Brusinčátka ? 24.díl
- Rodičovství
- Anonymus
- 24.05.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechna miminka ? brusinčátka i pro tentokrát umlčené mamky! Minulou neděli se u nás konala veledůležitá událost ? moje křtiny! Za kmotřičku mi byla moje teta Věrka a dostala jsem ještě další jméno, takže jsem teď Hana Veronika. Na křtinách jsem byla HVĚZDA, hned popíšu proč :o))
Mamka si mě do kostela vzala v klokance, ale jelikož jsem dopoledne nemohla spinkat v postýlce, protože jsme byli na cestě, jen jsem si cestou trošku zdřímla v autě, tak v těch 11 hodin už jsem byla docela nevrlá a ospinkaná. Jak jsme do kostela vkročili, rozhlídla jsem se a začala vřeštět. Jasně, protože tam nebyla žádná hudba, tak jsem ji chtěla obstarat já
)) Mamka s tetou mě střídavě chovaly a nosily a natřásaly, ale všechno marné. Nicméně i tak křtiny začaly, křtili se mnou ještě jednoho chlapečka a jednu holčičku, ale naprosto neměli šanci, středem pozornosti jsem byla celou dobu já, já a jenom já. Očička zarudlý, tvářičky oslzený a ječela jsem a ječela. Vždycky pan farář něco říkal a pak třeba naši měli říct ano a než odpověděli tak nastalo chvilku ticho a do toho já zaječela néééé! Pak k nám pan farář přišel, s respektem na mě koukal, ale mamka řekla, že horší už to být nemůže, tak mi na hlavu nalil nějakou vodu. Pak si mě dokonce přišel vzít do náručí a odnesl si mě za oltář. Chvilku jsem ztichla, jak mě nesl, takže si všichni pomysleli, že v rukou božích budu hodná ? hahaha, postavil se a začal něco odříkávat a já ho přitom svým zpěvem doprovázela. No prostě Událost s velkým U.
Když křtiny skončily, mamka mě zase dala do klokanky, vyšli jsme ven a já si tam spokojeně usnula, chichi. Mamka pak šla ještě znovu za panem farářem poděkovat a omluvit se za mě a ukazovala mu, jak jsem vzorný miminko, tak nevěřil vlastním očím a ptal se, jestli prý nebudu chrámová zpěvačka
) Cestou domů jsem v autě spinkala jen trochu, za jízdy jsem docela hodná, ale běda, jak mi to drncání někdo vypne. Pak jsme doma měli hostinu (tu jsem prospala v postýlce) a pak už se všichni těšili na dort, ale museli čekat, až se vyspinkám, abych se s ním mohla vyfotit, no moc dlouho jsem je čekat nenechala. Pak jsem dostala dárečky, šatičky jsem si vybalila sama (fotka je v albíčku), řetízek a naušničky mi mamka do ruky nepůjčila (ach jo), ale řetízek mi vyzkoušeli a moc mi sluší.
Další událostí jsou ohromné pokroky v mém pohybování. Už se bravurně točím z bříška na záda i opačně, zvednu se na kolínka a lezu! Sice pořád ještě neumím lézt přesně tam, kam chci, ale i tak jsem se sebou spokojená. Mamka už mě nemůže samotnou nechat ležet jinde než na zemi nebo v postýlce, takže když mě potřebuje odložit, dá mě na zem na bříško a já si tu lezu jako hafík
) Už jsem zkoušela i zvednout zadeček do vzduchu a vzepřít se až na chodidla, nebo zvednout jednu ručičku a držet jen na třech, ale stále se jen tak pomaličku posunuju. Tak aspoň vždycky slezu z podložky a když si ublinknu, tak jedině na koberec.
V postýlce ? pokud hned neusnu ? vylezu z původní polohy, nejradši dolezu úplně dopředu a ležím v postýlce napříč, připádně se otočím úplně dokola a místo pod peřinkou ležím na ní. Jinak usínám sama a v podstatě téměř pokaždé během 5 minut. Během dne mě mamka dává spát nahoru do noční postýlky a prý jsem vzorná, protože i dopoledne i po obědě spinkám tak 1 až 2 hodiny, dokonce když už spinkám moc dlouho, mě někdy musí budit. A to si ještě občas odpoledne chvilku dáchnu v kočárku. Tam mě to teď docela baví. Mamka mi už vyndala korbičku, takže když ležím na bříšku (jak jinak), tak mi odhrne kus potahu na straně a já jak šmíráček koukám ven. Pokukuju si okolo, žužlám si tlapičku a jsem spokojená. A když už mě to nebaví, tak usnu, a když jsem vyspinkaná, tak mě mamka nosí v klokance.
V klokance jsem pořád nadmíru spokojená, většinou si tam žužlám rameno, takže se vracím domů úplně promočená od slintání. Někdy tam i spokojeně spinkám. To jednou takhle bylo hezky a mamce se ještě nechtělo domů a já jsem už chtěla spinkat, tak jsem chvilku pořvávala a pak jsem si tam tak visela a pospávala. Táta lezl po zemi a vozil Jíru na hřbetě a babiččin pejsek na ně štěkal a mně se to štěkání tak strašně líbilo, že jsem se začala řehtat, až jsem se smíchy úplně třásla. Mamka si nejdřív myslela, že se to směje brácha a pořád nechápala, odkud to slyší, hihi.
Moje aktuální míry v půl roce (bez 14 dnů) jsou 6,24 kg a 65 cm. Takže stále klub lehkých vah. Já si totiž musím kila hlídat, protože když bych byla moc těžká, tak mě mamka nebude nosit v klokance. Jelikož ta je do 9 kil, tak doufám, že se tam budu nosit, dokud sama nezačnu chodit
))) Jestli si dobře pamatuju, lehčí než já je jedině Kristýnka, tak jsi předseda klubu lehkovážných miminek a já budu aspoň zástupce, jo?
U paní doktorky jsem zase byla pěvecká hvězda - jakmile mě mamka položila, tak jsem jako obvykle spustila. Tentokrát jsem dostala dvě pigára a ještě k tomu zase ten blaf na lžičce, dohromady to bylo očkování na 6 nemocí! Ale reakci jsem skoro žádnou neměla, mamka mi jen večer a ráno dala Panadol, aby mě to nebolelo, a já jsem vzorně spinkala, ani teplotu jsem moc neměla. Odpoledne po očkování jsem spinkala doma v postýlce až do 7 hodin, až si mamka myslela, že už mě nebude koupat. Ale vzbudila jsem se těsně předtím, než chtěla koupat Jíru, tak jsme se poprvé koupali spolu. Bylo to docela prima, mě mamka položila do velké vany na lehátku a Jíra seděl u mě a hladil mě a pak začal cákat, tak mě zase radši maminka vyndala.
Takhle spolu nás naši koupou jen málokdy a musí na to být oba. Většinou mě maminka koupe sama a já až do teďka vydržela klidně spokojeně ležet na přebalováku, než připravila vodu a tak, ale teď jak už se umím převrátit, tak bych hned spadla, takže když potřebuje volné ruce, po:,–(í mě do Jírovy autosedačky mezi dveřma a už to prý není tak pohodlné jako dřív.
Moji autosedačku já mám v přízemí na židli a v ní sedím u stolu spolu s ostatníma při jídle. Dřív jsem jen seděla a vztekala se, že ostatní jedí a mně nedají, tak už mamka nevydržela a vytáhla pro mě papáníčko ve skleničce ? něco meruňkového, co někde dostala. To mi docela chutnalo, ale spíš mě bavilo do lžičky zaprdět pusinkou a všechno to hezky lítalo okolo, chichi. A Jíra se smál a taky prskal, moc veselo u nás bylo
) Pak od té doby už jsem měla asi čtyřikrát mrkvičku. Nejdřív mi moc nechutnala a šklebila jsem se (a když blinkám, tak zá:,–(ně oranžově), ale pak jsem si zvykla a pátý den jsem spapala skoro celou porcičku ve skleničce. Taky mi docela chutná bílý jogurt. Docela se těším, až mi mamka začne taky dávat papání do ručičky jako Jírovi, určitě se s tím dá krásně zasvinit.
Už si sama beru hračky a rvu si je do pusinky. Nejraději mám hadrovou chrastící žirafku, ta má krásně ožužlatelné růžky a neustále jsou od mého žužlání úplně tvrdé. Pak se mi ještě líbí pískací pejsek, taky akorát do tlapiček, ovečka a chrastítka. A mám první panenku! Tu mi dala maminka, měla ji ještě po sobě schovanou, když byla malá. Je to taková maličká gumová panenka akorát pro miminko, ruce a nohy má velké asi jako moje prstíčky a její hlavička se mi akorát vejde do pusinky. No jinak jakmile mě mamka někde položí, tak okamžitě přijde můj servisman Jíra a všechny moje hračky mi přinese, to se mám, co?
Taky mamce jedna známá pro mě půjčila hrazdičku po jejich dětech. Jenže mě moc nebere, zaprvé mě spíš baví být na bříšku, než jen tak ležet na zádech, takže do ní tak kopu nohama a za chvilku mě naštve, že si všechny ty chrastítka a hejblátka nemůžu strčit do pusinky, jediné mi tam dosáhne držátko od šňůrky, na které je medvídek a když se za to zatáhne, medvídek zpívá, tak já si to narvu do pusy a hryžu a medvídek pořád hraje. Jírovi se to líbí mnohem víc, tak tím pořád chodí chrastit, ale mamka říká, že to asi brzy vrátíme.
Jo a stal se ze mne pěknej závisláček maminkovskej, sotva se mi na metr vzdálí, hned se rozeřvu. Ještě vezmu za vděk tatínkem, ale ostatních včetně tety a babičky já se teď prostě bojím a pokud zrovna nejsem super extra skvěle naladěná, tak se rozječím, až se mi kulí slzičky jako hrachy.
Myslete na mě v sobotu, to mě mamka chce nechat od odpoledne až do večera jen s tatínkem a nechá mi mlíčko v lahvičce, tak vám v neděli napíšu, jak jsem tu taťkovi zavařila.
Těším se na vaše psaníčka!
Vaše rošťanda Hanička, přesně půl roku
.(Brusinčata){border:0} *]
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1805
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1059
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1908
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 779
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 452
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21791
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2671
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2953
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2661
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1793
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....