Závidím všem, co rodily normálně...
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Po císaři přirozený?
Ahojky maminky, chtěla bych se zeptat těch, které mají osobní zkušenosti s císařským řezem a následné těhu rodily přirozeně. Jestli je to vůbec reálné a jaké to je? Moc bych chtěla rodit přirozeně (1.císař), ale nevím, jak to zvládne ta jizva na děloze…Děkuji za odpovědi, Ivča.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
chiaruzza27 píše:
Ahojky maminky, chtěla bych se zeptat těch, které mají osobní zkušenosti s císařským řezem a následné těhu rodily přirozeně. Jestli je to vůbec reálné a jaké to je? Moc bych chtěla rodit přirozeně (1.císař), ale nevím, jak to zvládne ta jizva na děloze…Děkuji za odpovědi, Ivča.
Ahojky, my druhé teprve plánujeme, ale doktorka mi řekla, že můžu rodit prý normálně, pokud budu chtít a samozřejmě to půjde a vše bude v pořádku. Tak uvidíme, ráda bych to alespoň jednou zažila, když s prvním mimčem to nevyšlo 
A že je mi to líto pořád, ale holt to jinak nešlo… Snad se zadaří ve druhém kole 
Tak ať i tobě to vyjde a zažiješ si ten určitě krásný pocit mít miminko hned u sebe 
- Citovat
- Upravit
Teď to vyzní hrozně, ale jsem ráda, že jsem to takový neměla jen já a že mě někdo utvrdil v tom, že ten krátký pupečník je možný. Pořád jsem si říkala, že mi možná nechtěli říct, že třeba měla pupečník omotaný kolem krku, že mě nechtěli děsit.
Je to blbý, ale je fajn když člověk ví, že v tom není sám, že je nás víc.
- Citovat
- Upravit
Hanka Žabka píše:
Teď to vyzní hrozně, ale jsem ráda, že jsem to takový neměla jen já a že mě někdo utvrdil v tom, že ten krátký pupečník je možný. Pořád jsem si říkala, že mi možná nechtěli říct, že třeba měla pupečník omotaný kolem krku, že mě nechtěli děsit.
Je to blbý, ale je fajn když člověk ví, že v tom není sám, že je nás víc.
to je fakt,taky jsem to nikdy neslyšela a přišla jsem si jak rarita.Doktoři mi nic kolem toho nevysvětlili,ale asi chudák nemohla ven,když byl tak krátkej(teda to si tak myslim,ale nevim to).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojky Verububu, jsem potěšená Tvou zkušeností a dodáváš mi naději na přirozený porod. Tak uvidím, jak se to bude u mě vyvíjet. To s tou placentou jsem měla v prvním těhu, teď v tom druhém je naštěstí vše ok. Teda tvrdne mi bříško aspoň 70× za den…ale snad je to normální,že 
Ivča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cherilin píše:Hanka Žabka píše:to je fakt,taky jsem to nikdy neslyšela a přišla jsem si jak rarita.Doktoři mi nic kolem toho nevysvětlili,ale asi chudák nemohla ven,když byl tak krátkej(teda to si tak myslim,ale nevim to).
Teď to vyzní hrozně, ale jsem ráda, že jsem to takový neměla jen já a že mě někdo utvrdil v tom, že ten krátký pupečník je možný. Pořád jsem si říkala, že mi možná nechtěli říct, že třeba měla pupečník omotaný kolem krku, že mě nechtěli děsit.
Je to blbý, ale je fajn když člověk ví, že v tom není sám, že je nás víc.
Taky jsem si připadala, že to snad není možný, a taky jsem přemýšlela, jestli to šlo poznat třeba na ultrazvuku při vyšetření, že jsem se tam nemusela těch 19 hodin trápit a snažit, když by to stejně nešlo, i kdybych se přetrhla, jako že jsem se fakt snažila… a připadala jsem si nemožná, že nejsem schopná vytlačit ven vlastní dítě Vždycky, když jsem si k tomu klekla, tak hlavička trochu sestoupila, ale jak jsem vylezla na porodní lehátko, tak se zase stáhla zpátky, no asi ji ten pupečník fakt dál nepustil, jinak to ani vysvětlit nejde.
Stejně se tý svojí doktorky na to zeptám, pořád mi to vrtá hlavou a malá to má určitě ve zprávě, jenže tu jsem neviděla
- Citovat
- Upravit
ahoj, já měla akutního císaře. Hrozně jsem chtěla rodit normálně - to asi většina z nás- možná …Po porodu jsem si musela vztah k malýmu budovat, ale myslím, že to bylo tím velkým stresem, jaký jsme měla při porodu, k tomu ještě problémy v (širší) rodině a následkem toho ztráta kojení…Ale - že by bylo dítko „zodpovědné“ za citové pouto si nemyslím. To je dle mého názoru jen a jen ve mně jako v matce. My máme „jen“ ten pocit, že jsme o něco velkého přišly. Ano přišly, jenže - před sto lety (možná před více dobře) bychom možná umřely, a možná i to miminko…záleží na konkrétních komplikacích. Tak raději je lépe si tohle uvědomit a být vděčná za to, že jsme přežily a můžeme se radovat z prcků. Já ten stres a cit. strádání chápu moc dobře, ale chci říct, že bychom měli změnit úhel pohledu od toho, „co by kdyby“ k tomu, že „ještě že to tak dopadlo“. Nestresujme se proto zbytečně vlastními pocity a neztrácejme jimi čas. TO pak může mít horší následky na vztah k dítěti, než samotný průběh porodu, ten není pro vztah dítě-matka skutečně rozhodující. Vztah se přeci neustále vyvíjí…Buď šťastná - to ti moc přeju .
- Citovat
- Upravit
nechápu ty porodnice, fakt ne, já taky rodila císařem, dokonce akutně, hned po zašití mě odvezli na normální pokoj, okamžitě probudili a syna přiložili a odnesli až když já jsem řekla že ho mají odvést 
rodila jsem v porodnici NERATOVICE ALMEDA strašně jsem se císaře bála a nakonec se tomu nevyhla ale díky tomu že jsem byla hned na normálním pokoji, měla jsem normálně návštěvy a syna u sebe jak to jen bylo možné tak jsem to snášela líp, jako kdybych musela být na jip a kluka mi nepřinesli a nosili by mi ho po bůhví jaké době jen na chviličku tak myslím že jsem se z toho psychicky nevylízala do dneška 
já ty porodnice fakt nechápu, je to strašně necitlivé chápu že některé maminky jsou za to rády ale proč to těm které to tak nechtějí neumožní???? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojky, jestli můžu tak se k vám přidám. Rodila jsem pánovaným císařem a to kvůli tomu, že jsem jako malá měla mrtvičku. Přednosta mi na rovinu řekl, že nevědí jestli by moje tělo zvládlo přirozenej porod. Nejprv jsem cítila úlevu ale pak mi to přišlo líto. Tak jsme se s manžou dohodli, že mi dají epidural a manža tam bude se mnou. JENŽE nevím jestli mi dali nějakou slabou dávku ale i přes epidural jsem vše cítila, ale né tak jak mi řekli, že to bude jen pnutí ale cítila jsem vše. Byla to strašná bolest a nakonec mě uspali. Za hoďku mě budila sestřička na sále, že už je po všem, dovezli mě na šestinědělí na pooperační pokoj. Když jsme se ptala sestřičky jestli je malej v pořádku, tak řekla, že neví a odešla 
za chvilinku za mnou pustili manžu ale jen na deset minut a ten mi řekl, že malej je v pořádku, prý stihnul počůrat sestru, doktora a sám sebe do oka. Pak přišla sestřička, a poslala manžu pryč, jen ať mi připravý věci na ráno ale že musí jít, že potřebujem klídek. Malýho na přiložení mi přivezli až v devět večer ( Petřík se narodil v 15:05), takže jsem se odpoledne koukala na to jak ostatním maminkám přivezli mimča a mě ne. Bylo mi to hrozně líto… A dost jsem to oplakala. No a myslím, že celých pět dní co jsem byla v nemocnici, mě bylo strašně líto, že jsem nerodila přirozeně. Dokonce jsem si myslela, že jsem zklamala, jako žena i jako matka. Hodně mi pomohla manžel, dost jsme to spolu probíraly. No a pak když nás pustili domů, tak jsem na to už ani moc nemyslela. Jen když se mi ozvala nějaká známá nebo kamarádka že má mimi, tak jsem si vždy vpoměla na ten svůj porod a bylo mi to líto. A přiznám se, že jsem jim záviděla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, založila jsem uzavřenou skupinu, nechci to už přetřásat veřejně.
https://www.emimino.cz/…y/cisarovny/
Pro mne je to stále citlivá událost v životě a tímto zvu všechny, které to máte také nedořešené 
…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Souhlasím. rodila jsem také akutně císařským řezem o 6 tt dřív. Malého jsem viděla až za 3 dny. Ale rozhodně mi nepřijde, že by mezi námi nebylo to pravé pouto, naopak mi přijde že chce být víc a víc se mnou a dožaduje se pozornosti.
- Citovat
- Upravit
Tak já třeba dvojčata rodila řirozeně, ale boužel kvůli jejich nízké váze okamžitě po porod zvážili, změřili a už s nima jeli na JIP (rodila jsem v 32+5tt).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj holky,já taky rodila CS. Syn pak byl ještě měsíc v inkubátoru a nastartovat plně kojení se nám nikdy nepodařilo. Do 3 měsíců měl malý mateřinku jen odstříkanou a jen tak na chuť a od té doby je plně na Nutrilonu.Teď přecházíme na Nutrilon 2 -UŽ JSME VELICÍ Své těhotenství jsem začala chápat,až jsem zustala ležet od 29tt v nemocnici. Pak za mě brzy porodili a nemám nic ani z těhu ani z porodu 
A nestydím se za to, ale je mi to děsně líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hojky já se přidám …před 11 lety jsem rodina císařem,malý byl veliký a ještě koncem pánevním.Byla jsem za to ráda,že jsem nemusela být nasřihnutá a žádné bolesti.teda jizva bolela 4 dny šíleně,ale dole jsem byla jako holčička.
Teď po 11 letech jsem těhu zvova,ve 25.týdnu a povím vám,že bych hned bala císaře znova.Já nevím proč se porodu tááák bojím.Toho nástřihu určitě a taky mám dole bolesti při styku už 5 let/natrhává se mi vevnitř poševní vchod/ a jestli tama má projít hlavička a mají mě nastřihnout,tak už si asi nikdy nezasouložím:-(
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
