Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tak nějak už nemůžu…téměř pětiměsíční syn je stále nespokojený. Nechce ležet, nechce se chovat, nechce si hrát, hračky ho téměř nezajímají, spát dlouho nevydrží, šátek nepomáhá, mazlím ho od rána do večera…ale nic nevede ke chvilce klidu
( Pořád sebou mele, ošívá se, nožky nemá chvilku v klidu, vzteká se…a já už nemůžu s nervama a vztekám se taky ![]()
Do 3měsíců byl neskutečný a neutěšitelný řev, pak jsem začla dokrmovat v naději, že je to hladem…a pomohlo to..cca na 14dní a od té doby je to pořád stejné. Říkám si, že jsem asi špatná matka, že jsem asi neměla dítě mít, nepoznám co chce. ![]()
Asi chce, abys s ním v náručí nonstop chodila po bytě/po venku, aby pořádně viděl
. S prvorozeným jsem takhle chodila měsíc a půl, pak se naštěstí naučil plazit a byl pokoj.
Určitě nejsi špatná matka, některý děti jsou prostě neklidný a věčně s něčím nespokojený. Já vím, že už je dost velkej, ale co ho zkusit na spaní nějak zavinovat ?
Třeba cítí nějakou nejistotu a proto se tak chová. Děti strašně rychle vycítí, že je máma totálně na nervy a pak se podle toho chovaj, možná bys mohla začít od sebe a zkusit napřed sebe nějak hodit do klidu, třeba zkusit i nějaký homeo, já sice na to moc nevěřím, ale člověk by měl asi zkusit všechno.
Jojojo… A ještě bych dodal: asi chce změnu obličejů kolem sebe, a to nejlíp obden… Ale to jenom spekuluju. U jiných dítek ale tohle zabralo.
Já bych to celkově viděl tak, že ho „dosavadní životní styl už nudí“… ![]()
Nemáš ve své blízkosti někoho, nějakou kamarádku nebo její děti, které byste občas mohli pozvat na návštěvu???
Ahoj, měla jsem to samé - ty nožičky neměl sand nikdy v klidu. Zabíralo jenom chovat, chovat a chovat. V 5-ti měsících jsem ho na noc přestěhovala do dětského pokoje a moc se mi to osvědčilo. V tom samém období na naučil válet sudy a hned potom plazit a bylo to zase lepší. Na ven jsme dali sedačku, aby viděl z kočárku ven a zase to bylo lepší - jinak v kočárku jenom spal, jakmile se vzbudil, byl řev. Jinak v 6,5měsících lezl a pak už to bylo jenom pohodové batole.
Ještě musím dodat, že já z toho byla opravdu dost na nervy a asi jsem tu nervozitu dost přenášela na něj. Taky mi pomohlo, když jsem nekojila, zkusit ho dát na jeden den i noc mamince - malej byl spokojenej a já se trochu dala do kupy a nabrala sílu.
Držím pěsti, všechno špatný k něčemu dobrý:-)))
A určitě nejsi špatná matka!!!!!
Přikláním se k názoru, že v první řadě se musí zklidnit matka. Ty jsi ta, kdo z vás dvou má momentálně víc rozumu, tak musíš začít. Asi to nebude hned, ale ne nadarmo se říká, že když je v pohodě máma, je v pohodě i mímo! A můžeš zkusit lehátko, v něm není tak úplně naplacato, vidí kolem sebe a může ti asistovat třeba při vaření…
http://www.detskydum.cz/…htko-538601/#…
Lehátko máme, ale zřejmě ho to tam už taky nebaví, snažím se měnit hračky, občas vytáhnout nějakou novou-nezááájem
))) Večer krásně usne, jak ho položím do postýlky, hned zavře očka, spává na bříšku, usne o půl 8, budí se kolem 5. Ať mám náladu jakou chci, věnuji se mu maximálně nebo vůbec - žádný výsledek. Možná už vidím všechno negativně. Ale je fakt, že když je tu tchýně, tak je hodnější, asi už mě prostě nemůže ani cítit
))) Stýkáme se s celkem dost lidma, já jsem často v něčí společnosti, na to stěžovat nemůžu, ale omezuje mě křik malého, nikam se mi nechce, protože všichni se podivují proč stále tak pláče. Je takový neklidný. Zpívám mu, tak poslouchá, ale jen chviličku, zkoušela jsem absolutní ticho…taky nic. Nekřičí v jednom kuse, to ne, ale prostě se mi zdá, že se mu nic nezdá, všechno ho hned rozčílí…no není to vůůůbec jednoduché. Zkoušela jsem baby masáže-ale po chvilce pláče, takže mě to odradilo (navíc na kurzu celé 2h proplakal, ale to mu byly 2měsíce).
Tak mě napadá - byla jsi s ním u doktora? Třeba mu něco je… Ale to bych ti samozřejmě nepřála, jen mě nic jinýho nenapadá…
Když já si připadám hloupě, jít k doktorovi, že mi dítě pořád pláče. Doktorka mi řekne, že je to normální. Myslím, že kdyby ho něco trápilo, tak pláče pořád, on dokáže být v klidu, smát se na celý kolo, ale ne prostě nijak dlouho, po chvilce chce asi změnu či co. Chvilku leží v lehátku, kouká jak vařím, pak začne nožkama šlapat, ručkama máchat a pokud něco rychle nepodniknu, tak se vzteká. A jáááá mám nervy na dranc ![]()
Ewule0712 píše:
Tak nějak už nemůžu…téměř pětiměsíční syn je stále nespokojený. Nechce ležet, nechce se chovat, nechce si hrát, hračky ho téměř nezajímají, spát dlouho nevydrží, šátek nepomáhá, mazlím ho od rána do večera…ale nic nevede ke chvilce klidu( Pořád sebou mele, ošívá se, nožky nemá chvilku v klidu, vzteká se…a já už nemůžu s nervama a vztekám se taky
Do 3měsíců byl neskutečný a neutěšitelný řev, pak jsem začla dokrmovat v naději, že je to hladem…a pomohlo to..cca na 14dní a od té doby je to pořád stejné. Říkám si, že jsem asi špatná matka, že jsem asi neměla dítě mít, nepoznám co chce.
Jako u nás doma, co procházky?? Taky takhle zlobí. Malá je na procházkách andílek, ovšem musí být v šátku. Jinak je to úplně stejný ďáblík. A rozhodně nejsi špatná máma. Prostě chce objevovat svět, zkoumat, pátrat, nic ho dlouho nebaví. Já to řeším tím, že jsme pořád venku, klidně i sedm hodin denně. Né v kuse, ale několikrát prostě vyrážíme. Venku má v šátku více podnětů a nepoznávám ji. Sice u toho umírám, ale jednou za týden si dám oddech a nevytáhnu paty z domu a odpočíváme. Což je zrovna dneska. ![]()
V kočárku pěkně spinká, pokud usne, ale někdy se vzbudí už po půlhodině a vzteká se, je vidět, že by spal, ale nejde mu to. Jezdíme ještě s korbou, sundám boudičku, chvilku kouká a za chvilku zase protest
)))) Už jsem přemýšlela, že vytáhnu sporťák, ale nechci ho ještě posazovat…dnes jsem místo šátku zkoušela klokanku, ale taky jsem neuspěla, chvilku koukal, co je to nového, za chvilku se začal ošívat. Navíc mám skoliozu zad, nic nevydržím
)) Já jsem prostě nemožná, zkouším cokoliv, ale vždycky nějak pohořím.
téda, malá mi v kočárku dělá taky cavyky, takže už nepoužíváme, a jak dloho přes den spí? Třeba málo, nemůže usnout a pak je protivný. A co zoubky, to jste vyloučili???
No dneska zírám, spí už od 13h!!!! to se nestává. Já si právě myslím, že bývá hodně unavený a proto je tak protivný, ale když většinou nevydrží dlouho spát, tak to je jasný. Ale i když se vyspí, tak mu úsměv dlouho nevydrží
( Zoubky mě napadly, ale v noci spí pěkně…tak jsem si říkala, že tím to není. Je to trdlo moje, pořád vymýšlím, jak mu vyhovět a dochází mi síly .o)
Tak mě napadlo ještě něco - máš zaděláno na hyperaktivní dítě… S tím mnoho nenaděláš, chce to jen klid z tvojí strany a pevné nervy. Přeju hodně štěstí