Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máme doma podobný exemplář, ze školky chodí znuděný, že už tam všechno zná a nic ho nebaví… Zábavu mu nechystám, maximálně navrhnu, na co by si mohl hrát. Pomáhat musí jako ostatní doma, i když ho to taky neba a neskutečně kvůli všemu kňučí, jak to nechce… Byl takový i náš nejstarší a dost se to zlepšilo školou a tím, že se naučil číst. Takže vyčkávám, že se to zlomí. Ti předškoláci bývají fakt na zabití. Mám to doma už po pátý, tak mě to neděsí. Myslím, že je dobře, když se naučí být sám se sebou a svými myšlenkami
. Bude se mu to v životě hodit, i nuda je potřeba. Mobily a jiné zábavičky dostaly děcka až někdy ve škole, když dojížděly.
Nech ho se nudit, nenech se vykňourat. nuda je důležitá, zejmena v tomhle věku, protože jinak se samostatně se zabavit nenaučí.
a pozornost se snaž poskytovat za to, když dělá to co chceš aby dělal, když se sám zabaví, když pomůže. Ne negativní pozornost za chyby.
Kam teče pozornost, takove chování se posiluje. I kdyby to byly tresty a sceny…
Syn je předškolák a teď do školky moc nechodil…kvůli covidu ( jsem riziková skupina a navíc těhotná). Kdyby byl jen se mnou a dělali bysme vše, co popisujete, unudil by se mi taky. Když pominu tu školu - náš chodí do lesní a vživotě se tam snad nenudil, protože být venku miluje, tak už je prostě ve věku, kdy já mu nestačím a nastupuje tatínek. Celou zimu jezdili na běžky, jinak jezdí na kolo. Různě dlouhý trasy, dokonce sjezdy, hupy apod. Taky spolu cvičí. Hrajou si taky s Nerf guns a společně hrajeme deskovky. Minecraft, Karak apod. Synovi už prostě nestačí pojď, uvaříme spolu…uklidíme, projdeme se. To je tak pro tříleťáka. Jsou to už malí chlapi. Potřebují sportovat, vyvíjet se, vidět se v tatínkovi..
@Anonymní píše:
Syn je předškolák a teď do školky moc nechodil…kvůli covidu ( jsem riziková skupina a navíc těhotná). Kdyby byl jen se mnou a dělali bysme vše, co popisujete, unudil by se mi taky. Když pominu tu školu - náš chodí do lesní a vživotě se tam snad nenudil, protože být venku miluje, tak už je prostě ve věku, kdy já mu nestačím a nastupuje tatínek. Celou zimu jezdili na běžky, jinak jezdí na kolo. Různě dlouhý trasy, dokonce sjezdy, hupy apod. Taky spolu cvičí. Hrajou si taky s Nerf guns a společně hrajeme deskovky. Minecraft, Karak apod. Synovi už prostě nestačí pojď, uvaříme spolu…uklidíme, projdeme se. To je tak pro tříleťáka. Jsou to už malí chlapi. Potřebují sportovat, vyvíjet se, vidět se v tatínkovi..
Na tom možná něco je.
Ale já se snažím ho brát na výlety, jezdit na kole, stavět bunkry…prostě nesedíme doma na písečku. A stejně stále znuděný. Co dělá syn s tebou? Přece jet na běžky nebo hrát deskovku je zábava na hodinu, zbytek dne taky musíte nějak fungovat.
A navíc, vymýšlet stále super zábavy, když na 98% je znuděný obličej a kňourání?
Lesní školka u nás není, žijeme v horách, takže lesní školku může mít na zahradě. ![]()
@Anonymní píše:
Na tom možná něco je.Ale já se snažím ho brát na výlety, jezdit na kole, stavět bunkry…prostě nesedíme doma na písečku. A stejně stále znuděný. Co dělá syn s tebou? Přece jet na běžky nebo hrát deskovku je zábava na hodinu, zbytek dne taky musíte nějak fungovat.
A navíc, vymýšlet stále super zábavy, když na 98% je znuděný obličej a kňourání?
Lesní školka u nás není, žijeme v horách, takže lesní školku může mít na zahradě.
Co dela, kdyz se nudi? Vymyslis hned program?
Protoze aby si dite slo vymyslet vlastni zabavu, musi se nejdriv priserne, ale fakt priserne nesnesitelne nudit. A pak teprv jde.
@Anonymní píše:
Na tom možná něco je.Ale já se snažím ho brát na výlety, jezdit na kole, stavět bunkry…prostě nesedíme doma na písečku. A stejně stále znuděný. Co dělá syn s tebou? Přece jet na běžky nebo hrát deskovku je zábava na hodinu, zbytek dne taky musíte nějak fungovat.
A navíc, vymýšlet stále super zábavy, když na 98% je znuděný obličej a kňourání?
Lesní školka u nás není, žijeme v horách, takže lesní školku může mít na zahradě.
Deskovku hrajeme určitě hodinu a půl až dvě.. Bežky jsou taky na dýl. Kolo taky dvě hodinky. Tady ale ani nejde tolik o ten čas, spíš si pořádně zamakat, posunout hranice a nezapomenout na endorfiny. Ty se netvoří v klidu doma, ale při sportu. Syn ted s kamarádama venku nechodí, ale běhá
Asi je to období. Jinak hraje tenis a má domácí výuku angličtiny 1× týdně. Mluví plynně a doma kouká jen na anglická videa/pohádky. A co s ním dělám ja? Momentálně jen ty opruz věci. Protože mám novorozence a byla jsem posledních 9 mesicu tehotná. Takže předškolní vyuka, vedu ho k úklidu, chodíme ven, hrajeme si na doktory a kadeřníky, pexesa, deskovky, hodne staví lego, to denně. Mámu má prý na mazlení, tátu na sport. Super, že bydlíte na horách. Chce to kolo s přehazovačkou a pořádně mu dát do těla, ale postupně a nepřehnat to, aby to kolo měl rád.
Pětiletá dcera má občas taky ty sklony. Pomáhá, že je dopoledne ve školce, odpoledne dvakrát týdně krouzky, teď už zase začínají. Že spolu uvaříme a dojdeme na nákup, to je dobrý jenom tehdy, když má kromě toho ještě něco.
Když je pořád moc klid a pohoda, tak je uknourana a nic nedělá. Nestezuje si, ale že by třeba postavila něco super z lega, to ne, jen tak se povaluje a chodí od ničeho k ničemu. Jí to nevadí, ale mě jo ![]()
Když prilitne uricena z atletiky, je taková „zaktivovana“ a hned ráda vyrábí, dělá predskolacke úkoly, staví… Sama.
Syn má čerstvých pět let, předškolák bude až příští rok. Má o 2 roky mladší sestru. Nevím, jestli je možné, že nezpracoval žárlení, první společný rok mám trochu v mlze, nikdy jsme ho neodstrkovali, snažila jsem se většinu času věnovat mu, požádat ho o pomoc, vysvětlovat… Neustále na sebe strhává pozornost. Přitom já jsem ještě na rodičáku, takže veškerý čas se točí kolem nich. Nebaví ho lautr nic. I ve školce, často od paní učitelky slyším, že „to byla nuda“, na moje pobízení, proč tedy sám s dětmi nevymyslí hru jen kňourá, že je tam málo hraček a neví, co by s nimi dělal a že tam chodit nechce..Odmala ho hračky nebaví, občas ho chytne, když tu hru propracuju, jakože máme opravnu strojů, popisuju skutečně závady, víc ho do toho ponořím.. je to takové odbornější než hra malých dětí. Snažím se je často brát na jiná hřiště, aby neměli stereotyp. Ale prostě chci i udělat něco kolem domu nebo něco vyřídit, ráda je zapojím, uděláme si z nákupu půl denní výlet městem, dáme si zmrzku. Do domácích prací bych ho ráda zapojovala. Je šikovný na technické věci, logiku. Ale u všeho běžného je s ním šílené vyjít. Neustále mu něco vadí, nudí se, mění nálady rychleji než horské počasí. Chtít po něm zalivat zahradu nebo vyklidit myčku, což jiné děti dělají s radostí, je nervní scéna na dvě hodiny. Co s ním? Přece mu nebudu předchystávat každou půlhodinu života napořád. Máte někdo taky dítě, které všechno bojkotuje? Ráda bych ho i nějak víc rozvíjela nebo klidně obměnila hračky, ale setkává se to s neúspěchem.