Devátý týden
Můj milý prcku, léto nám definitivně skončilo a venku se opravdu ozývá studený podzim. Je konec října a příroda se pomalu začíná ukládat ke spánku. Podzim je krásný, barevný, ale někdy i trochu smutný, nevlídný. Ale hlavně je prostě rozmanitý. Copak na něj asi říkáš ty? Líbí se ti? I poslední týdny byly pro nás dva takové hodně rozmanité. Zažili jsme spolu dost ne moc příjemného, pak jeden obrovský šok a jeden nejkrásnější pohled, ale také pohodové dny a upřímnou radost.
Od posledního deníčku běžely dny zcela fádně. Na kontrolu jsem se objednala nakonec až první den devátého týdne, takže neprobíhala žádná výrazná změna. Bylo mi pořád hrozně špatně, zvracela jsem ráno, v poledne, odpoledne a večer. Vzhledem k tomu, že o mém těhotenství ještě v práci nevědí, stalo se pro mě nejkrásnějším okamžikem dne, když jsem mohla večer bez obav z prozrazení trávit svůj čas na toaletě. Jak nízké tužby. Nejoblíbenější pochoutka – zázvorové lízátko. Asi dva týdny, pak mě to přešlo a když jsem se na něj podívala, tak se mi zvedal žaludek znova.
Opravdu velmi příjemné dny. Když je těhotenství neviditelné a vyjma toho, že doslova a do písmene máte pocit, že určitě je to Váš poslední den, jak je Vám zle, nemáte žádné jiné, hlavně žádné jiné pozitivní příznaky. Neroste vám ještě břicho, necítíte pohyby, nikdo kolem vás nechodí po špičkách, protože jste těhotní. Naopak všem lezete na nervy tím, jak jste protivní, a oni mají pocit, že naprosto bezdůvodně. Nezmůžete se večer na nic jiného než sebou prásknout do postele a usínáte snad i za chůze.
Ale neboj prcku, i tak tě miluju a těším se na tebe. Jen chci, abys pochopil i nás – nastávající maminky, proč se neustále nehladíme na bříšku a necítíme se slavnostně, proč někdy bezdůvodně pláčeme, je nám smutno či máme strach, co bude dál.
Nicméně i mně nakonec nastal den D - a to první návštěva lékaře. Šla jsem tam se směsicí těšení se i strachu, jak vše dopadne. I když vzhledem k nevolnostem jsem byla přesvědčená, že by to mělo být v pořádku. Ale ten červík pochybností tam i tak někde pořád vrtá. Co když to zase nedopadne??? Paní doktorka mě přivítala s úsměvem. „Tak si pojďte lehnout, podíváme se na to.“
A bylo to tu. Vnitřní ultrazvuk, který tě měl šmírovat zevnitř. Mé oči se upřely na obrazovku a čekaly, co bude a jak na mě vykoukneš. Objevila se obrovská černá děložní dutina a v ní? NIC. Paní doktorce ztuhly rysy a zuřivě pokračovala v hledání. Ale kromě dutiny prostě nic. Dlouho hledala slova, než mi pomalu začala oznámovat, že tam nic nevidí, že to vypadá špatně. „Pravděpodobně plod odumřel již někdy na začátku, není tam. Měl už by tam být poměrně velký. Leda že byste otěhotněla třeba o měsíc později.“
Já na to, že je to vyloučené. // jsem měla 28 den cyklu, nemohla jsem otěhotnět až o měsíc později. NE! Zase všechno špatně. Mimi nebude. Sbohem prcku. Ale proč mi kurňa bylo pořád tak strašně špatně? Trochu mohlo, ale takhle? Paní doktorka jen pokrčila rameny. Třeba to mohly způsobovat plodové obaly, děložní dutina pořád rostla, je dost veliká, tak proto.
Padlo rozhodnutí. Necháme to ještě týden, jestli se nespustí spontánní potrat, když ne, půjdu na revizi a ukončíme to. Tak konec. Prostě mi nejsi souzený prcku můj.
„Ještě si narovnejte nohy, podívám se Vám ještě přes břicho.“ Padla ještě jedna věta. Přiblížila ultrazvuk k břichu, dotkla se ho a plesk. Okamžitě naskočil obraz. Hlavička, ručičky, nožičky. „Jééé, on tam je!!! Já ho tam vidím,“ prohlásila doktorka a roztáhl se jí úsměv od ucha k uchu.
„Ano, je tam, je v té děložní dutině a bije mu srdíčko. Odpovídá devátému týdnu, měří 22 mm. To není možné, mně snad nefunguje zrak.“ Ale měla pravdu. Já ho předtím taky neviděla a teď viděla úplně zřetelně. SLÁVA!!! Prcek bude!!! Náš dvoucentimetrový drobek je v pořádku a je tam, kde má být.
Proč nebyl vidět? Nevíme, je tam prostě dobře schovaný, někde u děložní stěny. Náš malý Copperfield. Není a zase je. Slzy mi tekly, ale smála jsem se. Počkej prcku, tohle ti jednou budeme vyprávět.
Takže teď už jenom vyfasovat Utrogestan, další den ještě pro jistotu Fraxiparine a jdeme dokončit první trimestr. Teď už můžeme pomalounku nejbližší rodině říct, proč je mi pořád tak špatně. Největší radost mají tvoji velcí bráchové a taky babička. Děkuju prcku, žes to pořád nevzdal. Teď už ti budeme pomáhat pomocí léků ze všech sil, tak snad bude opět další deníček.
Tvoje máma
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 2087
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 1618
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 945
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1177
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1070
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3231
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2439
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4221
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 14731
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1109
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
moc gratuluju k dalším vydařeným týdnům.. 
Držím palce, ať ss daří i nadále! 
moc držím palce a jen tak dál radostí mi ukápla slza a né jedna:-):-)