Jsem těhotná a nevím si rady

17.09.23

Dobrý den,
možná můj problém bude znít spíše jako rouhání, ale já opravdu potřebuji pomoci. Ještě celkem nedávno jsem trpěla na velkou hormonální nerovnováhu. Má gynekoložka mi řekla, že bude zázrak, když se mi podaří přirozeně otěhotnět. Já si přišla připravená na roli matky už pár měsíců zpět a řekla to partnerovi. Mám milujícího snoubence, který mi v červenci řekl, že se tedy už také cítí připravený a můžeme se začít snažit s vědomím, že to asi nebude hned. Jenže bylo… hned druhý cyklus se zadařilo. Střídá se ve mně štěstí, smutek, zklamání, strach. Navíc jsem v mládí trpěla anorexií a je pro mě nepředstavitelné, že budu přibírat (protože jsem otěhotněla ve chvíli, kdy už tak jsem měla kila navíc). Trápí mě to a nedokážu se na sebe vůbec podívat do zrcadla. Nebýt těhotná, tak začnu pořádně cvičit, abych zhubla, ale tim prckem se cítím zahnaná do kouta, že nemůžu hubnout. Myslím, že kdo neměl s poruchou příjmu potravy nikdy co dočinění, tomu to bude připadat opravdu jako rouhání, ale není to tak, to jen si moje hlava s tím neumí poradit. Prostě necítím kvůli tomuhle vůbec radost z toho těhotenství. Jsem teprve ve druhém měsíci, ale už se do ničeho nevejdu…a to nejím sladké a ani žádné blbosti, jím vyváženě a pravidelně. Jsem zoufalá. Nechci takhle vypadat a dál kynout. Ke všemu jsem hodně malá na výšku, takže každé deko jde na mně vidět. Co můžu dělat? Můžu v 1.trimestru cvičit kardio a spalovat?

Mgr. Lucie Machová
01.10.23

Dobrý den,
Děkuji za dotaz a důvěru.
Nejprve bych Vám chtěla pogratulovat k otěhotnění! Rozhodnutí je první důležitý krok a opravdu se někdy stává, že žena otěhotní dříve, než si plánovala a cítí se zaskočená. Chtěla bych Vás podpořit, že různé a někdy i protichůdné pocity jako radost a smutek jsou v této situaci zcela přirozené a většinou souvisí s tím, že nás nová situace, tedy stav těhotenství a s ním spojená budoucnost a důsledky, přeci jen zaskočí a potřebujeme čas se na nové přicházející připravit a adaptovat. Něco končí a něco začíná. Po něčem se nám bude stýskat a něco nového a přitažlivého také přichází.
Jak jsem pochopila z vašich slov, trápí vás nyní hlavně to, že těhotenství znamená kila navíc. To, že jste trpěla v mládí anorexií, je zásadní informace. Mnoho žen s podobnými potížemi, které souvisí s představou o jejich vlastním tělu, váze atd. ví, že i když netrpí akutní anorexií, téma váhy, to, jak jejich tělo vypadá a jaká je jejich ideální představa, téma jídla apod. jsou velmi citlivými oblastmi již do konce života. Stresová období samozřejmě tlačí tato témata do popředí a je dobré vědět, jak s nimi pracovat. Nevím, jestli jste v minulosti prošla nějakou terapií, díky které jste objevila, co v takových chvílích pomáhá, a o co se opírat, aby onemocnění znovu nepropuklo ve své síle… To by teď mohlo pomoci.
Těhotenství, porod a první roky života dítěte jsou velkým stresorem pro každou nastávající maminku. Dokážu si představit, že těhotenství se zvýšeným příjmem jídla a rostoucí váhou, volá o to intenzivněji kritické myšlenky o vlastním těle. Jenže, nyní je situace jiná, protože již Vaše volba neovlivňuje pouze Vaše tělo ale i tělo Vašeho dítěte a zdravý vývoj jeho orgánů v těle. Takže hlídání váhy a přijmu kalorií je možné, samozřejmě je zdravé se nepřejídat, ale na druhou stranu i omezování má svou jasnou hranici. Zde bych doporučovala spolupracovat úzce s gynekologem/žkou nebo praktickým lékařem/kou, kteří mohou vyjít z Vaší přesné váhy a aktuální váhy vyvíjejícího se plodu a stanovit přibližnou hranici kalorického příjmu, pod kterou byste se neměla dostat tak, abyste neohrozila vývoj svého dítěte. Nezapomeňte i na to, že po porodu musí být Vaše tělo dostatečně silné a mít dostatečné zásoby energie, abyste mohla kojit a sama se stát v tomto smyslu minimálně na několik měsíců zdrojem energie - jídla pro své dítě. U mnoha žen jdou pak díky kojení (pokud je samozřejmě možné) i kilogramy po porodu rychle dolů a žena se opět dostane na svou přirozenou váhu. Příroda to celkem chytře zařídila.
Nejsem nutriční specialista ani lékař, ale obecně vím, že cvičení v těhotenství není překážkou. Samozřejmě je nutné zvážit zvyklosti každé ženy – ta, která denně běhala, se chce většinou běhání dále věnovat i v těhotenství, tělo je na to zvyklé, nepředstavuje to pro něj velkou zátěž, pokud se míra upraví možnostem těhotného ženy. S novými náročnými sporty se začínat v těhotenství nedoporučuje, stejně tak s dietami a půsty.
Je přirozené, že tělo část své energie musí věnovat „tvoření“ nového života, a to ho také stojí nějakou, a to dost velkou, energii. Takže i když se nastávající mamince zdá, že „nedělá nic“, věřte, že uvnitř se Váš organismus naplno věnuje tvorbě a vývoji plodu a uzpůsobuje tomu i Vaše tělo. To je hodně práce a také hodně spotřebované energie. Proto se maminky často cítí unavené a mají potřebu více jíst.
Chápu, že to pro Vás může být obtížné. Myslet na svou váhu a nyní ještě na váhu a zdravý vývoj Vašeho dítěte. Myslím, že je dobré na to hlavně nebýt sama. Na Vašem místě bych zvážila spolupráci s centrem nebo psychologem/žkou, kteří mají zkušenosti s poruchami příjmu potravy a mohou Vás těhotenským obdobím provést s porozuměním k Vašemu vnímání vlastního těla i s citem pro vývoj dítěte. Tato rovnováha je velmi důležitá.
Dobrou zprávou může být, že Váš úkol posloužit vývoji malého plodu má svůj konec, respektive dva. První končí porodem, druhý ukončeným kojením (pokud se podaří kojit). Pak již bude Vaše tělo sloužit opět jen Vám.

Přeji jen to dobré.

S pozdravem
Lucie

Mgr. Lucie Machová

www.podporamaterstvi.cz

V poradně odpovídá

Mgr. Lucie Machová

Specializace: Psycholog, terapeut
Pracoviště: Soukromá praxe

Další otázky z poradny

Psycholoické problémy neplodného přítele Anonymní Přijato: 24.04.23 Zdpovězeno: 10.05.23 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Vztah dítě a matka Anonymní Přijato: 13.07.22 Zdpovězeno: 25.07.22 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Nečekaný porod císařem Anonymní Přijato: 21.04.22 Zdpovězeno: 25.04.22 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Čas s dcerou Anonymní Přijato: 17.03.22 Zdpovězeno: 25.04.22 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová
Můj přítel se mnou nemá čas spát. Anonymní Přijato: 12.03.22 Zdpovězeno: 21.03.22 Odpovídá: Mgr. Lucie Machová