Blázen? Já?
- O životě
- Štofik
- 18.06.19 načítám...
Téma, které se mě týka a spoustě lidem se nelíbí...
Když máte psychické potíže, rovnou jste prostě blázen a hotovo (Dokonce jsem tady narazila na názor, ze svoje problémy nemáme řešit na webu pro matky a mimina…). Nebezpečnej divnej jedinec, kterej bere návykový prášky a je mimo realitu a ještě navíc si tyhle stavy vymýšlí, protože ho baví být blázen a cpát se chemií. Ano, my milujeme ty super stavy, kdy najíždíme na „prášky štěstí“. Milujeme návštěvy psychiatra a psychologa, milujeme pocit, že jsme se svojí nemocí jediní na světě a že je s námi něco špatně. Stavy, kdy vám jde prasknout hlava, chvějete se, je vám na zvracení, máte tep, že by jste strhli tlakoměr, srdce jde vyskočit z hrudi. Strach z ničeho, šílená nervozita z úplně běžných věcí. Milujeme ty stavy, kdy nemůžeme vylízt z postele a když nemůžeme spát a jíst. Teď si vypůjčím hlášku jednoho „kolegy“ odsud: Pravej psychickej Disneyland pro dospělé. Tak se cítíte. Milion myšlenek za sekundu a všechny se točí kolem strachu. Touha utýct z oslavy narozenin, z práce, z koupaliště. Ze svýho bytu. Utýct sám před sebou. Kdyby to šlo, vyndáme si mozek a chodíme bez něj.
Je super popisovat tyhle stavy u psychiatra, v čekárně zažíváte peklo. Panebože co tu dělám? Vždyť nejsem blázen. Ano, my nejsme blázni, jenže laická veřejnost do nás přesně tenhle termín zasela v době, kdy jsme ještě blázny nebyli. Možná to je karma. Když blázni nejste, jste na druhé, zdravé straně barikády. Jenže jakmile se dostanete na druhou stranu jste jen duševně nemocní. A druzí, vaši blízcí vám za to nadávají, když se označíte jako blázen. A kdo je to vlastně blázen? Jaká je definice? Kdo to ví? Definice slova blázen podle wikipedie:
Jako blázen bývá označován: člověk trpící šílenstvím (bláznovstvím, nepříčetností), tedy takový, který se neřídí obecně akceptovanými sociálními normami kultury, která jej obklopuje. V hovorové mluvě tak bývá označován jakýkoliv excentrik. V tarotu patří karta „Blázen“ mezi tzv. velké arkány.
A kdo nás opravňuje zlehčovat nemoci druhých, jen proto, že my jsme se z nich vylízali líp a dřív? Všichni jsme jedineční, naše tělo, mysl. Nenajdete stejného člověka. Máme jinou míru toho, co sneseme. Je to ovlivněno mnoha faktory. Odolnost, kterou jsme dostali do vínku, dětství, puberta. Formují nás zážitky, prožitky,. Každá hnusná věc nám děla do duše malinkej zářez a zůstává v nás. Jsme ovlivňovaní okolím. Představte si psychickou odolnost jako cisternu. Každý ji má jinak velkou a každý má míru někde jinde. Záležitost, která by s někým z vás vůbec nezacloumala, může druhému způsobit kolaps. A naopak. Může za to ten dotyčnej? Ne. Je proto labilní? Možná. Je špatný a slaboch? Ne.
Když má někdo zlomenou ruku, taky mu řeknete, ať se už proboha sebere, že vy jste už měli sádru dávno dole a ať na to nemyslí? Těžko. (Přirovnání vypůjčeno také od zdejší uživatelky).
S chřipkou se bojuje snadno, s psychikou ne. Je to dlouhotraťovej běh. Někdy bohužel celoživotní. Lidi s invalidním důchodem milujou, když je okolí bere jako lenochy, co si vymýšlí. „Prosím tě, moc si to bereš, nemysli na to. To já léky nepotřebovala. Zvládla jsem toho stokrát víc a ty se sypeš. Antidepresiva jsou návyková, to neber. Udělá to z tebe blázna. Co na to řeknou sousedi? Vzchop se a něco dělej! Jdi ven, je tam krásně. Běž do kina. Ty jen sedíš a lituješ se. K psychiatrovi chodí jen blázni, to ty nepotřebuješ. Musíš se víc hybat, ono tě to přejde. Každej měl někdy depku, ty to zveličuješ. Ty seš prostě jen líná. Musíš se s tím naučit žít.“
Lidi, takhle to není. Člověk, co to nezažil, nejenže žije v bludu vyvolaným, nevím čím, ale hlavně nemá právo soudit. A už vůbec ne člověka s jakoukoliv psychickou poruchou. Jsou lidé, kteří mají schizofrenii, a pracují na vysokých postech. Jsou lidé s depresemi, těžkými depresemi. Je jich mnoho v řadách slavných osobností. Každou chvíli se dočteme o nějakém herci nebo zpěvákovi, který se šel dobrovolně léčit na psychiatrii. U nás bych také mohla pár jmenovat: Klára Trojanová, Iva Pazderková, Marek Vašut, Jarek Šimek, Gabriela Koukalová, Jan Preiss, Dana Syslová. Ze zahraničních např. J. K. Rowling, Halle Berry, Jim Carrey, Selena Gomez, David Beckham, Brad Pitt, Demi Lovato, Emma Thompson… a já 
I těmhle lidem trvalo než šli s pravdou ven. Styděli se. Ano, my se stydíme. Stydíme se sami za sebe pod tíhou názorů, špatných názorů na duševní nemoce. S anginou se sousedovi pochlubíte, jak vás to sklátilo a je vám mizerně. S depresí nebo panickou poruchou ani ne. Radši to vydáváme za fyzickou nemoc. Vymlouváme se. Že někam nemůžeme jít, že už máme něco jinýho. A doma pak mnohdy nad svým stavem brečíme, jak jsme neschopní a k ničemu. Zbytečně si ubližujeme.
Přeju nám všem, abychom našli sílu se nestydět. Abychom se nebáli lidi s jejich super radami odpálkovat. Abychom o našich potížích mluvili. Přijmuli, provedli takzvanej coming out. Je to potřeba, společnost je nemocná sama o sobe. Naše potíže jsou proti tomu jen plivanec do oceánu. Obejměte se, mějte se rádi. Postavte se k zrcadlu a řekněte si: „Rudo, mám tě sakra rád a seš super i s tou opicí v hlavě.“ Udělejte to hned. Nesklanějme poraženecky hlavu sami před sebou a už vůbec ne před okolím. Nedejme se, my si tuhle nemoc nevybrali. Ona si vybrala nás.
A lidem, co nic podobného nezažili, nestačí než držet pěsti, aby je nic takového nikdy nepotkalo. Nesuďte, když nevíte. Radši mlčte a nic neříkejte. Uděláte mnohem lip. Pokud máte někoho nemocného v okolí, nabídněte pomoc, řekněte mu, že tu jste pro něj. A googlete. To je to nejmenší, co můžete udělat.
P. S. Ano, jsou tací, kteří své nemoci a duševního stavu využívají v různých situacích a k různým věcem. Tohle se ale týká nejen duševních poruch.
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 3658
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 2970
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1635
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 783
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 2403
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5944
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2720
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 4167
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 2197
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 1156
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
, nezmizela, já ji změnila a nejsem to já 
vám patří můj velkej dík a obdiv, že jste to vydrželi 
je to dan za blahobyt. Tak to vidim ja. (A taky jsem v zivote mela jedno takove obdobi, panicke ataky na dennim poradku a v dusi uplna prazdnota)
A nejhorší je, že jsme si to způsobili sami. 
