Dvojnásobná radost

Před dvaceti lety se ještě rodila jedna dvojčata na sto porodů, před patnácti lety to byla jedna dvojčata na osmdesát porodů a v současné době se dvojčata rodí v průměru jedna na padesát porodů. Je to způsobeno převážně asistovanou reprodukcí a hormonální léčbou, díky níž se zvyšuje počet zejména dvojvaječných dvojčat.

Přesto, že dvojčat přibývá, není člověk stvořen k tomu, aby nosil (a úspěšně donosil) dva plody. Proto je také každé těhotenství s dvojčaty (o trojčatech a čtyřčatech ani nemluvě) stále považováno za rizikové.

Trocha statistiky na začátek

Těhotenství s jedním dítětem trvá zpravidla 40 týdnů. Dvojčata se považují za donošená, pokud se narodí již ve 38. týdnu těhotenství. Přesto se až 50 procent dvojčat rodí předčasně, tedy před 37. týdnem těhotenství. S tím souvisí i nižší novorozenecká hmotnost dvojčat. Průměrná hmotnost novorozence je 3,5 kg, průměrná hmotnost novorozených dvojčat je 2,4 kg.

Dvojče B (tedy druhé narozené) se v porovnání se všemi narozenými novorozenci považuje za nejvíce ohrožené, hrozí mu například ve větší míře dětská mozková obrna. Vše uvedené vypovídá o tom, že dvojčata jsou více ohrožena nejen v průběhu těhotenství, ale i po narození.

Těhotenství…

V těhotenství s vícerčaty jsou mnohem více namáhány nejen svaly pánevního dna a sama děloha, ale i celý oběhový systém (častější výskyt křečových žil), srdce, plíce, ledviny, játra, kyčle a dolní končetiny. Není výjimkou, že maminka, která čeká dvojčátka, přibere i přes 25 kg. Počáteční těhotenské problémy (nevolnost, nechutenství, zvracení) mívají také těžší průběh, někdy maminky ztrácejí v prvních měsících až několik kilo na váze. V těhotenství s dvojčaty je také větší riziko těhotenské cukrovky a preeklampsie.

Největším rizikem je ovšem předčasný porod či potrat. Proto by maminka, která má zdravotní problémy (tvrdnutí bříška více než 15-20× za den, výtok či krvácení, nebo jen podezření na odtok plodové vody), měla okamžitě jet do porodnice. Zde je možné ještě blížící se porod zastavit, nebo alespoň oddálit. Pokud by přece jen měl předčasný porod proběhnout, lze u nezralých miminek aplikovat kortikosteroidy k dozrání plic ještě skrze maminku, což je samozřejmě šetrnější metoda. Medicína je v současné době natolik vyspělá, že dokáže zachraňovat děti narozené již kolem 26. týdne těhotenství. Sama jsem jako maminka čekající dvojčata musela proležet tři měsíce v porodnici, protože jsem měla jisté problémy. Bylo to velmi náročné, zejména proto, že jsem doma měla již dvouletého syna, který v té domě musel navštěvovat jesličky, protože nebyl, kdo by jej mohl přes den pohlídat. Přesto všechno jsem ale ráda, že mi lékaři pomohli a dvojčátka jsem úspěšně donosila. Starší synek se naučil samostatnosti, přestal na mně být tolik závislý a nežárlil na narozená dvojčátka tolik, jako některé jiné děti.

… a porod

Porod dvojčat je také považován za rizikový. Spontánně se rodí jen ta dvojčata, která jsou obě v poloze hlavičkou dolů, a maminka nemá žádné další komplikace. Většina dvojčat (a všechna trojčata a čtyřčata) se rodí císařským řezem. Je to zejména z toho důvodu, že se lékaři snaží eliminovat všechna možná rizika, která mohou dvojčata při porodu potkat (zejména nedostatek kyslíku a následné ohrožení dětskou mozkovou obrnou).

Pokud je porod plánovaný a maminka nemá žádné kontraindikace, je veden v epidurální anestezii a tatínek může být u porodu. Výhody jsou zřejmé pro maminku i děti – maminka může děti hned po porodu vidět, pokud jsou zdravé, lze je hned na sále přiložit k prsu, jizva po řezu se lépe hojí a odpadají problémy spojené s narkózou (zvracení, bolesti hlavy apod.). Pro miminka je epidurální anestezie také šetrnější, protože lékaři nemusí tolik spěchat s vyjmutím dětí z dělohy, ? neboť nehrozí přechod narkózy do krve dětí.

Kojení se dá zvládnout

Možná to zní neuvěřitelně, ale i dvojčátka se dají úspěšně kojit. Chce to jen odvahu, vytrvalost, podporu okolí a začít co nejdříve. Kojení je vlastně otázka nabídky a poptávky, a čím častěji budeme děti přikládat, tím více se bude mléka tvořit. Nejvýhodnější je naučit děti pít hned od začátku najednou. Je to velká úspora času, ale má vliv i na zdraví maminky, lépe a rychleji se zavinuje děloha. Důležitá je technika kojení, aby miminka měla vždy v pusince celý dvorec. Pokud maminka nemůže z nějakého důvodu kojit, je dobré alespoň mléko odsávat. V každé porodnici jsou k dispozici kvalitní elektrické odsávačky, některé lze zapůjčit i domů. Každá kapka mléka, kterou děti dostanou, je dobrá. Pokud by kojení nešlo ani za použití odsávačky, existuje na našem trhu mnoho firem, které vyrábějí kvalitní umělá mléka a lékaři mamince doporučí to, které je pro její dvojčátka to nejvhodnější.

Péče o dvojčátka po návratu z porodnice

Po návratu z porodnice je nejobtížnějších prvních pár týdnů, než si rodina nastaví svůj režim, než se maminka naučí rozumět potřebám svých dvojčátek. Tak jako je každé dítě jiné, je i každý pár dvojčátek jiný. Některá dvojčátka vyžadují těsný vzájemný kontakt (například při spánku či kojení se chtějí dotýkat), jiným kontakt s druhým dvojčetem vadí a budí se navzájem. To vše musí rodiče dvojčat vypozorovat a vyřešit většinou metodou pokusu a omylu. Každá rada je zde drahá a ne každá je universální a použitelná.

Důležité ale je, naučit se přijmout pomoc od okolí a umět si o ni říci. Maminkám po příchodu z porodnice většinou hodně pomůže, dojde-li jim někdo nakoupit a navaří-li jim jídlo do mrazáku. V prvních několika týdnech nebudou mít čas zajít si na nákup, ani si navařit.

Výbornou pomocí také je, když tatínek či babičky občas vyvezou dvojčátka ven na procházku a maminka si může odpočinout a trochu se prospat. Kojení v noci a následná nevyspalost (zejména u menších dvojčátek, která vyžadují kojení často i po dvou hodinách) je noční můrou mnoha maminek s dvojčátky.

Praktické rady

Z vlastní zkušenosti mohu doporučit pár „vychytávek“, se kterými by možná někteří nesouhlasili, ale pro udržení zdravého rozumu a odbourání zbytečného stresu se mohou hodit. asi do tří měsíců mohou dvojčátka spát v jedné postýlce, než se začnou obracet z bříška na záda a ze zad na bříško.

Pokud by rodiče uvažovali o monitoru dechu, nelze v této situaci použít klasickou podložku typu Nanny. To nejde ani v případě, že by děti byly každé ve své postýlce a postýlky stály vedle sebe a dotýkaly se. V tomto případě doporučuji Monitor dechu Respisence (který mimochodem vyvinul otec dvojčat), který se připíná na plenky každého z dětí, takže se neruší navzájem.

Stejně tak není potřeba s dětmi denně chodit ven, stačí dát postýlky k oknu, děti obléknout a nechat je odpočívat pod otevřeným oknem. A podobné je to s večerním koupáním. Není třeba koupat každé dvojče denně. Dnes již i lékaři doporučují omezovat koupání u novorozenců, protože se jim smývá jejich přirozený film na kůži.

U dvojčátek má vynechání koupání ještě jeden čistě praktický důvod. Koupeme vždy před jídlem a pokud jsou dvojčata sehraná a kojena společně, večerní koupání obou miminek nám tento rytmus rozhodí, i kdyby se na koupání podílel třeba tatínek. Vždy bude jedno z miminek muset čekat, než se vykoupe druhé. Proto doporučuji koupat děti ob den.

Výchova dvojčat do dvou let

Poté, co se maminky s dvojčátky doma trochu zaběhnou, přichází období relativního klidu. Než začnou dvojčátka lézt, stavět se a chodit (později běhat), je práce kolem dvojčátek sice dvojnásobná, ale v podstatě příjemná.
Rodiče by si měli uvědomit, že se jejich děti (zejména jsou-li to dvojčátka dvojvaječná) nemusí vyvíjet úplně stejně, a už vůbec je nelze srovnávat s dětmi narozenými po sobě. Někdy může jedno dvojče začít lézt až o měsíc dříve než druhé a rozdíl v tom, kdy začnou chodit, může být i v řádu několika měsíců.
Poté, co dvojčátka začnou chodit a běhat, se jejich akční rádius rozšiřuje a maminka neví, kam dříve skočit.

Nejproblematičtější období (kdy se maminky s dvojčátky zpravidla začínají sdružovat, aby si navzájem poradily, jak na to) nastává kolem roku a půl až dvou let věku dětí, kdy ještě neumí poslouchat, ale běhat dokáží velmi rychle.

Opět nejen z vlastní zkušenosti doporučuji, aby v této době maminky vozily děti v kočárku a ukazovaly jim zajímavá místa mimo dětská hřiště.

Zejména má-li maminka ještě starší dítě, je pro ni návštěva dětského hřiště nikoliv odpočinkem, ale stresovou záležitostí číslo jedna. Zpravidla se každé z dvojčat rozeběhne jiným směrem a maminka neví, které má začít zachraňovat dříve. To, které neobratně leze na klouzačku, či to, které se mermomouci snaží vylézt na nejvyšší příčku prolézačky?

Oslovujte je jménem

U dvojčat bychom se jako rodiče měli vyvarovat některých velmi často užívaných výchovných pochybení. Mezi ně patří oslovování obou dvojčat společně (kluci, holky, dvojčata), srovnávání dvojčat navzájem (koukej, jak bráška pěkně papá a ty nechceš) a nechávání dvojčat sama sobě. Zejména poslední uvedené může vést až k takzvané řeči dvojčat, která se vyskytuje až u 40 % všech dvojčat. Jedná se o užívání určitých zkomolených slov, kterým dvojčata navzájem rozumějí, ale nikdo jiný jim nerozumí (snad někdy jejich maminka). Takto spolu dvojčata mohou komunikovat i několik let. Většinou se tohoto typu řeči zbaví nástupem do kolektivu (mateřská školka), ve školním věku již bývá řeč dvojčat výjimkou.

Ze všeho, co bylo výše napsáno, je vidět, že dvojčátka nejsou jen dvě stejná krásná stvořeníčka v kočárku. Je kolem nich spousta práce, kterou nikdo, kdo dvojčata nemá nebo neměl, těžko pochopí. Přesto všechno je život s dvojčaty krásný a obohacující. Když se díváte, jak si ti dva špuntíčci v postýlce broukají, jak se spolu smějí, jak si dokáží společně hrát a pomáhat, je to ta nejkrásnější odměna za probdělé noci a někdy i tekoucí nervy.