Závidím všem, co rodily normálně...
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, já mám možnost srovnání…mám dva přirozené porody,ikdyž každý úplně jiný a jeden císař..po dlouhých dvou dnech bolestí,nakonec úleva 
…a vše je jen o hlavě…první dceru jsem rodila přirozenně,ale v době dávno minulé…bez přiložení,na kojeneckém oddělení,a teď císař a krásný rychlý porod,ikdyž tvrdili že bude zase císař…jsem za ten krásný porod ráda 
…ale žádné pocity negativní jsem neměla…všechno jsou to moje děti a mám je ráda 
…zapomeň na to jak šli ven a miluj je jak nejvíc můžeš …budou ti za to vděční
Tak hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, tak s tímhle jsem se taky dlouho nemohla vyrovnat, že jsem svoje dítě neporodila normálně, ale už to opadlo. U mě naštěstí ten můj být mohl, ale malýho mi přinesli ukázat na 5 minut až druhý den, nepřikládalo se, to až po 3 dnech, který jsem na JIP musela strávit 
. Přešlo mě to asi kolem roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Aty píše:
zakladatelko, prožila jsem si oba typy porodů a pro mě bylo důležité akorát to, že děti jsou zdravé. Myslím, že vše je pouze v tvé hlavě, ve skutečnosti tě tvé dítě miluje jako nikoho na světě.
Normálně do těchto diskusí nepřispívám, ale dnes mi to už nedá. Jsem poměrně dost empatická, ale nechápu, jak maminkám může být líto, že si neprožili normální porod, jako by na tom stál život toho dítěte
Samozřejmě jsem šťastná,že je malá zdravá.Miluju ji jako nikoho na světě,užíváme si ji s přítelem moc.Jen mě tohle občas zamrzí,třeba když řve a já jí nemůžu utěšit.Nebo ji tulim k sobě a jí se to nelíbí,tak mě tyhle myšlenky prostě napadnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nemůžu říct, že to chápu. Rodila jsem víc jak 24 hodin, po tolika hodinách bolestí a pro nepostupující porod jsem skončila na císaři. Mimčo jsem viděla na 5minut, bylo mi zle, do péče jsem ho dostala skoro po dvou dnech jinak ho nosili jen na kojení. Důvod k císaři nebyl, prostě jsem se neotevírala až za měsíc na kontole mi řekli, že by se dcera nenarodila, držela ji tam pupeční šňůra, nemohla ven. Takže za mě, než aby to dři zkoušeli a při porodě malá zemřela, jsem ráda za císaře a jsem ráda, že žijeme v tomhle století, kdy jsem k císaři dostala narkozu a nemusela porod zažít bez umrtvení. Takže se netrap, buď ráda, že žijete, že je vše v pořádku. V životě čeká lidi spousta opravdového trápení a užírat se kvůli císaři mi přijde jako pitomost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Za to se nestyďte, to je normální.
A těm co „závidí“ ostatním přirozenej porod, tak třeba není co závidět - rodila jsem sice přirozeně, ale v naší úžasný nemocnici mi malýho okamžitě sebrali, na břicho NEDALI, sice byl celou dobu ve stejný místnosti, ale dali mi ho pak až zabalenýho v zavinovačce jakože se přisát, JENŽE to proběhlo tim stylem, že mi sestřička odhrnula anděla, doslova mě zarvala za bradavku a dala jí malýmu k puse a po - nekecám - asi dvou sekundách, konec čau šlus to stačilo - takže o přisátí nemůže bejt řeč, bylo to jen trapný a nepříjemný … to mě tohleto mrzí. Dále - přestože jsem rodila přirozeně, tak když už jsem konečně mohla tlačit (do tý doby mi to snad půlhodiny zakazovali i přes šílený kontrakce, to byla asi nejhorší fáze porodu), tak už jsem byla (po třech dnech vyvolávání) tak vysílená a mimo, že jsem prostě tlačila asi málo, takže mi sestřička doslova loktem skočila na břicho a malýho ze mě vydloubli - z toho mám taky mindrák, že jsem nedokázala svý miminko „správně“ porodit. A za třetí - já jsem v porodnici naopak záviděla holčině, která rodila císařem … jak mi vyvolávali porod 3 dni, tak jsem fakt 2 noci před porodem už nespala, celý dni překonávala kontakce, byla jsem hrozně vysílená … a po porodu na oddělení šestinedělí jsem nedokázala ani na minutu usnout, takže třetí den v porodnici - pátej den bez spánku a odpočinku - se mi podlamovaly kolena, celá jsem se třásla, navíc malej - asi jak ho vytahli násilím o měsíc dřív - furt plakal, hodinu jsem kojila a pak tak nanejvýš 20 minut klidu a plakal nanovo, bylo mi asi nejhůř v životě … sestřičky na mě z vysoka sraly, a velde mě ležela holčina po CS, která se doslova nudila, spala, poslouchala mp3, četla si časopisy … a já se kvůli plakajícímu malýmu ani nemohla dojít najíst nebo se pohodlně a v klidu vysprchovat.
To nepíšu proto, že si chci stěžovat nebo se litovat, ale proto, aby holky po CS viděly, že na přirozeným porodu není nutně co závidět a že já třeba naopak záviděla holkám po CS - že si můžou sednout, že můžou ležet a odpočívat - mimčo jim vždycky přinesly přebalený, převlečený, vykoupaný … Padala jsem tam fakt na dršku, takže mě kdyby malýho třeba na chvíli sebrali, abych se dospala, tak bych byla skutečně vděčná.
Důležitý je, že jste mimča zplodily, vynosily v bříšku a dneska je máte u sebe. A JAK technicky došlo k porodu není teď už přece důležitý. Neznám na světě nikoho, kdo by se léčil na psyndě proto, že ho máma neporodila přirozeně nebo že by kvůli tomu svojí mámu neměl rád 
stejně tak děti kojený a na UM … je to jen zbytečná mediální masáž na ženský, že kdo neporodí přirozeně, kdo nekojí a kdo necítí bůhvíjaký mateřský city hned po početí nebo hned po porodu, tak je špatná …
Příspěvek upraven 03.03.11 v 22:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ynax píše:
nemůžu říct, že to chápu. Rodila jsem víc jak 24 hodin, po tolika hodinách bolestí a pro nepostupující porod jsem skončila na císaři. Mimčo jsem viděla na 5minut, bylo mi zle, do péče jsem ho dostala skoro po dvou dnech jinak ho nosili jen na kojení. Důvod k císaři nebyl, prostě jsem se neotevírala až za měsíc na kontole mi řekli, že by se dcera nenarodila, držela ji tam pupeční šňůra, nemohla ven. Takže za mě, než aby to dři zkoušeli a při porodě malá zemřela, jsem ráda za císaře a jsem ráda, že žijeme v tomhle století, kdy jsem k císaři dostala narkozu a nemusela porod zažít bez umrtvení. Takže se netrap, buď ráda, že žijete, že je vše v pořádku. V životě čeká lidi spousta opravdového trápení a užírat se kvůli císaři mi přijde jako pitomost.
Hlave neporucis. Tohle se musi odzit. Smutek prejde, ale neda se hodit za hlavu. S tim nema vubec co delat fakt, ze je dite v poradku. Za to jsme stastny vsechny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Rodila jsem přirozeně v super porodnici a neumím si představit být o to ochuzená. Ale na kurzu nám říkali moc hezkou věc: „pokud porodíte přes všechnu přípravu a péči císařem, má to svoje opodstatnění, tak nesmutněte. Mámu mámou dělá péče o miminko.“ Tak to tak zkus brát a časem bude líp. Určitě až dostaneš první uslintanou pusinku a mrně zavolá máma.
Anonymní píše:
Ahoj,tak mám teď hroznej splín.Kamarádka před 2 hodinama porodila kluka,rodila dlouho,všechno mi řekla,jak trpěla,jak se jí pak ulevilo,jak jí malýho dali atd.Moc jí to přeju,ale i jí bohužel trochu závidím.Já rodila císařem,malou mi přinesli za hodinu,zabalenou,jen mi jí na 5minut přiložili.Mrzí mě,že jsem si neprožila porod,že u toho ten můj nemohl být,že mi malou nedali na břicho.Všechno mi to chybí.Mám pocit,že ke mě malá(5měsíců) nemá takové pouto,jako by měla kdybych ji porodila přirozeně.Prostě je mi to pořád líto.Asi chci jen poradit jak se s tím vyrovnat nebo jestli má taky někdo takové pocity.Omlouvám se za anonym,stydím se za to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Baby, ktore máte tieto pocity… Mam dve otázky:
1 kolke z Vas, ktore berú cisár ako zlyhanie - mali problém s otehu, alebo prekonali potrat?
2 ak by ste rodili pred 200 rokmi, a náhodou by sa Vam cisár robeny za živá podarílo prežiť, tiež by ste mali obdobne pocity?
Mna pôrod Každú chvíľku čaká- ale paradoxne chcem pri akýchkoľvek naznakoch nejakých problémov u malej okamžite cisár..
Ohľadom svojho pôrodu Mam jedine prianie - aby sa mala narodila živá, zdravá, nepridusena..A je mi jedno ako.
Druha vec je odlucenie od bejby- tu na Sr pokial viem, je žena na jiske len 24hod.
Ale ak je to dan za živé a zdravé dieťa- nech mi to akokoľvek bude trhat srdce- nejak sa
s tým budem musieť zmieriť…
Tým len chcem povedat, že aj cisár je rovnocenny pôrodu, dokonca vzhľadom na rizika, komplikácie, pooperacnu starostlivosť a odlucenie od prcka oveľa „hodnotnejsi“, ako normálny pôrod.
Příspěvek upraven 03.03.11 v 22:51
- Citovat
- Upravit
asha píše:momi33 píše:Mi prijde, ze to nechapes. Nevim teda jak Lentil…ale ja jsem byla zklamana sama. Jestli byl zklamany nekdo jiny, mi bylo uplne sumak (ale nebyl, proc taky)lleennttiillkkaa píše:A to je právě to.Nikoho jsi ničím nezklamala…momi33 píše:Já se taky nestydím ze to, že jsem rodila císařem. Mě to prostě štve, mrzí, mám strach z dalšího těhotenství.
No,doufám,že nikoho nerozlítím,ale já jsem rodila CS a nestydím se za to.A byla jsem ráda.
Myslím si,že není nutné se stydět za způsob porodu,který jde málo kdy ovlivnit.
Jsem člověk, který si rád věci prožije a na porod jsem se vždycky těšila. Cítím se ochuzená, navíc mi chybí prvních několik dní v životě mého dítěte.
Můj muž mi vždycky celkem logicky říká, že musím být ráda za to, že všechno dopadlo dobře a Vítek je živý a zdravý, já tohle vím, ale stejně…Beru to jako osobní zklamání, zklamala jsem tím sebe, svého muže a dítě.
Jo přesně tak. Já můj muž se samozřejmně zklamaný necítí, ale já to tak beru, navíc porod provázlea mimojiné komplikace, že mi dítě odvezli 60km daleko a já ho viděla až po 5 dnech. Viděla jsem ho teda asi minutku než ho odvezli, ale moc si to nepamatuju.
Zkrátka je to pro mně zklamání, nesu si to sebou už rok a půl a NIKDY nad tím nemávnu rukou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Minewka píše:
Baby, ktore máte tieto pocity… Mam dve otázky:
1 kolke z Vas, ktore berú cisár ako zlyhanie - mali problém s otehu, alebo prekonali potrat?2 ak by ste rodili pred 200 rokmi, a náhodou by sa Vam cisár robeny za živá podarílo prežiť, tiež by ste mali obdobne pocity?
Mna pôrod Každú chvíľku čaká- ale paradoxne chcem pri akýchkoľvek naznakoch nejakých problémov u malej okamžite cisár..
Ohľadom svojho pôrodu Mam jedine prianie - aby sa mala narodila živá, zdravá, nepridusena..A je mi jedno ako.Druha vec je odlucenie od bejby- tu na Sr pokial viem, je žena na jiske len 24hod.
Ale ak je to dan za živé a zdravé dieťa- nech mi to akokoľvek bude trhat srdce- nejak sa
s tým budem musieť zmieriť…Tým len chcem povedat, že aj cisár je rovnocenny pôrodu, dokonca vzhľadom na rizika, komplikácie, pooperacnu starostlivosť a odlucenie od prcka oveľa „hodnotnejsi“, ako normálny pôrod.
Příspěvek upraven 03.03.11 v 22:51
Minewko všechny tyhle logický argumenty si neustále omýlám dokolečka. Je to asi jako hrůza z pavouků. Já vím, že mi ty odposrný příšerky nijak neublíží, ale stejně se jich bojím.
Zrovna tak s tím porodem. Vím že bez císaře by Vítek nebyl. Vím to, protože i s císařem měl namále. Vím, že máme neuvěřitelný štěstí v tom, že i přes všechny komplikace jaký byli je zdravý, má normální vývoj. Jenže prostě pořád to vě mně je a já s tím nic neudělám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ale ak je to dan za živé a zdravé dieťa- nech mi to akokoľvek bude trhat srdce- nejak sa
s tým budem musieť zmieriť…
Ale presne o to jde. Jen to smirovani trva nekdy sakra dlouho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Minewka píše:
Baby, ktore máte tieto pocity… Mam dve otázky:
1 kolke z Vas, ktore berú cisár ako zlyhanie - mali problém s otehu, alebo prekonali potrat?2 ak by ste rodili pred 200 rokmi, a náhodou by sa Vam cisár robeny za živá podarílo prežiť, tiež by ste mali obdobne pocity?
Mna pôrod Každú chvíľku čaká- ale paradoxne chcem pri akýchkoľvek naznakoch nejakých problémov u malej okamžite cisár..
Ohľadom svojho pôrodu Mam jedine prianie - aby sa mala narodila živá, zdravá, nepridusena..A je mi jedno ako.Druha vec je odlucenie od bejby- tu na Sr pokial viem, je žena na jiske len 24hod.
Ale ak je to dan za živé a zdravé dieťa- nech mi to akokoľvek bude trhat srdce- nejak sa
s tým budem musieť zmieriť…Tým len chcem povedat, že aj cisár je rovnocenny pôrodu, dokonca vzhľadom na rizika, komplikácie, pooperacnu starostlivosť a odlucenie od prcka oveľa „hodnotnejsi“, ako normálny pôrod.
Příspěvek upraven 03.03.11 v 22:51
- Neberu císaře jako selhání,jen je mi líto,že jsem přišla o kontakt a o to pouto s mimi hned po porodu.O otěhotnění jsme se snažili asi 4 roky,byli jsme i v CAR.
- Ach jo,zase to srovnávání co bylo před 200 lety.Taky neperu na valše a nevařim v kotlíku.Za to,že je malá zdravá jsem neskutečně ráda,jako každý rodič.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cherilin píše:Minewka píše:
Baby, ktore máte tieto pocity… Mam dve otázky:
1 kolke z Vas, ktore berú cisár ako zlyhanie - mali problém s otehu, alebo prekonali potrat?2 ak by ste rodili pred 200 rokmi, a náhodou by sa Vam cisár robeny za živá podarílo prežiť, tiež by ste mali obdobne pocity?
Mna pôrod Každú chvíľku čaká- ale paradoxne chcem pri akýchkoľvek naznakoch nejakých problémov u malej okamžite cisár..
Ohľadom svojho pôrodu Mam jedine prianie - aby sa mala narodila živá, zdravá, nepridusena..A je mi jedno ako.Druha vec je odlucenie od bejby- tu na Sr pokial viem, je žena na jiske len 24hod.
Ale ak je to dan za živé a zdravé dieťa- nech mi to akokoľvek bude trhat srdce- nejak sa
s tým budem musieť zmieriť…Tým len chcem povedat, že aj cisár je rovnocenny pôrodu, dokonca vzhľadom na rizika, komplikácie, pooperacnu starostlivosť a odlucenie od prcka oveľa „hodnotnejsi“, ako normálny pôrod.
Příspěvek upraven 03.03.11 v 22:51
- Neberu císaře jako selhání,jen je mi líto,že jsem přišla o kontakt a o to pouto s mimi hned po porodu.O otěhotnění jsme se snažili asi 4 roky,byli jsme i v CAR.
- Ach jo,zase to srovnávání co bylo před 200 lety.Taky neperu na valše a nevařim v kotlíku.Za to,že je malá zdravá jsem neskutečně ráda,jako každý rodič.
1. Taky to necitim jako selhani. Potraty jsem mela 3 a o prvniho jsme se snazili 3 a pul roku. Nechapu, jak to s tim souvisi. Mela jsem za sebou i dva normalni porody, kazdy uplne jiny, oba vyvolany a hodne dlouhy.
2. pred 200 lety bych byla bud uz davno mrtva, nebo jsem porodila normalne 
Tohle nemuzes srovnavat. Tohle proste pochopis, kdyz to sama prozijes. Nebo taky ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Minewko, rodit před 200 lety, tak jsem mohla porodit i normálně, nemá cenu srovnávat co bylo před 200 lety, žijeme teď a tady a já mam čim dál větší pocit, že u mě ten císař byl unáhlený a že jsem mohla porodit normálně. Jenže mi ho z nějakýho důvodu vyvolávali 10 dní před termínem. Při porodu nezkoumali ozvy malýho, na sále jsem neměla ani jeden monitor. A hlavě neporučíš, ženská je nastavená na to, že porodí normálně a cokoli jako je císař, ji rozhodí, tak jako rozhodil mě, která si porod představovala úplně jinak, navíc sekce není porod, ale operace, takže nemůžu říct, že jsem porodila, protože jsem neporodila, ale dítě mi vyoperovali. A nevim co to má spojitýho s potratem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mě v květnu čeká třetí císař.
Předešlé dva nebyly z akutního důvodu, jen se prostě při kontrakcích neotvírám.
Taky mě to občas zamrzí,že jsem neprožila a už neprožiju normální porod.Občas si v hlavě promítám, jestli nešlo udělat něco víc abych se otevřela.
Ale pak si zase uvědomím,že je mnoho horších věcí a hodně žen,které by daly všechno na světě za jakýkoliv porod,jen aby mohly mít miminko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
