Mgr. Lucie Machová
Specializace:
Psycholog, terapeut
Pracoviště:
Soukromá praxe
Dobrý den,
možná můj problém bude znít spíše jako rouhání, ale já opravdu potřebuji pomoci. Ještě celkem nedávno jsem trpěla na velkou hormonální nerovnováhu. Má gynekoložka mi řekla, že bude zázrak, když se mi podaří přirozeně otěhotnět. Já si přišla připravená na roli matky už pár měsíců zpět a řekla to partnerovi. Mám milujícího snoubence, který mi v červenci řekl, že se tedy už také cítí připravený a můžeme se začít snažit s vědomím, že to asi nebude hned. Jenže bylo… hned druhý cyklus se zadařilo. Střídá se ve mně štěstí, smutek, zklamání, strach. Navíc jsem v mládí trpěla anorexií a je pro mě nepředstavitelné, že budu přibírat (protože jsem otěhotněla ve chvíli, kdy už tak jsem měla kila navíc). Trápí mě to a nedokážu se na sebe vůbec podívat do zrcadla. Nebýt těhotná, tak začnu pořádně cvičit, abych zhubla, ale tim prckem se cítím zahnaná do kouta, že nemůžu hubnout. Myslím, že kdo neměl s poruchou příjmu potravy nikdy co dočinění, tomu to bude připadat opravdu jako rouhání, ale není to tak, to jen si moje hlava s tím neumí poradit. Prostě necítím kvůli tomuhle vůbec radost z toho těhotenství. Jsem teprve ve druhém měsíci, ale už se do ničeho nevejdu…a to nejím sladké a ani žádné blbosti, jím vyváženě a pravidelně. Jsem zoufalá. Nechci takhle vypadat a dál kynout. Ke všemu jsem hodně malá na výšku, takže každé deko jde na mně vidět. Co můžu dělat? Můžu v 1.trimestru cvičit kardio a spalovat?