Ukňourané a věčně nespokojené dítě

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
aida
Stálice 56 příspěvků 10.06.11 13:50
Ukňourané a věčně nespokojené dítě

Holky mám dvě dcery, starší má přes 4 roky a jsem z ní kolkrát už úplně na nervy. Je neskutečně ukňouraná a pořád se jí něco nelíbí. Ať udělám co udělám když nemá svůj den, tak je všechno špatně, i to, pro co se sama před chvílí rozhodla, tak se jí nelíbí a vyvádí jak najatá. Vůbec se nedá dopředu odhadnout, co ji rozmzí. I když něco děláme pořád stejně dlouhou dobu, tak zničehonic nic jí to najednou začne vadit a všechno je špatně. Vyšiluje i kvůli úplným kravinám. Třeba jí dám žlutou sponku do vlasů a ona začne vyvádět, že chce modrou. Žlutou teda vyndám, dám modrou ale dcera přesto vyvádí, že tam tu žloutou měla a že ji tam nechtěla mít a proč sem ji tam dávala. Někdy ani nezjistím proč skučí :roll:.
Přiznávám, že už po ní kolikrát řvu jak siréna, vím že je to špatně, ale když kolikrát začně kňučet ještě v posteli, sotva se vzbudí a vydrží jí to až do večera, tak už se opravdu neudržím. Nejsem svatá a nevydržím to celý den poslouchat s úsměvem na rtech a tvářit, že se nic neděje.
Samozřejmě napřed domlouvám, v klidu vysvětluju, neustupuju, ale když začne kňourat hned ráno, tak nejpozději po obědě už jsem napůl nepříčetná :lol: a pak už jen řvu :oops: a občas dám i na zadek :oops:.
Pořád jsem doufala, že z toho vyroste, ale ono se to s věkem bohužel nelepší :cry: .
Mladší dcera je naopak spokojené, veselé dítě, dá se říct pravý opak, takže ten kontrast je někdy úplně neskutečný.
Máte na to někdo nějakou radu, co s dítětem, jak jej usměrnit? Jak to mám sama vydržet, abych nebyla kolikrát tak uřvaná a s nervama v koncích?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
pannda
Kelišová 6639 příspěvků 33 inzerátů 10.06.11 13:54

Podle mě neuděláš nic moc, je to v povaze, bude zřejmě neprůbojná do budoucna, nerozhodná. Chápu tě, je to hrozné, celý den tohle snášet. Nějakej kompromis, nechat ji vybrat, chválit za to, co udělala dobře, vybrala dobře apod.

Ivy5
Echt Kelišová 8254 příspěvků 10.06.11 14:00

8-o Ačkoliv jsem jejich služby nikdy nevyužila v tomto případě bych určitě zkusila dětského psychologa.Pokud tam půjdeš napiš co ses dozvěděla.Určo to pomůže,jinak by to mělo časem špatný dopad a budeš jen řvát a nebude to mít žádný nebo opačný efekt.Drž se.

lucavlachova
Kecalka 486 příspěvků 10.06.11 14:01

No tak u nás je to to stejné jen má malá 3,5 roků.Já kolikrát ječím jen se vzbudí,protože se probouzí a ječí.Mně pomohlo jí říct že si balím věci a když je tak zlá že jdu pryč,vemu kabelu dám pár věcí a rychle se někde zavřu no někdy je hysterickej jekot,ale většinou jí to dojde začne se vztekat balím a nebo klekánice škaredá baba co sbírá zlobivé děti no možná je to drastické ji strašit,ale když na ni ječím a ona mi s ledovým klidem řekne:nerozčiluj se praskne ti cévka a budeš tahat nohu co na to říct..

delice
Ukecaná baba ;) 1903 příspěvků 10.06.11 14:01

Ahoj, moc neporadím, jen se přidám, s tím rozdílem, že mi to dělá mladší dítě a mám kluky. Taky někdy začne knourat už ráno a nepřestane až do večera. Má ale dny, kdy je zlatý, tak si myslím, že je to tím, jak se vyspí. Spí malá ještě po obědě? Jinak se přiznám, že na to celý den taky nervy nemám, a že když to kvičení a vztekání graduje, tak mu pár šoupnu, at má proč :roll: :oops: Je fakt, že se rozbrečí naplno, ale když se uklidní, je to relativně dobré. Je to dobrý tréning na naše nervy :-)

delice
Ukecaná baba ;) 1903 příspěvků 10.06.11 14:03
lucavlachova píše:
No tak u nás je to to stejné jen má malá 3,5 roků.Já kolikrát ječím jen se vzbudí,protože se probouzí a ječí.Mně pomohlo jí říct že si balím věci a když je tak zlá že jdu pryč,vemu kabelu dám pár věcí a rychle se někde zavřu no někdy je hysterickej jekot,ale většinou jí to dojde začne se vztekat balím a nebo klekánice škaredá baba co sbírá zlobivé děti no možná je to drastické ji strašit,ale když na ni ječím a ona mi s ledovým klidem řekne:nerozčiluj se praskne ti cévka a budeš tahat nohu co na to říct..

kristova noho, to je hláška, kde to slyšela? :lol:

lucavlachova
Kecalka 486 příspěvků 10.06.11 14:05

V nějakým filmu nevím v kterým,ale v tu chvíli jsem zůstala 8-o

Ditta77
Závislačka 4200 příspěvků 10.06.11 14:16
aida píše:
Holky mám dvě dcery, starší má přes 4 roky a jsem z ní kolkrát už úplně na nervy. Je neskutečně ukňouraná a pořád se jí něco nelíbí. Ať udělám co udělám když nemá svůj den, tak je všechno špatně, i to, pro co se sama před chvílí rozhodla, tak se jí nelíbí a vyvádí jak najatá. Vůbec se nedá dopředu odhadnout, co ji rozmzí. I když něco děláme pořád stejně dlouhou dobu, tak zničehonic nic jí to najednou začne vadit a všechno je špatně. Vyšiluje i kvůli úplným kravinám. Třeba jí dám žlutou sponku do vlasů a ona začne vyvádět, že chce modrou. Žlutou teda vyndám, dám modrou ale dcera přesto vyvádí, že tam tu žloutou měla a že ji tam nechtěla mít a proč sem ji tam dávala. Někdy ani nezjistím proč skučí :roll:.
Přiznávám, že už po ní kolikrát řvu jak siréna, vím že je to špatně, ale když kolikrát začně kňučet ještě v posteli, sotva se vzbudí a vydrží jí to až do večera, tak už se opravdu neudržím. Nejsem svatá a nevydržím to celý den poslouchat s úsměvem na rtech a tvářit, že se nic neděje.
Samozřejmě napřed domlouvám, v klidu vysvětluju, neustupuju, ale když začne kňourat hned ráno, tak nejpozději po obědě už jsem napůl nepříčetná :lol: a pak už jen řvu :oops: a občas dám i na zadek :oops:.
Pořád jsem doufala, že z toho vyroste, ale ono se to s věkem bohužel nelepší :cry: .
Mladší dcera je naopak spokojené, veselé dítě, dá se říct pravý opak, takže ten kontrast je někdy úplně neskutečný.
Máte na to někdo nějakou radu, co s dítětem, jak jej usměrnit? Jak to mám sama vydržet, abych nebyla kolikrát tak uřvaná a s nervama v koncích?

No tohle jsem radši ani neměla číst…tohle přesně je moje malá-předevčírem jsem měla už kvůli tomu depku, že jsem brečela…přiznám, že-některé dny jenom přežívám-je to brutálně napsáno-ale je to tak.Malou miluju, nedala bych jí-ale někdy je to fakt na střelbu do hlavy-celý den mrčí, kňourá, pořád na mě visí a já si blázen myslela, že to po druhém roce přejde-nenene naopak je to horší-máme období vzdoru a hysterickejch záchvatů-denně jich počítám tak kolem 20ti kdy fakt kvičí jak prasátko :zed: :zed: :zed: -nepřehánim, ale třičtvrtě dne je u nás řev,,,,
prostě malá jak píšeš je taky se vším nespokojená-jako kdyby jí štvalo všechno a všichni........
Ale bohužel je taková od miminka-a je to povahou…moje mamina říká, že to je tím, že jsem se v těhu nervovala-nevim, je to možný :think:
Je to navíc taková tyranka-hodí dudlíka na zem a řve maminka-chce abych jí ho sebrala 8-o :zed: :zed: a když řeknu ne-okamžitej hysterák na půl hodiny-kdy se dusí a zajíká…
Ale zase je pravda-že venku, nebo kdekoli kde má podněty, lidi-tak je někdy až zlatá.......prostě potřebuje akci, podněty , aby se něco dělo a pozornost-jinak ať při mě stojí všichni Svatí.....
Hlavně si mě vyděsila stím, že je tvojí berušce už 4…já si pořád myslím, že snad po tom 3.roce se trošku zklidní......

doriang
Kelišová 5579 příspěvků 10.06.11 14:21

Mam to stejny s prostredni… taky po ni jecim, kdyz ma den :zed:
Jediny co u nas pomaha je nechavat co nejvic veci na ni - sama si vybira co si oblece, sama si vybira jak ji mam ucesat atd.
Taky hooodne dobre zabira kdyz reknu, ze knuci a ja ji proste nerozumim co rika (to same kdyz breci nebo rve kvuli necemu). Proste vypnu a ona uz za ty roky pochopila, ze dokud mi veci nerekne normalne bez knourani a jekotu tak proste neslysim.

Ditta77
Závislačka 4200 příspěvků 10.06.11 14:26

A přesně tyhle scény-typu:Doma si pořád oblíká nějaký hadříky-modelka, zasekne se jí nožka-hysterickej řev-říkám jí -já ti pomůžu…řve jak pavián samááá-tak jí nechám, začne řvát maminkááááá-ať jí teda pomůžu a když jí opakovaně chci pomoct-tak dostane afektovanje zachvat-že samááááá :mrgreen: :mrgreen: :zed: :zed: :zed:
Každej den si říkámn-dneska budu v klidu, nebudu řvát-ale někdy se mi to viceméně daří, ale někdy prostě moc ne
Vždycky si říkám-hlavně že je zdravá-ale v těch chvílích to fakt moc nepomůže :mrgreen: :lol: myslím od toho, abych byla jen hodná klidným hlasem mluvící máma.......ani bych nechtěla vědět-co si myslí sousedé :oops: :roll:

revu
Kecalka 424 příspěvků 10.06.11 14:33

Měla jsem šílený nerváky v těhotenství a doufám, že se to na malé nepodepsalo. Je jí rok, občas taky má svoje chvíle, ale jinak je zlatá. Řekla bych, že některé děti jsou pohodové a jiné zrovna ne. Ale já bych v takové situaci rozhodně nevysvětlovala, to asi nemá cenu. Můj přístup je takový, že se snažím nějak upoutat pozornost a když to nezabere, prostě si jí nevšímám, ona ví, že vztekáním si pozornost a přízeň nevynutí.

aida
Stálice 56 příspěvků 10.06.11 14:37

Ditto držím palce, ať se to u vás věkem zlepší. Třeba nebudete jako my :lol:.

Jinak ji na výběr nechávám, když to jde, ale ona rozhodnutí 4 x změní a nakonec stejně není spokojená. Nemluvě o tom, že pokaždé na to není čas. Že jí nerozumím, když kňourá opakuju též pokaždé, ale stejně to zkouší furt znovu :zed:. Nebo řekne normálně tu jednu větu co chce, když jí to samoozřejmě připomenu a pak zas začíná to svojé ááááá, néééééé, íííííí :zed: :lol:.
Vyhrožuju dětským domovem, to občas zabere, straším strašidly také :oops:, ač jsem si slíbila, že toto provozovat nebudu :-(.

Panuška
Neúnavná pisatelka 17045 příspěvků 10.06.11 14:59

taky mám ukňouránka zatím teda dva roky, ale někd yje to taky na hlavu. Nám hodně pomáhá ten výběr a když se rozhodne tak už neměnit, už má prostě smůlu. Když kňourá a vzteká se nad prkotinama tak jí posílám do pokojíčku ať se tam uklidní a to funguje zázračně- buď ani nejde a uklidní se hned, nebo jde a přijde za chvíli zpět opravdu usměvavá se slovy „verunka už nepláče“ a já se mezitím taky uklidním takže na ní pak tolik nestartuju. Strašidly nestraším, odchodem také ne to už mi přijde dost drasticeké.

Když něco chce a kňourá tak jí říkám jak to říct (neukňouraným tónem) že takhle jí nikdo poslouchat nebude, někdy to trvá ale většinou se to pak zlepšuje. U nás poslední hit kddyž jí něco nejde - tak zaječí - nejdetooooo nejde tooooo nejde toooo dokud nepřijdu a nevyřešíme to spolu. a to jsem jí začala učit že má přijít a říct maminko pomoc (normálním tónem) a pomalu to začíná praktikovat. Takže u nás se celkem daří.

Chce to hlavně klid, důslednost - ve chvíli kdy se může 4× rozhodnout a změnit to tak to pak zkouší i příště, taky to zažíváme, ale už s taťkou nepolevujem. Třeba si vybírá kdo bude čistit zuby a v půlce to mění - ale to už má smůlu a čistíme i přes řev a pomalu to přestává dělat, do toho samozřejmě vysvětlujeme. :nevim:

annaaaaa
Závislačka 3068 příspěvků 10.06.11 15:30

Ahoj Aido.
Mám to doma podobné, ale obráceně. Starší v poho, mladší někdy na vraždu. Teď už je mladší 9 let, ale občas to zkouší znova. Mě se osvědčilo, důsledně dodržovat hranice v tom, co po ní chceš. Nedávat jí moc možností na výběr, jako co si oblékne, co bude jíst, co se bude dělat apod. Mám liberální výchovu, ale v tomhlo případě to jde uplatňovat jen částečně. Myslím, že takovýhle typ dětí je dost tvrdohlavý, ale když to necháš po jejich, tak jsou naopak nejisté a vlastně ztracené. Takový paradox. Takže když u nás začně scéna, že si ke kalhotům neveme určité triko a je schopna vyházet celý šuplík a hysterčit u toho, rázně jí to zatrhnu, houknu na ní, že tohle má připravené a hotovo. Je brek, ale trvám na svém, a za chviličku je klid. Stejně tak si hraje, nechce jíst, ale když má jít do postele, tak by snědla celou lednici. Zavedla jsem, že už nic nedostane, (zase brek, jak je hladová), že měla možnost jít ke stolu, nechtěla, tak si to příště bude pamatovat, že má jíst, když je večeře a už jí nic nedám. Docela to zabírá. Trvat v zásadních věcech na svém, děti hranice potřebují, zklidňuje je to, a naopak pak poslouchají lépe. Snad to je srozumitelné, co píšu. :-)

Lizbeth
Extra třída :D 12980 příspěvků 10.06.11 16:22

Vzpomínám když to dělala starší ( tuším že to v různém věku dělá každé dítě s velkým úspěchem) - já jsem se jí sanžila ignorovat s tím ,že dokud knourá a nemluví normálně, tak se jí věnovat nebudu..Neříkám, že to bylo rychlé řešení, nebo že mávnutím proutku byla hodná, ale postupně její úsilí knourat sláblo a pochopila, že se mnou nehne a že na knourání nikdo nereaguje..( i tak to bylo na palici, přiznávám, ale vyrostla z toho)

Takže rada - vytrvalost, důslednost a CHLADNOKREVNOS­T!!!! :mrgreen:

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Diskuze s tatínkem Janem: O hraní i péči o nemocné dítě

Pojďte si popovídat do diskuze na eMiminu s tatínkem, který po narození... číst dále >

Vánoční úklid: Hlavně zůstat v klidu

Vánoce a úklid. Každý rok je to pořád dokola. Víte, že to musíte udělat, ale... číst dále >

Články z Expres.cz

Smutné Vánoce v Pákistánu: Jaké dárky dostane pašeračka Tereza v base?

Letošní Vánoce stráví v jiné zemi a navíc za mřížemi. Češka Tereza Hlůšková,... číst dále >

Houdová odmítá dětem říkat, že převlečení sousedé jsou čert s Mikulášem

Fotky Mikulášů a čertů u krásné Heleny Houdové vyvolaly traumatické... číst dále >

Články z Ona Dnes

Proměna Gábiny, která je opět single. Změnila účes i šatník

Před nedávnem se rozešla s přítelem, přesto Gábina nechce truchlit. Do nového... číst dále >

Žena se po porodu dva týdny mazlila s předčasně narozenou mrtvou dcerou

Emma Woodhouseová musela podstoupit akutní císařský řez kvůli poškozené... číst dále >