Deprese?

2
12.03.24

Dobrý den,
chtěla bych se vás zeptat, jestli jde o nějakou formu deprese nebo krizi středního věku nebo něco úplně jiného. Jsem 7 měsíců po porodu a pořád jsem se ještě nedala dohromady. Ze začátku jsem hodně času probrečela a měla jsem nervy jako na houpačce, miminko jsem milovala, ale občas jsem se přistihla při tom, jak přemýšlím, jestli to byl dobrý nápad a jestli by nám bez něj nebylo líp. Ale to si myslím, že je normální po tom co jsem si přečetla na internetu. Trápí mě ale jiná věc, která trvá stále. Přijde mi, že jsem během porodu hrozně zestarla. Ještě před porodem jsem vypadala celkem k světu. Ale po porodu a teď si připadám jako stará bába, jsem pořád hrozně unavená a nejradši bych spala (syn nám krásně spí celé noci), nedaří se mi zhubnout nabrana kila, vypadám katastrofalne, opravdu tak o 20 roku starší než opravdu jsem, v každém oblečení vypadám jak babka a když se vidím v zrcadle, tak je mi z toho zle. Navíc jako bych ztratila nějaký hnací motor nebo radost ze života, což je padlé na hlavu, když mám doma vymodlene zdravé miminko. Prostě porodila jsem, jsem matka a teď už jenom zestarnu a umřu. Už mě nic nečeká a už budu jenom starší. Když na to nemyslím, připadám si jako ve 20, ale jinak si říkám, že budu mít za chvilku 50 a tak dále, když budu mít štěstí (mám 32). Nevím, proč na to pořád myslím.
Děkuji za odpověď a za váš čas.

Mgr. Lucie Machová
02.04.24

Dobrý den, Karol,
Děkuji za dotaz a důvěru.
Věřím, že pocity, které jste popsala ve Vašem dotazu, nejsou lehké a ztrpčují Vám život. Je fajn, že pro sebe hledáte odpovědi na Vaše otázky a nezůstáváte s nimi sama. To mi přijde jako dobrý začáteční krok.
Příchod miminka je pro mnoho z nás žen i mužů opravdu silným kontaktem s realitou, a ne jednoho rodiče překvapí, jak protichůdné pocity může zažívat. Ano, jak jste se již dočetla na internetu, i myšlenka, že by mi bylo bez dítěte lépe k rodičovství patří. To, co je významné, je, jak často se objevuje a s jakými pocity je dále spojená. Pokud v prvních měsících po porodu silně převažují dny se smutnou, ponurou náladou, velkou únavou, malou chutí se radovat a hlava nám posílá převážně myšlenky na to, jaké to bylo bez dítěte, je dobré zpozornět. Zejména pokud je i intenzita těchto prožitků spíše silná – intenzivní. Ano občas to napadne každého rodiče a každý rodič má období únavy a splínu. Většinou tato období ale střídají veselejší dny, nebo se intenzita prožitků střídá (někdy máme lepší den, někdy horší, v těch horších sázíme na to, že se situace zase promění). Pokud je popsané spíše denním standardem, je to opravdu alarm k vyhledání odborné pomoci.
Některé ženy i někteří muži mají tendenci smutnou náladu povzbudit „dobrým jídlem“. Pokud tento vzorec funguje, a žena nebo muž nemá jiné zdroje, jak se povzbudit – odměnit – ocenit – pohladit atd. může se po čase váha vymknout kontrole. Což je začarovaný kruh, když žena nebo muž není se svým zevnějškem spokojená. To, co mělo pomáhat, se opět obrací proti nám a opět nejsme se sebou spokojeni. Pokud přibíráme nemáme v rovnováze příjem a výdej a ne zřídka se stává, že nám jídlo nahrazuje něco, co nám chybí na emoční – pocitové úrovni (to může být směrem k sobě, mít se ráda, být k sobě laskavá, nebo směrem od druhého, například zájem, obdiv nebo láska od partnera, chybějící jistota nebo bezpečí ve vztahu atd. Někdy mohou v tomto smyslu působit i znejišťující okolnosti např. nejistota zaměstnání partnera, finanční nároky rodiny, závažná situace v širší rodině atd.)
Tělo ženy se přirozeně proměňuje, porod a poporodní období může některé tělesné změny urychlovat. Je mojí zkušeností, že v tomto bodě hodně záleží i na tom, jaký vztah si žena ke svému tělu a prožívání sama sebe po tělesné stránce za celý život vytvořila. K tomu často přispěli i rodiče např. jak se ke svému tělu vztahovala ženina matka a jaké návyky své dceři tímto směrem předala. V některých rodinách muži ženy kyprých tvarů odsuzovali nebo o nich například pohrdlivě mluvili. S podobnými vzorci jdeme celý život, když se naše tělo mění, mohou ožívat a ovlivňovat tak náš vztah sama k sobě. Takové získané vzorce je možné změnit.
Nevím, jestli Vás některé z uvedených témat oslovilo. Pokud ano, bylo by dobré si o dané situaci s někým promluvit. Na internetu naleznete i ženské podpůrné skupiny pro maminky na rodičovské (takové organizuje např. Úsměv mámy), nebo se rovnou obraťte na psychology nebo psychoterapeuty. Hodně z nás již pracuje také online, pokud ve Vašem okolí není psychologická péče dostupná. Psycholog nebo psychiatr s Vámi také zváží možnost využít psychofarmaka (předepisuje jen psychiatr). Pokud jsou příčiny Vaší fyzické únavy psychického rázu (depresivní stavy nám berou hodně fyzických sil) mohlo by Vám dočasné používání léků s únavou pomoci.
Pokud máte pocit, že se Vás nic z uvedeného netýká, zkuste si o tom promluvit například s kamarádkou. Někdy přátelé mohou „vidět více“ souvislostí než my samotní, když jsme v centru svého dění.

Držím Vám pěsti na Vaší cestě!

Lucie

Mgr. Lucie Machová

www.podporamaterstvi.cz

V poradně odpovídá

Mgr. Lucie Machová

Specializace: Psycholog, terapeut
Pracoviště: Soukromá praxe

Další otázky z poradny

Co se sebou? Anonymní Přijato: 05.03.24 Zdpovězeno: 17.03.24 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Strach z porodu na konci tehu patience Přijato: 25.11.23 Zdpovězeno: 27.11.23 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Jak řešit poporodní úzkosti? Anonymní Přijato: 13.11.23 Zdpovězeno: 17.11.23 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Jsem těhotná a nevím si rady Anonymní Přijato: 17.09.23 Zdpovězeno: 01.10.23 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Psycholoické problémy neplodného přítele Anonymní Přijato: 24.04.23 Zdpovězeno: 10.05.23 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová