Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@jaruv píše:
Tak myslím, že když denně psa krmím z ruky, tak jako ostatní členové rodiny, beru ho denně na hodinové procházky, nechávám jej spát na gauči, přičemž náš vlastní pes spí ve své pelíšku pod gaučem, tudíž tohoto ještě upřednostňuji jak mohu, nechovám se k němu špatně. Mimoto vlastní pes, zvyklý na tohoto, nikdy žádné potíže neměl. Ani můj pes předešlý. To pro rýpalky. Čekala jsem pomoc pro tohoto psa, ne rýpání. Jako kdyby mnohé z vás nebrali antidepresiva či podobné léky s kterými já nemám žádné zkušennosti, nabízejí se i pro zvířata, tak jsem čekala pomoc.
Nejhorší, co teď můžeš udělat, je psa litovat, upřednostňovat ho. Pes teď potřebuje laskavou, ale pevnou a důslednou péči, takže žádné krmení z ruky, spaní na gauči a podobně. Musí znát své postavení v nové rodině. Jestli nevíte, jak na to, chce to kynologa, né léky. Problém je teď hlavně u vás, né u psa.
Kolik je psovi? Umí aspoň základní povely? Jak chodí na vodítku? Jeví zájem o hračky? O jaké? Jak dlouho je a bude u vás? V jakém prostředí předtím žil?
Existují přírodní „zklidňovadala“ na bázi kozlíku, levandule a dalších bylin. Některým psům docela pomáhají, jiným vůbec. Anebo feromony.
@jaruv píše:
Proto se ptám na zkušennosti. Proč se jimi tedy dopují lidé? Mám také hodnotit lidi, co berou antidepresiva, že pro ně nemám slov?
Ale lidi si je asi taky sami nekoupí v lékárně a nejdřív navštíví odborníka. Taky se přikláním k možnosti kontaktovat člověka aspoň třeba z útulku, pokud není poblíž kynolog.
Hele a klidně bych napsala do český televize nebo kam tomu Desenskýmu. ![]()
@Quertizop píše:
Kolik je psovi? Umí aspoň základní povely? Jak chodí na vodítku? Jeví zájem o hračky? O jaké? Jak dlouho je a bude u vás? V jakém prostředí předtím žil?
Je mu 9 let. Znal se s naším psem leta, spal od mala na gauči, chodil na procházky na vodítku i bez něj. Měl doma hračky pro psy, teď o ně nejeví zájem. Sedni, lehni apod. neumí, byl zvyklý trávit čas sám, když byl majitel v práci. Nečekané úmrtí majitele, víc nevíme. Projevuje radost na procházkách s naším psem. Od úmrtí majitele se nechá pohladit pouze ode mne, ostatní napadá. Dříve jej všichni hladili. Teď jej mohou pouze krmit. Nevezme jídlo z misky, přibližuje se k ní a oddaluje, štěká. Pokud ho takto nenakrmíme, je vyloženě agresivní. Bojí se různých zvuků. Někdy napadne členy rodiny i jen z důvodu, že kolem něj blízko prošli. Za života majitele to býval vstřícný pes ke všem členům rodiny.
@Quertizop píše:
Kolik je psovi? Umí aspoň základní povely? Jak chodí na vodítku? Jeví zájem o hračky? O jaké? Jak dlouho je a bude u vás? V jakém prostředí předtím žil?
Je u nás cca dva měsíce, bude napořád. Leží mi u nohou, pronásleduje mě po domě. Napadá ale děti a manžela.
@jaruv píše:
Samozřejmě, že ta agresivita není bezdůvodná. Veterinář jej viděl, napadl jej, řekl nám, že by si to neměl dovolovat. Je zdravý. Nejsem zástánce antidepresiv, vůbec ne, beru to jako krajní řešení, ale lidem zřejmě pomáhají, proč by nemohly zvířatům? Proč je tedy berou lidé v případě smutku, což tento pes jistě prožívá?
Pes není člověk. Zvířata se nemají přírovnávat lidem.
@jaruv píše:
Ne, nežere sám z misky. Má z ní strach. Máte pocit, že se žádný člověk se po smrti člena rodiny nezhroutil? Zvíře nato nárok nemá? A pomůže onomu člověku klidné slovo a pohlazení?
tam bude těch problémů víc a léky tohle nevyřeší. S původním majitelem bylo vše ok? nenažere? Umře hlady? Asi ne. Chce to čas a zbytečně nerozmazlovat. Ale pokud byl labilní už dřív tak takový prostě bude
Dala bych dotaz na ifaunu, je tam i veterinářka a lidi co mají nebo měli problémové psy tak třeba poradí co by opravdu pomohlo.
@jaruv píše:
Ne, nežere sám z misky. Má z ní strach. Máte pocit, že se žádný člověk se po smrti člena rodiny nezhroutil? Zvíře nato nárok nemá? A pomůže onomu člověku klidné slovo a pohlazení?
Takto rozhozenému psovi vůbec nepomůže, pokud ho budete obskakovat. Naopak, velmi ho to znejistí.
Psa normálně zařaď do rodiny, podle jeho chování tipni, jestli je nad nebo pod vaším psem, a podle toho se k němu chovej. Chtěj po něm, ať normálně funguje, alespoň v těch úplných základech.
Pokud je agresivní ohledně gauče (nechce dolů, vrčí apod.), tak ho tam nepouštěj. Jestli se bojí misky, nasyp mu žrádlo na zem a zavři dveře (ať se nažere v klidu sám).
Pokud je v nějakých situacích problematický, snaž se těmto situacím zatím vyhýbat. Nastav situaci a komunikaci se psem tak, aby byl pes úspěšný/vše klapalo.
To, co psovi dodá nejvíc sebejistoty, je pevné místo ve smečce a jasný, čitelný, srozumitelný páníček a srozumitelná pravidla.
Další sebevědomí dodá to, že postupně zvládne s podporou páníčka věci, které jsou problematické. Postupně, pomalu, od toho nejjednoduššího. Ale na to je ještě čas, teď primárně potřebuješ, aby zapadl do vaší rodiny, viz postup nahoře.
Chce to čas.
Případně dohled někoho zkušeného, kdo psa zkoukne přímo doma, jak se chová, a poradí konkrétní věci.
@jaruv píše:
Tak myslím, že když denně psa krmím z ruky, tak jako ostatní členové rodiny, beru ho denně na hodinové procházky, nechávám jej spát na gauči, přičemž náš vlastní pes spí ve své pelíšku pod gaučem, tudíž tohoto ještě upřednostňuji jak mohu, nechovám se k němu špatně. Mimoto vlastní pes, zvyklý na tohoto, nikdy žádné potíže neměl. Ani můj pes předešlý. To pro rýpalky. Čekala jsem pomoc pro tohoto psa, ne rýpání. Jako kdyby mnohé z vás nebrali antidepresiva či podobné léky s kterými já nemám žádné zkušennosti, nabízejí se i pro zvířata, tak jsem čekala pomoc.
Tak zrovna já jsem absolutně neuvažovala tak, že by moje psaní o potřebě klidu pro psa bylo záměrné rýpání.
Nemám to v případě zvířat zapotřebí.
Pokud Vám prášky pro psa doporučil veterinář, tak - možná bych se na názor zeptala ještě jiného, a přechodně se tím možná něco vyřeší, nevím. Kdysi nám teda vet doporučil antidepresivum pro kočku. Nesežrala to, takže nemůžu říct, jaký účinek (by) to na ni mělo. Raději jsme ji po čase z naší divoké domácnosti (opravovali jsme tehdy dům a bylo tam opravdu hodně rušno, zvuky kočku lekaly) přenechali příbuzenstvu, kde žila v klidu mezi ostatními kočkami.
Asi psíkovi dejte čas. Že jeden veterinář řekl, že to nebo to si nějaký pes nemůže dovolat, je taky mnohdy věc názoru. Pes se musí hlavně uklidnit a zjistit, že mu u vás bude dobře. Samozřejmě držím palce.
@Lucie_Sx píše:
Jestli se bojí misky, nasyp mu žrádlo na zem a zavři dveře (ať se nažere v klidu sám).
Pokud je v nějakých situacích problematický, snaž se těmto situacím zatím vyhýbat.
Přesně tak. ![]()
@jaruv píše:
Je u nás cca dva měsíce, bude napořád. Leží mi u nohou, pronásleduje mě po domě. Napadá ale děti a manžela.
Ještě mě napadlo - vyhledejte v blízkosti cvičák a kontaktujte nějakého instruktora, mají se psy velké zkušenosti, mohli by poradit. Hlavně co nejdřív.
@jaruv píše:
Je mu 9 let. Znal se s naším psem leta, spal od mala na gauči, chodil na procházky na vodítku i bez něj. Měl doma hračky pro psy, teď o ně nejeví zájem. Sedni, lehni apod. neumí, byl zvyklý trávit čas sám, když byl majitel v práci. Nečekané úmrtí majitele, víc nevíme. Projevuje radost na procházkách s naším psem. Od úmrtí majitele se nechá pohladit pouze ode mne, ostatní napadá. Dříve jej všichni hladili. Teď jej mohou pouze krmit. Nevezme jídlo z misky, přibližuje se k ní a oddaluje, štěká. Pokud ho takto nenakrmíme, je vyloženě agresivní. Bojí se různých zvuků. Někdy napadne členy rodiny i jen z důvodu, že kolem něj blízko prošli. Za života majitele to býval vstřícný pes ke všem členům rodiny.
Jaká to je rasa?
Změny pro takto starého psa jsou náročné, to určitě, ale dáte to bez léků, ty řeší následek, né příčinu. Budujte důvěru cvičením základních povelů - sedni, lehni, netahat na vodítku - to je absolutní základ, který by měl umět každý pejsek, i takto starý se naučí. Zaměstnáte mu hlavu, což pomůže a ukážete, kdo je teď páníček, kdo mu velí. Pokud vidíte jeho radost na procházkách s druhým pejskem, zapojte tam hračky - tenisový míček, létací kruh… zájem projeví a ty hračky mu pak dávejte i doma na hraní.
Nechce jídlo z misky - zaujměte ho pamlsky a postupně je přibližujte k misce se žrádlem, opravdu postupně, chce to trpělivost. Za každý posun k misce pochvalte, vyjádřete radost.
Hlavně fakt nelitujte, řešíte, co je s pejskem teď a co bude, né co bylo. Za každý posun k lepšímu chválit, projevit radost. Je jedno, že byl zvyklý trávit čas sám, teď žije tady a je potřeba, aby se přizpůsobil. Dáte to bez léků ![]()
@jaruv píše:
Je mu 9 let. Znal se s naším psem leta, spal od mala na gauči, chodil na procházky na vodítku i bez něj. Měl doma hračky pro psy, teď o ně nejeví zájem. Sedni, lehni apod. neumí, byl zvyklý trávit čas sám, když byl majitel v práci. Nečekané úmrtí majitele, víc nevíme. Projevuje radost na procházkách s naším psem. Od úmrtí majitele se nechá pohladit pouze ode mne, ostatní napadá. Dříve jej všichni hladili. Teď jej mohou pouze krmit. Nevezme jídlo z misky, přibližuje se k ní a oddaluje, štěká. Pokud ho takto nenakrmíme, je vyloženě agresivní. Bojí se různých zvuků. Někdy napadne členy rodiny i jen z důvodu, že kolem něj blízko prošli. Za života majitele to býval vstřícný pes ke všem členům rodiny.
Jo a pokud se bojí zvuků, v tom momentě, kdy zvuk zní, za ním přijít, přatelským gestem poplácat, pohladit, klidným a milým hlasem říct - v pohodě, dejchej, nic se neděje.. a dát mu na odbourání stresu právě tu hračku, která ho zaujala na procházce.