Pátý týden
Tak už jsem zase v tom. Už po šesté. Ty začátky už znám nazpaměť. Stává se ze mě znalec počátků těhotenství. Je normální, když mě bolí prsa, ale je i normální, když mě nebolí. Je normální, když je mi špatně, ale je normální, i když mi hned není. Je normální, když mě bolí podbřišek, je normální, když mám pocit, že dostanu MS. Taky je normální, když se stávám nervózní, když jsem přecitlivělá a mám silnější vnímání pachů. To vše je normální.
Ovšem co s tou informací dál dělat? Už jsem zkoušela kde co. Jedno těhotenství jsem fungovala normálně, jakoby nic, těhotenství nedopadlo. Další jsem ležela, zase nedopadlo. Další jsem taky ležela a vyšlo to, došlo až do konce a já porodila zdravýho kluka. Čtvrté jsem pro změnu neočekávala, takže jsem si ho dlouho nepřipouštěla, tudíž jsem neležela, pracovala jsem, starala se o staršího a ejhle, ono taky vydrželo až do konce a byl z něj druhý zdravý kluk.
To poslední před tímto přišlo po x letech a měla jsem pocit, že to bude v pohodě. Neležela jsem, pracovala, bylo mi fajn, ale zase nedopadlo. A co si teď počít s tímhle?
Začátek mám tedy za sebou. Vajíčko oplodnila spermie, něco ve mně vzniká. Takže jsme spolu s tím drobkem zvládli úvod na jedničku. Ale co dělat, aby to dopadlo dobře? Ležet, neležet, pracovat, nepracovat? Když budu ležet a nebudu pracovat, budu se sledovat a budu na nervy, což je asi stejně špatně jako neležet a pracovat, ale být víc v klidu. Nebo ne? Slovy klasika - kostky jsou vrženy.
Mé rozhodnutí je jasné - tohle je poslední pokus mého života. Takže ty prcku (neboli v současnou chvíli spíš teprve shluku buněk), musíš bojovat. Já nevím jak fungovat nejlépe, abych tě ochránila a ty ses narodil, ale můžu ti slíbit jedno. Pokud zabojuješ a vydržíš v mých útrobách, můžu ti slíbit, že přijdeš do rodiny, která tě bude milovat z celého srdce. Budeš mít skvělého tátu, hodně velké bráchy, babičku i dědu, spoustu lidiček, kteří budou moc rádi, když se narodíš.
Nevím, jaká jsem nebo nejsem máma, to by ses musel zeptat svých bráchů… ale vím, že vzhledem k tomu, čím už jsem v životě prošla, se o tebe zvládnu postarat vždy a za všech okolností. Vím, že si budu vážit toho, když se narodíš, a vím, že nebudu litovat toho, že kvůli tobě třeba o něco přicházím, nebo že mě mělo potkat něco jiného než právě ty. Vím, že tě budu milovat bezpodmínečně a trvale. Vím, o čem mluvím. A taky vím, že ty jsi ten poslední dílek, který v naší fajn - trochu seskládané rodině - chybí a který nám přinese trochu štěstí navíc. A věř mi, že narodit se do naší rodiny za to stojí.
Tak si s touhle informací poraď, prcku. Jsme na úplném začátku, ještě jsme nebyli ani u doktora, ale už víme, že ve mně jsi. Je před náma ještě dost rizikových týdnů. Zakázala jsem si tedy plánovat život s tebou, zakázala jsem si dívat se po kočárkách nebo po věcech na mimčo, zakázala jsem si ti dávat jméno nebo někomu vykládat, že tě čekám. Zakázala jsem si chovat se jako těhotná tak, aby každý na dálku poznal, že se se mnou asi něco děje a já mohla s tajemným úsměvem odpovídat, že vlastně nic.
Mým soukromým luxusem se staly hovory s tebou. Povídám si s tebou už od prvního dne, co jsem zjistila, že díky tobě se na bílém testu objevila ta čárka navíc. A druhým mým luxusem se stává tento deníček, který ti chci psát, dokud u mě budeš. Takže záleží jen na tobě, jak dlouhý bude, kolik bude mít dílů. Nikdy jsem takovou potřebu neměla, u tebe je to poprvé. Možná je to tím, že jsi má poslední životní šance na to mít ještě dítě, na ten pocit být ještě jednou těhotná, cítit pohyby nebo si zanadávat u porodu, jak jsem blbá, že jsem si pořídila dítě a odrazovat chudinky sestřičky, aby si dítě nepořizovaly, že to hrozně bolí. To vše už znám, ale teď mám poslední pokus to zažít ještě jednou. Už jenom proto, bys měl zabojovat. A já vím, že to za to stojí.
A navíc kdo ví, možná i holky tady na eMiminu si rády budou číst další pokračování, tak to udělej třeba i pro ně, ať mají co číst.
Tvoje máma.
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 2117
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 1638
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 970
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1213
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1080
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3236
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2447
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4234
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 14771
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1109
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
Držím palec 
držím palce, ať se dočkáme pokračování a prcek se drží zuby nehty až do samotného finále 
Moc držím palce!!!
Držím pěsti ať vše dopadne dobře 
další těhu byli byli od začátku až do konce prozvracené, u posledního jsem přibrala za celé těhu pouhé 3kg a malá byla ze všech největší, měla 3390g 
Já jsem s mimčama skončila, mam 3 kluky a po 40 letech chci svůj klid, abych se jim mohla všem věnovat. Tak se držte!!! 
- abychom tady třeba za 2 roky nečetli o tvém sedmém těhotenství 
držím palečky