Poradna dentální hygienistky
Pavla Pilneyová DiS.
Zubař - syn džus na oblbnutí... v jakém bude stavu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
26.4.11 14:57
Zubař- syn džus na oblbnutí... v jakým bude stavu?
Prosím vás, zítra máme jít k zubaři se synem, je mu 5 let… jelikož po poslední návštěvě má fobii ze zubaře, objednali ho na džusík který by ho „měl oblbnout“ jde na trhání a vrtání… jeden zubař mi řekl že třeba i usne, druhej co to bude dělat že bude při vědomí jen budu „oblblej“… nebyl jste někdo na tom? zajímalo by mě jak to bude probíhat a jestli ho sama zvládnu nebo mám sebou brát i manžela… 
děkuji moc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Neprihlasena Jaruna
26.4.11 15:06
Ahoj,dcera byla na necem podobnem,dostala vypit neco,co ji oblblo,sice se branila krikem,ale poslechla,nechala se osetrit.Po osetreni jsem ji musela nest,spala a to i doma.Vyspala se a nic si nepamatovala,na kontrole zubar rikal,ze nekricela z toho duvodu,ze by ji to bolelo,nebo citila osetreni,ale z toho strachu,podvedome vedela,ze jsme u zubare.
- Citovat
- Upravit
Neprihlasena Jaruna
26.4.11 15:11
Manzel se mnou nesel,zvladla jsem to sama,dceru jsem mela polozenou na sobe,nohy jsem ji drzela svyma nohama a drzela jsem ji za ruce,nebylo to nic hrozneho,ale holce byly v tu dobu 3 roky.
- Citovat
- Upravit
26.4.11 15:32
A nešlo by raději zkusit něco udělat s tou fóbií? Prostě o tom mluvit, ukázat nějak názorně, co se bude dít, že je zoubek nemocný apod.
Syn má skvělého zubaře, který mu všechno pečlivě vysvětlí, při zákroku mu říká, co se děje a je to OK. Už jsme byli blombovat i trhat s opichem a všechno šlo v klidu. Malý není nic statečného, jak má třísku nebo vidí krev, tak řve strašně. U zubaře ale ne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 15:37
mno, já se na to ptala zubařky kvůli mladší dceři, má už doktorů za život tak moc, že už se prostě bojí (kor když viděla, jak tam „mordujou“ ségru)
Vysvětlila mi, že to neni funkce jako anestezie. Že jí to oblbne, může se stát, že jí to naopak nakopne. Prát se bude stejně. Ale nebude si nic pamatovat.
Je fakt, že před rokem jsem byla se starší holkou v nemocnici, šla na vyšetření v narkoze. Dostala ten sirup. Byla jak opilá (to jsem z toho ješt ěměla legraci 
) a v klidu. Pak jsem jí přenášela na sál a začala se rvát a hodně (hlavně když jí začali dávat do kanyly uspávadlo, to prej štípe, upozorňovali, tak to začala fest)
Pak si nepamatovala absolutně vůbec nic
Třeba u té starší bych na to u zubaře nešla. Sice má dost (vyvrtanou celou pusu a co neni vyvrtaný, to je vytržený - ať už po kazu dvě stoličky, nebo 4 zuby po úraze).
Je velká, takže jsem vysvětlila a u zubaře to nenatahujem. Zkusíme to jednou po dobrém a když nespolupracuje, tak jí lapnem a rychle vše uděláme (ale předchází tomu velice podrobné vysvětlení toho, co a proč se děje, ale řvala, i když se nic nedělo, proto jsme to pak neprodlužovali)
Dostaly jsme se z fáze „držim násilim v kravatě veškerou silou“ do fáze, kdy fňuká, sedí na mě, ale nedržím jí v kravatě (teda řekla jsem, že buď bude držet a spolupracovat, nebo jí čapnu), ale drží otevřenou pusu, nekope, necuká se
Pokud ale půjde mladší na to vrtání…tak pokud nebude nijaká spolupráce (na ní bohužel už síly ani v kravatě nemam, je bohužel naučená z orl, síly má za dva a manžel jí neudrží už vůbec, nemá ten grif a je měkej), půjdu do toho. U ní ano. Z doktorů má velkej strach a zrovna u ní by to výchovnej účinek (jakože si má čistit zuby, aby se tomu předešlo - to ví, vidí u ségry, používáme to, když se šprajcuje)nemělo.
Ale malé jsou 3 roky. Straší vydržela dost od těch cca 4-4,5let a jak je starší (teď 6,5), tak už jedině na nějakej složitější a větší zákrok (což zas řekla sama zubařka, že by případně dala) Uvidíme narovnátkách, prej nás tam čekaj lahůdky. Zatim vim, že tý starší bych to prostě nedala
Veškeré vrtání a trhání se koná zásadně v místním umrtvení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 15:42
Tinuvien píše:
A nešlo by raději zkusit něco udělat s tou fóbií? Prostě o tom mluvit, ukázat nějak názorně, co se bude dít, že je zoubek nemocný apod.
Syn má skvělého zubaře, který mu všechno pečlivě vysvětlí, při zákroku mu říká, co se děje a je to OK. Už jsme byli blombovat i trhat s opichem a všechno šlo v klidu. Malý není nic statečného, jak má třísku nebo vidí krev, tak řve strašně. U zubaře ale ne.
tak on je problém, že tohle nejde jen tak zlomit a i když ukážem i na ruce, že t onebolí, tak má hrůzu. Nevidí tam, ten zvuk a to drnčení Každý dítě je jiný (a nepomáhá ani to, že vidí na nás, jak nás vrtá a držíme)
Tohle zlomit jen tak bohužel nejde a čekat, až dítě povolí, tak tam jednak budem roky a druhak ten kaz by se dostal až kamsi…
Takže je dost na pováženou, jaký to dítě je
Ale nejsem si jistá, poté, o jsem to dost konzultovala i mam tu zkušenost z tý nemocnice, že bych to dávala automaticky. Strachu to nezabrání, takže pokud to neninijak složitý, tak bych spíš brala variantu „podrobně vysvětlit, co proč a jak“ a pak dát šanci. Pokud nebude spolupracovat, nenatahovat, lapnout a udělat (nedělat větší štráchy kolem toho, přijde mi, že je to šprajcne víc)
S ohledem právě na to, že ten sirup je může pak i nakopnout. Oni jsou vláční…ale nejsou zcela mimo. Pak si to nepamatujou, ale můžou se rvát stejně (to je spíš na panáka pro maminku)
Co se týče doprovodu, dělám vše sama, alevětší akce (trhání zubů) jsme jezdili všichni většinou bez manžela, ale s ním to bylo lepší (kor po vyndání 4zubů po úraze), protože jsem mohla v klidu sedět u ní a ukldiňovat
Ale první dva zuby šly ven, aniž by s náma byl, ale byl to docela nápor kor, když jsem druhý dítě neměla kam dát
Ale jinak je to u nás rodinnej vejlet, protože jezdíme na druhej konec republiky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 15:51
Ahoj, křičela u toho chudinka jo abych tam s ním neřvala 
já právě ani taky nevím nějak co mu říct, včéra jsem mu řekla že půjdem k zubaři že se mu podívají na zoubky, začal hned že jo ale nesmí mu sáhnout do pusy… tak snad to bude dobrý, takže manžela beru sebou, aby ho nosil, díky moc
abych tam s ním neřvala já právě ani taky nevím nějak co mu říct, včéra jsem mu řekla že půjdem k zubaři že se mu podívají na zoubky, začal hned že jo ale nesmí mu sáhnout do pusy… tak snad to bude dobrý, takže manžela beru sebou, aby ho nosil, díky moc
Neprihlasena Jaruna píše:
Ahoj,dcera byla na necem podobnem,dostala vypit neco,co ji oblblo,sice se branila krikem,ale poslechla,nechala se osetrit.Po osetreni jsem ji musela nest,spala a to i doma.Vyspala se a nic si nepamatovala,na kontrole zubar rikal,ze nekricela z toho duvodu,ze by ji to bolelo,nebo citila osetreni,ale z toho strachu,podvedome vedela,ze jsme u zubare.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 15:59
jo tak 3 roky asi ještě jde, my máme přes 20 kilo, to bych asi stála u každých dveří než bych vylezla z nemocnice a čekala kdo náhodný půjde kolem a otevře mi a prosím tě, údajně mi ho zváží, dostane džus, potom mu to vyvrtaj a vytrhnou a můžem jít hned domů nebo tam ještě budem chvíli? já právě že druhýho syna budu muset dát hlídat, tak nevím na jak dlouho to bude
a prosím tě, údajně mi ho zváží, dostane džus, potom mu to vyvrtaj a vytrhnou a můžem jít hned domů nebo tam ještě budem chvíli? já právě že druhýho syna budu muset dát hlídat, tak nevím na jak dlouho to bude
Neprihlasena Jaruna píše:
Manzel se mnou nesel,zvladla jsem to sama,dceru jsem mela polozenou na sobe,nohy jsem ji drzela svyma nohama a drzela jsem ji za ruce,nebylo to nic hrozneho,ale holce byly v tu dobu 3 roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:01
kéž by to šlo, za to bych byla moc ráda… ale nejde zubařka bývalá mu krásně „zmršila“ zuby… došli jsme k tomu že mu jeden vrtla až úplně dolů, měsíc brečel ráno a večer půl hodiny a bojovala sem s ním u čištění zubů a děs… změnila jsem zubaře ale ani tak to nepomohlo, snad 20 minut jsme ho přemlouvali aby alespoň otevřel pusu, na zub mu sáhnout nemohl takže už to jinak ani nešlo
zubařka bývalá mu krásně „zmršila“ zuby… došli jsme k tomu že mu jeden vrtla až úplně dolů, měsíc brečel ráno a večer půl hodiny a bojovala sem s ním u čištění zubů a děs… změnila jsem zubaře ale ani tak to nepomohlo, snad 20 minut jsme ho přemlouvali aby alespoň otevřel pusu, na zub mu sáhnout nemohl takže už to jinak ani nešlo
Tinuvien píše:
A nešlo by raději zkusit něco udělat s tou fóbií? Prostě o tom mluvit, ukázat nějak názorně, co se bude dít, že je zoubek nemocný apod.
Syn má skvělého zubaře, který mu všechno pečlivě vysvětlí, při zákroku mu říká, co se děje a je to OK. Už jsme byli blombovat i trhat s opichem a všechno šlo v klidu. Malý není nic statečného, jak má třísku nebo vidí krev, tak řve strašně. U zubaře ale ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:01
Tinuvien píše:
A nešlo by raději zkusit něco udělat s tou fóbií? Prostě o tom mluvit, ukázat nějak názorně, co se bude dít, že je zoubek nemocný apod.
Syn má skvělého zubaře, který mu všechno pečlivě vysvětlí, při zákroku mu říká, co se děje a je to OK. Už jsme byli blombovat i trhat s opichem a všechno šlo v klidu. Malý není nic statečného, jak má třísku nebo vidí krev, tak řve strašně. U zubaře ale ne.
Holky, já když byla malá, tak mě táta nakecal, že mi dá zubařka ty kleště, když si nechám vytrhnout zub, bylo mi asi 5 nebo 6, mlíčnák ale nešel ven. Prej jsem vůbec nebrečela, držela ale pak jsem měla hysterák a řvala, že chci ty kleště a musel mě z ordinace odnést, že jsem držela křeslo a řvala, že chci ty kleště 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:02
teda, vy toho máte taky dost za sebou co já jsem bez šance právě abych ho udržela, má dost velkou sílu díky moc
Gabinka1 píše:
mno, já se na to ptala zubařky kvůli mladší dceři, má už doktorů za život tak moc, že už se prostě bojí (kor když viděla, jak tam „mordujou“ ségru)Vysvětlila mi, že to neni funkce jako anestezie. Že jí to oblbne, může se stát, že jí to naopak nakopne. Prát se bude stejně. Ale nebude si nic pamatovat.
Je fakt, že před rokem jsem byla se starší holkou v nemocnici, šla na vyšetření v narkoze. Dostala ten sirup. Byla jak opilá (to jsem z toho ješt ěměla legraci
Pak si nepamatovala absolutně vůbec nic
Třeba u té starší bych na to u zubaře nešla. Sice má dost (vyvrtanou celou pusu a co neni vyvrtaný, to je vytržený - ať už po kazu dvě stoličky, nebo 4 zuby po úraze).
Je velká, takže jsem vysvětlila a u zubaře to nenatahujem. Zkusíme to jednou po dobrém a když nespolupracuje, tak jí lapnem a rychle vše uděláme (ale předchází tomu velice podrobné vysvětlení toho, co a proč se děje, ale řvala, i když se nic nedělo, proto jsme to pak neprodlužovali)
Dostaly jsme se z fáze „držim násilim v kravatě veškerou silou“ do fáze, kdy fňuká, sedí na mě, ale nedržím jí v kravatě (teda řekla jsem, že buď bude držet a spolupracovat, nebo jí čapnu), ale drží otevřenou pusu, nekope, necuká se
Pokud ale půjde mladší na to vrtání…tak pokud nebude nijaká spolupráce (na ní bohužel už síly ani v kravatě nemam, je bohužel naučená z orl, síly má za dva a manžel jí neudrží už vůbec, nemá ten grif a je měkej), půjdu do toho. U ní ano. Z doktorů má velkej strach a zrovna u ní by to výchovnej účinek (jakože si má čistit zuby, aby se tomu předešlo - to ví, vidí u ségry, používáme to, když se šprajcuje)nemělo.
Ale malé jsou 3 roky. Straší vydržela dost od těch cca 4-4,5let a jak je starší (teď 6,5), tak už jedině na nějakej složitější a větší zákrok (což zas řekla sama zubařka, že by případně dala) Uvidíme narovnátkách, prej nás tam čekaj lahůdky. Zatim vim, že tý starší bych to prostě nedala
Veškeré vrtání a trhání se koná zásadně v místním umrtvení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:05
tak to se u nás asi nestane zkoušeli jsme mu nakecat všechno možný aby jsme se obešli bez džusu a nic, prostě že jen otevře pusu ale nesmí se mu tam sahat
Babe007 píše:Tinuvien píše:Holky, já když byla malá, tak mě táta nakecal, že mi dá zubařka ty kleště, když si nechám vytrhnout zub, bylo mi asi 5 nebo 6, mlíčnák ale nešel ven. Prej jsem vůbec nebrečela, držela ale pak jsem měla hysterák a řvala, že chci ty kleště a musel mě z ordinace odnést, že jsem držela křeslo a řvala, že chci ty kleště
A nešlo by raději zkusit něco udělat s tou fóbií? Prostě o tom mluvit, ukázat nějak názorně, co se bude dít, že je zoubek nemocný apod.
Syn má skvělého zubaře, který mu všechno pečlivě vysvětlí, při zákroku mu říká, co se děje a je to OK. Už jsme byli blombovat i trhat s opichem a všechno šlo v klidu. Malý není nic statečného, jak má třísku nebo vidí krev, tak řve strašně. U zubaře ale ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:11
Donik píše:
jo tak 3 roky asi ještě jde, my máme přes 20 kilo, to bych asi stála u každých dveří než bych vylezla z nemocnice a čekala kdo náhodný půjde kolem a otevře miNeprihlasena Jaruna píše:
Manzel se mnou nesel,zvladla jsem to sama,dceru jsem mela polozenou na sobe,nohy jsem ji drzela svyma nohama a drzela jsem ji za ruce,nebylo to nic hrozneho,ale holce byly v tu dobu 3 roky.
neni to ve váze 20kg. Já si spíš poradim s 22kg velkou „kozou“ než s tou 14kg. Právě proto, že má veliký zkušenosti hlavně na ORL (ale nejen tam). Má sílu a neudržíme jí ani ve 3 (resp. ještě relativně to zvládnu sama než s pomocí sester, ale už to je nad moje síly, protože má síly čím dál víc)
Jinak ano - posadit dítě na sebe, rukama ruce, nohama nohy (ale pevně) a hlavou přidržovat hlavu (případně ruce držet jednou rukou a druhou přidržovat za čelo). Je to s nima masakr
Hele dítěti nevysvětluju technický věci. Řeknem, že musí k dr zkontrolovat zuby. Zubařka řekne, je tam červík a vykouše zoubek a pak začne i ten novej pod nim. Že ho vyndá za ocas. Nikdy, ale nikdy jí nelže. Vždycky jí řekne všechno. i když se to holce nelíbí. Fakt vysvětlí.
Ale stejně tak s ní jednam i rozhodně. Prostě musí se to udělat. Tečka (nebo důvod). Buď zvládneš držet, nebo tě budu muset čapnout (a fakt nemá víc než jeden pokus, u nás se nesmlouvá, neb to stejně nemá efekt, jen to oddaluje nevyhnutelné a stresuje jí to víc).
Ale stejně tak jí nikdo neubližuje a fakt narovinu. Ale jako než jí tam mít ve stresu jako dobu…ať to má za sebou. Sama pak řekne, že to bylo v pohodě, nebolelo (a stejně tak řeknem - ano, trošku nepříjemný nebo zabolí to, ale bude to rychlé)
Jediné, co jsme jí nříkali, bylo umrtvení injekcí. Zubařka zásadně nejdřív dává znecitlivující gel a pak píchá (a ne injekcí, ale nějaké dávkovací pero) a to holka nevidí a neví (a nebolí to, mam to ozkoušený i na sobě)
Snad jen jednou jí vrtala ez umrtvení, dorazily jsme na víkend pohotovostně s velikym váčkem…
V 5letech si myslim, že už jakás takás domluva je. Jako nezabrání to tomu strachu a bránění se
Jinak po sirupu - u zubaře nebyl, takže nevim. V nemocnici jsme byly do odpoledne (ale obě moje děti byly na operaci, kdy cca hodinu po operaci jsme jely domů - kýla a mandle), takže v sirupu nevidim takovej problém. Ale je třeba počítat, že může se stát, e bude zvracet nebo já nevim.
Jako kdybych jela k zubaři, tak si s sebou vezmu ještě někoho (a nejlépe řidiče), abych mohla sedět s dítětem, uklidnit ho, kdyby se vzbudilo dezorientované, kdyby mu bylo špatně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:12
Donik píše:Babe007 píše:Tinuvien píše:Holky, já když byla malá, tak mě táta nakecal, že mi dá zubařka ty kleště, když si nechám vytrhnout zub, bylo mi asi 5 nebo 6, mlíčnák ale nešel ven. Prej jsem vůbec nebrečela, držela ale pak jsem měla hysterák a řvala, že chci ty kleště a musel mě z ordinace odnést, že jsem držela křeslo a řvala, že chci ty kleště
A nešlo by raději zkusit něco udělat s tou fóbií? Prostě o tom mluvit, ukázat nějak názorně, co se bude dít, že je zoubek nemocný apod.
Syn má skvělého zubaře, který mu všechno pečlivě vysvětlí, při zákroku mu říká, co se děje a je to OK. Už jsme byli blombovat i trhat s opichem a všechno šlo v klidu. Malý není nic statečného, jak má třísku nebo vidí krev, tak řve strašně. U zubaře ale ne.
Podle mě ten džus nebude nic hrozného, bude to jen slaboučký, jako se dává třeba malym problematickym pacientům, co si nenechají odebrat krev, to dávají i mrňouskům. Pak jen spinkaji. Neboj, určitě by mu nedali nic, co by mu ublížilo. Ať vám to dobře dopadne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:14
Babe007 píše:Tinuvien píše:Holky, já když byla malá, tak mě táta nakecal, že mi dá zubařka ty kleště, když si nechám vytrhnout zub, bylo mi asi 5 nebo 6, mlíčnák ale nešel ven. Prej jsem vůbec nebrečela, držela ale pak jsem měla hysterák a řvala, že chci ty kleště a musel mě z ordinace odnést, že jsem držela křeslo a řvala, že chci ty kleště
A nešlo by raději zkusit něco udělat s tou fóbií? Prostě o tom mluvit, ukázat nějak názorně, co se bude dít, že je zoubek nemocný apod.
Syn má skvělého zubaře, který mu všechno pečlivě vysvětlí, při zákroku mu říká, co se děje a je to OK. Už jsme byli blombovat i trhat s opichem a všechno šlo v klidu. Malý není nic statečného, jak má třísku nebo vidí krev, tak řve strašně. U zubaře ale ne.
rozhodně neslibovat nic, co nelze splnit
Mmch další důvod, proč bych nešla do sirupu. Nevim, jestli tam neni nějaký omezení stran jídla po zákroku (časové). Slíbila bych zrmzlinu. Ta se pak u vytrženýho zubu tuplem hodí a doporučuje
mmch holce zmršila taky zuby předchozí zubařka. Resp - kazy samozřejmě byly naše vina primárně. Na druhou stranu jsme s holkou k zubařce jezdily na preventivky 2× za rok a prej super a bezva a nikdy nic (jakože kdyby řekla, že má kazy, tak se zaměříme víc a hlídáme to víc). A pak jsme náhodou jely k jiné a že ttam budem jezdti dvakrát do roka na výlet. Vyvrtaný zuby má holka, já (plus mrtvej zub), manžel…všechno, co se dalo (a podle nemocnosti jezdíme i po měsíci, teprv po víc jak 2letech to vypadá, že budem jezdit zas na preventivky a u toho manželovi sem tam něco dodělá)
Takvoým bych sebrala diplom. Pak se nemá dítě bát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
