Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
jéééé, tak koukám,že se nezadařilo…
Slíbila jsi,že dáš v neděli vědět,ale na jiných stránkach!!!!Já tam koukám a furt nic-až teď jsem tě našla tady.
Takj holt druhý pokus to jistí
Hlavně žádný stres, být rozhozená z toho, že se to nepovedlo napoprvý mi přijde fakt zbytečný-tak ještě, že nepatříš do té skupiny!
Michela píše:
Claruschko moc gratulujitřeba na tom budu stejně a zadaří se nám na dovolené
jupí
A Vám holky moc děkuju za podporu. Diskuse Jsem těhotná určitě jednou bude a třeba brzo, tak doufám, že Vás tam uvidím hned mezi prvními
Díky. Ještě jsem si to nestihla pořádně uvědomit
Držim palec, ať se zadaří ![]()
Jééé Liszane ahojky! Já vím, ale jsem asi uplně blbá nebo slepá, protože jsem tu skupinu v pondělí hledala a nemohla najít
(v neděli mi to bohužel nevyšlo, měli jsme výročí svatby, tak jsem se musela věnovat tomu svému pokladu
) Jinak teď z toho ještě určitě zoufalá nejsem. Trošičku to zamrzelo, ale už před pár lety jsem pochopila, že všechno nemůžu mít hned
a jednou to určitě přijde ![]()
Michele, naprosto ti rozumim
První měsíc po vysazení HA to se mnou trošku zamávalo - necejtila jsem se celkové ve své kůži. Tak jsem taky doufala, že by se třeba mohlo zadařit. I když to nevyšlo, tak jsem nebyla zklamaná, ale přesně jak říkáš - prostě to zamrzelo. Asi jako všechno, když člověk něco moooooc chce ![]()
Četla jsem v prvním příspěvku, že je ti 21 let. Mě je 24 a spousta lidí mě svým způsobem odsuzuje, že jsem „moc mladá“ na to mít děti, že mám ještě počkat. Ale já prostě cejtim, že teď je ta správná chvíle. Setkáváš se s podobnými narážkami?
claruschka píše:
Michele, naprosto ti rozumimPrvní měsíc po vysazení HA to se mnou trošku zamávalo - necejtila jsem se celkové ve své kůži. Tak jsem taky doufala, že by se třeba mohlo zadařit. I když to nevyšlo, tak jsem nebyla zklamaná, ale přesně jak říkáš - prostě to zamrzelo. Asi jako všechno, když člověk něco moooooc chce
Četla jsem v prvním příspěvku, že je ti 21 let. Mě je 24 a spousta lidí mě svým způsobem odsuzuje, že jsem „moc mladá“ na to mít děti, že mám ještě počkat. Ale já prostě cejtim, že teď je ta správná chvíle. Setkáváš se s podobnými narážkami?
ahojky,mě je 22 a jsem v 8.měsíci a naštěstí mě všichni podporovali ![]()
Tak to je paráda, celkem závidím. Řada mých známých právě teď „dostudovává“ a mají úplně jiné myšlenky než je zakládání rodiny. Takže mě v mnoha případech berou trošku jako „mimoně“
Mám největší obavy z mojí maminy. Ta se rozhodně na nějaké babičkování necejtí. Vždycky, když jsem si jen trošku postěžovala, že mi není úplně dobře, hned se začala hrozit, jestli náhodou nejsem v tom…
Co na tom, nejdůležitější je, že hlavně já s manžou to takhle cítíme, ne?
Popravdě já chtěla ještě rok počkat,ale moje mamka a můj přítel mě do toho uvrtali
a teď toho opravdu nelituji…většina kamarádek je na vejšce (mám maturu na gymplu),ale žádná mi neřekla,že jsem blázen…spíš mě v tom podporujou
a těší se semnou…
A i rodina přítele je nadšená a můj taťka už plánuje trasy s kočárkem a jak ho budou hlídat atd.
Neříkám, že všichni jsou „proti“. Prostě to máme hold každej jinak „nastavené“. A jsou prostě věci, o kterých si musíme každý rozhodnout sám. Vždyť co, já i manžel od školy pracujeme, stihli jsme si pořídit byteček… Tak je na mimi vše připravené. Ať se to okolí líbí nebo ne ![]()
přesně…zaleží hlavně na vás dvouch a ne na okolí…i kdyby se to nelíbilo vůbec nikomu,tak když vy mimi chcete,tak proč ne…navíc jste zajištěný…znám lidi,co zajištěný vůbec nejsou,mají dluhy a když chtěli mimi,tak v tom neviděli problém
Ahojky,
nečetla jsem všechny příspěvky, takže nevím, zda už víš výsledky či ne, ale já jsem brala antiko cca 12 let a po 6 měsících se zadařilo hned dvojnásobně. A to nemáme ani jeden v rodině. Takže nejspíše z antiko. Moc ti přeji, aby ti to vyšlo a hlavně, aby jsi byla zdravá. pa pá J.
Ahojky s věkem si nic nedělej, já byla taky těhotná ve 24letech a nikdy bych neměnila. Myslim že to má každej jinak posunutý a až to malý bude na světě uvidíš jak budou všichni rozprdlaný
![]()
claruschka píše:
Michele, naprosto ti rozumimPrvní měsíc po vysazení HA to se mnou trošku zamávalo - necejtila jsem se celkové ve své kůži. Tak jsem taky doufala, že by se třeba mohlo zadařit. I když to nevyšlo, tak jsem nebyla zklamaná, ale přesně jak říkáš - prostě to zamrzelo. Asi jako všechno, když člověk něco moooooc chce
Četla jsem v prvním příspěvku, že je ti 21 let. Mě je 24 a spousta lidí mě svým způsobem odsuzuje, že jsem „moc mladá“ na to mít děti, že mám ještě počkat. Ale já prostě cejtim, že teď je ta správná chvíle. Setkáváš se s podobnými narážkami?
Claruschko tak s takovými narážkami se setkávám. Od rodiny třeba ne, mamča, taťka a tak nějak všichni nás v tom podporují a moc se těší, ale kolegyně a kamarádky nás berou jako blázny. Že jsme se naprosto zbláznili a dokonce prý „ukončujeme“ náš život ještě než začal atd. U nás bylo tohle rozhodnutí hodně vyvolané díky zdravotním problémům, ale upřímě s tím nemám žádný problém, naopak. Vždycky jsme díťátko chtěli, sice tak za pár let, ale na tom už nesejde. Teď se strašně mooooc těšíme a na okolí kašleme
btw, když jsem řekla před doktorem, že jsme se teda pro mimčo rozhodli i když jsem tak mladá, tak na mě koukal zase on jako na blázna. Ideální věk prvorodičky je prý totiž mezi 20-25 rokem, takže je to naprosto akorát ![]()
Michele, jako bych to slyšela. Akorát od mojí mamky
Ta sice ještě vůbec nic netuší, ale kdykoli se (byť vzdáleně) dotkneme mého možného těhotenství, nedovedeš si představit tu scénu. A to pak zamrzí.
Uvedu příklad. Mám 7letého brášku. A ten přišel s očima navrch hlavy, jak je prej možný, že jeho stejně starej kamarád je už strejda. Vždyť strejdové musí být přeci dospěláci
Tak jsem se mu to snažila vysvětlit, že to nezáleží na věku, ale na vztazích v rodině. A nejjednodušší mi přišlo mu říct, že kdybych v tu chvíli (bylo to cca před půl rokem) měla miminko, takže i on bude v 7 letech strejda. Brácha to snadno pochopil. A mamka? Ta když to slyšela, tak mě hned peskovala, ať si nekazim život a kdo mi bude platit hypotéku. Mno jo, co s ní nadělám
Však i ona se s tím bude muset nějak smířit. Jen si nějak lámu hlavu nad tím, jak se takovéhle věci říkají maminkám, které o to být babičkou moc nestojí… ![]()
Naštěstí mám naprosto úžasnou „druhou“ maminku od manžela (hrozně nerada v souvislosti s ní používám „tchýně“, protože je fakt perfektní a suprově si rozumíme) a tam cítím větší podporu ![]()
Rozumím tvé situaci. Mám kamarádku, je jí 22, která má podobné trable. Šla jednou jen na běžnou prohlídku a od té doby ji dr honí po všech čertech na různé testy a vyšetření a zkouší různé léky, jen aby to vedlo k lepším výsledkům. Teď už je na dobré cestě, takže to vypadá, že by se ke konci roku mohla začít taky snažit o mimi. Takže nic nechce riskovat a jakmile jí to dr „povolí“, jde do toho.
Tak chápu, že okolnosti nejsou někdy nejpříznivější a člověk musí trošku změnit plány. Důležité je, že se oba těšíte. A moc se mi líbí tvůj přístup. Nevím, jestli se v tomto směru tento termín zcela dobře hodí, ale řekla bych, že to bereš „sportovně“ ![]()
Holky,až by se to ty vaše maminky teda babičky dozvěděly,tak by byly nadšené
asi každá takhle straší
Mě je 30 let,čekam první mimčo a moje mamka se taky necítí na to být babčou a pořád říká,že jsem ještě měla čas
Ale o tom,kdy mít miminko si rozhodne každý pár sám ne?Když je člověk zabezpečen a zvládne to,tak hurá do toho
Já vam fandim a držím palce
![]()
Já myslím, že pokud máte pro mimčo zázemí a sami se na to cítíte, tak je to mládí jenom výhoda. Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je začít na mimču pracovat po třicítce, dozvědět se, že to jen tak nepůjde, to je pak teprve panika
To byste si asi od skorobabiček pro změnu vyslechly, že jste s tím neměly tak čekat atd. atp. ![]()