dospělosti), nesměla jsem si zvát kamarády, na kroužek jsem směla, ale pak hned domů. Bylo to strašné, téměř jsem si nemohla najít kamarádky, viděla jsem děti jen ve školce a pak ve škole, jen o přestávkách bez společných zážitků to kamarádství prostě nefunguje. Cítila jsem se osamělá, když jsem měla snahu si kamarádku najít, matka sáhla k vyššímu kalibru, že mám radši cizí holku, co pro mě nikdy nic neudělala než vlastní maminku, ona že měla svojí maminku jako nejlepší kamarádku a jinou nepotřebovala a já jsem nevděčná, nemám jí ráda a ona by nejradši umřela. A stejně mě ta holka jen využívá, ráda mě nemá (kdo by mě taky měl rád kromě mámy…). A ještě mi vyčítala, jak se obětovala kvůli rodině a já si toho neumím vážit. Neumíte si představit co to s psychikou dítěte dělá, mám problémy do dneska - výčitky svědomí, špatný vztah s rodiči, špatně se seznamuji s lidmi, nízké sebevědomí, neumím se cizím otevřít, svěřovat, být k nim vřelá…
Takže za vaše dítě prosím, nedovolte aby se tak cítilo.
Buď ráda, že váš syn je dost kamarádský, průbojný, je to normální, i tak vás miluje, nemusíte žárlit.
Najdi si kamarádky, koníčky, chodťe cvičit a neduste syna svou sobeckou lásku. Vždyť mít rád znamená respektovat city a pocity druhého a dát mu volnost.
- Citovat
- Upravit
27.6.11 19:55
jjelena píše:
Ahoj, souhlasím s tím, že máš našlápnuto na to být nesnesitelnou tchýní a syn být chudákem, co si jeho máma neuvědomuje, že je už dospělý a pořád mu bude kecat do života a snachu nikdy nepřijme a nebude akceptovat.Děkuji, takovýho „chlapa“ bych nechtěla a tebe jako tchýni už vůbec ne!
A to je vážení ukázka toho, jak se dá normální běžná věc nafouknout k prasknutí 
Bože můj dámy vzpamatujte se. Ona není žádná usurpátorka! Jen s malým chce trávit více času, to je celý, chce si užít jeho dětství jak to jde! Ale tady se z ní okamžitě udělá usurpátorská čarodejnice, a navíc přehnaně přecitlivělá matka, když nenechá 5 ti leté dítě behat bez dozoru po okolí. Jen si svoje děti nechejte běhat třeba po silnici, vaše věc, ale zaladatelka je zodpovědná máma, která dítě běhat bez dozoru nenechá.
Toť můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.11 20:01
Druhý anonym: Tak to je teda extrém …nedivím se, že máš problémy dodnes. Je to těžký, my jsme na tom byli podobně, jen matka nežárlila…prostě nás nikam nepouštěla. Takže seznamování se a podobné…to mi taky trvalo než jsem si našla zdravé sebevědomí. Co mě to stálo! 
Ale tvůj případ si myslím nebude případ zakladatelky. Myslím že taková být nechce, proto to řeší, je to tak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.11 20:05
No, já jen - to, že zakladatelka teď sedí na dětech jak kvočna na vejcích NEZNAMENÁ, že to tak bude i v dospělosti dítěte.
Naopak, některé maminky si tohle odbydou a pak dají pokoj, jiné „pohodářky“ dávají dětem volnost a když si pak uvědomí, že mladej dospěl a přivede si slečnu, stávají se z nich nesnesitelné kvočny, ve snaze zachytit ještě zbytky mladíkova dětství.
Takže na soudy ohledně budoucího tchýňování je víc než brzy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.6.11 22:15
MirušeProdigy píše:
Druhý anonym: Tak to je teda extrém
Tak to opravdu doufam, ze nejsem
Je mi jasne, ze syn kamarady potrebuje. Sama j¨sem take byla zvykla chodit si hrat s ostatnimi detmi a nechci ho o to ochudit. Jem i jasne, ze proste detsky kolektiv ke svemu vyvoji potrebuje. Takze on to nepocituje. Jen me to obcas mrzi. Vim, ze to je spatne a chci se s tim poprat a prekonat to. Ja doufam, ze je to proste prechodna faze, ze si jen musim zvyknout, ze uz to neni to „miminko“, ale ze uz to je hold „velky“ kluk.
Ano chci si deti poradne uzit, nebot ted mam druhe a kor vidim, jak proste cas nelistostne utika a nejde vratit. Chci si uzti sve deti a chci, aby na sve detstvi vzpominali s laskou jako ja na sve.
To ze nechci, aby lital bez dozoru je opravdu jen proto, ze se o nej bojim. Napriklsa dost se tu premnozili zmije a ja se bojim. Nechci, aby lital po silnici jasne moc aut tu nejezsi, ale nejake preci jen ano a je mi jasne, ze kdyz si deti hraji tak proste „nemysli“ apod. Nechci mu stat porad za zady to ne (uprimne ani na to nemam cas), ale proste chci, abych vedela, kde je a co priblizne dela. Takze proste cas od casu ho zkontroluji kde je a co dela. To mase na zahrade mame tam jezirko - takze je tam sam a vi, ze k nemu nesmi, ale je jasne, ze ho kontroluji…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.6.11 22:15
MirušeProdigy píše:
Druhý anonym: Tak to je teda extrém
Tak to opravdu doufam, ze nejsem
Je mi jasne, ze syn kamarady potrebuje. Sama j¨sem take byla zvykla chodit si hrat s ostatnimi detmi a nechci ho o to ochudit. Jem i jasne, ze proste detsky kolektiv ke svemu vyvoji potrebuje. Takze on to nepocituje. Jen me to obcas mrzi. Vim, ze to je spatne a chci se s tim poprat a prekonat to. Ja doufam, ze je to proste prechodna faze, ze si jen musim zvyknout, ze uz to neni to „miminko“, ale ze uz to je hold „velky“ kluk.
Ano chci si deti poradne uzit, nebot ted mam druhe a kor vidim, jak proste cas nelistostne utika a nejde vratit. Chci si uzti sve deti a chci, aby na sve detstvi vzpominali s laskou jako ja na sve.
To ze nechci, aby lital bez dozoru je opravdu jen proto, ze se o nej bojim. Napriklsa dost se tu premnozili zmije a ja se bojim. Nechci, aby lital po silnici jasne moc aut tu nejezsi, ale nejake preci jen ano a je mi jasne, ze kdyz si deti hraji tak proste „nemysli“ apod. Nechci mu stat porad za zady to ne (uprimne ani na to nemam cas), ale proste chci, abych vedela, kde je a co priblizne dela. Takze proste cas od casu ho zkontroluji kde je a co dela. To mase na zahrade mame tam jezirko - takze je tam sam a vi, ze k nemu nesmi, ale je jasne, ze ho kontroluji…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.6.11 22:16
Davdan píše:
No, já jen - to, že zakladatelka teď sedí na dětech jak kvočna na vejcích NEZNAMENÁ, že to tak bude i v dospělosti dítěte.
Naopak, některé maminky si tohle odbydou a pak dají pokoj, jiné „pohodářky“ dávají dětem volnost a když si pak uvědomí, že mladej dospěl a přivede si slečnu, stávají se z nich nesnesitelné kvočny, ve snaze zachytit ještě zbytky mladíkova dětství.
Takže na soudy ohledně budoucího tchýňování je víc než brzy.
Take si rikam, ze na snad dle toho co jsem napsala se neda usoudit, ze budu priserna tchyne. To bych fat nechtela, jak jsem psala mam se svou tchyni skvely vztah a tak doufam, ze takovy jednou budu mit se svymi snachami i ja
- Citovat
- Upravit
28.6.11 07:31
Anonymní píše:Davdan píše:Take si rikam, ze na snad dle toho co jsem napsala se neda usoudit, ze budu priserna tchyne. To bych fat nechtela, jak jsem psala mam se svou tchyni skvely vztah a tak doufam, ze takovy jednou budu mit se svymi snachami i ja
No, já jen - to, že zakladatelka teď sedí na dětech jak kvočna na vejcích NEZNAMENÁ, že to tak bude i v dospělosti dítěte.
Naopak, některé maminky si tohle odbydou a pak dají pokoj, jiné „pohodářky“ dávají dětem volnost a když si pak uvědomí, že mladej dospěl a přivede si slečnu, stávají se z nich nesnesitelné kvočny, ve snaze zachytit ještě zbytky mladíkova dětství.
Takže na soudy ohledně budoucího tchýňování je víc než brzy.
Když nebudeš tlačit na pilu (chtít mít se snachami dobrý vztah), určitě se to povede.
Tchýňování je druhý stupeň po matkování. A o dost těžší, taky se to člověk musí naučit - umět se stáhnout a dát svobodu.
Děti jsou jen půjčené, holt tak to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.11 11:28
zakladatelku celkem chápu, bydlíme na vesnici, takže taky moje děti chodí k sousedům, ale vždycky vím přesně kde jsou, pokud jsme ve městě na návštěvě třeba u rodičů, ven s nimi jdu , v žádném případě je nenechám jít ven samotné, prostě dnešní doba není bezpečná, děti jsou 10 a 4 roky, když si člověk přečte že jenom od ledna se pohřešuje 2100 dětí , ano mám strach a nestydím se za to. Dokonce když měla jet dcera v první třídě do školy v přírodě, řekla jsem ne,dceři jsem vysvětlila moje stanovisko, celkem to vzala v pohodě,prostě nechtěla jsem svěřit svoje dítě pro mě cizím lidem, které neznám, a když potom vidíme zprávy, kde jedno dítě se utopí, nebo zemře při lyžařském výcviku, a učitel prohlásí, no ono mě neposlechlo, děkuji, ale tohle ne. Za své děti jsem zodpovědná jenom já sama bohudík.
- Citovat
- Upravit
28.6.11 15:01
Anonymní píše:
zakladatelku celkem chápu, bydlíme na vesnici, takže taky moje děti chodí k sousedům, ale vždycky vím přesně kde jsou, pokud jsme ve městě na návštěvě třeba u rodičů, ven s nimi jdu , v žádném případě je nenechám jít ven samotné, prostě dnešní doba není bezpečná, děti jsou 10 a 4 roky, když si člověk přečte že jenom od ledna se pohřešuje 2100 dětí , ano mám strach a nestydím se za to. Dokonce když měla jet dcera v první třídě do školy v přírodě, řekla jsem ne,dceři jsem vysvětlila moje stanovisko, celkem to vzala v pohodě,prostě nechtěla jsem svěřit svoje dítě pro mě cizím lidem, které neznám, a když potom vidíme zprávy, kde jedno dítě se utopí, nebo zemře při lyžařském výcviku, a učitel prohlásí, no ono mě neposlechlo, děkuji, ale tohle ne. Za své děti jsem zodpovědná jenom já sama bohudík.
Takže nikdy nikam nepojede samo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.11 14:24
Lizbeth a Davdan píše:…
Každý jsme zodpovědný sami za sebe, a pokud máme děti i za ně,děti vychovávám k samostatnosti, ale všechno má určité hranice, pokud někdo pustí někam samotné 10tileté dítě,neodsuzuju to, je to jeho rozhodnutí. K sousedům děti nechám taky jít, ale třeba do města, to nikdy. Samozřejmě, že jednou budou chodit sami, ale argumentovat tím, mi přijde nerozumné. Jsem možná až moc starostlivá, ale dá se tím zabránit spoustě věcí, už třeba jen to, že dle vyjádření jednoho primáře z ARO, až 80% dětských úrazů je způsobeno nezodpovědností rodičů, možná to přeháním, vím, že se člověk nemůže neustále řídit podle médií, ale ten nešťastný případ Aničky, kdyby ta holčička nešla sama, nikdy by se to nestalo, a jeden můj vzdálený příbuzný, který dělá tyhle případy, mi řekl, jo holka doba je zlá, nejhorší je věk do 15, hlídej si děti jako oko v hlavě, hlavně je nenechávej samotné, protože se dějou i horší věci.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj zakladatelko,
.
souhlasím s Tebou jen v tom, že by takhle malé děti neměly být úplně bez dozoru. Chápu, že potřebuješ mít dítě pod kontrolou, protože tohle mám nastavené stejně. Mám prostě ráda věci a situace pod kontrolou.
Z toho, co jsi napsala, se mi zdá, že ses obětovala pro děti a teď čekáš, že Ti to děti oplatí a budou se zase obětovat ony pro Tebe. Zdá se mi, že Tvůj syn má u kamarádů volnost, kterou u Tebe ale nemá. Je mi jasné, že všechno pro děti děláš tak, jak si myslíš, že to pro ně bude nejlepší. Ale podle mě děti nepotřebují mít pořád nějaký program a hlavně mít matku pořád za zády. Děti potřebují i volnost a prostor, aby se samy zabavily, nebo se jen tak poflakovaly. Přečti si knihu Líný rodič. Ne, že bych souhlasila se vším, co tam je napsané, ale je tam hodně pravdy.
A neboj se, i když syn lítá přes den s kamarády, za Tebou jako za mámou vždycky přijde, právě proto, že jsi člověk, který je mu ze všech nejblíž