Blázen? Já?
- O životě
- Štofik
- 18.06.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Téma, které se mě týka a spoustě lidem se nelíbí...
Když máte psychické potíže, rovnou jste prostě blázen a hotovo (Dokonce jsem tady narazila na názor, ze svoje problémy nemáme řešit na webu pro matky a mimina…). Nebezpečnej divnej jedinec, kterej bere návykový prášky a je mimo realitu a ještě navíc si tyhle stavy vymýšlí, protože ho baví být blázen a cpát se chemií. Ano, my milujeme ty super stavy, kdy najíždíme na „prášky štěstí“. Milujeme návštěvy psychiatra a psychologa, milujeme pocit, že jsme se svojí nemocí jediní na světě a že je s námi něco špatně. Stavy, kdy vám jde prasknout hlava, chvějete se, je vám na zvracení, máte tep, že by jste strhli tlakoměr, srdce jde vyskočit z hrudi. Strach z ničeho, šílená nervozita z úplně běžných věcí. Milujeme ty stavy, kdy nemůžeme vylízt z postele a když nemůžeme spát a jíst. Teď si vypůjčím hlášku jednoho „kolegy“ odsud: Pravej psychickej Disneyland pro dospělé. Tak se cítíte. Milion myšlenek za sekundu a všechny se točí kolem strachu. Touha utýct z oslavy narozenin, z práce, z koupaliště. Ze svýho bytu. Utýct sám před sebou. Kdyby to šlo, vyndáme si mozek a chodíme bez něj.
Je super popisovat tyhle stavy u psychiatra, v čekárně zažíváte peklo. Panebože co tu dělám? Vždyť nejsem blázen. Ano, my nejsme blázni, jenže laická veřejnost do nás přesně tenhle termín zasela v době, kdy jsme ještě blázny nebyli. Možná to je karma. Když blázni nejste, jste na druhé, zdravé straně barikády. Jenže jakmile se dostanete na druhou stranu jste jen duševně nemocní. A druzí, vaši blízcí vám za to nadávají, když se označíte jako blázen. A kdo je to vlastně blázen? Jaká je definice? Kdo to ví? Definice slova blázen podle wikipedie:
Jako blázen bývá označován: člověk trpící šílenstvím (bláznovstvím, nepříčetností), tedy takový, který se neřídí obecně akceptovanými sociálními normami kultury, která jej obklopuje. V hovorové mluvě tak bývá označován jakýkoliv excentrik. V tarotu patří karta „Blázen“ mezi tzv. velké arkány.
A kdo nás opravňuje zlehčovat nemoci druhých, jen proto, že my jsme se z nich vylízali líp a dřív? Všichni jsme jedineční, naše tělo, mysl. Nenajdete stejného člověka. Máme jinou míru toho, co sneseme. Je to ovlivněno mnoha faktory. Odolnost, kterou jsme dostali do vínku, dětství, puberta. Formují nás zážitky, prožitky,. Každá hnusná věc nám děla do duše malinkej zářez a zůstává v nás. Jsme ovlivňovaní okolím. Představte si psychickou odolnost jako cisternu. Každý ji má jinak velkou a každý má míru někde jinde. Záležitost, která by s někým z vás vůbec nezacloumala, může druhému způsobit kolaps. A naopak. Může za to ten dotyčnej? Ne. Je proto labilní? Možná. Je špatný a slaboch? Ne.
Když má někdo zlomenou ruku, taky mu řeknete, ať se už proboha sebere, že vy jste už měli sádru dávno dole a ať na to nemyslí? Těžko. (Přirovnání vypůjčeno také od zdejší uživatelky).
S chřipkou se bojuje snadno, s psychikou ne. Je to dlouhotraťovej běh. Někdy bohužel celoživotní. Lidi s invalidním důchodem milujou, když je okolí bere jako lenochy, co si vymýšlí. „Prosím tě, moc si to bereš, nemysli na to. To já léky nepotřebovala. Zvládla jsem toho stokrát víc a ty se sypeš. Antidepresiva jsou návyková, to neber. Udělá to z tebe blázna. Co na to řeknou sousedi? Vzchop se a něco dělej! Jdi ven, je tam krásně. Běž do kina. Ty jen sedíš a lituješ se. K psychiatrovi chodí jen blázni, to ty nepotřebuješ. Musíš se víc hybat, ono tě to přejde. Každej měl někdy depku, ty to zveličuješ. Ty seš prostě jen líná. Musíš se s tím naučit žít.“
Lidi, takhle to není. Člověk, co to nezažil, nejenže žije v bludu vyvolaným, nevím čím, ale hlavně nemá právo soudit. A už vůbec ne člověka s jakoukoliv psychickou poruchou. Jsou lidé, kteří mají schizofrenii, a pracují na vysokých postech. Jsou lidé s depresemi, těžkými depresemi. Je jich mnoho v řadách slavných osobností. Každou chvíli se dočteme o nějakém herci nebo zpěvákovi, který se šel dobrovolně léčit na psychiatrii. U nás bych také mohla pár jmenovat: Klára Trojanová, Iva Pazderková, Marek Vašut, Jarek Šimek, Gabriela Koukalová, Jan Preiss, Dana Syslová. Ze zahraničních např. J. K. Rowling, Halle Berry, Jim Carrey, Selena Gomez, David Beckham, Brad Pitt, Demi Lovato, Emma Thompson… a já 
I těmhle lidem trvalo než šli s pravdou ven. Styděli se. Ano, my se stydíme. Stydíme se sami za sebe pod tíhou názorů, špatných názorů na duševní nemoce. S anginou se sousedovi pochlubíte, jak vás to sklátilo a je vám mizerně. S depresí nebo panickou poruchou ani ne. Radši to vydáváme za fyzickou nemoc. Vymlouváme se. Že někam nemůžeme jít, že už máme něco jinýho. A doma pak mnohdy nad svým stavem brečíme, jak jsme neschopní a k ničemu. Zbytečně si ubližujeme.
Přeju nám všem, abychom našli sílu se nestydět. Abychom se nebáli lidi s jejich super radami odpálkovat. Abychom o našich potížích mluvili. Přijmuli, provedli takzvanej coming out. Je to potřeba, společnost je nemocná sama o sobe. Naše potíže jsou proti tomu jen plivanec do oceánu. Obejměte se, mějte se rádi. Postavte se k zrcadlu a řekněte si: „Rudo, mám tě sakra rád a seš super i s tou opicí v hlavě.“ Udělejte to hned. Nesklanějme poraženecky hlavu sami před sebou a už vůbec ne před okolím. Nedejme se, my si tuhle nemoc nevybrali. Ona si vybrala nás.
A lidem, co nic podobného nezažili, nestačí než držet pěsti, aby je nic takového nikdy nepotkalo. Nesuďte, když nevíte. Radši mlčte a nic neříkejte. Uděláte mnohem lip. Pokud máte někoho nemocného v okolí, nabídněte pomoc, řekněte mu, že tu jste pro něj. A googlete. To je to nejmenší, co můžete udělat.
P. S. Ano, jsou tací, kteří své nemoci a duševního stavu využívají v různých situacích a k různým věcem. Tohle se ale týká nejen duševních poruch.
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 3091
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2228
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1437
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1671
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1466
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3411
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2773
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4564
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 16042
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1167
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
, nezmizela, já ji změnila a nejsem to já 
vám patří můj velkej dík a obdiv, že jste to vydrželi 
je to dan za blahobyt. Tak to vidim ja. (A taky jsem v zivote mela jedno takove obdobi, panicke ataky na dennim poradku a v dusi uplna prazdnota)
A nejhorší je, že jsme si to způsobili sami. 
