Porodnice Liberec

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici v Liberci nemůžu hodnotit jinak, než kladně. Ač jsem se zpočátku (díky recenzím) bála, jak to s tou naší porodnici je, a zvažovala i Jablonec, jsem ráda, že jsem rodila v Liberci. Personál hodny a ochotný, jen je důležité se nebát zeptat. Za mě doporučuji a palec nahoru. 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebát se neznámého. Všechno vám vysvětlí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nenapadá mě nic výjimečného.

Celkové hodnocení porodnice:

Bohužel musím spíše souhlasit s příspěvkem níže. Žádná velká spokojenost. Zařízení dobré, příjemné, moderní. To jo. Ale přístup personálu drobínko jak v pravěku. Byla jsem za typického potížistu - čekám druhé dítě (= trochu tuším, co čekat) a nebojím se říci, co požaduji. A bohužel požaduji věci v rozporu s „naším běžným postupem“.

Silně převažovala tendence vést porod „doktorsky“ s absolutní kontrolou. U mě ještě posílená GBS pozitivitou s komplikacemi u prvního potomka. Takže plánovaný postup: Odtok vody = vyvolávání porodu, okamžitá aplikace ATB (bez ohledu na to, že kontrakce ještě ani nezačaly), kanyla zbývající hodiny do porodu vražená v ruce pro případ „co kdyby“, porod vleže či polosedě (jiné polohy se běžně nedělají), automaticky uterotonika pro uvolnění placenty. Vyvolávání jsem odmítla, ATB si nechala dát až s prodlevou po začátku kontrakcí, kanylu požádala vyndat, trvala na porodu na čtyřech (s čímž se prý paní doktorka dosud nesetkala (!)), uterotonika jsem taky odmítla.

Snažila jsem se jednat maximálně slušně, ale přece jen rodím já a nejedná se o žádnou operaci, nýbrž fyziologický proces. Tohle si však nemocniční personál nemyslí. Sestry co chvíli obracely oči k nebi a neodpustily si poznámky, jen paní doktorka to zvládla s nadhledem, za což jí děkuji. Byla výborná. Přes komplikaci (zaseknutá ramena) a přetáčení mé maličkosti během porodu na záda se vše povedlo poměrně slušně, já bez poranění, syn modrý, leč v pořádku.

Další část pobytu taky žádné kafíčko. Vzala jsem si pohodlný nastandard (zaplať pámbu za něj - byl volný), ale jinak jsou ženy na pokojích po třech, v případě návalu i po čtyřech (plus brečící děti), návštěvy omezeny na prostor před oddělením a vyhrazené hodiny (na nadstandardu možné prakticky celodenně). Celkově špatně funguje komunikace mezi odděleními (porodní/novorozenecké/šestinedělí) - chápu, že je rodiček moc, sester málo (proč se tedy, sakra, rušily menší porodnice - Frýdlant či Turnov, když se to pak nezvládá?), všichni jsou unavení, ale tohle je skutečně chyba systému. Žena porodí, dítě, kor pokud mělo nějakou menší komplikaci, vidí jen chviličku, pak potomek zmizí za dveřmi novorozeneckého, kam se prakticky nedostanete. Nikdo se neptá rodičů, čím ho napíchá či přikrmí.

Přesunou vás na šestinedělí, dítě furt nikde a žádné zprávy. Nakonec ho konečně dostanete na pokoj, od té doby zas nikdo pořádně neporadí, co s dítětem. Sestry na šestinedělí jsou tu jen kvůli matkám (jste-li v důsledku svého „alternativního“ porodu bez zranění, nepotřebujete je takřka vůbec). Stran mimina však musíte pokaždé bouchat na dveře uzavřeného novorozeneckého a doufat, že tamní sestry budou mít chvilku. Obvykle nemají, běhají na porodní a zpět, je jich málo, nestíhají. Jinak své „potížistické“ chování jsem si odnesla v podobě kyselých poznámek sester i na oddělení šestinedělí, ač už jsem tam od nikoho nic nechtěla. Jo, jednou paralen na bolestivé stahování dělohy („Vy chcete paralen? Sem si myslela, že nechcete žádné léky!“ - nic takového nikdo netvrdil, ale skutečně, pak už jsem si o další raději ani neřekla). V propouštěcí zprávě mám v kategorii léčiv napsaná „analgetika“, což vzhledem k požití jediného paralenu pobaví.

Shrnuto: Prostředí (z úhlu nadstandardu) fajn. Doktoři vcelku profesionální, ale trvající na zažitých, leckdy dost rigidních postupech. Možná to někomu vyhovuje, mně ne. Vizity pokaždé v jinou dobu, mnohdy člověk čekal se svléknutým dítětem zabaleným do deky zbytečně dlouho. Sestry člověk od člověka, některé fakt protivné, sem tam někdo milý. Komunikace a informování dost špatné, je potřeba se pořád ptát, ptát a ptát, jinak se nic moc nedozvíte. Nevím, kde bych rodila příště, naštěstí už další dítě neplánuji.

Ufff. Možná je to v liberecké porodnici lepší v době, kdy je méně porodů, ale tento zážitek už bych opakovala nerada.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud něco chci vědět, ptám se (i opakovaně); nenechat se rozhodit protivným lidským faktorem - rodím já, nikoliv sestra.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

V tomto směru mi nic nechybělo, věci do začátku nafasujete, tak pak plíny, vložky a oblečení pro mrně (nezapomenout čepici).

Celkové hodnocení porodnice:

Já už jsem rodila v Liberci potřetí, ale opravdu nechápu, co je tu napsáno za žvásty, jak je to super porodnice. Zřejmě si to zde píší sestry za domácí úkol od doktorek.

Na rovinu bez obalu doktorky u posledního porodu vcelku dobré až na jejich podávání léku. Aniž by vám cokoli o nich řekli, když to tak shrnu, dělají si s vámi co chtějí. Sestřičky - to už je jiné kafe, hlavně na novorozeneckém. Zkuste se zeptat na nějakou radu. Ty vám dají, nebo jestli kvůli vašemu vyčerpání pohlídají dítě…

Kolikrát jsem si připadala jako bych tam byla za trest. Liberec nikdy.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

To, co je uvedeno.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem zde na začátku října 2015. Ještě před tím jsem absolvovala předporodní kurzy, kde mě mimo jiné na porod připravovala paní Zemanová, která mě později i odrodila. Porodní kurzy mohu jen doporučit, absolutně odbourají strach z porodu a perfektně vás připraví. Víte, co čekat a jak porod bude probíhat.

Termín porodu jsem měla už 24. září 2014. Ve středu 1. 10. 2014 jsem šla do porodnice na pásy a běžnou kontrolu, kde mi byl udělán Hamiltonův hmat, celkem bezbolestný. Hned po příchodu domů to začalo. Silné kontrakce jsem měla až kolem desáté večer, kdy jsem odjela do porodnice. Personál se ke mně choval perfektně, vše mi sestra vysvětlila a pravidelně chodila kontrolovat. Když už byla malá připravená přijít na svět, přišla zmiňovaná úžasná doktorka. Dokonce zde prolítlo i pár vtípků. Vše proběhlo naprosto hladce, nebo já to aspoň čekala daleko horší.

Celý týden, co jsem byla v porodnici, jsem si užívala. Občas jsem si připadala jako na hotelu. Celý personál byl moc milý. Sestry mě obskakovaly, jídlo bylo také víc než dobré a já si krásně vychutnávala první maminkovské dny. Nechápu, jak může kolovat fáma o problémové porodnici. Já jsem se s tím tedy nesetkala a na druhý porod v této nemocnici se budu znovu těšit. Všem moc tuto nemocnici doporučuji a dobrá rada: Nenechte se zmást pomluvami. 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Určitě navštívit předporodní kurzy a na porod se těšit.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Asi vše co se všude doporučuje. Navíc možná jen odsávačku mateřského mléka. Malá měla žloutenku a musela chodit pod lampičku. Tak aby dostala mlíčko i večer, když se mnou nemohla být.

Celkové hodnocení porodnice:

Můj syn se v této porodnici narodil v říjnu 2014. U mě byl vyvolán porod, přenášela jsem 41+5.

V neděli jsem nastoupila večer. Zavedly mi tabletku, porodní asistentka byla moc příjemná, ale bohužel se nic nedělo. Pořád jsem se neotevírala, tak ráno v pondělí byl další pokus, ale to už byla jiná PA. Nerada na to vzpomínám. Neochotná, nic vám neřekla, jen zaváděla léky a monitorovala. Až pak malému přestávalo být srdíčko, tak to byl pak fofr na operační sál.

Tam byli moc příjemní, prostě pak člověk byl bez stresu. Malý se narodil to pondělí v 15:40. Měřil 50 cm a vážil 3060.

Na oddělení sestry úžasné, vstřícné, všechny i na novorozeneckém pomáhaly s kojením, prostě se vším. Proto bych si i přes tak malou špatnou zkušenost s předporodním oddělením vybrala znovu Liberec. Já si říkám, všude se najde někdo a nebo něco, ale záleží na koho zrovna natrefíte, proto opravdu doporučuji a držím všem palečky - už jen z toho pocitu, že pak držíte v ruce to nejcennější, co máte, a v liberecké porodnici vám poradí i pomohou.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Maminky nad ničim nepřemyšlejte jak to bude probýhat, akorát budete ve stresu a unavené. Prostě se těšte na vaše miminko, co jste nosily děvět měsíců,a za pár týdnu po porodu už ani nevíte, jaké to bylo ani jak to bolelo. Držím všem palečky a nebojte se.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Maminky, vezměte si před porodem jen to, co je nutné: těh.průkaz, zdr. kartičku, rodný list, prohlášení, jak se bude miminko jmenovat, oddací list a nebo přiznané otcovství. Pokud jste svobodná, ústní vodu, pití a něco k zakousnutí, jinak tašku, ať vám přiveze partner nebo manžel, až budete po porodu na oddělení šestinedělí, na předporodní vám stačí jen igelitka, budou vás přesouvat, tak ať toho nemáte hodně, ale jen to podstatné.

Celkové hodnocení porodnice:

Jsou to sice už 3 roky, co jsem v této porodnici rodila, ale čeká mě to v srpnu znova a jak tak čtu, je to zde přibližně stejné hodnocení. Teď jde o to, zda ty, které byly spokojené, sem jen nic nenapsaly, protože si nepotřebovaly vylít srdéčka, nebo zda je to opravdu tak špatná porodnice.

Za mne to bylo bez problémů strávených 10 dní (kdy byli ještě tak ochotní a převáděli mne z injekcí Clexanu na prášky Warfarin, abych pak ještě nemusela lítat 3-4× za svým obvoďákem). Už při domluvě, kdy mi budou porod vyvolávat, byla sestra v ordinaci ochotná a milá. Při přijetí mě nechali chvíli ležet na sále a když se další hodinu nic nedělo, tak mě přesunuli na čekací pokoj, kde mě nechali. Když po hodině přišly kontrakce, tak jsem si normálně zazvonila na sestru a řekla jí to.

A pak to šlo ráz na ráz. Na sál, sestra, doktorka, akorát, že po porodu následovalo asi 2 hodinové šití, protože mě syn potrhal (asi se mu nechtělo na svět) a u toho byla nejen doktorka, která mě rodila, ale přišla jí pomoct doktorka Bydžovská.

Co bylo skvělé a za co moc a moc děkuji, bylo, že po přiložení k prsu ještě na sále si synka odnesli na novorozenecké a já po tomhle náročnějším porodu se mohla ještě „naposledy“ v klidu vyspat, což jsem opravdu potřebovala. Přinesli mi ho druhý den ráno a to mi začaly radostné starosti. Jinak mě jako prvorodičce všechno ukázali a vysvětlili, co a jak s mimískem, takže nebyl vůbec žádný problém.

A jediná nejhorší věc, kdy se ke mě sestřička z novorozeneckého chovala (pouze) přísně, bylo, když jsem se jí po druhé došla po půl hodině zeptat, co mám dělat, když mě bolí prsa. Což musím uznat s odstupem času, byla moje blbost a špatná paměť.

Takže za mě je to bezproblémová porodnice, kam nemám problém jít znovu rodit.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Trochu pokory, nesnědly jsme všechnu moudrost a nevíme všechno nejlíp. )

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Dobrou náladu a jít tam s radostí a ne s představou, co všechno mi proboha provedou.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v liberecké nemocnici v prosinci 2014 a chtěla bych říct, že jsem byla moc spokojená.

Paní porodní asistentka byla senzační a celý porod mě povzbuzovala a chválila, což mi dodalo energii na to to všechno zvládnout. Paní MUDr. byla taky moc hodná a při šití jsme si hezky popovídaly. Byla jsem mile překvapena, že při šití mi to opíchli tak, že jsem nic necítila a mohla jsem si užívat moje největší štěstí. Ještě v porodním boxu jsem dostala oběd a pak jsem se přestěhovala na pokoj šestinedělí.

Největší mínus bych viděla v tom, že jsme byly na pokoji tři maminky. Dost jsme se rušily, ale ty 4 dny se to dá vydržet. Sestřičky a dr. gynekologie milé.

Sestřičky na novorozeneckém by možná mohly mít více empatie, ale jinak spokojenost. Nejvíc prudérní byly uklizečky , což mě fakt pobavilo.

Všem bych porodnici 100% doporučila.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebojte se na vše zeptat!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Jednorázové kalhotky, mýdlo na ruce, oblečení pro miminko - erární jsou jen košilky na zavazování, které se nám neustále rozvazovaly. Při návštěvách je na chodbě zima, tak jsem oblékala do svého. Dostatek porodních vložek.

Celkové hodnocení porodnice:

V Liberci jsem rodila 3× - 2002, 2004 a letos 21.8.2014 + k tomu jednou v Jablonci nad Nisou - 2009. Takže snad mohu trochu srovnávat a Liberec mohu jen doporučit!

Servis a přístup na porodním sále byl vždy perfektní (prvního syna jsem rodila 21 hodin a vystřídaly se na nás tři směny). I když tentokrát to byla absolutní super-liga, tak hlavní zlepšení jsem pozorovala zejména na:

1. paní doktorka Hrubá se přišla představit a vyzvala mne, ať ji kdykoli zavolám, kdybych cokoli potřebovala,
2. porodní asistentka (jejíž jméno si bohužel nepamatuji) naprosto respektovala má přání, přičemž obě mě chválily a povzbuzovaly!
3. pupeční šňůru nestříhali hned, ale až poté, co dotepala (to dříve nebylo), miminko dávali na břicho vždycky,
4. nekritizovali, že nejsem schopná spolupráce, když nechtěla vyjít placenta, ale sdělili mi, že máme čas celou hodinu a nechali mě,
5. když jsem začala po hodině krvácet, zavolala paní doktorka MUDr. Šrámka na konzultaci, aby si byla jista dalším postupem (museli jsme zavolat ARO a skončila jsem v celkové narkóze, ale i ARO bylo pohodové a nestresovalo mě),
6. manžela slušně vyprovodili, vyzvali ho, ať se rozloučí, ujistili, že kufr mi přepraví na oddělení šestinedělí sami a umožnili mu, aby se rozloučil i s miminkem + mně řekli, co se synem udělají, zatímco mě budou operovat - takže komunikace na 1!

Prudké zlepšení nastalo pak na oddělení šestinedělí - a to v oblasti gynekologie ve smyslu lidského přístupu. Mladé a krásné paní doktorky mě vůbec nenaháněly, jakože „Teď je vizita a vy nemáte připravenou vložku a neležíte, abychom vás mohli vyšetřit“. Naopak respektovaly, že první řeším potíže s krmením miminka (syn nechtěl pořádně sát, takže ubýval na váze a já ráno místo přípravy na vizitu běhala na novorozenecké nechat ho převážit). Paní doktorka se mě vždy jen zeptala (když jsem běžela kolem ní), zda jsem OK a nepotřebuji něco od ní a pak mi popřála hodně štěstí s malým. Prostě dobrá víla!

Rovněž jako velké zlepšení vidím přístup novorozeneckého oddělení. Poté, co některá ze sester o své vlastní iniciativě přikrmila malého a on 4 hodiny zvracel, přišla se mi paní doktorka Richterová (hlavní lékařka) omluvit, což vzhledem k jejímu věku a zkušenosti opravdu obdivuji. Sestřička, která se snažila se mnou řešit nedostatek sání při kojení, stála vždy na mojí straně, nekritizovala mne, hledala možnosti, co dělat, chválila malé pokroky. Další sestry z novorozeneckého mi dokonce samy nabídly, ať jim miminko dám, abych si odpočinula, vyspala se a měla víc mléka. Oproti předchozím porodům - opravdu velká změna k lepšímu (neo-nato oddělení bylo nejslabším článkem u porodu a následné péče a bylo to obecně známé).

Ze všech čtyř porodů hodnotím tento servis (medicínsky, ale hlavně lidsky) jako super-ligu a držím palce veškerému personálu, aby tento přístup udržel! Ne všechny matky jsou totiž vděčné a slušně vychované. A když jsem zjistila, že např. o víkendu slouží jedna lékařka na dvě oddělení (včetně lůžek a porodních sálů) a ještě k tomu je vlídná, usměvavá a vyjde vstříc a že moje úžasná porodní asistentka roznáší také snídaně a utírá mi na pokoji prach, nevycházela jsem z obdivu a údivu.

Takže - do Liberce určitě doporučuji! Ať máte krásná a zdravá miminka a stejně hezké zkušenosti jako já.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Přibalit si do kufru fén - na fénování prdelky miminka - je to super ochrana před opruzením + fénování vlastního šití, pokud budete mít nástřih - když se pořádně namydlí (olivové mýdlo je super), umyje a pak vysuší fénem, hojí se velmi rychle. Dále látkové pleny (na studený obklad při nalévání prsou, neváhejte ani minutu, zánět je hned!), jednorázové kalhotky, prsní vložky a nějakého posla, který vám přinese to, na co budete mít chuť. 

Celkové hodnocení porodnice:

V liberecké porodnici jsem rodila 1. září. Už od začátku jsem měla jasno, že chci rodit právě zde a bylo to skvělé rozhodnutí. Přístup personálu zde byl naprosto profesionální a zároveň lidský. Doporučuji všem nastávajícím maminkám. A jako malý tip rovněž doporučuji zažádat si o nadstandard - je to velmi příjemné, když má člověk s miminkem soukromí!

K recenzi přikládám dopis, který jsem zasílala do porodnice jako poděkování za perfektní péči. ____________________________________________________________
Poděkování liberecké porodnici (adresováno vrchní sestře Zuzaně Paukertové a porodní asistentce Marii Filousové)

Ten den jsem si představovala mnohokrát, avšak realita předčila mé očekávání. Nic intenzivnějšího jsem doposud nezažila. 1. září 2014 v 11:15 jsem poznala lásku na celý život.

Do porodnice jsem přijížděla kolem šesté ranní. I přes pravidelné a poměrně silné kontrakce jsem si z nějakého důvodu stále nepřipouštěla, že už by to mohlo být ono. Když mi ale na příjmu oznámili, že už jsem hezky připravená a že si chlapeček vybral pro narození krásné datum, zaplavil mě smíšený pocit strachu a zvláštního napětí.

Od okamžiku, kdy jsem přišla v doprovodu svého manžela na sál, se rozběhl proces, který jsem po teoretické stránce znala z předporodního kurzu, jež sem v liberecké nemocnici absolvovala jako těhotná a doporučila bych jej všem nastávajícím maminkám. Největší výhrou však pro mě byla porodní asistentka Marie Filousová, která pro mě v danou chvíli představovala obrovskou oporou. Její profesionální, avšak velmi citlivý a lidský přístup mě uklidňoval a dodával mi odvahu a sebedůvěru. Od začátku až do konce mi vše vysvětlovala, pomáhala mi a respektovala můj porodní plán. Když by se mě v tu chvíli někdo zeptal, jakou podobu má anděl, měl by rozhodně její tvář.

Porod mého syna vnímám jako svůj největší životní výkon, na který mám však právě díky úžasné porodní asistentce a také díky následnému přístupu personálu na oddělení šestinedělí dnes dobré vzpomínky. Domů jsem odcházela po 4 dnech a ještě nyní si živě vybavuji, že se mi z porodnice vůbec nechtělo.

Závěrem bych zmínila, že jsem patřila k ženám, které měly z porodu velké obavy. Ještě před časem jsem byla přesvědčená, že budu chtít pouze jedno miminko. Díky Vaší psychické podpoře na začátku mého těhotenství, díky skvělé práci paní Filousové a celkovému zázemí a přístupu liberecké porodnice už nyní vím, že bych jednou ráda svému synovi pořídila ještě sourozence.

S pozdravem,
JP

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Důvěřujte personálu, řiďte se jeho radami a věřte hlavně samy sobě! Doporučuji poptat nadstandardní pokoj.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Několik ručníků, dostatek jednorázových kalhotek a vložek, tekuté mýdlo na ruce.

Celkové hodnocení porodnice:

V porodnici jsem rodila dvakrát, v letech 2012 a 2014. Každý porod úplně jiný, ale z pohledu péče a personálu oba perfektní.

První porod byl vyvolávaný kvůli vysokému krevnímu tlaku. Trval od podání první tablety celých 16 hodin, s kontrakcemi po 3 minutách. Nicméně i tak jsem se cítila dobře, neustále u mě byla buď lékařka nebo asistentka.

Druhý porod jsem si po prvním zážitku moc přála přirozený a vyšlo to! Do porodnice jsme přijeli cca v 5 ráno a malý se narodil v 9,15. Porodní asistentka skvělá, stejně jako lékařka.

U obou porodů byl se mnou od začátku dokonce manžel, a to i na „hekárně“ u prvního porodu (druhý byl tak rychlý že nás hekárna minula).

Na oddělení šestinedělí taky všichni milí i přestože zrovna bylo opravdu hodně porodů a tím pádem plno. Co se oproti prvnímu porodu ještě zlepšilo, byl přístup dětských sester, takže i tady jednička s hvězdičkou!

Máme 2 kluky a pokud se někdy budeme pokoušet ještě o holčičku, tak Liberec je jasná volba!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Ať rozhodně nedají na negativní ohlasy na tuhle porodnici a nebojí se.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vložky, plenky pro miminko a ubrousky na zadeček, nějakou mlsku, co doplní energii po porodu.

Celkové hodnocení porodnice:

Nejsem liberecká maminka a nevěděla jsem, jak to v liberecké porodnici chodí. Představu jsem měla pouze z informací ostatních a internetu. Přestože jsem se zapsala k porodu, byla jsem přesvědčená, že v této porodnici rodit nechci. Mé předsudky a obavy však byly zbytečné.

Chodila jsem do porodnice pravidelně kvůli vysokému tlaku a přístup sestřiček i lékařek na tomto oddělení si nemohu vynachválit. Porod byl neplánovaný, šla jsem pouze na běžnou kontrolu tlaku. 8. 8. 2014 mě domů však nepustili a odvedli mě rovnou na porodní sál, kde byl po hodině vyvoláván porod. Celkový přístup a péče po celou dobu mého pobytu na porodním sále byla, řekla bych, nadstandardní.

Pro nižší porodní váhu miminka jsem byla hospitalizována téměř týden, měla jsem proto možnost vystřídat spousty směn, sestřiček i doktorek. Přístup byl opět profesionální.
Celkový dojem po odchodu z porodnice je velmi pozitivní.

Při dalším miminku volím zaručeně tuto nemocnici. A ostatním nastávajícím maminkám prvorodičkám, které by měly pochyby s volbou této porodnice, bych chtěla vzkázat, ať nemají obavy!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Především všechny doklady potřebné k porodu (informované souhlasy, těhotenskou průkazku, papíry z matriky atd.) a přezůvky. Vše potřebné doveze manžel/přítel. 

Celkové hodnocení porodnice:

Do porodnice jsem přijela s prasklou vodou a menšími kontrakcemi v 16:30. Na prvním vyšetření dole mě řekli, že se hezky otevírám a že porod bude celkem brzy. Poslali mě nahoru a já jsem říkala přítelovi, že už musí jít se mnou, že už to bude. Přitom nahoře přítele vyhodili, že to určitě ještě nebude, že budu mít čas zavolat. To už jsem měla kontrakce po 5 minutách.

Dali mě na pokoj a tím to haslo. Asi za půl hodiny přišla sestra s nějakou injekcí. Prý nerodím ani nemám kontrakce, takže se po injekci aspoň vyspím a porodím ráno. Takovou noc bych nepřála opravdu nikomu. 10 hodin na pokoji s kontrakcemi po 5 minutách se vážně spát nedalo. Následovali kontrakce po 3 minutách a já už si dupla, že už to není možné, ať něco dělají. Tak mě přendali na sál, kde jsem ležela asi 5 hodin a porod nikde. Dostala jsem výživu placenty a nějaký driják na podporu kontrakcí, které byly konečně po minutě a po 3 hodinách porod za mnou.

Na lůžkovém oddělení, probíhalo vše parádně!

Při propuštění dva dny na to, jsem dostala šílenou teoplotu 41,3. Okamžitě jsme jeli na porodnici na pohotovost. Nejaký pan doktor se choval hrozně a po ultrazvuku, na kterém nic neviděl, mi napsal léky na teplotu a nějaké na zánět (i přes moje upozornění, že kojím). Diagnózu jsem se nedoszvěděla. Druhý den málá probrečela celý den. Volala jsem tedy k obvodní doktorce malé. Ta mi řekla, jaký blbec napsal takovéto léky kojící matce.

Po dalších třech dnech od vysazení jsem začala fialovět a žloutnout. Bylo mi zle. Do porodnice už jsem jít nechtěla. Šla jsem tedy ke své obvodní doktorce. Ta se ve dveřích zhrozila, udělala ultrazvuk a s doporučenkou mě přítel vezl do nemocnice, kde rozhodnutí mé doktorky moc nechápali. Přesto mě objednali hned ráno na revizi. Po revizi jsem se dovzvěděla, že v děloze mi zůstalo 10 cm placenty. Doktorka v nemocnici přiznala chybu. Je to už nějaká doba, prý už to tam takovéto není.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy.

Celkové hodnocení porodnice:

V porodnici jsem byla spokojená snad se vším, všichni jsou moc hodní a ochotní. Ale hlavně děkuju sestřičce Hájkové, protože když s námi byla, tak jsme měli pocit, že se není čeho bát. S paní Jakubovou nám moc pomáhali.

Celkové hodnocení porodnice:

Já a můj manžel jsme byli přijatí 25.2.2014 v 9 hodin ráno a oznámili mi, že během pár hodin budou naše dvojčata na světě a že se začínám trošku otevírat. Tak mě přijali na porodní sál na lůžko a manžel šel tedy pak domů hlídat starší dcerku. Já jsem zůstala v nemocnici v Liberci.

Začaly my kontrakce trošku silnější a začala jsem krvácet. Nechala jsem si zavolat porodní asistentku, aby mi něco na to dala a oni mi řekli, že když jsem dítě chtěla, tak musím také kvůli tomu něco vydržet, ať nefňukám jak malá holčička.

Porod trval 5 a půl hodiny, než se to úplně rozjelo. Byl to můj druhý a také dost bolestivý porod, manžel v tu chvíli byl už se mnou a podporoval mě. Když se to vše rozjelo, tak jsem opravdu hodně trpěla. Když jsem je o něco požádala, tak mně řekli, ať vydržím a tlačím, že stejně nic jiného nedělám a že když to šlo dovnitř, tak to musí jít i ven. To manžela dorazilo, jak se ke mně chovali. Naštěstí dvojčata byla od sebe po 2 minutách venku. Narodila se 25.2.2014 - ve 14:36 kluk Daniel a ve 14:38 holka Natálie. Nemuseli mě ani nastřihávat a pak mě jen ošetřili. Poté mě tam nechali odpočinout asi 2 hodiny a pak jsem přešla sama se sestřičkou na oddělení šestinedělí.

Na oddělení šestinedělí si musím jen chválit, jelikož jsem porodila dvojčata v 38. týdnu. Kluk Daniel byl silnější (2910 g, 49 cm) a dcerka Natálie slabší (2410 g, 45 cm), tak my odebírali vždy dcerku na chvilku do inkubátoru, jelikož neudržela svou teplotu jako syn, ale během 2 dnů se vše zpravilo. Pomáhali mi i s krmením, jelikož dcerka hodně padala s váhou dolů, tak jí přikrmovali laktózou.

Personál na oddělení šestinedělí byl úžasný. Pokecala jsem si na pokoji s maminkami, zrovna jsme se sešla dobrá parta. I uklízečky byly super, pokecaly s námi a byla zábava aspoň chvilku na pokoji. Na pokoji jsme byly po 3 maminkách. Hned tu první noc už nám nechávali dětičky na pokoji, pokud jsme si to přály a cítily jsme se na to.

Musím hlavně poděkovat pracovnicím na kojeneckém oddělení, které mi zachránily dcerku. Když ztratila svou teplotu a přestala dýchat, hned jsem běžela k nim a ony udělaly první rychlou pomoc s dýcháním a zahříváním těla, aby ji udržely na světe, jelikož byla strašně slabá a malá. Řeknu vám, jsem jim opravdu vděčná za záchranu mé dcerky. Díky jejich rychlé pomoci jí teď už jsou 3 měsíce.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Na oddělení porodním si stůjte si za tím, co požadujete, a nenechte se odpálkovat. Na šestinedělí se ptejte klidně na každou otázku, oni vám rádi odpoví, vím to ze své zkušenosti.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vezměte si každopádně svou hygienu (vložky stojí za nic), noční košilky, spodní prádlo na převlečení a pantofle. Pro miminko hlavně své plenky na celý pobyt, dají vám jen deset plen na první dva dny. Můžete také oblečení na miminko, abyste nemusela používat jejich.

Celkové hodnocení porodnice:

Přijali nás s manželem kolem půl deváté večer a dcerka se narodila o půl páté ráno. Porod tedy nic moc, ale ona to asi není u nikoho hračka. Kontrakce byly krátké a vůbec jsem se neotvírala. Šlo to strašně pomalu. Ale co se týče personálu, všichni byli moc vstřícní a milí. Porodní asistentka pečlivě vysvětlovala, co se bude dít. I když později jsem už moc nevnímala, co mi říká.

Bála jsem se, že si nikdo nepřečte můj porodní plán a že to s těmi porodními plány je jen taková póza. Ale opravdu si ho přečetli a snažili se mi ve všem vyjít vstříc. I když, později jsem si trochu nadávala, že jsem si tam napsala, že chci naprosto přirozený porod, bez nějakých otupovadel. Dali mi pouze jednu injekci a ta mi stejně moc nepomohla. Po několika hodinách kontrakcí jsem je prosila, ať mi udělají císaře nebo ať mě zabijí. Byli nekompromisní. Mé požadavky nebyly vyslyšeny (díky Bohu).

Na tolik probírané oddělení šestinedělí nemohu říct vcelku nic špatného. Je tam spousta personálu, který kolem vás skáče. Snesli by vám modré z nebe. Samozřejmě že se občas objeví někdo ne příliš milý, ale jsme přece jenom lidi. Jen mi trochu vadilo, že moc nepoznáte, kdo vám zrovna stojí ve dveřích. Na otázku „Jak se daří?“ jsem nevěděla, zda se ptají na mě nebo na mimčo. A kdo to vlastně je. Doktorka z gynekologie, doktorka dětská, sestra z novorozeneckého nebo laktační poradkyně? Škoda, že je nějak neodliší. Jsou všichni v bílém a na vizitku moc ode dveří nevidíte. Aspoň že ty uklizečky jsou ve žluté uniformě. Kvůli tomu tam docházelo k několika nedorozuměním.

Budoucí maminky, nebojte se hodně ptát. Na některé věci ohledně kojení, jsem se ptala každé laktační poradkyně, která se přišla podívat. Každá sice radila něco jiného, ale aspoň jsem si vybrala, co nám s Eliškou vyhovuje, a vím, že to nedělám špatně.

Trošku mi vadila hygiena. Koš s „toxickým“ materiálem, dle cedulky na toaletě, se vynášel asi jednou denně, tak to tam trochu smrdělo. Mýdlo na toaletě také nenajdete. A také mě zapomněli poučit, že na chodbě si mohu brát čisté povlečení i košilku.

Pokud se rozhodujete, do jaké porodnice, tak neváhejte. V Liberci to bude fajn, i když se nějaká ta moucha najde.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Buďte průbojné (až otravné) a ptejte se. Mají toho kolem všech těch mamin a miminek mnoho a mnohdy není čas.

Celkové hodnocení porodnice:

V liberecké porodnici jsem rodila v červenci 2013 a i přes původní odrazující rady a komentáře všech lidí v mém okolí, jsem prostě chtěla rodit v Liberci a ne v tolik chváleném Jablonci. Navíc mi hrál do karet i fakt, že v Liberci je i novorozenecká JIPka - kdyby něco. A za svoje rozhodnutí jsem hrozně ráda.

Porod jsem měla vyvolávaný a jako prvorodička jsem byla ze všeho tak vykulená, že jsem to snad ani nestíhala registrovat - to přišlo po píchnutí plodové vody. No, ale od začátku. Ráno v 7 jsem přijela na příjem, vyplnila a odevzdala poctivě všechny papíry, dostala náramek s RČ a jménem na ruku a v půl 8 už jsme byli s manželem na porodním sále. V tu chvíli mi to přišlo jako hezká místnost v hotelu, TV, rádio, gauč, kuchyňská linka - takže můj dotaz na porodní asistentku, jestli tady jako budu i rodit, ji opravdu velmi rozesmál a řekla, že jo, že to je porodní sál.

V půl 8 mi zavedli první tabletku, pomalu přicházely bolesti, v půl 11 mi zavedli druhou, v půl 12 mi píchli vodu - překvapilo mne jak byla horká a že ji bylo docela dost. A pak to teda už bylo drsné, až do doby, než mi píchli epidural (cca půl 3). Pak už to zase šlo. 

Co se týče porodu - měla jsem perfektní porodní asistentku, milou, pořád se ptala a starala, všechno vysvětlovala, i pan doktor byl super (pan primář Černý). Naše Laura se narodila v půl 6 večer a i přes poporodní komplikace a moje neustálé kolabovaní vše dopadlo super.

Poté na pokoji jsem také nenarazila na jedinou nepříjemnou sestřičku nebo doktorku, i jídlo se dalo.

Takže pokud bych rodila znovu - opět bez váhání Liberec, za mě doporučuji!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebát se zeptat se na cokoliv, i když si budete připadat jako trdlo - věřte, že se ptá každá prvorodička. 

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Intimní mýdlo, čokoládu, dobrou náladu a tablet nebo notebook, protože ti čerství mrňousové opravdu většinou jenom spí, tak aby se tam člověk nezvcoknul. 

Celkové hodnocení porodnice:

Super péče, porodnice na úrovni.

Celkové hodnocení porodnice:

Chci moc poděkovat sestřičce Hájkové za to, jak nám všem pomáhala a byla na nás hodná. Děkuji za maminky, které rodily v Liberci, v jídelně jsme se na sestřičku těšily.

Celkové hodnocení porodnice:

V liberecké porodnici se narodili naše dvojčátka. Rodila jsem CS ve 33 tt.

Do nemocnice jsem byla přijata už týden před porodem kvůli kontrakcím a předčasnému otevírání. První dny jsem ležela v předpokoji přímo u porodních sálu, kde se o mě staraly PA. Všechny byly báječné a vstřícné. Další 4 dny jsem byla na odd. šestinedělí na pokoji s dalšími těhotnými na Gynipralu. Na sestry si opět nemůžu stěžovat.

Rodila jsem nakonec císařem ve spinalu. Vše proběhlo bez komplikací, u porodu byla MUDr. Bydžovská a svou práci odvedla znamenitě! Už po šestinedělí jsem o jizvě prakticky nevěděla.

Děti po porodu převezli na neonatologii, mě na JIP a poté na odd. gynekologie. Náš ohromný dík patří lékařům neonatologie - dcera po porodu dostala těžkou sepsi, i když byly první prognózy velmi špatné, nakonec ji zachránili život.

Jediné negativum vidím v přístupu ke kojení u maminek, které nemohou mít děti u sebe. Sestra mi pouze vrazila papír s návodem, jak odstříkávat, za celou dobu za mnou nebyl nikdo, kdo by mi správnou techniku ukázal. V nemocnici ani nemají na půjčení el. odsávačku, což je jinde běžné. Syna (který byl zdravotně v pořádku) jsem k prsu mohla poprvé přiložit až po 14 dnech.

Jinak jsem ale byla v porodnici spokojená a mohu určitě doporučit.

Celkové hodnocení porodnice:

V Liberci jsem rodila, i když mi spousta lidí říkala špatné zvěsti. Měla jsem plánovanou vyvolávačku a po druhé tabletě začali hrozné bolesti. Jedna doktorka mě hned označila za hysterku, takže jsem brečela nejen kvůli bolestem, ale i kvůli ní. Pak mi píchli vodu, ta byla nazelenalá, zjistili, že miminku slábne tep a přetočilo se na bok. Pak se vše změnilo, všichni byli milí, profesionální a ochotní.

Hlavně na JIP se o nás úžasně starali. Na oddělení byla jen jedna nepříjemná dětská doktorka, ale to se dalo zvládnout. Dokonce i jídlo bylo docela dobré. 

Libereckou porodnici mohu určitě doporučit.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nedat na drby, nenechat se strašit a těšit se na miminko.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Odvahu a dobrou náladu.

Celkové hodnocení porodnice:

Spousta lidí mě odrazovala od liberecké porodnice, nikdo mi neřekl proč, jaký je důvod. Našlo se ale i pár lidí, kteří si na porodnici v Liberci nestěžovali a jeden kolega chválil personál, který mu prý zachránil dcerku. Protože jsem se nechtěla trmácet do jiného města, byla volba jasná a o půl noci jsme zvonili na porodnické odd. v Liberci. Kontrakce jsem měla po 5 minutách a i přestože jsem neměla otevřené hrdlo, nechali si mě tam i s přítelem. Po hodině mě chodili kontrolovat, měla jsem k dispozici sprchu, gymnastický míč, partner odpočíval na křesle a prostředí mi připadalo příjemné.

Asi 6 hodin jsem se stále neotvírala, kontrakce se stupňovaly a já škemrala o tišící prostředky. Co si pamatuji, píchli mi asi 3 injekce (kanylou) a přestože jsem původně plánovala přirozený porod, začala jsem škemrat o epidurál. Ten mi odmítali dát, protože by se oddálilo otvírání hrdla. Po prasknutí plodovky se bolesti tak vystupňovaly a kontrakce slily do jedné ohromné bolesti, že jsem pomalu omdlívala. Ale děloha stále nepracovala.

Během 9 hodin se na mě vystřídalo asi 6 lidí (2 dr. a 4 asistentky) než usoudili, že musí začít rychle jednat. Nastala hypoxie a museli mě okamžitě provést resekci. Byl to fofr, museli sehnat sál (měli v tu dobu zrovna 2 plánované císaře).

Probudila jsem se na JIP a pak mě večer vezli na pokoj. Holky po císaři jsou na dvoulůžáku, který má společnou koupelnu s druhým dvoulůžákem. Starali se o nás dobře. Neměla jsem s nikým problém. Všichni byli fajn, návštěva mohla na pokoj (stačí se dohodnout se spolubydlící).

Kojit nás taky jakž takž učili. Jediné, co mi vadilo, bylo to, že jsem musela páčit ze sester informace, jak se o mimča starají, co jim dávají pít, když mají hlad a jsou u nich na novorozeneckém. Měla jsem strašnou krizi třetí den, co jsem měla mít miminko u sebe celou noc. Před tím nebyla šance se vyspat (vizita naše, dítěte, měření teplot, tlaku, holčina na pokoji v noci kojila…) a já věděla, že bych to nezvládla. Vezla jsem o půlnoci malou na novorozenecké, tam mi vyšli vstříc, vzala jsem prášek na spaní a konečně spala aspoň 5 hodin. Další noc už jsem se o malou postarala a 5. den jsme mohly jít domů. Podmínkou byla jedna noc s miminkem a váhový přírůstek.

Nejsem rozmazlená a nemůžu si stěžovat na libereckou porodnici. Určitě se najde mezi personálem někdo nesympatický (vrchní sestra je rázná dost), ale uteče to a rádi vám tam pomůžou a poradí.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nemalovat si nic růžově předem, tak jako já. Byla jsem strašně zklamaná, že jsem to nezvládla přirozeně a řešila jsem stále, co jsem udělala špatně.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Třeba hroznový cukr na energii.

Celkové hodnocení porodnice:

Já musím jen chválit, od přijetí až do propuštění spokojenost. Paní doktorka, co mě rodila, byla úžasná, i porodní asistentka byla fajn. Jedině možná, co bych vytkla, je, že potom na oddělení by se měli víc věnovat kojení. V tom jsem trošku tápala, byla mi ukázána jedna poloha, a to bylo vše. Byla jsem připravena na nepříjemný personál, jak se píše v některých recenzích, ale nic takového se nekonalo. 

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Intimní mýdlo.