Vyznání z posledních sil....
- Ostatní
- jitulina
- 17.09.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Přemýšlím, co bych měla napsat na začátek toho dopisu. V hlavě toho mám spoustu, ale zároveň mám hlavu prázdnou. Nevím čím to je. Možná tím, že moc přemýšlím. Přemýšlím o jedné věci o jednom člověku... o Tobě! Stále a nepřetržitě si promítám všechno, co sme spolu zažili. Zdá se mi to jako chvíle.
*Všechno je těžké všechno bolí i ta sebemenší vzpomínka na Tebe. Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, co bych mohla dělat bez Tebe, jak se budu cítit špatně, jak láska krutě bodá a bolí. Nikdy jsem si to neuvědomovala a to z jednoho důvodu, že jsem měla Tebe. Byla jsem plná štěstí a připadala jsem si moc štastná. Až do chvíle kdy se v Tobě vše zlomilo a pohár přetekl… Nedivím se.
**Sedím tu a přemýšlím jaká slova zvolit. Slova, která by dokázala vyjádřit tolik lásky, vášně, oddanosti, touhy a důležitosti kterou ve mě probouzíš kdykoli se na mě podíváš. Byl jsi mi kdysi cizím člověkem, ale dnes? Miluju každý Tvůj pohled, každý tvůj úsměv a dotek.
**Ráno se probouzím s myšlenkou na Tebe a v noci se stejnou myšlenkou usínám. Dokážu si představit život bez slunce, ale bez Tebe už ne!
**Tahle dvě slova nikdy nemohou obsáhnout to, co k tobě cítím, ale i přesto…
Miláčku, s Tebou má můj život smysl, bez Tebe jsem jako bez srdce… Ani nevíš, co jsi se mnou udělal. Cítím se hrozně, je mi divně. Život mi utíká mezi prsty a nedokážu ho změnit. Slunce, když lehce hladí Tvou tvář, kouká se jak sladce usínáš, nevidí jen Tebe, Tvé srdce, Tvůj žal, vidí jak se trápíš sám…
**Kapka po kapce se řítí po tváři jak hrách, ani nevidíš pro tu hustotu, kam se žene a ničí nás. Jen tiše přihlížíš, co stát se má. Nedokážeš to změnit. Pro ten pocit, který cítíš a který tě láme v kolenách. Ležíš v trávě a měsíc kouká na tebe jak kdyby se ti chtěl právě smát. Měl bys zvednout hlavu, zasmát se a říct, že se nedáš a že budeš vždycky milovat.
**Jen tu, co tě dokáže rozesmát a i rozplakat, ta stojí za to napořád. Jen tu a jinou nechci, bohužel zatím nekřičíš do širých lán. Vrať se mi, v myšlenkách prosím. Prosím! Srdce křičí, buší! Miluju tě prostě a nevím jak dál! Tak to jsem já!
V lásce jsou doby zlé idobré**. To ví jistě všichni. Alespoň Ti, co už jednou opravdově milovali.
* *Já jsem milovala, miluji a budu milovat, jen jednoho jediného na světě a tím si jen Ty, miláčku. Vím, že poslední dobou se nám to moc nedařilo, ale vzpomeň si na ty krásné chvíle, které jsme spolu prožily. Byly plné smíchu, radosti, štěstí, nespoutané lásky a žhavé vášně. Nechejme za sebou ty zlé, proplakané dny a začněme se opět radovat ze smíchu toho druhého a cítit opět ty žhavé chvilky.
**Vím, jak jsem Ti ublížila, tím co jsem Ti řekla, ale i Ty si mi ublížil. Uvědomuji si to a prosím Tě o odpuštění. Odpusťme si navzájem a vraťme se opět do těch šťastných dnů, které pro nás byly tolik cenné a ničím nenahraditelné.
**Když jsem měla Tebe, mohla jsem říci: Mám všechno. Každý den svítily hvězdičky na nebi a mě bylo úžasně. Ve Tvých očích jsem viděla celý svět, mé srdce tlouklo jen a jen pro Tebe. Neuměla jsem si představit vedle sebe někoho jiného na celý život, jen Tebe a tak je tomu i teď. Jsi má velká láska.
**Ještě jednu myšlenku, bych chtěla říct. Miluji Tě a nic z toho, co jsem ti řekla jsem nemyslela, tak jak to vyznělo. A proto Tě ještě jednou prosím buďme opět tak šťastni, buďme rodinou!
**Vím, že jsem k Tobě nebyla spravedlivá a přitom byla tolik krutá, nezasloužím si Tě. Uvědomuji si to, ale bez Tebe prostě nedokáži žít. Jsi můj smích, můj pláč, můj stesk, mé trápení, mé štěstí, jsi pro mě vším. Nezachovala jsem se k Tobě jak si zasloužíš a je mi to moc líto. Chci se Ti za to tolik omluvit, ale nic Ti nevynahradí Tvé zklamání ve mě. Hodně mě trestáš svým nezájmem. Já se ztrestala sama tím, že jsem Ti tak ublížila. Nemůžu kvůli tomu jíst, spát, myslet ani smát se.
**Bez Tebe tohle všechno ani nejde! Jsi mým světlem života a hrozně moc lituji, že jsem si tohle světýlko sama nechala vzít. Vim, že pro Tebe bude asi hodně těžké mi odpustit a přesto Tě moc prosím o odpuštění. Nezasloužím si ho, ale bez Tebe pro mě život nemácenu. Neexistují slova, která by můj čin omluvila, ale každý jsme jen člověk a děláme chyby.
* *Moje chyba byla však až moc velká. Prosím odpusť mi. Možná se v něčem opakuji ale věř, myšlenky se mi v hlavě v tuto chvíli zběsile honí jedna přes druhou… Miluji Tě celým svým srdcem.
**Nemáme před sebou snadnou cestu, ale čas vše v pravou chvíli zahojí. Znáš mě lépe než kdokoliv jiný. Moje srdce krvácí, že jsem Tě ztratila… Vím, že jsem Ti ublížila, sešla jsem z cesty a vzdálila se od Tebe. Chtěl bych všechno špatné vzít zpět, ale teď už to nejde. Tolik bych si to přála, víc než cokoliv. Chci se alespoň pokusit sebrat střípky naší lásky a spolu s Tebou je znovu složit. Nemůžu utišit v sobě svou lásku k Tobě, stále v Tebe věřím. Když budeš číst tento dopis budeš vědět, že jsem Tě vždy milovala… miluji a stále budu milovat. Věřím, že se nám splní naše sny, které jsme si vysnili. Chybíš mi.
**Včera, dnes i zítra budu proklínat den, kdy se to stalo. Je to neomluvitelné a všechna vysvětlení jsou jen ztráta času. Nemohu vysvětlit něco, co sama nechápu. Nechápu proč jsem to udělala. Měla jsem všechno a přesto jsem chtěla víc. Víc něž může jeden člověk unést, víc než smí chtít. Vím proč nyní nemám nic.
**Dostalo se mi toho, co každý hledá, ale jen málokdo nalezne. Našla jsem lásku, štěstí, pochopení i souznění dvou srdcí …vše jsem pošlapala! Nevím jak se to mohlo stát. Kdybych tak mohla vrátit čas… vše by bylo jiné. Byli bychom spolu, smáli se pod sluncem a celičký svět by se točil jen kolem nás.
**Jen s Tebou jsem dokázala milovat život, jen s Tebou měl můj život smysl.Odpusť mi.
**Myslím na tebe každičkou minutku, vteřinku i setinku minutky,kdy nejsi se mnou. Ve dne chodím jako tělo bez duše a jen v noci nacházím útěchu ve svých snech. Jsou pro mě jediným vysvobozením ze všech trápeních. Utíkám v nich před všemi a někdy už i dokonce před sebou.
**Byl jsi mi vždy vším a stále jsi a navždy zůstaneš tím jediným mužem v mém životě. Nosím tě hluboko ve svém bolavém srdci a už jen doufám, že někdy přijde den, kdy Tě budu moct obejmout, pohladit po tvé sametové tváři a smět tě konečně políbit na tvé krásně hebké rty.
**Snad tento den přijde už brzy a já konečně poznám, co je to ta pravá láska o které jsem už tolikrát slyšela a dlouho snila. Nikdy jsem nepotkala nikoho, po kom bych toužila jako po Tobě. Jsi jediný s kým chci už navždy zůstat, splynout v jedno tělo i duši a zmizet někde daleko na hvězdné obloze…
**Teď jsem to celé přečetla a opravdu je to zmatené, spoustu chyb jsem opravila… Snad se na mě za tento dopis nebudeš zlobit, ale potřebovala jsem si vylít srdce a napsat vše c cítím. Asi bych Ti to nedokázala říct jen tak do očí…
**
Přečtěte si také
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 1839
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 1681
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 996
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 6297
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 3962
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 4176
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 7214
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 2887
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 3952
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky
- Anonymní
- 24.05.26
- 1096
Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...