Porodnice Podolí

Celkové hodnocení porodnice:

S ÚPMD jsem získala v posledních měsících (konec roku 2016 - leden 2017) docela hlubokou zkušenost, náhlé zdravotní komplikace způsobily, že jsem tam strávila velkou část třetího trimestru. Procestovala jsem tam několik oddělení (celkem třikrát na JIP, měsíc na oddělení rizikového těhotenství - P3 a nakonec též šestinedělí - P4), mezitím časté návštěvy v rizikové prenatální poradně, ultrazvuky, monitory apod.

Porodnice určitě má své nevýhody a slabší stránky (velká nemocnice, velké množství doktorů, kteří se různě střídají), ale nastanou-li komplikace, nakonec jste rádi, že jste právě tam, dobře se o vás postarají (mají zázemí i pro takové případy a v neposlední řadě je zde opravdu řada skvělých odborníků). Na všech odděleních jsem potkala veskrze velice milé a ochotné sestřičky, které mi pomohly zvládnout různé nesnáze a velice nepříjemné intimní situace - obdivuji je za jejich náročnou práci.

Je pravda, že na šestinedělí radí každý den jiná sestřička s kojením trochu jinak, ale ve finále jsem zjistila, že to je tak možná nejlepší, protože když se vám podle rad dnešní sestřičky nedaří, je velmi pravděpodobné, že zítra bude vše lepší.

Nelíbilo se mi při delším pobytu na P3 (rizikové), že někteří lékaři s pacienty opravdu téměř nekomunikují, nesnaží se je informovat, natož aby s nimi postup konzultovali (především doktor Vojtěch, který když už se podaří jej zkontaktovat, tak vás akorát vším co nejvíc děsí). Pak jsou ale jiní lékaři (zvláště ti mladí), kteří komunikují bezvadně, záleží opravdu hodně na tom kdo má zrovna službu. Někteří za mnou dokonce přišli i mimo službu na oddělení, zeptat se jak se daří, vysvětlit, povzbudit. Za některé lékaře (i sestřičky) jsem opravdu velice vděčná, zachránili mi život a postarali se skvěle i o naše miminko!

Nevýhodou jsou též nesmírně dlouhá čekání v prenatální poradně. (Při první návštěvě jsem zde strávila 4 hodiny, což pro můj zdravotní stav nebylo zrovna žádoucí. Při dalších návštěvách to bylo lepší jen částečně.)

Porodila jsem nakonec plánovaným císařem, proběhlo to lépe, než jsem čekala, zcela bez komplikací (ačkoliv i tento zákrok byl u mne proveditelný pouze se zvýšeným rizikem), 4. den po zákroku jsme jeli domů. Císař provedl doktor Buben s doktorkou Rychlíkovou (leden 2017). Původní problém, se kterým jsem přišla na začátku 3. trimestru (v noci), odhalila doktorka Faridová, za což jí zůstanu do smrti vděčná. Je to také lékařka s úžasně lidským přístupem, velice vstřícná, milá, ochotná, dokáže léčit už jen rozhovorem.

Lékaři, které zvláště doporučuji: Faridová, Hašlík, Buben, Rychlíková, Pock, Janák, primář Heřman, Kalivodová, Měchurová, a další.

Nesedl mi doktor Vojtěch (poslal mě domů s alergickou reakcí na Fraxiparin, nad kterou mávl rukou, že to nic není, ale doma se problém rychle zhoršoval a způsobil obtíže, které se nějakou dobu léčily) ani příliš internistka Pospíchalová (léčila mne 4 dny pouze telefonicky, přišla se podívat osobně až když se lékaři lekli ohrožení života).

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

oholit si i ruce, aby se lépe sundavaly všemožné náplasti od kapaček apod.
Nebojte se důvěřovat lékařům a nechat věci na nich.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Přezůvky, papírové kapesníky, nabíječku na telefon
Na šestinedělí (stačí když doveze partner druhý den): pleny, vlhčené ubrousky (nejsou uvedeny v seznamu!), poporodní vložky (stačily mi bohatě 2 balení), síťované kalhotky (větší!), mýdlo. Noční košile kojící mi už neseděla, lépe mi vyhovovala obyčejná, kterou jsem na kojení vždy přehodila za hlavu. Ostatní věci jsou téměř zbytečné.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem zde v letos v lednu.

V poradně jsem nikdy moc nečekala, monitory byly načas. Pokud není žádný problém, chodí se jen k PA bez nutnosti vnitřních vyšetření. Pokud je problém, který já měla, vše je pečlivě vyšetřeno.

Při příjmu k porodu jsem čekala milion otázek a vyplňování papírů, ale bylo to celkem rychlé. Při porodu se u mě vystřídaly 3 směny a všechny PA i doktoři byli super. Bohužel jména si nevybavím. Podporovali a když přišly komplikace, vše vysvětlili a nestresovali. Nakonec jsem skončila na SC. Na JIP taky všichni milí.

Na oddělení šestinedělí jsem byla na P2. Podařilo se mi získat nadstandart (hříšná cena 2900/den). Opět všechen personál bezvadný, sestřičky pomáhali s mimčem. Je to hlavně o komunikaci.

Jediné co mě mrzelo, že mi dlouho nabíhala laktace a sestry po třech dnech malýmu strčily flašku.

Rozhodně bych zde, pokud bude nějaké příště, chtěla rodit zas.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Hlavně komunikovat, nebát se ptát a požádat o pomoc.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Poporodní vložky, síťované kalhotky, jednorázové pleny pro mimčo, dostatek nočních košil.

Celkové hodnocení porodnice:

1.Registrace k porodu byla myslím přesně ve 14. týdnu těhotenství, což je myslím dost šibeniční termín pro takové rozhodnutí i pro organizaci být tam přesně načas a vejít se na list. Nicméně to se mi zdařilo. Do poradny jsem tam docházela v posledním měsíci těhotenství. Blíž k termínu i každý den na monitor. Běžně jsem tam strávila 5 hodin. Takže doporučuji sebou svačinku a hodně trpělivosti.

Sestry dobré, doktoři bez problémů. Nicméně zpětně si říkám, proč mi neudělali žádný ultrazvuk, aby se zjistila poloha a velikost dítěte. Přenášela jsem 11 dní a byla tam během nich 10×. Dcerka nakonec vážila bez mála 4 kg a byla otočená zády vpravo, což potom prý dost prodloužilo porod.

2. Kvůli přenášení jsem měla nastoupit druhý den ráno k vyvolání. Před odjezdem z domu mi začala ale odtékat plodová voda. Na příjmu mě vyšetřili, ale jelikož se porod spontánně nerozjížděl, tak mě dali na oddělení rizikového těhotenství a prý počkáme do druhého dne, jestli se něco nestane. Dostala jsem tam antibiotika, kvůli tomu úbytku plodové vody. Druhý den ráno mi byla zavedena vyvolávací pilulka a první kontrakce se dostavily tak za 2 hodiny (okolo 11h).

Kontrakce se prohlubovali a během nich mi odtékala další voda. Pořád jsem se ale neotvírala. Sestřičky byly fajn, ale pak už vypadaly bezradně. V pozdním odpoledni jsem na monitoru už nebyla důstojným společníkem ostatním maminkám, které tam byly. V 18h jsem byla otevřená asi na 3 cm, ale kontrakce jsem měla časté a velmi intenzivní. Přijel manžel a převedli mě už na porodní box.

Porodní asistentka, která se mne ujala, byla výborná, stejně jako její pomocnice, která se zaučovala. Byla velmi laskavá, citlivá, vysvětlila co se dalo. Porodní sál byl prostorný se soukromou koupenou (hodně času jsem strávila ve sprše a na WC míse), s míčem a porodním křeslem. Manžel pomáhal jak to šlo a masíroval záda. Proběhl i klystýr bez problémů.

Nicméně stále jsem se neotvírala ani po Oxitocinu, takže okolo půlnoci mě už přemluvili na epidural, abych si odpočinula od vysilujících kontrakcí a tělo se snad uvolnilo k porodu. Epidural jsem původně nechtěla, ale v tu chvíli už jsem souhlasila, abychom se posunuli či by to byla i příprava k císaři, pokud by to nepomohlo. Anesteziolog byl šikovný a tak jsme si já i manžel na hodinku odpočinuli. Poté se na mě asistentka dívala a že jsem se už trochu víc otevřela, že už to za chvíli snad půjde. Měla jsem ale ještě asi hodinku vydržet a netlačit, což byla asi největší fuška ze všeho.

Porod pak trval asi další hodinu a to už tam byla i mladá lékařka (ale měla jsem pocit že tomu stále šéfovala spíš ta asistentka). Miminko bylo úplně v pořádku, hned mi ji přiložili na prsa na chvíli, což bylo super. Pak malou zvážili, umyli a zase mi ji dali. Paní doktorka mě pak i pozašívala, což už byla ta nejmenší bolest. Taky mě vycévkovali. Maličká už pak ležela vedle v postýlce, což jsem uvítala. Dali jsme si s manželem snídani, co nám sestry donesly (bylo okolo 6h ranní), pokochali jsme se pohledem na mimi a pak jsem spala. Na šestinedělí nebylo místo, tak jsem spala na tom porodním křesle. Nic moc pohodlí, ale po té fušce bych usnula asi kdekoliv. Maličkou odvezli na novorozenecké abych si odpočala, že mi ji dopoledne dovezou.

3. Okolo 10h mne kontrolovala sestra, jestli jsem byla čůrat, ale moc mi to nešlo kvůli bolesti. Před polednem mne odvezli konečně na šestinedělí, kde jsem pak dostala miminko a rady od dětské sestřičky. První noc si ji ještě vzali, abych si odpočinula a donesli ji jen na kojení. Dětské sestřičky i lékaři na tomhle oddělení byli fajn a dcerka začala brzo prospívat.

Bohužel komplikace nastaly u mě kvůli retenci moči. Ať už následkem dlouhého a těžkého porodu, velkého šití nebo epiduralu jsem nebyla schopná s úplně vymočit. Hned po přeložení na šestinedělí (pátek poledne) jsem si na to stěžovala sestrám a ty říkali že takový nepříjemný pocit mohu mýt kvůli tomu jak jsem potrhaná a je možné že se mi k tomu přidal zánět močových cest.

Radily hodně pít. Jedna mi ochotně udělala urologický čaj. Pocit neustupoval, naopak se zhoršoval. Druhý den jsem už nemohla ani stát, stále se mi chtělo močit, ale na WC vždy jen pár kapek a nic víc. Bohužel jsem se nemohla už ani v klidu věnovat malé. Celou sobotu se na pokoji neukázal žádný lékař. Sestry stále radily hodně pít, jedna se dokonce smála když jsem řekla že vypiju 3 litry v průběhu dne, že je to málo. Dala jsem na jejich rady, protože jako prvorodička jsem nevěděla, co jiného dělat.

V neděli ráno naštěstí už konečně došla lékařka, která mi sáhla na břicho a hned mne vzala s sebou na ultrazvuk. Ještě mě nechala čekat na chodbě na jiném patře asi půl hodiny. To už jsem nemohla ani stát ani sedět, kvůli silnému pocitu plného břicha a nutkání se vymočit. Na ultrazvuku k všeobecnému velkému šoku zjistili, že mám v močovém měchýři 3,5 litru moči. Okamžitě mě vycévkovali. Starší sestry i lékařka byly velmi překvapené, že mi na břicho nesáhl nikdo už dřív a že jsem byla ve velmi nebezpečném stavu.

Nicméně když jsem jim vysvětlila, co mi říkaly sestry na mém oddělení, tak krčily rameny a nedovolili si pronést na jejich adresu přímou kritickou poznámku. Močový měchýř se i dále špatně vyprazdňoval, tak mě k večeru znovu cévkovali, druhý den zas. Zhodnotili to, jako velmi neobvyklou situaci, jakou tam snad ještě neměli a nebyli schopní mi dát jakoukoliv prognózu. Tři dny jsem strávila se zavedenou cévkou a nosila jsem si přes rameno ‚pytlíček‘. Protože močový měchýř byl stále špatně funkční, kvůli tomu jak byl moc roztažený velkým objemem moči za ty 3 dny po porodu, tak mi nakonec na Urogynekologickém oddělení zavedli do močového měchýře hadičku přes dírku v břichu. Bylo u toho v malinké ordinaci asi 7 lékařů a sester.

Den poté mne už propustili domů. Bohudík se vše během 3 týdnů urovnalo a močový měchýř začal opět normálně pracovat, takže mi pak na kontrole SPD vyjmuli.

Ale abych to shrnula – lékaři i sestry se ke mně od té doby, co zjistili co se stalo chovali povýšeně, s despektem, nic mi pořádně nevysvětlili, nedali mi vůbec žádnou prognózu. A žena po porodu by si zasloužila chápavější přístup. Nikdo se mi neomluvil ani slůvkem nenaznačili, že by pochybení mohlo být na jejich straně. Že kdyby mne někdo řádně dříve vyšetřil mohla jsem být takových problémů ušetřena a mohla bych si užívat mateřství a né řešit problém, jak budu žít s SPD (hadičkou z břicha).

Jediné, co mi řekli sestry, kterém mi původně doporučovaly hodně pít bylo, že jsem se měla lépe vyjádřit, říct konkrétně, že mám přeplněný močový měchýř, což jsem těmito slovy asi neopsala. A lékaři nevěděli, jak dlouho mi může trvat se dát do pořádku, prý to může být i půl roku ale ani to není jisté.

Kvůli tomuto zážitku, který mne dost poznamenal tuto porodnici nemohu doporučit. Také vybavení v době mého porodu bylo všude poněkud zastaralé (asi kromě příplatkových pokojů a porodního sálu).

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nenechat se odbít při jakýchkoliv potížích.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Drobné svačinky (večeře je okolo 17h a pak bývá ještě hlad), kvalitní porodnícké vložky, nafukovací kruh na sezení.

Celkové hodnocení porodnice:

Skvělá porodnice.

U porodu (v noci) se mi vystřídaly dvě směny, ta první byla slabší, PA trochu bez zájmu, stejně tak doktorka, sloužící „starší doktor“ mě měl za hysterku. Ale pak se směny změnily a já dostala PA - anděla, Zuzanu Petrželkovou. Úžasná bytost, porod nebyl úplně snadný a celou dobu mě podporovala, uklidňovala, zajímala se o mě a starala se jak o vlastní. Totéž mladá lékařka, cizinka, ale s dobrou češtinou a hrozně milá, vstřícná, účastná. Stejně tak starší lékařka, která dohlížela na samotný konec (komplikace) byla moc milá a příjemná a hodná.

Šestinedělí, kterého jsem se bála, úplně super. Krásný vzdušný pokoj s výhledem na řeku, dospělácké sestry byly dokonalé, strašně hezky se o mě staraly a bylo vidět, že jim na mě fakt záleží (byla jsem „spešl“ případ s komplikacemi i na šestinedělí), fakt byly skvělé. Dětské sestry také moc fajn. Ležela jsem na P1.

Rozhodně půjdu do Podolí znovu!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Klid a nic moc si neplánovat, důvěřovat personálu. Mě nikdo nikam moc netlačil a na sále mě nechali 10 hodin rodit a dalších 5 hodin se vzpamatovávat.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Síťové kalhotky, podložky do postele a vložky, lékárn dole má o víkendu zavřeno.

Celkové hodnocení porodnice:

V Podolí jsem rodila v září 2016 a nemůžu říct jediné špatné slovo. Na konzultace/ kontroly od 36.týdne jsem chodila k porodním asistentkám, které byly moc milé, usměvavé a vždy ochotně vysvětlily vše, co jsem potřebovala vědět a vyšly mi ve všem vstříc. Díky tomu, že jsem byla zdravá a miminko v pořádku, mě doktoři vidět nepotřebovali a tudíž jsem v Podolí nikdy nestrávila víc jak 2 hodinky včetně monitoringu.

V den, kdy jsem rodila, jsem se ráno dostavila do poradny s tím, že už se asi něco začíná dít. PA mě vyšetřila, řekla mi, že ten den budu rodit a ať se jdu na 2 hodinky projít, že se vše urychlí. Takže jsme se šli s mužem projít po nábřeží, já jsem mu kontrakce rozdýchávala v náručí (pro nás oba krásný zážitek, lepší než hekárna a když jsme se vraceli zpět k porodnici, měla jsem stahy, co 3 minuty. Pak už to šlo rychle. Přijali mě rovnou na porodní sál a do dvou hodin byla dcerka bez problémů na světě. Porodní asistentka mě chodila pravidelně kontrolovat, vše nám vysvětlila a byla pořád při ruce.

Porodní sály jsou moc pěkné, čisté, voňavé, sprcha prostorná, k dispozici rádio, víc jsem nějak nepotřebovala a nevnímala. Porod bez poranění, hned mi malou přiložili na tělo a až pak jí změřili, zvážili atd.. A pak opět hned na tělo a k prsu pod dohledem laktační poradkyně. Po hodině si dcerku odnesla dětská sestra na vyšetření a já se přesunula na oddělení šestinedělí, kde už na mě malá čekala. Sestřičky mi daly na výběr, jestli ji chci mít přes první noc u sebe, nebo jestli se chci naposledy vyspat. Po půlnoci miminka odnesly a v 5 ráno zase vrátily maminkám.

Oddělení šestinedělí sice není nejnovější, ale vybavení bohatě stačí a důležitější je personál, a ten byl skvělý. Nepotkala jsem jedinou nepříjemnou sestřičku, opět se vším radily, pomáhaly, první koupání pod dozorem, první kojení pod dozorem atd..

Jídlo bylo normální, oblečení na miminko jsem dostala kdykoli na požádání čisté, to samé látkové pleny, povlečení na zavinovačku atd. V podstatě je vše jen o komunikaci. Jinak je super, že v Podolí prťata dokrmují pravým mateřským mlékem, což se zrovna mě hodilo, než se mi nastartovala laktace.

Každý den za námi chodila sestřička, která nám radila, jak po porodu začít cvičit a pomalu posílit ochablé svalstvo.

Na oddělení byla k dispozici lednice a varná konev.
Rodila jsem v pondělí, ve středu jsem se rozkojila a ve čtvrtek jsme šly domů. Z pokoje jsem měla krásný výhled na nábřeží a na Vltavu.

Jinak jsem dostala na oddělení šestinedělí jedno balení poporodních vložek (20ks), ale jen za tu dobu, co jsem tam byla, jsem spotřebovala skoro 3 balení a to jsem byla bez poranění. Pro miminka je k dispozici krém na zadeček, olejíčky, emulze na koupání, jednorázové žínky, látkové pleny, oblečení, monitor dechu na požádání (pokud ho nedostanete hned).

Celkově na Podolí ráda a s láskou vzpomínám a doufám, že se mi poštěstí tam rodit i příště. Je to mimo jiné taková rodinná tradice. Já se tam narodila, muž a jeho sourozenci taky.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebát se porodu, stejně mu neutečeme a více méně se mi osvědčilo, že je to z 80% o hlavě. Vzít si tatínky na porodní sál.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vyřídit si formality na matrice v Podolí ještě před porodem.

Celkové hodnocení porodnice:

V porodnici v Podolí jsem rodila dne 6.11.2017. Měla jsem plánovaný císařský řez později, ale dcera se rozhodla přijít na svět dřív, takže jsme po odtoku plodové vody dorazili do porodnice. Protože jsem byla právě po obědě, museli jsme počkat až vytrávím. Večer, kolem půl 9 jsem tedy šla na sál, kde mě doprovázel i partner.

Císařský řez proběhl v pořádku, miminko nám ukázali hned po vyjmutí, poté tatínek odešel s personálem ošetřit miminko. S miminkem přišli ještě po ošetření a strávili jsme spolu ještě pár minut na sále. Potom, protože byla trochu podchlazená ji odnesli a mě po zašití odvezli na JIP. Tam jsem strávila noc.

Druhý den jsem byla převezena na oddělení šestinedělí, kam mi dceru nosily sestřičky na kojení každé 3-4 hodiny. Moc nechápu komentáře tady, jak hrozné a staré je toto oddělení. Je pravda, že do sprch a WC se musí přes celou chodbu, ale alespoň jsem se po císařském řezu rozhýbala. Pokoje jsou v normě, je to nemocnice, ne hotel, takže pro mě naprosto vyhovující. Tento druhý den jsem už dceru měla u sebe na pokoji.

Odpoledne se uvolnil nadstandard, takže jsem se i s dcerkou přestěhovaly a strávily další 3 dny před propuštěním domů. Nadstandard jsem zvolila jen z důvodu neomezených návštěv, které na standardním pokoji jsou pouze od 15 do 16 hodin, potom ještě můžete zůstat do 18 hodin na chodbě, což nám nevyhovovalo a vidím to jako jediné minus této porodnice.

Jinak musím říct, že veškerý personál od příjmu, po operaci, lékaři, sestřičky, pomocný personál, byli naprosto perfektní. Sestřičky na šestinedělí, dětské sestry, pomoc při kojení, rehabilitace po císařském řezu - všichni příjemní, ochotní, super.

Opravdu tuto porodnici mohu jen doporučit a jsem ráda, že moje dcera přišla na svět právě tady.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nepotřebujete téměř nic. Pro miminko pouze krém na zadeček, jinak je vše k dispozici, pro maminku noční košile, vložky a síťované kalhotky.

Celkové hodnocení porodnice:

Do Podolí jsem se zaregistrovala kvůli velmi špatné zkušenosti s jinou pražskou porodnicí. Byla jsem moc spokojená,že moje komplikace při předchozích porodech brali v potaz a zabývali se tím.

V prenatální poradně jsem narazila jen jednou na protivnou sestru, která s maminkami jednala jak s malými dětmi, ale mohla mít jen špatný den.

V den porodu jsem přijela se zvracením a průjmem, kdy jsem byla přijata na kontrolu celkem rychle. Pan doktor byl moc milý a konstatoval rozjíždějící se porod.
Byla jsem převedena na porodní box, kde mi byly podány léky proti zvracení. Od rána se porod moc nikam neposunul, ale porodní asistent Martin měl vždy povzbuzující slova. Po domluvě jsem si nechala píchnout vodu, nic jiného jsem nechtěla. Potom se vyměnila směna a já dostala opět úžasnou porodní asistentku, paní Josefovou, které jsem naprosto důvěřovala pro její klidnou řeč a slova povzbuzení. Porodila jsem s její laskavou pomocí, miminko opět skoro čtyři kila, ale oproti předchozímu bez oxytocinu a skákání po břiše.

Porodní hodnotím velmi kladně a můj porod jako nejhezčí ze všech.
Zaplatila jsem si nadstandardní pokoj 2700,–/noc, což je dost drahé, ale kvůli návštěvě mladších dětí jsem to obětovala.

Sestřičky byly velmi příjemné. Nicméně bych chtěla podotknout že pouze pro nadstandardní pokoje. Viděla jsem chování sester na normálních pokojích a to bylo velmi odlišné. Nevím z jakého důvodu, protože pokoj se hradí nemocnicí a sestřičky z toho nemají nic.
Shrnutí - poradna, porodní oddělení i nadstandardní pokoj včetně sestřiček super a mohu jen doporučit.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Odsávačku, na požádání zapůjčí jejich, pleny pro miminko.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v Podolí letos v září. Můj porod byl bez problému. Přijeli jsme do porodnice, když jsem měla kontrakce po 5 minutách, cca v 1 hodinu v noci.

Přijala mne sestřička a napojila na monitor. Pak mě přišla zkontrolovat lékařka a poté mne odvedla na porodní box. Boxy jsou moderní pěkně vybavené i když já nejvíce využila sprchu s teplou vodou, která je součástí pokoje. Celou dobu se mnou byl na pokoji manžel. Porodní asistentka mne chodila pravidelně kontrolovat a připojovat na monitor, který je také na pokoji.

Cca ve 3 hodiny mi praskla voda. Šla jsem ještě do sprchy, horká voda mi hodně pomáhala tlumit bolest při kontrakcích. Přibližně ve 4 hodiny jsem si řekla o epidural, ale když mne asistentka kontrolovala řekla, že už jsem dostatečně otevřená a jdeme rodit.

Otočila jsem se na bok, aby se malá správně natočila a pak na záda a malá byla na světě. Doktorka přišla až na konec porodu vše zkontrolovat. Byla jsem bez nástřihu a to malá měla 3,6 kg (před porodem jsem cvičila s balonkem a mazala hráz).

Malou mi hned přiložily na prso a přisála se. Pak ji zvážily atd. Vše probíhalo stále na porodním boxu. Malou nám zabalenou nechali a my se mohli asi hodinu kochat. Byla jsem s přístupem a péčí maximálně spokojená. Asistentka byla příjemná a velice ochotná. Pečlivě se o mne starala celou dobu.

Měla jsem zažádáno o nadstandardní pokoj, ale byly plné. Na pokoji šestinedělí jsme byly 3 maminky, ale nakonec jsem byla ráda, protože mi jako prvorodičce občas poradily a mohly si i popovídat.

Ano, vybavení je tam staré, ale čisté a i sestřičky ochotné, poradí, pomohou. Hlavně se ptejte a nebojte si říct, když cokoliv potřebujete.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Mě hodně pomohl termofor s horkou vodou při kontrakcích a sezení na monitoru.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

K porodu doporučuji alespoň 2 ručníky, já byla pořád ve sprše, dále pantofle do sprchy, další 2 ručníky, dlouhou košili nebo tričko, plenky.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v den termínu, prasklá voda, mírně zakalená. Na příjmu na monitoru byla aktivita srdíčka taková všelijaká, napíchli mi kanylu kvůli císaři. Chvílemi byl monitor lepší, bylo vidět hýbající se břicho, tak mě nechali rodit normálně - „snad se rozeběhne“. Po dvou hodinách už se přidávaly kontrakce, po 4 hodinách už jsem nevěděla, co bolestí dělat, po šesti hodinách už se mi klepaly kolena, že jsem se modlila, abych byla dost otevřená na epidural. Ale celou dobu jsem měla na břiše dané monitory, i když mi slibovali, že to za 15 minut přijdou sundat, reálně přišla zaučující se porodní asistentka za 45 min a stejně mi monitory nesundali. Až jsem si v jednu chvíli musela říct, že je chci dolů, abych mohla do sprchy (plodová voda všude kolem mě..)

Po těch 6 hodinách se na mě přišli podívat ta zaučující se porodní asistentka, velká porodní asistentka a doktor (už jsme byli komplikovaný případ). Když mě ta zaučující se slečna vyšetřovala, prošťourala všechno kolem, že mě to bolelo i přes ty kontrakce. Pak po době řekla, že nedokáže říct, jak jsme otevřená, že to porodní asistentka během vteřiny zkontrolovala bezbolestně sama.

Doktor byl půl napůl pro císař, jelikož jsem se od příjmu ani o kousek víc neotevřela. Já řekla, že chci císaře už teď bez dalšího čekání. Tím jsem naší Terezce zachránila život. Když ji vyndali, začal neskutečný šrumec. Malou mi na vteřinu ukázali a pak ji vedle oživovali. Slyšela jsem ji brečet asi po 5 minutách. Večer mi na JIPce řekli, že Terezka do mě přes pupečník téměř vykrvácela, spontánně nedýchala a teď je na resuscitačním oddělení a bylo to vážné. Doktoři netušili, že je v břiše na tom tak špatně. Doteď mi nikdo nebyl schopný říct, proč začala krvácet a na otázku jak to, že to nepoznali, odpověděli: „Tyto testy při příjmu neděláme, nemohli jsme to poznat“.

Vybrala jsem si Podolí pro jejich nejlepší odbornost. Nejsem nijak náročná, chtěla jsem jenom porodit zdravou holčičku. S Terezkou pořád bojujeme o každý vývojový stupínek. Je jí 10 měsíců, vývojově necelý 6. měsíc, má DMO a mikrocefalii (neroste mozek).

Na resuscitačním oddělení byli však všichni naprosto úžasní, to nemůžu říct nic špatného. Jedna sestřička měla na starosti 2 miminka a i doktoři vstřícní. Za to na IMP je vidět, že už to je krok před odchodem, i když se sestřičky snažily, mají toho moc na práci. Přesto se dalo domluvit na všem, když bylo potřeba.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nenechte se nikým odbít, nastudujte si o porodu a všem kolem co nejvíc a dejte na své instinkty matky.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Volné kalhotky, jestli půjdete na císaře, aby okraj netlačil na jizvu.

Celkové hodnocení porodnice:

V Podolí jsem rodila v září 2016 a musím porodnici jen doporučit.

Byla jsem s prasklou vodou přijata na oddělení, které bylo perfektně vybaveno (sprcha na pokoji atd.) Když byl čas šla jsem na porodní sál, také perfektně vybavený (opět sprcha, WC a vše co jsem potřebovala). Na sále jsem byla s manželem. Porodní asistentka nás chodila pouze kontrolovat, nebýt omotané pupeční šňůry odrodila by nás sama. Když malá nešla ven, byla přivolána lékařka, která provedla nástřih, ale až když bylo opravdu jasné, že malou jinak ven nedostanu. Po narození mi byla malá dána hned na břicho a za pomoci porodní se poprvé přisála.

Oddělení šestinedělí, je pravda že není zrekonstruované, ale nic, co by se nedalo několik dní zvládnout. Sestry výborné. Nesetkala jsem se s jedinou u které bych měla pocit že obtěžuji, naopak. Pomohly mi s malou a díky tomu byla již pár hodin po porodu plně kojena. Vše, co jsem pro malou potřebovala, jsem ochotně dostala.

Jíst se může na pokoji, což bylo super. Je pravda, že vybavení šestinedělí je staré, ale plně funkční. Pro miminko líh na pupíček a na zadek krémy Weleda. Byla jsem na dvoulůžkovém pokoji a jeden den jsem byla i sama. Nevadilo mi sdílet pokoj s jinou maminkou, naopak. Malá se narodila v sobotu v 01:00 a v úterý si nás vezl manžel domů.

Celkově bych porodnici doporučila a budu ráda, když se sem dostanu k dalšímu porodu. Když čtu negativní reakce, musím se smát. Je to jen o každé z nás, jak jsme náročné, rozmazlené a citlivé.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Plenky pro miminko, dostatek ručníků.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem zde v květnu 2016. Do porodnice jsem přijela, až když jsem měla kontrakce po pěti minutách. Přijali mne bez problémů, příjem je opruz, ale mladá sestra byla milá a snažila se, abych měla administrativu rychle za sebou.

Poté mno odvedli na porodní pokoj, kde mne chodili kontrolovat, co hodinu, porodní asistentky a vždy sdělovaly, jaký bude postup. Dotazovaly se na můj stav či zda něco nepotřebuji. Klystýr i oholení je součástí přípravy na porod, můžete však i odmítnout. Já odmítla i epidurál. Vše bylo zdlouhavé, ale porodní byly po celou noc v pohodě, zodpovídaly moje dotazy naprosto s klidem. Párkrát se tam mihnul i doktor, který chtěl porod urychlit oxytocinem - opět jsem odmítla, opět bez řečí od zdravotního personálu.

Samotný porod jsem si zvolila polohu na boku, ale do finále jsem šla tlačit klasicky na zádech. Vše v pohodě, žádné skákání na břiše se nekonalo, malá se narodila pouze s malým přispěním asistentky při nástřihu a hned mi ji dali na prsa a ošetřovali ji na mne. Pak jsme byli i s tatínkem asi ještě 2 hodiny sami na boxu a já pak šla na oddělení šestinedělí.

Na tomto oddělení se zastavil čas - ne pouze vybavením, ale i chováním některých sester. Zvolila jsem si nadstandardní pokoj za 1000,–/noc. Postel proleželá, že se nedalo ani otočit, asi se platilo za výhled. Na tomto oddělení fungují malinko jiné sestry, některých přístup je zarážející - bez mého vědomí dceru hned první noc dokrmily, na sono srdce ji odvezly a přivezly za 2 hodiny úplně promrzlou, že jsem jí musela zahřívat pod peřinou.

No byla jsem ráda, že jsme po 4 dnech šly domů.

Celkově však hodnotím pozitivně, vše je o lidech a se starým vybavením snad něco Podolí v brzké době udělá.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Připravte si na oddělení šestinedělí trpělivost a nebojte se ptát na cokoliv. Za každou cenu si nenechte vnutit nabízené oblbováky - ptejte se, zda je to nutné, jaké jsou rizika pro vás a dítě, případně těmito dotazy pověřte partnera. (nejsem žádná alternativní rodička)

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hodně jednorázových podložek pod sebe do postele (dají vám jen jednu), síťované kalhotky, pleny pro dítě (dostane jich pouze 5), noční košili - erární jsou tak velikosti na menšího slona.

Celkové hodnocení porodnice:

Já byla s péčí v porodnici moc spokojená. Byli jsme tam s předčasně narozeným miminkem 9 dní a skoro se mi nechtělo domů.

Někdo si stěžuje na oddělení šestinedělí, ale nechápu proč. Sestřičky byly celou dobu moc ochotné. Jen během tří dnů, kdy rodila půlka Prahy, byly hodně vytížené a tudíž někdy ráznější. Ale nikdy se mi nestalo, že bychom se v klidu nedomluvily.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem zde v roce 2013 a porodnici nedoporučuji ženám, které doufají, že v Podolí jim personál umožní přirozený porod, při kterém budou respektovat jejich práva.

Na příjem jsem přijela ve večerních hodinách, kde jsem absolvovala 3/4 hodinový monitor, který mi v kontrakcích před jinou (nerodící) těhotnou, byl trapný. Příjem je jediná místnost s gynekologickým křeslem odděleným plentou, kam nesmí partner a jsou tam i jiné vyšetřované ženy (pokud se od roku 2013 tedy něco nezměnilo).

Musela jsem zodpovědět v probíhající první době otázky z dotazníku, které jsem již v poradnách vyplnila a odevzdala. Další hodinu po příjmu jsme strávili s partnerem čekáním na chodbě na doktorku (žádný jiný porod v tu dobu neprobíhal). Nakonec jsme se dostali na porodní sál, kde se nás ujala milá porodní asistentka, která nás po cca 20 minutách chodila kontrolovat.

Porod dynamicky postupoval a asistentka mě nutila do monitorování v pololeže na křesle, které pro mě bylo do té doby nepředstavitelným způsobem bolestivé. Při třetím takovém monitoru, na který jsem odmítala si lehnout, ale v bolestech jsem se neuhájila, mi už bylo znemožněno z křesla slézt, a v enormním diskomfortu nepohodlné bolestivé polohy klesaly dítěti ozvy, takže jsem i přes svůj chabý nesouhlas („to není, co si myslíte“, prohlásila porodní asistentka s kanylou v ruce) dostala pitocin. Byl mi bez jakékoli zmínky či snad dotazu na souhlas proveden nástřih a v době, kterou mám zastřenou svou (v té chvíli už jen „pasivní“) účastí na druhé době porodní, se narodil po dvou hodinách na sále syn. I přes Apgar skóre 10-10-10 nebylo respektováno naše přání nechat dotepat pupečník.

Po porodu placenty, na který mají limit (nevelkorysých) 60 minut, jsme byli ponecháni s mužem a synem o samotě krásné dvě hodiny seznamování, pak jsme se přesunuli na standardní pokoj.

Pobyt na oddělení šestinedělí byl asi nejhorší zážitek mého života, i když si uvědomuji, že některé ženy se po porodu cítí v cizím prostředí pod lékařským dohledem naopak dobře a bezpečně. Já jsem ale nesla naprostou absenci soukromí a podpory velmi špatně, nedokázala jsem za čtyři noci pobytu usnout při povinně rozsvíceném světle, a vytíženého personálu se netroufala na nic zeptat. Tvrdá vysoká postel je šíleným místem k odpočinku pro všechny nastřižené. S kojením jsme neměli nejmenší problém (syn výborně sál od narození a mlezivo jsem měla již v těhotenství), přesto tlak na nesmyslné neustálé převažování a nátlak sester byl pro nás velmi stresující. Zpětně nechápu, proč mě nenapadlo odejít na revers dříve.

Následky své naivní důvěry v respektující přístup v této porodnici si bohužel nesu dodnes, nejen v podobě špatně srostlého nástřihu, z nějž postupně začaly vypadávat stehy již 12 hodin po porodu. Nechápu, proč, pokud personál odmítá respektovat přání rodičky, není alespoň možné umožnit při monitorování ozev ženě volný pohyb? Proč se provádí úkony na dítěti bez informování rodičů (Kanavit injekčně atp.), proč se intervence, především nástřih, provádí rutinně a bez informování a bez souhlasu, proč stále personál manipuluje rodičku a do porodu zasahuje úkony, u nichž byla prokázána jejich škodlivost či neprokázán přínos?

Až druhý porod mi přinesl neskutečně kontrastní poznání, jak funkční porodní proces bez zásahů je, a že nucení do polohy především v druhé době porodní může mít závažné následky pro ženu i dítě.
Věřím nicméně, že v Podolí lze porodit přirozeně, pokud si svůj porod pevně uhájíte.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Důkladně obeznámený doprovod, který bude připraven hájit vaše potřeby a přání, až na to nebudete mít během porodu pomyšlení a sílu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Porodní plán (já ho neměla, abych nebyla „ta alternativní“, a to byla chyba), výživné svačiny na oddělení šestinedělí.

Celkové hodnocení porodnice:

Zkušenost byla perfektní jak s rizikovým oddělením tak s oddělením šestinedělí. Rodila jsem dvojčátka a musím říct, že ve všech směrech mi v porodnici byli nápomocní. Sestřičky byly hrozně hodné, některé přísnější, ale myslely to dobře.

Doporučuji se co nejvíce ptát, pokud potřebujete pomoct nebo nevíte co a jak, určitě vám poradí, na to jsou tam. Mně tam naučili úplně všechno a také tandemové kojení. Byla jsem naprosto spokojena a určitě bych doporučila rodit zde všem svým známým.

Celkové hodnocení porodnice:

V Podolí jsem rodila letos v březnu. Byl to můj druhý porod v této porodnici. Přijeli jsme před půlnocí, na příjmu vše v pořádku, pak jsem se přesunula na porodní box (samostatný pro každou rodičku včetně WC a sprchy).

Dostala jsem úžasnou porodní asistentku Kristýnu Bokovou. Opravdu žena na svém místě. Porod probíhal velmi rychle, dcera se narodila za 2,5 hodiny od příjezdu. Poté jsem šla na standardní pokoj, který je vybaven starým nábytkem, sprchy a WC jsou na chodbě. Velmi ochotné sestry na oddělení, jak dětské tak ženské.

Využila jsem i laktační poradkyni, také na pokoj dorazila rehabilitační sestra. V Podolí jsem byla moc spokojená a mohu jen a jen doporučit!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Trpělivost v poradně, tam to trvá poněkud déle.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Boty do sprchy, dostatek porodnických vložek.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodila jsem zde v červenci a doposud jsem se z toho nevzpamatovala. Příjem na por. sál trval neuvěřitelně dlouho, partner čekal v noci na chodbě. Já byla na monitoru, asistentka velmi strohá, nepříjemná. Rodila jsem poprvé, čekala jsem větší vstřícnost, více info, co se bude dít dál.Nedočkala jsem se.

Sál pěkný, por.box pěkný - starala se o mne vesměs studentka. Tam už partner mohl. Porod trval dosti dlouho, několikrát tam byla asistentka a pořád říkala, že lepší bude císař. Nechtěla jsem.

Potom jsem se dozvěděla, že v Podolí je vcelku zázrak porodit spontánně, všechno se zde rodí císařem.A si je to pro NĚ jednoduší. Já nakonec vyhrála a porodila normálně. U porodu byla jakási doktorka, no děs a hrůza. Mladá, nezkušená (stále se o něčem radila s as.), ale hlavně vůbec neuměla česky. Ani jsem nevnímala, co to bylo za splácanou řeč, ale dojem strašný. Pak se konečně dcerka narodila a já myslela, že už mě nic nepřekvapí, nejhorší mám za sebou, ale opak byl pravdou.

Odd.šestinedělí - jedním slovem středověk. Rozlámaná po porodu a vůbec celém těhotenství jsem si měla odpočnout na tak příšerné posteli z nějakého snad vetešnictví, stolek u té postele - do toho bych si nedala ani ty vložky, ten měl již vše dááávno za sebou. Nic na věci, jako jsou tašky, vše se válí na zemi pod postelemi a kolem nich, takže úklid veškerý žádný (vytřít tam nejde). Uklízečka 1× za den projela jen uličku skoro suchým mopem. Pod zadkem jsem měla stále přilepený tvrdý hnusný igelit, protože to malé prostěradlo bylo tak malé, že ten igelit nezakrylo. Když jsem si ho dala pryč, dostala jsem pěkný zpucunk, že se to nesmí.

Děti byly zabalené v košilkách asi tak z doby mých rodičů. Teprve třetí den přišla trochu vstřícnější sestra a dala mi body sice asi o 4 čísla větší, ale pořád lepší než ta předpotopní košile. Sprchy - o tom se nezdá ani ve snu. V době, kdy se por stavěla, snad byly in, ale nyní? Ostuda, hnus fuj.

Personál se snažil, někdo míň, někdo víc - to bylo vcelku dobré. Doktorky chodily na vizitu snad v civilu a vlastně je nic nezajímalo, jen stolice. A jděte na velkou v takovémhle prostředí s poraněním po porodu. Ale stačilo jim nahlásit, že jsem byla. Naštěstí nám nic nebylo a šli jsme domů čtvrtý den. Ten pobyt a zkušenost byl zlý, hodně zlý sen.

Nikdy se tam již nechci vrátit.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Prosím vás, jděte se tam snad nejdřív podívat. Nevím, nač jsou stále v Podolí tak pyšní, ale já bych se za tento ústav styděla.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici nedoporučuji pro maminky, které jsou v pořádku a bez komplikací. Protože v takovém případě se připravte pouze na dlouhé a dlouhé hodiny čekání. Aby následně proběhla rutinní několikaminutová prohlídka. Zkrátka po třech hodinách (v čekárně) a deseti minutách (v ordinaci) jdete domů a za týden to samé znovu a tak dále až do porodu. Vždy jsem objednaná na konkrétní hodinu, vždy se sestry ptám, zda by mě mohla objednat na termín, ve kterém se co nejméně čeká. A vždy to dopadne stejně, plus mínus půl hodiny. Doktoři nechápou, jak je možné, že se tak dlouho čeká. Sestry jsou při zmínce o čekání podrážděné a hromadně odpovídají, že to je v Podolí běžné. Personál bývá velmi milý a přátelský až nadstandartně, nesmíte si ale na nic stěžovat, v tu chvíli jsou schopni vám vynadat jak malému dítěti.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Jděte sem pouze v případě, že jde o rizikové těhotenství, připravte na nekonečné bezdůvodné čekání.

Celkové hodnocení porodnice:

Do porodnice jsem šla již podruhé rodit. První syn byl v prosinci 2014 sekcí. Nyní jsem chtěla porodit přirozeně. Na začátku těhotenství jsem měla vše v pořádku. I tak jsem musela na předoperační vyšetření, kdyby náhodou měl proběhnout císař. Tam se zjistilo, že mám zánět v moči. Byl to pátek, 39+3… tak už se to neřešilo. Nechala jsem si udělat Hamiltona. Strašili mě vyvoláváním, to bylo horší. Hamilton ale zabral.

Příjem v porodnici byl 13:20. Kontrakce stejné. Na chvíli se prodloužily, ale bolest byla silnější.

Příjezd - před porodním sálem mě chytla kontrakce. Šla jsem do kleku a potřebovala, ať přejde. Sestřička ze sálu trvala na tom, ze musím okamžitě na monitor. Jak se se má žena při kontrakci zvednout ze země…

Moje sestra byla se mnou po celou dobu jako podpora. Došla jsem na monitor, připojena 30 minut. Po sekci je riziko ruptury dělohy, musím byt napojena na monitor. Vyšetření ukázalo otevření na 3 cm.

Jdeme na sál, chci do sprchy. Prý na 30 minut můžu a pak monitor - na zádech na koze.:( Jsem zklamaná. Sprcha mi dělá dobře. Odchází zátka, krev, kontrakce zesilují. Takto podruhé sprcha a opět koza. Jsem na 5 cm. Tak se praskla voda…věděla jsem, že to bude bolet, kontrakce budou silnější a věděla jsem, že po císaři by se toto nemělo dělat. Odmítla jsem oxytocin i nástřih. Obojí jsem měla.

Po oxytocinu během chvíle na 10 cm, tlačila jsem. Jenže jsem měla krátké kontrakce, max. na 2 zatlačení. Klesaly ozvy miminka. Snažila jsem se porodit přirozeně. Do toho mě polohovali na koze, i když jsem říkala, že mě to bolí, je nepříjemné, že takto rodit nechci.

Jak klesaly ozvy, musela jsem k nástřihu svolit. Bylo to buď nástřih, nebo císař. Je to pro dobro miminka… musí rychle ven. Takže nůžky, tlak na břicho a nevím. Najednou byl syn venku a já hotová. 16:40 se narodil. Nasledovaly větší útrapy - museli mne kontrolovat hmatem vevnitř, několikrát a bolestivě. Prosila jsem, jestli mě nemohla chvíli nechat. Opravdu to bolelo.

Pak šití vevnitř i venku. Syn mel 48 cm a 3040 g a hlava 33,5 cm. Myslím, že bez nástřihu bych to zvládla. Zeptala jsem se, zda je syn v pořádku. Byl. Apgar 10-10-10. Tudíž jsem chtěla jít hned domu. Negativní reverz, ambu porod.

Bylo mi řečeno, že mi ho nedají, kdybych odešla, zavolají PČR. Já po císaři a nyní porodu jít domů nemohu, že umřu na vykrvácení. Ve 20:00 měl přijít lékař na kontrolu dělohy. Do půl deváté nikdo. Jen sestra.

Poprosila jsem ji o odpojení z kapačky a zda už mohu dát nohu „z praku“ a jít se od krve osprchovat. Ok, mohla jsem. Syna jsem měla stále u sebe a odmítla jsem ho dát pryč. Moje sestra ho pohlídala a já se šla umýt. Stále jsem trvala na propuštění. Dobře, prý si mám počkat na papíry. Syn je měl v 21 hodin. A já až v 1 hodinu ráno 1.8., takže jsme jeli konečně domů. Tím však příběh nekončí…

Kontrola po porodu proběhla 2×. Poprvé asi 3 dny po porodu v gynekologické ambulanci v Podolí. Přišla jsem akutně s bolestmi v oblasti ledvin (důsledek zánětu v moči, co se neřešil), ale s tím se nic nedělalo. Měla jsem být brána akutně, měla jsem s sebou moji mamku, aby mi pomohla a novorozence a 19měsíčním syna. Čekala jsem 3 hodiny v bolestech. Dostála jsem léky na vypuzení očistků a injekci (měla jsem to jako u císaře, že mi neodcházely)m ale ty ledviny mě chytly. Tudíž za asi 3 dny na to opět gynda. Popraskaly mi stehy, nové šití a konečně lékařka, která mě vzala hned s dětmi, udělala odběry a zjistila zánět. V Motole mi udělali sono ledvin a vyšetření moče a oboustranný zánět ledvin. Mám ATB.

Podolí je výborná porodnice a se sekci jsem byla nadšená. Ale myslím, že to taky bylo tím, že jsem si zaplatila nadstandard za 2700 Kč na den a byla jsem tam 6 dní. Teď jsem byla pacientka, co „obtěžovala“. Jsem ale ráda, že jsem se dostala rychle domů za svým prvním synem. Ráno jsme se všichni 3 probudili v posteli šťastní, že jsme spolu.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Dulu či porodní asistentku.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Veškerou dokumentaci a jídlo s pitím - nejedla jsem celý den.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v Podolí v únoru 2016. Před porodem jsem navštěvovala předporodní
kurzy v Podolí - jsou naprosto zbytečné, více informací se dozvíte z internetu.
Navíc součástí měla být prohlídka porodního sálu, ale vždy byl obsažen, takže
jsem ho ani neviděla.

Docházení do poradny bylo docela v pohodě. Při první návštěvě vám vše vysvětlí a dostanete hromadu papírů k vyplnění. Musíte pak pokaždé přinést moč, dají vám takový lísteček, na který ji sama na WC nalijete a pak jim ho přinesete zpět. Je tam frmol a docela dlouho se čeká, což moc nechápu, jelikož když už jsem přišla na řadu, byla jsem v ordinaci maximálně 5-10 minut. Změřili mi tlak, zeptali se, zda je vše ok a jednou mě prohlédli na křesle.

V den porodu jsme s manželem přijeli ráno do Podolí cca v 8 hodin, došli do 4.patra na příjem, kde už čekalo pár tatínků. V ordinaci byla mladičká doktorka, která mne prohlídla, udělala monitor a zase se vyplňovaly nějaké papíry. Trochu depresivní bylo, že tam se mnou byly ještě asi 2 maminky, z čehož jedna se strašně rozbrečela, když jí něco řekli. To člověku moc na klidu nepřidá.

Doktorka shledala, že jsem již otevřená na 4 prsty a odvedli mě na porodní pokoj. Ten byl docela hezký, ale že začátku v něm byla trochu nuda (než začaly stahy). Součástí pokoje je i sprcha, kde jsem trávila převážnou dobu, abych horkou vodou trochu zmírnila bolest. Miminku se moc nechtělo, tak jsem dostala dvě kapačky na urychlení průběhu. Průběh to tedy vůbec neurychlilo, ale za to se zvýšila intenzita bolesti. Na pokoji jsem byla jen s manželem, občas došla asistentka naměřit monitor a mladí doktoři (asi 3) na kontrolu, jak se otevírají porodní cesty.

Po 8 hodinách přišel nějaký hlavní (starší) doktor, opět s těmi mladými a začali mě prohlížet a nejen to, on je začal ještě při tom zkoušet jako ve škole. Ale vzhledem k bolesti už mi bylo vše jedno. Nakonec řekl, že porod nepostupuje a že doporučuje císaře. Souhlasila jsem.

Během 15 minut jsem byla na operačním sále, kde mi píchli Epidural(v sedě do
zad). Porodní bolest byla už opravdu hrozná, ale po injekci byla ta tam. Najednou jsem cítila jen teplo, které mi stoupalo do nohou. Manžel mohl být celou dobu se mnou na sále a držel mě za ruku. Operaci jsem nijak necítila, jen lehké bezbolestné škubnutí a pak už jsem jen slyšela brečet naši dceru.

Manžel šel s nimi, aby jí zvážili, změřili a zabalenou mi ji pak položili na chvilku na hrudník. Při šití se mi udělalo trochu špatně a zvracela jsem, ale prý je to běžné, že se při tom dráždí něco v břiše.

Pak mě odvezli na JIP. Tam byl ten den hrozný nápor, takže jsem tam byla asi půl hodiny a už jsem slyšela sestry, jak se baví koho se tam zbavit, aby se uvolnilo místo. A zaslechla jsem i své jméno. Pokoj byl hned u sester. Slyšela jsem vše a bylo to velmi nepříjemné. Neustále tam krafaly jako baby na trhu. Nakonec si mě tam nechali, ale převezli mě na pokoj, dál od sesterny (naštěstí), tam byl super klid a ticho.

Malou přinesla sestra večer na kojení (asi po 6 hodinách). Ráno přišla
rehabilitační sestra a musela jsem vstát z postele a chodit. To byl docela záhul, motala se mi hlava. Ale šlo mi to prý dobře, tak mě předali na oddělení šestinedělí. Měla jsem z toho strach, jelikož jsem četla šílené zkušenosti a recenze. Možná tím, že jsem četla to nejhorší, to nakonec nebylo vůbec špatné.

Pokoj úplně v pohodě, žádný luxus, ale ani nic ošklivého. Byly jsme tam 3 maminky. Sprchy byly trošku dál, ale alespoň člověk trénoval chození. První cesta mi trvala pěkně dlouho. Sprchy staré, ale bylo vždy čisto. Trochu připomínají ty na
internátu. Hned naproti nim je sesterna, kde byla miminka. Bylo skvělé, že k nim mohl člověk dát dítě a jít v klidu do sprchy nebo se najíst a tak.

Jelikož jsem měla císaře, tak mlíčko nepřišlo hned. Trvalo to asi 5 dní než jsem trochu něco měla a navíc mě hodně bolela z kojení(žužlání) prsa. Sestry malou
přikrmovaly z mléčné banky. Byla jsem ráda, jelikož já jí nakrmit nemohla a bylo mi líto, že má hlad. Po jídle byla vždy hrozně spokojená.

Co se týká personálu, tak musím říct, že na první pohled byly nepříjemné, ale ve výsledku už to bylo mnohem lepší. Moc tedy neradily, jak kojit, jak utišit. Spíš nás v tom nechávaly plácat. Když nám to nešlo, kroutily očima a milostivě nám to tedy jednou ukázaly. Měly by být nastaveny návštěvní hodiny, ale přišlo mi, že se vůbec nedodržují, protože tam neustále byl někdo na návštěvě v jakoukoliv denní dobu.

Jídlo na šestinedělí je jedním slovem katastrofa. Ne, že by nebylo dobré, ale je absolutně nevhodné pro kojící matky. Knedlíky, zelí, čerstvé pečivo každý den. Celkově bych ale řekla, že jsem byla s celým průběhem a pobytem v nemocnici moc spokojená.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Neočekávejte mnoho a budete mile překvapeny.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Purelan na bradavky, termosku na čaj (hrnečky vám každý den seberou a je dobré pít něco teplého celý den).

Celkové hodnocení porodnice:

Před porodem jsem hltala zkušenosti s ambulantním porodem v Podolí, pročež se nyní dělím o zkušenost svoji. Rodila jsem 1. 4. 2016 ambulantně a odchod proběhl bez problémů. Deklarovala jsem ho od začátku v porodním plánu, nikdo neřekl ani půl slova, jen se po porodu ujistili, že jako fakt, a postupně u nás defiloval personál s papíry k podpisu. Nikdo nepřemlouval, nezastrašoval, málem se omlouvali, že mají povinnost nás poučit. Nevím, jakou roli hrálo to, že jsme byli zkušení rodiče (třetí dítě), že porod proběhl poměrně svižně a bez problémů a že jsme měli papír od pediatričky, že je připravena převzít po ambulantním odchodu do péče. Jinak dítě se narodilo 37+5 a též v tom nikdo nespatřoval problém (vypadala donošeně a měla lehce přes 3 kg). Než k nám všechny papíry přicestovaly, trvalo skoro stejně dlouho jako samotný porod (několik hodin), ale to nám nijak zásadně nevadilo, stihli jsme si tak akorát odpočinout a nikdo nás naštěstí nestěhoval ze sálu pryč.

Co se týče samotného porodu, umím si představit milejší personál, ale během první doby porodní jsem většinu času strávila sama s partnerem, jak jsem to chtěla, porodní asistentka chodila jen sem tam poslechnout ozvy, tak to bylo OK, proběhla trošku licitace ohledně porodní polohy (dobře, že jsem licitovala dobředu ), já chtěla na zemi v kleku, personál na křeslo, nakonec jsme dohodly v kleku na křesle, což tedy bylo v pořádku pro obě strany, i když do zlatého fondu porodních hlášek bych dala „My tu žíněnku máme, ale dohodli jsme se, že vám ji nedáme!“. Překvapilo mě, že v porodním pokoji není ani normální postel/kanapíčko/křesílko, jako rodička jsem si během těch pár hodin první doby porodní v podstatě neměla kam sednout (porodní křeslo je na mě moc nemocniční), nakonec jsem prostě bydlela na kancelářské židli, můj muž rovněž, kdyby tam s námi přišel ještě někdo, asi by musel sedět na zemi.

Domů mě chodila před porodem i po porodu navštěvovat soukromá porodní asistentka, což velmi doporučuji (zejména při volbě ambulantního porodu), nakonec mi ji i celou zaplatila OZP v rámci bonusového programu. I coby zkušená rodička jsem se od ní dozvěděla spoustu nových věcí souvisejících s tímto konkrétním těhotenstvím a dítětem, velmi mi pomohla. Do poradny v Podolí jsem šla jednou v rámci sepsání dokumentace, a i toho jsem litovala, zejména teror na monitoru asi hned tak nezapomenu , navíc se mě stejně na polovinu věcí znovu vyptávali, když jsem přišla k porodu.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Jen porodit, vynechat poradnu i pobyt na šestinedělí a najít si namísto toho soukromou porodní asistentku.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Ručník pro sebe, deku na mimino.

Celkové hodnocení porodnice:

Byla jsem moc spokojená. Porodní asistentka byla skvělá, díky ní proběhlo vše rychle a bez komplikací.

Celkové hodnocení porodnice:

Na rizikovém oddělení a na porodním sále byl personál perfektní. Dojem je umocněn i tím, že se vám věnuje jeden konkrétní člověk, nestřídá se u vás vícero lidí s vícero názory a způsoby práce. To právě může být nevýhoda oddělení šestinedělí, kde zažijete více sester. Každá jiná, každá ráda pracuje jiným způsobem nebo někdy vůbec. To je problém směnného provozu.

Jinak byl ale celkově porod v porodnici OK. Chválím hlavně porodní asistentku a studentku na porodní asistentku, které mě měly na starost. Byly milé, příjemné a porodní noc s nimi utekla velmi rychle.

Měla jsem trochu problém s výbavou s sebou. Původně jsem měla být v Motole, kde některé věci nebyly úplně potřeba (plenky, ubrousky), a tady mi chyběly. Také jsem měla problém s pitným režimem. Na oddělení šestinedělí nebylo kde koupit vodu a čaj už odpoledne nebyl. Všechno mi vozila rodina.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Raději toho s sebou zabalit více a alespoň 14 dní před termínem. I kdyby v nemocnici tvrdili, že je vybavení k dispozici. Můžete jako já skončit v úplně jiné porodnici dřív, než jste čekala.