A co dál?
- O životě
- ohorbinza
- 30.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Někdy, vlastně skoro pořád přemýšlím nad tím, kde jsem udělala chybu, že jsem zůstala s mým malým chlapečkem sama. Proč prostě někteří muži neumí být tátové.
Otěhotněla jsem, hned po vysoké škole s člověkem, s kterým jsem byla do té doby rok. Bylo to intenzivní a krásné, jedinečné a nezapomenutelné. Nevysvětlím, jaký je člověk, jakou má osobnost a charakter. Těšili jsme se. Malý se narodil císařem pro KP zdravý a krásný na záčátku 2010.
Moc špatně jsme zvládali kojení, tak náročných pár měsíců a mě se zdálo, že to nebude mít konec. Když jsem ho nejvíc potřebovala, přišel a řekl, lásko to zvládneme. Je zvláštní jak peníze a sex umí se vztahem zahýbat. Peněz jsme moc neměli, skoro veškerou výbavičku pořídila má zlatá „tchýňka“. Během těhotenství jsem patřila do kategorie - nesexuálních těhulek, hormony dělaly svoje a já prostě na sex neměla chuť, i když jsem se občas snažila nahradit to aspoň jinak 
A od 30. tt jsem už mít sex pro ani kvácení nemohla.
Malému byly 2 měsíce, když jsem se dozvěděla, že si odskočil jinam, vytáhla jsem to z něj. Ublížilo mi to, ale zvládla jsem to, aspoň jsem si to myslela. Říkal, že rozlišuje jen sex a sex z lásky. Ach jo… nikdy jsem se s tím vlastně nesrovnala a v tu chvíli jsem udělala chybu. Začala jsem ho kontrolovat, dozorovat, osočovat, nedůvěřovat, podezírat… ať už mobil, mail, icq.
Přestával chodit domů, řval na malého, vadilo mu, že brečí… Od návratu z porodnice spal v obýváku na gauči… malého jsem měla v ložnici. Má psychicky náročnou práci, snažila jsem se to respektovat, nevyčítala jsem mu zrovna tohle.
V létě to vygradovalo, když se náhodou ukázal doma, hádky byly na denním pořádku. Na fejsu jsem zjistila, že cizí holka má, že je ve vztahu s tím mým. Vyměnil mě za 18letou slečnu ještě na střední škole. Mně i jemu je 26, to ale není důležité. Přišel a řekl, že ji má rád, když jsem na něj udeřila, co to jako je. Po 14 dnech, kdy jsem ho střídavě vyhazovala a on sliboval a odcházel za ní, jsem odjela i s malým natrvalo… 200 km daleko do bytu mého mládí… k mámě.
Dnes už je to půl roku a náš vztah je takový, že to s ním pohlo, ale ne moc. Malého miluje, ale nedokáže ho vychovávat, to si myslím já. Cca jednou za měsíc přijedeme k tchýňce, tak ho cca 2-3 hodiny vidí. Myslela jsem, že se na všem domluvíme, ale nakonec jsme musela kvůli alimentům k soudu, je nespolehlivý a nezodpovědný. Teď platí včas, tak jsem aspoň ráda. Čas od času mi řekne nebo napíše, že mě miluje a že já jsem jeho osud, že nás chce a že mu chybíme.
S holkou, kvůli které jsme se rozešli, už ani není. Pak jich vystřídal asi 10 a teď je s další 18letou holkou, co je ve 20. tt, dítě není jeho. Tahle osoba mě jako mámu neskutečně sere, omlouvám se za to slovo, nechce svoje dítě, ale na potrat jít už nemůže… já to zkrátím, prostě si neváží toho, že mít dítě je ten důvod, proč vůbec žijeme… můj názorek… já to tak mám.
Není úplně bezcitný, vím, že ho všechno trápí, ale nedělá nic. Na mojí otázku, proč o nás teda ani nezkusil zabojovat, mi řekl, že po tom, co mi udělal, si ani netroufl s tím přijít. Vždyky má nějakou alibistickou odpověď. Nesuďte lidičky, nevíte a nejde to ani popsat, čím jsem si musela během toho půl roku projít. A jaký je ve skutečnosti člověk, vlastně už ani nevím. Dostala jsem se na sociální dno a jsem ráda, že mám aspoň kde v našem 1+1 složit s malým hlavu. Jsem mu neskutečně vděčná… miláčkovi, svému malému, že ho mám. Jak ho miluji nejde ani popsat, každá máma ví.
Jen mi řekněte, proč jsem tak hloupá, že jeho tátu pořád, i přes to všechno a tu hrůzu, co mi udělal, miluji… a za co vlastně? Vím, že se vrátit nemůžu, byla by to hotová sebedestrukce a navíc vím, že se ani nesnaží, kdyby aspoň to. A miluju tě, pro mě nějak v tomhle smyslu od něj ztratilo význam. Mám strach… jak jít dál, jak být šťastnáá…jak se s tím vyrovnat.
Vím, že tohle prožívá nejedna maminka a vím, že mají lidičky horší starosti… proto se snažím každý den. A děkuji za Honzíčka, mého syna a jeho úsměvy
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 4907
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3067
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 9091
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 9296
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1940
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6638
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 2429
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 779
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 2081
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1728
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...
