Žlučníkové kameny a dieta

Ahoj holky,
jsem zakladatelka původního příspěvku.
Tak jen chci oznámit, že žlučník už je venku. Píši to sem, protože třeba jednou taky někdo bude hledat informace jako já tenkrát a třeba mu to pomůže.

Tak to ´´dloubaní´´ v pravém podžebří různě ustupovalo a sílilo celý rok v kuse, někdy tři týdny nic, pak zase něco…hodně to reagovalo na stres a pohyb (třeba doběhnutí autobusu) a to třeba spustilo zas několik dní dloubání a tlačení. Jídlo sem neomezovala až tolik (samozřejmě jsem nejedla bramboráky nebo třeba tunu čokolády, a alkohol mi způsoboval další dloubáni), protože jsem nikdy moc nevypozorovala na co to reaguje co se týče jídla.

No plánuju dítě snad za půl roku, takže to mě taky hodně pomohlo v rozhodnutí. A už sem spíš začala nervit z toho že ten žlučník mám, než z rizika operace.
V září/říjnu mě sice to dloubání přišlo méně intenzivní, ale zas mi bylo častěji těžko už i po „normálních jídlech“. Větry hrozný…sem myslela že odletím a krkání…horší a horší, tak jsem se odhodlala, šla se objednat na operaci a dali mi termín asi za 5 týdnů. V té době jsem se snažila moc necpat a dietu fakt držet, abych třeba neměla koliku a nezadělala si na zánět.

Předoperační vyšetření: krev, pokec s anesteziologem, pokec s internistou a EGK křivka.

Nástup do nemocnice v neděli, to jsme ještě dostali večeři (pečivo s pomazánkou a ovoce). Připravili žílu na kanylu a dali nějaký léky. Moc jsem nespala teda…vopruz.

Ráno zkontrolovali zda jsem oholená, nasadila jsem punčochy a dali mi kapačku.

Pak že jdu na sál (kolem poledne) to jsem začala nabírat na úzkosti, byla jsem fakt ve stresu. Pak si se mnou chvíli povídal anesteziolog než se uklidil operační sál, asi aby mě rozptýlil, byl moc fajn.
Pak mi dali něco do žíly, masku nad xicht a po asi třech vdechnutích se budím na posteli vedle chirurgického sálu na pokoji na dospání.
Po narkóze mi nic nebylo…jakože vůbec… ale ta bolest tam kde byl ten žlučník na to sem se nepřipravila to byl hukot…

Za dvě hodiny jsem dostala první pití (myslim čaj) ale už jsem nemohla spát.. Večer jsem mohla vstát a jít se vyčůrat. Držela mě sestra pro jistotu, ale nic mi nebylo. Nemotala se mi hlava nic.
Ráno druhý den jsme si mohly vyčistit zuby, ale sprcha prý ještě ne. Převlékli nám posteli, přišel doktor, zkontroloval pupík a vyčistil ho (to docela bolelo) vyndal drén to taky nic moc ale je to vteřinka dvě a z tý díry vyšel zbytek plynu a od tý doby bylo lépe a lépe. Snídaně hned po odchodu doktora, pudink, banán, rohlíky, bílá kava (asi sojové mléo), oběd brambory a kuřecí s nějakým salátkem, večeře pečivo snad se šunko nebo pomazánkou. Takže nás pěkně krmili Nic mi nebylo, jen sem jedla radši pomalu, abych to nevyhodila.

To už jsem sama vstávala z postele a snažila se chodit po pokoji. Ve středu ráno domůůůůůůůů.
Takže v neděli nástup do nemocnice, pondělí operace, středa domů.
Mohla jsem jít už v úterý, ale upřímně jsem se na to necítila…

Doma jsem se konečně vyspala a každý den mi bylo lépe, dokonce i nějaké cukroví jsem udělala…
Deset dní jsem si píchala injekce na ředění krve.
Týden od operace vyndání stehů a výsledky z histologie. Takže žádné bujení naštěstí nic, ale šutrů přibylo, dále bahno a myslím že lehký zánět.

Dietu sem držela cca 3 týdny…ale jedla sem normálně třeba rýže a kuře, brambory a tofu…jen malé porce a omezila tuky na maximum.

Po 5ti týdnech už skoro vše snad kromě vajíček a vysloveně nějakých fastfoodů. (dala jsem si zmrzlinu, trochu vína, burrito, misku brambůrek…apod. )

Jsem fakt ráda, že jsem šla, trávicí potíže odešly, už nelítám ve větru a pomalu začínám sportovat Cítím se tak lehce ulevilo se mi psychicky taky.

Takže kdo váháte já doporučuju jít (pokud Vás to zlobí) dokud tam není zánět apod a dá se to vše naplánovat a když to zvádne pos..ra jak já tak Vy taky