A jak to bylo dál? 7
- Psychické problémy
- Štofik
- 03.02.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
My už se léčíme... Tereza se v tu chvíli sekne a podívá se na mě. Najednou vypadá střízlivě. V očích ostražitost. Tak jo, jdeme. Seskakuje z pódia, dává mi ruku a já ji následuju. Pryč od hudby a světel. Procházíme temnou chodbou, u stropu pár skrytých bodovek. Za oválným barem je ten barman a vědoucně na nás kývá, na pult směrem k nám přistrkuje dvě láhve s vodou. Míjíme kluka, co sedí na baru, před sebou panáka a kafe...
Dunění, všude kolem mě a i ve mě, vnímám jen dunění a sladký perličky. Připomíná mi to ten praskající prášek. Polknu a praskot mi putuje hrdlem, ale já chci ještě. Jsem na malým podiu, kam se s Terezou sotva vejdeme. Obě bez bot, její ohnivý vlasy kolem mě, rozmazaný jako šmouha. Prsty propletený, vlníme se do rytmu.
Koukám jí do očí. Když k nám dojde barman se skleničkama, černej barman, vím, že se ho chci dotknout. Sáhnout si na tu jeho sametovou pleť, sametovou jako moje pujčený sako. Usmívá se na mě a já na něj, na všechny se usmívám, beru si skleničku a druhá zůstává na podnose. Cucnu si nápoje, tohle nejsou perličky, žádnej praskot. Přes záblesky světel vidím v rohu sedět postavu. Ohnivá šmouha znovu přitáhne moji pozornost, prameny vlasů se mi otřou o tvář. Znovu se napiju a přitisknu rty na ty její. Obě pootevřeme ústa a já pouštím doušek drinku. Silnice. Z bodu A do bodu B. Napadne mě. Tereza ode mě odtrhuje rty, zvrátí hlavu a rozesměje se. „Tohle je kurevsky nejlepší den, cos za poslední dobu zažila, přiznej to!“ „Jooooooo, si piš!“ „Na to si plácnem,“ napřahuje ruku v gestu, ale místo aby si se mnou plácla, přitáhne mě k sobě a obejme. A já se ji chytám a dotek jejího těla mě na chvíli uzemňuje.
Dvě holky na place, ožralý holky. Předváděj sexy taneček, už asi dvě hodiny. Dvě hodiny, co neslezly z podia a jen kalej. U Terezy je tohle normální. Ta si takhle ulevuje od toho hnusu, co zažila. Ale ta nová… není v pohodě. Podle toho, co T-ý říkala. Je v solidních sračkách a ona ji sem přitáhne a opíjí ji. A ten vůl jí to dovolil. Jako vždycky udělá, co jí na očích vidí. Za trochu dobrýho sexu.
Kolem mě prochází Jayd s podnosem, zastavuju ho a beru si drink, co si T-ý nevzala. Trochu se napiju a zjišťuju, že to je slabý. Aspoň že tak. „Jayde, nos jim jen nealko, už žádnej chlast.“ „Jasně. Už takhle jsem tam toho dal minimum. Ale jsou nalitý bublinama, chlape. To leze do hlavy. A víš jak po tom T-ý vypadá.“
Významně koukne na parket a pak se zdviženým obočím na mě. „Jo, to vím“. Jayd kývne a odejde.
Ještě chvíli je pozoruju a jdu si dát na bar panáka. Tohle skončí v nejlepším tak, že to tu budem mít poblitý. „Tereeeeez…“ „Noooooo?“ „Musím si jít čůrknouuuuut“ „Teď? Teď neee, dyť hrajou náš song! Nemůžeš jít čůrkat,“ kření se na mě jak opice na banán.
Zaposlouchám se do hudby a trochu tlumeně vnímám Arianu Grande a její Breathin.
Do hajzlu.
Some day, things just take away too much of my energy
I look up and the whole room's spinning
You take my cares away
I can so overcomplicate, people tell me to medicate.
„My už se léčíme“… Tereza se v tu chvíli sekne a podívá se na mě. Najednou vypadá střízlivě. V očích ostražitost. „Tak jo, jdem si čůrknout“
Seskakuje z podia, dává mi ruku a já ji následuju. Pryč od hudby a světel. Procházíme temnou chodbou, u stropu pár skrytých bodovek.
Za oválným barem je ten barman a vědoucně na nás kývá, na pult směrem k nám přistrkuje dvě lahve s vodou.
Míjíme kluka, co sedí na baru, před sebou panáka a kafe. Aniž by se na nás podíval, chytá Terezu za volnou ruku. Tím pohybem zastaví i mě, pořád se jí držím. „T-ý, už dost, seberte se a jeďte domů. Nebo můžete přespat tady, ale koukni se na sebe, koukni se na ni. Která z vás bude mí dřív hysterák, hm?“
Chvíli to vypadá, že bude protestovat, ale nakonec, pro mě překvapivě, souhlasí.* „Tak jo, tak jo, rozkaz šéfe. Máš pravdu, ale teď, když dovolíš, musíme na dámy. Čůrknout si.“* On nepatrně kývne a pouští jí ruku. „Jak to myslel, kdo z nás bude mít dřív hysterák?“ „S tím si nelam hlavu, on jen nechce, aby byl nějakej prušvih, vezmem tě domů. Má pravdu.“
Když zacházím do kabinky, začíná se mi třást brada. Snažím se uklidnit dýchaním. Ale chlast, co jsem do sebe nalila, to jenom zhoršuje. Začínám zase škytat. Sedám si na mísu a štípu se do paží, abych odvedla pozornost. Trochu to pomáhá.
Když si myju ruce a koukám na sebe do zrcadla, vypadám vlastně normálně. Terez mě objímá a dává mi pusu na tvář. „Jsem na tebe pyšná, bobe.“
U baru na nás čeká ten kluk. Podává Tereze naše boty a mě přehazuje přes ramena sako. Na malou chvilku se mi zahledí do očí, v prstech pořád svírá sako.
Ty oči. Nesouhlasnej výraz.
Žár mi stoupá od žaludku hrudí nahoru až do hlavy. Jeden dlouhej výboj. Přestávám cítit. Stávám se neskutečnou. Chci řvát, ale nemůžu. Svět kolem mě se chvěje a já se chvěju s ním. Zuby mi začínají cvakat. Polívá mě horko, jedna vlna za druhou, rychleji a rychleji až jsem v jednom ohni a hořím. Podlamují se mi nohy, jeho paže mě zachytávají, Terez ke mě přiskakuje s vyděšeným výrazem a já propuknu v hysterickej pláč.
Večírek skončil.
1:0
Přečtěte si také
Toxický šéf očekává, že mu budu odepisovat i po večerech. Já jsem se ohradila
- Anonymní
- 03.10.26
- 12
Když jsem nastoupila do nové práce, chtěla jsem se osvědčit. První týdny jsem chodila domů pozdě, odpovídala na emaily večer a několikrát jsem pracovala i o víkendu. Nikdo mě k tomu přímo nenutil....
Máma plánuje Vánoce. Já se jen bojím, že už se jich nedožije
- Anonymní
- 03.10.26
- 34
Je září a moje máma už plánuje Vánoce. Sedíme spolu v kuchyni, ona si dolévá čaj a nadšeně mi vypráví, co všechno bychom letos mohli podniknout. Mluví o cukroví, návštěvách a dokonce o lyžování v...
Syn je tlusté dítě. Tchyně ho systematicky překrmuje a já na to nesmím nic říct
- Anonymní
- 03.10.26
- 62
Nikdy jsem nechtěla, aby měl můj syn pocit, že je s jeho tělem něco špatně. Jenže poslední dobou už jeho váhu řešíme s pediatričkou a doporučila nám trochu upravit jídelníček a hlavně dbát na...
Dcera mi omylem prozradila, že už není panna. Nemám z toho dobrý pocit
- Anonymní
- 03.10.26
- 101
Jsou věci, o kterých rodič vlastně nechce vědět. A pak jsou věci, o kterých vědět chce, i když ho jejich zjištění trochu zaskočí. Přesně do té druhé kategorie patří informace, kterou mi dcera...
Bojím se! Jednou bude můj majetek spravovat otec mého dítěte
- Anonymní
- 02.10.26
- 1538
Když jsme se s bývalým partnerem rozešli, zůstala mi nemovitost, kterou jsem vlastnila ještě před naším vztahem. Vždycky jsem počítala s tím, že jednou bude patřit našemu dítěti. Brala jsem to jako...
Učitelka dceři poradila, ať mě neposlouchá. Doma z toho byla hádka
- Anonymní
- 02.10.26
- 1703
Dcera už je pomalu ve věku, kdy přichází první známky puberty. Doma už se dokáže ostře ohradit a čím dál víc mi dá zabrat, abychom se zbytečně nedostávaly do konfliktu. Je to pro mě těžké období,...
Jedna nečekaná věc, co u nás funguje na rýmu. Jsme happy celá rodina
- Anonymní
- 02.10.26
- 745
Podzim u nás doma znamená jediné. Jakmile začne být venku sychravo, někdo začne smrkat. Letos to odstartovala mladší dcera, během pár dní se přidala starší a nakonec jsem samozřejmě skončila s...
Dcera potřebuje sport. Kroužky ale mají i závody, kterých se dcera bojí
- Anonymní
- 02.10.26
- 495
Dcera má propadlé kotníčky a doktor nám řekl, že musí posílit hlavně střed těla a že se to dost možná samo srovná. Doporučil nám třeba tanec nebo gymnastiku, protože samotné cvičení doma je sice...
Tchyně mi mluvila do výchovy. Její synové přitom neumí ani uvařit vajíčka
- Anonymní
- 02.10.26
- 3969
Když mi tchyně začala radit, jak mám vychovávat svoje děti, snažila jsem se to brát s nadhledem. Říkala jsem si, že má zkušenosti a možná chce jen pomoct. Jenže po čase mi začalo docházet, že žena,...
Byla to chyba? Zjistila jsem, že nejlepší škola nemusí být ta nejprestižnější
- Anonymní
- 01.10.26
- 3602
S manželem máme oba celkem vysoké příjmy, takže když došlo na to, kam půjde naše dcera do školy, chtěli jsme pro ni to nejlepší. Soukromých škol je dnes už opravdu hodně a my měli štěstí, že za nás...