Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahojky holky,
já už si nevím rady, každý den vysávám, někdy i 2× denně, obden vytírám a pořád mám bordel. Zdá se mi, že v jednom kolem snad jen uklízím a za 5m minut řádění malé je bordel zase z5
po večerech věčně žehlím a přes den zase peru. Jak to doma řešíte? Pomáhá i tatínek, to jo. Ale přece jenom ta ženská doma udělá víc, že.
Přes to, že mám dva chlupaté kocoury, vysávám jednou denně, vytírám tak 2× do týdne. Většinu oblečení nežehlím, jak to vyndám z pračky, hezky to napnu na šňůru a pak to rovnou složím. Pere za mě pračka
(jen malé rýpnutí, promiň), ale tím, že neřeším žehlení, tak mě časté praní zas tak netrápí. A řídím se heslem..bordel v bytě, šťastné dítě. Nemám smysl mít domov jako klícku, když je nejhůř, vezmu hrablo a hračky schrábnu někam do kouta ![]()
Ahoj,já jsem na uklízení dost laxní
malej neustále krámuje,vytahuje ze šuplíků,rozhazuje,„listuje“časopisy.Já ten saigon schrábnu,když už je nejhůř.Žehlím,jen o víkendu,když už je toho pořádná kopa
,a vytírám taky o víkendu.Přes týden jen zametu,a dělám jen klasické práce kolem domácnosti.
A proč to děláš? Nepramení to jenom z tvého pocitu, že všechno musí být absolutně dokonalé? (Třeba ne, nevím - jen hádám…)
Já jsem jeden čas bojoval s textilním prachem a chcuchvalci vlasů (padají mně opravdu moc…
). Pak jsem si vypozoroval sedm míst, kde se vířením vzduchu prach a vlasy shlukujou, přejedu je vysavčem, nádobku vysypu do koše - a během dvou minut je zase trochu víc čisto… Jde hlavně o to, vynaložit námahu účelně.
Taky jsem kdysi rád nosil tenké plátěné košile a plaátěná pyžama. Po zjištění, kolik času týdně věnuju žehlení, je z větší části nahradily mikiny, košile z čínského „manšestru“ a froté pyžama. A mám týdně o dvě hodiny víc pro sebe…
Holt chce to zapřemýšlet, co a jak dělat.
Co potřebuješ slyšet, že to tak máme všechny?
Já teda určitě a popravdě už jsme s toho pěkně unavená a otrávená. Ale holt někdo to udělat musí a i když jsem už s uklidových nároků slevila na nejnižší možnou míru tak stejně mám pocit že uklízím furt a že binec snad roste přímou uměrou - čím víc šůruju tím je větší a větší. Chce to asi systém holt jak jsou jednou děti tak je pořádxek pouhá utopie, teda aspoň u nás určitě.
Znám teda maminu z dědiny ke které když jsm epřišli na náhodnou návštěvu(potkali jsme se venku a pozvalal nás) tak měla doma jak v klícce čisťounko,na lince ani hrníček,z podlahy se dalo jíst a hračky úhledně poskládané v bednách! A to má dvě děti a hooodně zaměstnaného manžela. Nechápu…ale asi to jde
![]()
kakiko, jasně že pere pračka, ale někdo to do té pračky musí zanést(máme ji v suterénu), pak to roztřídit, naházet, za hodinu a půl pro to dojít, pověsit a pak taky porovnat a uklidit. Někdy mám pocit že nedělám nic jinýho jen běhám okolo prádla ![]()
ty jo,zrovna dneska se mi honily hlavou stejné myšlenky,bordel a zas bordel-stíhám jen vaření,nádobí,vysát,vytírám a žehlím jen o víkendu a vůbec nestíhám utřít prach.....někdy si říkám že kdyby sem náhodou přišla návštěva tak na mě pošlou sociálku…ale je to v hlavě,u dcery jsem stíhala vše,dokonce jsem byla puntičkář a ted se synem trpím-přijde mi všude nepořádek.....a přitom by stačil hodit to za hlavu a neřešit
Dříve jsem také vysávala 2× denně, žehlila i ponožky. Pak jsem zjistila, že nemám žádný čas pro sebe. Takže vysávám jednou za dva až tři dny, vytírám 2× týdně a nežehlím vůbec. Prostě na to dlabu. Když má přijít tchýně, tak napnu všechny síli a utřu i prach. Neohlášené návštěvy nechodí.
A jde to. Raději si přispím.
Nejsem otrok bytu. A hrdě se k tomu hlásím. Nenávidím sterilní domácnosti - necítím se tam.
Sice ještě nemám děti, ale i ten počet zvířat (kočky, psi, fretky) udělají pořádný čurbes. Psi už jsem naučila v rámci hry odnést si všechny hračky do koše, ale i u toho musím asistovat a chválit. Sem tam zašlápnu mědvídka nebo kost, ale rychlým pohybem nohy (směrem od sebe) se to uklidí samo. ![]()
Příspěvek upraven 17.10.10 v 13:45
já byla dřív fakt magor na úklid-kobereček u wc dokonale rovný,chlap už říkal že mi ho přilepí.....záclony musely mít řasení na cm přesně…vysávání,vytírání obden,prach 1×týdně a to i ve skříních atakpodobně ![]()
Vysávám téměř každý den, vytírám jednou týdne, pere a věší manžel, nežehlíme, rovnou skládáme do skříně, starší syn rád uklízí a večer si sám poklidí všechny hračky bez řečí.
ALE nejvíc času mi ale vezme vaření a nádobí, neb nemáme myčku, tak mám ruce furt ve dřezu. Taky když děcka usnou, hraju svou oblíbenou hru „šup na místo“ a stejně tu je jen takovej provozní pořádek, žádná klícka.
Stačí když se vzbudím bez energie a polední spánek dětí prospím s nimi a je tu takovej bordel, že pak musím vyhnat odpoledne děti s manželem ven a makám hodinu.
Domácnost je nejvíc nevděčná práce, člověk dře a výsledky jsou velmi pomíjivé.
Januliiik píše:
Ahojky holky,
já už si nevím rady, každý den vysávám, někdy i 2× denně, obden vytírám a pořád mám bordel. Zdá se mi, že v jednom kolem snad jen uklízím a za 5m minut řádění malé je bordel zase z5po večerech věčně žehlím a přes den zase peru. Jak to doma řešíte? Pomáhá i tatínek, to jo. Ale přece jenom ta ženská doma udělá víc, že.
Joo, a proč to děláš???? ( neber ve zlém) ![]()
No on je pořádek a " pořádek".. Když se spokojím s tím, že nebudou na zemi velké kusy rohlíku, ale jen miniaturní pidi kousíčky, tak vyluxuji 1× týdně.Když se spokojím s tím, že věci na doma, spaní, utěrky atd. nebudou vyžehlené, tak žehlím 1× za 14 dní.. a tak dále se vším..
Pokud budeš chtím mít pořád " absolutní pořádek" - žáné drobky, žádné smítko prachu, ani jedna hračka na zemi, vymandlované i pyžamo…tak budeš pořád uklízet.
Tatínek pomáhá tím, že zabaví malou - ale má vždy na výběr - třeba - vyluxuješ a uvaříš oběd nebo půjdeš s malou na procházku..vždy si vybere cokoli co není uklízení. Jako úklid mi nevadí, ale musí to být čenž za věnování se místo mě dítěti..
Denně dělám jen vytřít, ručním vysavačem vzít největší katastrofy z pečiva, pouklízet po jídle kuchyn, vyprázdnit a naplnit myčku..Pak celý den různě přenáším věci z místa na místo kam patří, ale to není žádná dřina, to je instinkt, který uplatnuji 24 h denně.Nic hrozného a nejsem z toho vyčerpaná, ani vyřízená..
Jojo,myčka je úžasná věc,já jí říkám „strážce klidného manželství“
![]()
Můžu otázečky?
A kdy máš čas sama pro sebe? Kdy se věnuješ prckovi? Kdy se věnuješ muši, respektive si věnujete vzájemně?
Upřímně, snažila jsem se být „ta dokonalá“ a uklízet přesně podle návodu. Se staráním o malou jsem v devět ráno začala, ve tři padla a zjistila jsem, že jsem ještě nejedla a že jsem zralá na postel.
Tohle vážně ne!
Prostě na to kašlu, chci být fungující ženská s vlastníma zálibama a časem i sama pro sebe.
Bordel vidlema neodhazujeme, prach se mi tu v centimetrech nehromadí a špínu tu taky nemáme, malá leze po koberci, takže je třeba ho mít čistej, bratr je prase a každý den to jsou 1-2 pračky … A stejně stíhám se věnovat i sobě, svým přátelům, nákupům (těm příjemným, ne těm povinným), svému příteli a i svému dítěti ![]()
Někdy mám ten pocit,ale to když jsem čato v práci..
žehlím jen polovinu toho co vyperu-domácí prádlo nee,myčku mám,když je manža přes den v práci nevařím,luxuju skoro denně-máme dva psy,vytírám 3× týdně,utírám prach 1× týdně,nehroutím se,hračky se uklízí až večer nebo když už se tam nedá hnout ![]()
Promiň,ale jinak bych se musela zbláznit…mám tchýni co šůruje jak blázen,jenom vaří,uklízí a večer padá na pusu ve 20h.Chci si život užívat ne ho prouklízet ![]()
jinak ti věřím,že tě to štve,ale s malým dítětem to podle mě nejde aby bylo doma „sterilno“ber s nadsázkou.Raději místo druhého luxování hoď kopyta na stůl a dej si kafe ![]()
Jo a manža pomáhá,že chodí se psama,vysává když je doma,vynáší smetí,chodí s Adym ven nebo si spolu hrají ![]()
No, záleží na tobě jaké si to uděláš… Jistě je to u vás naklizené a krásné a dokonalé - a pokud to tam je i vaše spokojené útočiště, proč ne.
U nás podlahy řeší manžel - teda spíš neřeší, takže bude roomba, prádlo řeším já, takže je pračka a sušička a nádobí řešíme tak, že já sklízím do myčky (můj muž se také občas zapojí) a holky myčku vyklízí. Prach a kytky řeším většinou já.
Sterilní domácnost nemáme, ale o to jsme v ní raději.
L.