Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Život bez dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
lucineeccka
5.12.12 08:51
- Citovat
- Upravit
5.12.12 08:52
@Alberta píše:
Ne, život bez dítěte nemá smysl, bez dítěte nemá nic smysl. Pokud jsou ženy, co se rozhodnou dobrovolně, že z jakéhokoliv důvodu nechtějí, fajn, to určitě neodsuzuju, je to na každé, ale nikdy jim neuvěřím, že jsou celý bezdětný život spokojené a nic jim nechybí. Jednou jsem sledovala pořad s Helenou Vondráčkovou, kde ona vyprávěla o svém psovi, brečela nad psem, co jim pošel a pak se dojímala nad novým štěnětem a říkala, že! ten pes jí vnesl do života tolik lásky, jak pořád běhá po domě, je ho všude plno, jak jí projevuje lásku…a že je to tak krásné poznat lásku pejska…No bylo mi jí normálně líto. Říkala jsem si, holka, ty zjevně nemáš páru, co je to příval lásky do života, takové té jasné, nekonečné až bolestivé a to lásky k dítěti. Nevím, proč ona nemá děti a je mi to fuk, jen prostě láska k dětem je neměřitelná a neporovnatelná.
Takže za mně, bez dětí život ne.Taky bych byla schopná se zadlužit, odstěhovat nevím kam, zhuntovat si tělo, skončit u psychiatra, ale bez dětí prostě ne.Jo a když bych vyčerpala všechny přírodní i nepřírodní cesty, šla bych do adopce.
Hmmm, jak tu nekdo zminil-drive neexistovala asistovana reprodukce, kdo neotehotnel prirozene, deti mit proste nemohl, adopce sice nejak fungovala, ale komunisti preferovali ustavni peci, maloktere dite se dostalo k nahradnim rodicum. Tem bezdetnym zenam je dnes 50 a vyse, urcite kazdy takovou ve svem okoli ma a tvuj prispevek je vuci vsem temto zenam strasne kruty. To maji podle tebe vaechny zit v depresi a utrpeni?? Maji se cely zivot trapit, ze nemaji deti? Vzdyt i v prirode mezi zviraty ne kazda samice muze mit mladata. To, ze my dneska umime prirodu „precurat“ neznamena, ze kada zenska musi mit deti, v opacnem pripade by mela zit kdesi na okraji spolecnosti s psychickou ujmou. Je mi z toho fakt smutno-zit bez deti lze a rozhodne to neni zadna tragedie!
A zminovana Vondrackova je presne ta zminovana 60-ti leta zena, co deti mit ani nemohla. Cekala dvojcata a po potratu uz neotehotnela…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 08:54
@pansy píše:
Hmmm, jak tu nekdo zminil-drive neexistovala asistovana reprodukce, kdo neotehotnel prirozene, deti mit proste nemohl, adopce sice nejak fungovala, ale komunisti preferovali ustavni peci, maloktere dite se dostalo k nahradnim rodicum. Tem bezdetnym zenam je dnes 50 a vyse, urcite kazdy takovou ve svem okoli ma a tvuj prispevek je vuci vsem temto zenam strasne kruty. To maji podle tebe vaechny zit v depresi a utrpeni?? Maji se cely zivot trapit, ze nemaji deti? Vzdyt i v prirode mezi zviraty ne kazda samice muze mit mladata. To, ze my dneska umime prirodu „precurat“ neznamena, ze kada zenska musi mit deti, v opacnem pripade by mela zit kdesi na okraji spolecnosti s psychickou ujmou. Je mi z toho fakt smutno-zit bez deti lze a rozhodne to neni zadna tragedie!
A zminovana Vondrackova je presne ta zminovana 60-ti leta zena, co deti mit ani nemohla. Cekala dvojcata a po potratu uz neotehotnela…
Jistě, souhlasím, že je to blbost. I bez dětí se určitě žít dá a život má smysl. Je to třeba brát tak, že se tu sešli lidi s určitým hodnotovým žebříčkem, kde děti jsou většinou na prvním místě a pak dlouho nic. Holt jsme na serveru Emimino a ne na Nokidding nebo podobně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 08:55
@Anonymní píše:
Pokud netoužíš po ničem jiném, tak asi nedá. Jinak si myslím, že dá. Já jsem na vlastní kůži zažila jen situaci, kdy ti dr. řekne, že to s otěhotněním přirozeně vidí dost černě. První moje reakce byla samozřejmě strašný smutek a lítost, pak jsem si řekla, že prostě musím přijmout to, co mi osud připraví. Otěhotněla jsem přirozeně do tří měsíců, ale to je jiná pohádka. Těžko říct jak bych na tom byla, kdyby se to nepodařilo. Ale moje myšlenky spíše směřovaly k případné adopci, obdivuji ženy, které podstoupí několik neúspěšných ivf, já bych na to asi psychicky neměla. Velkým vzorem pro mě byla známá, která nemá dělohu. Mají adoptovaného chlapečka a žijí normální rodinný život. Anca
Mam to uplne stejne, taky mi nedavali sance na prirozene otehotneni. Nechala jsem to na prirode, osobne bych ani do zadne formy asistovane reprodukce nesla. V uvahu pripadala jen adopce. Nakonec jsem po operaci stitne zlazy otehotnela bez problemu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sad 1
5.12.12 08:58
@Alberta píše:
Ne, život bez dítěte nemá smysl, bez dítěte nemá nic smysl. Pokud jsou ženy, co se rozhodnou dobrovolně, že z jakéhokoliv důvodu nechtějí, fajn, to určitě neodsuzuju, je to na každé, ale nikdy jim neuvěřím, že jsou celý bezdětný život spokojené a nic jim nechybí. Jednou jsem sledovala pořad s Helenou Vondráčkovou, kde ona vyprávěla o svém psovi, brečela nad psem, co jim pošel a pak se dojímala nad novým štěnětem a říkala, že! ten pes jí vnesl do života tolik lásky, jak pořád běhá po domě, je ho všude plno, jak jí projevuje lásku…a že je to tak krásné poznat lásku pejska…No bylo mi jí normálně líto. Říkala jsem si, holka, ty zjevně nemáš páru, co je to příval lásky do života, takové té jasné, nekonečné až bolestivé a to lásky k dítěti. Nevím, proč ona nemá děti a je mi to fuk, jen prostě láska k dětem je neměřitelná a neporovnatelná.
Takže za mně, bez dětí život ne.Taky bych byla schopná se zadlužit, odstěhovat nevím kam, zhuntovat si tělo, skončit u psychiatra, ale bez dětí prostě ne.Jo a když bych vyčerpala všechny přírodní i nepřírodní cesty, šla bych do adopce.
Tak to nesouhlasím. Měla jsme psa, dokud jsme neměla dítě, a naplňovalo mě to neskutečně. Jenže pejsek mi umřel 14 dní před porodem dcerky. Po dlouhých neúspěších s otěhotněním, nevím, zda bych právě v psovi nenašla jiný smysl života. Možná ano…nedokážu teď říct. Ale mám pro tyto lidi pochopení. M8m jednu známou, co nemůže mít děti, pořídila si psíka, a je šťastná. Ono taky, co těm lidem třeba zbývá…a láska psa, vztah člověka a psa, je nepopsatelné. Ale nedokáže být takový vztah mezi každým člověkem a psem. Kdo to nezažil, ten to nepochopí.
- Citovat
- Upravit
5.12.12 09:01
@pansy píše:
Hmmm, jak tu nekdo zminil-drive neexistovala asistovana reprodukce, kdo neotehotnel prirozene, deti mit proste nemohl, adopce sice nejak fungovala, ale komunisti preferovali ustavni peci, maloktere dite se dostalo k nahradnim rodicum. Tem bezdetnym zenam je dnes 50 a vyse, urcite kazdy takovou ve svem okoli ma a tvuj prispevek je vuci vsem temto zenam strasne kruty. To maji podle tebe vaechny zit v depresi a utrpeni?? Maji se cely zivot trapit, ze nemaji deti? Vzdyt i v prirode mezi zviraty ne kazda samice muze mit mladata. To, ze my dneska umime prirodu „precurat“ neznamena, ze kada zenska musi mit deti, v opacnem pripade by mela zit kdesi na okraji spolecnosti s psychickou ujmou. Je mi z toho fakt smutno-zit bez deti lze a rozhodne to neni zadna tragedie!
A zminovana Vondrackova je presne ta zminovana 60-ti leta zena, co deti mit ani nemohla. Cekala dvojcata a po potratu uz neotehotnela…
Né, já jsem to nemyslela zle. Psala jsem, že mi jí bylo líto, že nadšená k slzám ze psa…a nikdy nepoznala uslintanou pusu od svého dítěte. Já prostě takové ženy budu vždycky litovat. ikdyž ne tak, abych jim to dávala najevo, že. A rozhodně by neměli žít někde na okraji společnosti, ať si žijí jak chtějí. Jen jim prostě neuvěřím, že jsou totálně spokojené a nic jim nechybí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 09:02
@Alberta píše:
Ne, život bez dítěte nemá smysl, bez dítěte nemá nic smysl. Pokud jsou ženy, co se rozhodnou dobrovolně, že z jakéhokoliv důvodu nechtějí, fajn, to určitě neodsuzuju, je to na každé, ale nikdy jim neuvěřím, že jsou celý bezdětný život spokojené a nic jim nechybí. Jednou jsem sledovala pořad s Helenou Vondráčkovou, kde ona vyprávěla o svém psovi, brečela nad psem, co jim pošel a pak se dojímala nad novým štěnětem a říkala, že! ten pes jí vnesl do života tolik lásky, jak pořád běhá po domě, je ho všude plno, jak jí projevuje lásku…a že je to tak krásné poznat lásku pejska…No bylo mi jí normálně líto. Říkala jsem si, holka, ty zjevně nemáš páru, co je to příval lásky do života, takové té jasné, nekonečné až bolestivé a to lásky k dítěti. Nevím, proč ona nemá děti a je mi to fuk, jen prostě láska k dětem je neměřitelná a neporovnatelná.
Takže za mně, bez dětí život ne.Taky bych byla schopná se zadlužit, odstěhovat nevím kam, zhuntovat si tělo, skončit u psychiatra, ale bez dětí prostě ne.Jo a když bych vyčerpala všechny přírodní i nepřírodní cesty, šla bych do adopce.
Alberto, já bych taky brečela nad mým psem, pokud by pošel a i s dalšími výroky co jsi uvedla u Vondráčkové souhlasím a přesto mám děti 3 
Uvedla jsi dost špatný příklad 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.12.12 09:04
Taky jsme čekali na naše vymodlené miminko, Ivf jsme museli dva roky odkládat, nakonec podařilo se až po ivf naštěstí první pokus, celé nás to stálo asi 4000Kč +Pk.
Jen ti chci říct, že vím jak ti je, a vím co cítíš… neuměla jsem si představit život bez dítěte, a adopce nepřipadala v potaz, protože manžel byl radikálně proti.
Byla jsem zoufalá… teď jsem těhotná a jsem zoufalá ještě víc… nevyšli nám dobře testy a budu muset na odběr plodovky… Strach a zoufalství je strašná věc… Strach a nervy nikdy neskončí…
- Citovat
- Upravit
5.12.12 09:04
A ještě k té Vondráčkové, ona děti mít prý nemohla.Taky si nedovedu představit život bez dětí, ale taky bez psa, který skotačí po bytě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 09:08
@jannina1 píše:
Alberto, já bych taky brečela nad mým psem, pokud by pošel a i s dalšími výroky co jsi uvedla u Vondráčkové souhlasím a přesto mám děti 3
Hele, já měla psa 17.let(místní rekordman),celé dětství až do dospělost. Museli jsme ho nechat utratit, bylo to hrozné, brečela jsem jak želva, on se na mě do poslední chvíle díval, málem jsem se složila a měsíc jsem denně brečela. ještě teď mi ukápne slza, když si na to vzpomenu. Přesto je a vždycky bude pro mě láska k dítěti s ničím neporovnatelná.
Příspěvek upraven 05.12.12 v 09:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.12.12 09:09
@pansy píše:
Mam to uplne stejne, taky mi nedavali sance na prirozene otehotneni. Nechala jsem to na prirode, osobne bych ani do zadne formy asistovane reprodukce nesla. V uvahu pripadala jen adopce. Nakonec jsem po operaci stitne zlazy otehotnela bez problemu…
Tak to máme nastavené fakt podobně, já jsem si říkala, že pokud vlastní dítě mít nemám, tak asi nemám, třeba tu mám jiné poslání - třeba vychovat „cizí“. Nemůžu říct, že bych třeba 1, 2 ivf neabsolvovala - hlavně kvůli partnerovi, ale ty „honby“ za vlastním dítětem jsou mi proti srsti. Ale každý to má jinak a nevím jak bych na tom byla, kdyby se opravdu nedařilo. A i když to snažilky nerady slyší, tak psychika je strašně důležitá a ten, komu je to více či méně jedno, zda se zadaří a je smířen i s jiným životem než s vlastním dítětem, se to podaří spíš i třeba z ivf. Anca
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.12.12 09:09
A ano taky jsme si pořídili psa 
, a holky, věřte nebo ne, ale když jsem měla fakt deprese nebo probrečené noci, vždy ke mě přišla lehla si, přitulila a najednou mě dobila jakousi energií ukázala mi že to cítí a já věděla že na to nejsem sama… prostě myslím, že poute mezi ženskou neplodnou a zvířetem je mnohokrát větší a úplně jiné… A teď jakoby přesně věděla, že jsem otěhotněla, byla opatrná neskákala na mě… teď podle mě cítí, že se zase něco děje a chodí si lehat hlavou na moje bříško…
- Citovat
- Upravit
5.12.12 09:10
Já myslim, že láska od psa je taky super. My máme psy dva a máme se skvěle. A nikomu nemusí bejt líto, že to tak cejtim Pes neřve, nedělá bordel, chce si pořád hrát, nemusim ho oblíkat, stačí jen nasypat granule…a je šťastnej. A my taky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 09:24
@Cuarentena píše:
Omlouvám se, jestli se někoho dotknu, ale trošku mi to připomíná pohádku o Otesánkovi, jak ti chudí chalupníci chtěli dítě za každou cenu a nakonec na to doplatili.
Ale sama nevím, jak bych se zachovala, protože v té situaci nejsem. Je to otázka priorit.
asi takhle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.12 09:25
@Anonymní píše:
Tak to máme nastavené fakt podobně, já jsem si říkala, že pokud vlastní dítě mít nemám, tak asi nemám, třeba tu mám jiné poslání - třeba vychovat „cizí“. Nemůžu říct, že bych třeba 1, 2 ivf neabsolvovala - hlavně kvůli partnerovi, ale ty „honby“ za vlastním dítětem jsou mi proti srsti. Ale každý to má jinak a nevím jak bych na tom byla, kdyby se opravdu nedařilo. A i když to snažilky nerady slyší, tak psychika je strašně důležitá a ten, komu je to více či méně jedno, zda se zadaří a je smířen i s jiným životem než s vlastním dítětem, se to podaří spíš i třeba z ivf. Anca
Tak s tím souhlasím, prostě mi asistovaná reprodukce nevoní, za sebe chci, aby to bylo dítě z lásky, touhy a vyšší vůle. Nerada bych si rozeštvala manželství kvůli přesně danému harmonogramu milování apod. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Vyšetření imunologie
- 16.04.26
- Lotynka11
Lze zlepšit kvalitu spermií životním stylem
- 04.05.26
- Anonymní
IVF při polycystických vaječnících (PCOS)
- 07.04.26
- Anonymní
Opakované biochemické těhotenství rada na...
- 01.04.26
- Anonymní
Taky znám takový případ.
Myslím, že jím prostě nebylo souzeno mít to dítě spolu. 
Zakladatelko, a co adopce? Je tolik dětí co potřebují maminku. Když jsem byla v porodnici ležela tam holčička, kterou tam po porodu maminka „nechala“.Bylo to hrozný, kdybych mohla vezmu si jí hned.
APřeji ti aby jste dluhy brzy vyřešili a dali jste lásku někomu kdo jí potřebuje
A bez dítěte se dát nedá. Když jsem neměla dítě, tak jsem myslela, že jo.Ale teď vím, že nejde.