Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
To je normální, ale takhle to dělat nemůžeš, to s tebou bude akorát mávat…musí být furt v opozici - zkouší hranice. V tomto věku se děti neumí moc rozhodovat, to se teprv učí rozhodnout se jen pro jednu vec.
V zásadních vecech vybrat nedam - odchody, príchody, v drobných nedůležitých vecech vybrat dám, ale taky ho to nenechám měnit donekonecna…
Taky jsem vypozorovala, že u nás tyto situace, kdy neguje, co se dá, narůstají s mírou únavy a hladu. Když je vyspalý, na lecčems se domluvíme, ale večer nebo před jídlem už o ničem moc nediskutuju.
Přijde mi, že si vlastně dupneš, až když tě vytočí a dojde ti, že takto už teda to dál nejde… A jinak jedeš podle něho.
Ale nemyslím to zle, já jsem byla stejná. Šak jsem tady pro něho, jsem s ním doma, kvůli němu, tak co by si nevybral, aby byl šťastný, že jo. Dospělo to do dobu, kdy jsem po celoodpolední procházce stála hodinu nervní venku, potřebovala jít už dovnitř a synáček si jezdil s náklaďákem, protože on jít domů nechtěl. Tehdy mi nějak začalo docházet, že je něco blbě ![]()
@Angua asi jsem měkká, ale nedokážu 20m bez reakce poslouchat, že něco nechce..
a i když ho ignoruju, tak ho nenapadne nic lepšího, než mě nebo kohokoliv zkusit praštit.. snažím se nediskutovat, venku docela jde, zkouší mě nejvíc, pokud je někde s někým ještě jiným..
na té chatě spát mohl.. jela bych domů. a přijela si dneska..
Zkus tu pozitivní motivaci. Pokud víš, že potřebuješ jet domů a víš, že by byl řev, tak ho utáhni na něco, co má rád, třeba na cestu autem. Hodně přehrávat, jak to bude fajn, že bude sedět v sedačce a uvidí auta a traktory, než budete doma, tak zase utáhnout na něco, co se mu líbí.
Potřebuješ ho „vyhnat“ ven a nechce, tak zase něco vymyslet, aby nebyl řev - u nás by pomohly např. gumáky. Nebo ho třeba nechat vybrat čepici. Neustoupit, dosáhnout svého, ale prostě obejít problémové situace.
My se dostáváme do fáze, že pozitivní motivace netřeba, protože automaticky hlásí, že jdeme domů, doma dá psovi jídlo a pak bude to a to.
@xsaleen tak v tom případě se neptat, sbalit a nechat řvát a říkat to přitom a pak dodržet. Mně přijde, že nemá jistotu, proto řve a zkouší, co mu projde.
Musíš se obrnit. Mně před 2 dny řvalo dítě HODINU, že chce piškot. Nedala jsem, protože chvíli předtím jsem mu nabídla, hodil na zem a rozdupal. Takže jsem si sedla vedle do pokoje a čekala. Občas jsem na něj hodila oko.
Když řve venku, tak se snažím odvést pozornost, když nejde, tak sbalím a odnáším někam do klidu. Ale už se mi to dlouho nestalo.
Možná si zkus přečíst Karpa, toho si hodně lidí chválí, u nás nepomohl.
Omlouvam se za OT, holky, jak dlouho u vas trva nebo trvalo obdobi vzdoru? U nas uz 10 měsíců
A ted se to stupnuje, kvuli kazde kravine rve
On teda jeste nemluvi a jak se neumi vyjadrit, tak ho to asi stresuje a rve o to vic, je to fakt sileny. Ted je mu 2,5 a rikam si kdy uz to asi skonci.
@xsaleen píše:
@Angua asi jsem měkká, ale nedokážu 20m bez reakce poslouchat, že něco nechce..a i když ho ignoruju, tak ho nenapadne nic lepšího, než mě nebo kohokoliv zkusit praštit.. snažím se nediskutovat, venku docela jde, zkouší mě nejvíc, pokud je někde s někým ještě jiným..na té chatě spát mohl.. jela bych domů. a přijela si dneska..
A kdo říká, že ho máš ignorovat? To bys mě taky nas*ala
Já jdu v takovém případě k dítěti (v případě, kdy jde o věc, která prostě bude podle mě) a řeknu, že vím, že by si přál zůstat na chatě, ale nejde to, protože babička s dědou mají práci a neměli by na něho čas (nebo jiný důvod, proč to nejde, preferuju pravdivý, i když třeba lehce přibarvený) a my potřebujeme jet domů, protože a protože a bude tam dělat to a to. Že už je to tak domluvené a nedá se s tím nic dělat. Ale že příště, pokud bude chtít, domluvíme se dopředu a bude moct na chatě spinkat.
Vztekání beru jako projev zklamání. Dospělý umní kontrolovat emoce, tak řekne „hm, chápu“ a protáhne obličej, dítě je kontrolovat neumí, tak prostě brečí a vzteká se, kope (dle temperamentu).
Pokud bych uvažovala o tom, že ho tam nechám, tak bych mu to vyložila, jak to bude a pak se zeptala, jestli tam OPRAVDU chce spát, pokud by opravdu chtěl, nechala bych ho tam. Kdyby pak přišel, že si to rozmnyslel a jede domů, tak bych ho podpořila v původním rozhodnutí (ale chtěl jsi tu spinkat, to bude bezva, budete s babičkou dělat nevímcodělají a děda ti rozdělá pelíšek a já zítra přijedu atd.). Kdyby ale furt hodně chtěl domů, přiznám se, že bych ho v tomto věku asi vzala. Ale pak už bych o tom vůbec nediskutovala, neotvírala dveře auta apod. A to neznamená ho ignorovat, ale řekla bych něco ve smyslu, že jsem se ho ptala, měl na výběr a rozhodl se, že pojede domů, takže jede domů. Že když si to příště rozmyslí, tak tam bude spát příště, ale dneska už se pojede domů, že už máme sbaleno atd. (a bude tam to a to atd.)
@Melody 4 píše:
Omlouvam se za OT, holky, jak dlouho u vas trva nebo trvalo obdobi vzdoru? U nas uz 10 měsíců![]()
![]()
A ted se to stupnuje, kvuli kazde kravine rve
![]()
![]()
On teda jeste nemluvi a jak se neumi vyjadrit, tak ho to asi stresuje a rve o to vic, je to fakt sileny. Ted je mu 2,5 a rikam si kdy uz to asi skonci.
Mně přijde, že se to vrací v cyklech a pak to asi už plynule přejde do puberty ![]()
@Billi mně se Nejšťastnější batole docela líbilo (jen jsem to zatím proletěla), hlavně mě docela oslovila ta batoletština, přijde mi to pro dítě srozumitelné a u nás na malou i docela funkční. Ale ta teda nemá ještě ani dva roky.
@xsaleen to je normální. Já se pro jistotu na nic důležitého neptám
protože dělá to samé
max se zeptám, jestli rohlík nebo chleba, kakao nebo jahodový mlíko.. prostě na blbosti
Háďata maj období vzdoru, věčně musí být v opozici a zkouší, co vydržíme a kam až smí zajít ![]()
Líbí se mi příspěvky @Angua dělám to podobně.
Nechám vybrat jednou a nebo vůbec…
Hranice jsou nastaveny. Pak to plním, i kdyby se na hlavu stavěl. Jdeme do školky a nebudeme o tom diskutovat, já musím do práce (říkám jemu, zatím nechodím). Třeba ho oblékám a on brečí, že do školky nechce. Vysvětlím, proč tam jdeme a řeknu, že jestli potřebuje plakat, tak může. A on prostě řve a mě to nechává chladnou, protože vím, že on si to odplakat potřebuje. Ale neustoupím. V životě mu taky málokdo ustoupí.
@Melody 4 taky jsme už měli, a ted máme repete..
@Angua tou ignorací samozřejmě myslím, abych ho nezavřela třeba někam do kouta, nebo mu nadala přes zadek..
jsem celkem nervák, a toto mě vytáčí do běla