Brusinčátka ? 51.díl
- Ostatní
- 29.11.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak už je mi 1 rok! Vlasů málo, pevný krok, šest zoubků mi zatím stačí, papám lžičkou sama kaši (někdy láhev vezmu radši). Paci paci, tanyny dělám celé hodiny (no to jsem přehnala :o) Říkám ?Jija?, ?mama?, ?tata?, všude vlezu natotata, na postel či na stolek a pak sama slezu hned. Nene, hají, pápá, hop umím říct i udělat, vylezu na každý schod, pak si běžím zase hrát. 9 kilo ? střední váha na nočníčku vysedává. Šťastný úsměv na líčku ... poznáváte Haničku?
Ahoj Brusinčátka,
hlásím se vám jako čerstvá jednoročanda. V pokusu o báseň jsem shrnula většinu svých dovedností, pro statistické účely dodávám přesné míry: 8,93 kg a 75 cm. Za rok jsem tedy přibrala přes 6 kg a vyrostla o 28 cenťáků! Mamka byla mou váhou docela překvapená, protože čekala míň ? pořád mi říká, jak jsem malá a drobná (přitom paní doktorka o mně dokonce řekla, že jsem tlusťoučká!).
Pro paní doktorku jsem si rozhodně šťastný úsměv nepřipravila, rozječela jsem se jako obvykle hned po vstupu do ordinace.
Pořád ještě nosím plenky MIDI. Sice mamka už několikrát vyhrožovala, že přejdu na větší, ale mně stále ještě stačí. Ale když už jsem ta velká roční holka, tenhle midi balík už je prý definitivně poslední a já postupuji do kategorie MAXI.
Ještě musím konstatovat, že konečně spím celou noc! Mamka to zjistila náhodou, když musela několik nocí spát u Jíry. Já totiž někdy v noci začnu kňourat, třeba si i sednu, ale když ke mně mamka vstane, akorát se rozzuřím. Teď už spí zase mamka u mě a když se vzbudím, dělá, že tam není a za chvilku zase usnu a obě se hezky vyspíme (klidně i do osmi ráno).
A teď už k oslavě mých narozenin. Slavilo se už v sobotu, aby mohli být přítomni všichní mí nejbližší. Dostala jsem haldu balíčků a začala vybalovat. Nejdřív mě zaujala mašlička, pak papír, z něhož jsem si kus uhryzla a spokojeně ho žvýkala. Obsah balíčků už mě tak nebral, spíš mě bavil ten papír a mašličky. Nakonec jsem za pomoci mamky vybalila: několik knížek, nafukovací zvířátka, nové bačkůrky s kašpárkama, dva svetříčky. Taky oblečky na panenky, které pletla mamka (šálku, čepičku, svetřík, ponožky, kaťata). Jíra celou dobu spořádaně seděl u tety a nechal mě se v dárečkách porochnit samotnou. Jen nešťastně pokřikoval ?Hanička podívá?, když jsem si víc všímala obalu než obsahu. Pak došla ještě mamka do předsíně a přivezla hlavní dáreček ? kočárek na moje panenky! Přes něj byl přehozený hrozen nafouknutých balonků, takže Jírova pozornost od kočárku byla na chvilku odpoutána a mohla jsem si ho pořádně prohlídnout. Jenže i mně se balonky líbily, takže jsme se hezky střídali o balonky a o kočárek a vůbec jsme se nepoprali, jak mamka čekala. Docela hezky s kočárkem jezdím ? stačí mi říct ?udělej pššš pššš? a hned pro něj šupajdím. Jednou jsem to moc rozjela a nestačila mu, až jsem se natáhla na zem a při pádu se bouchla do prstíčků, jak mi je k zemi přirazila rukojeť kočárku. Nebo jsem ztratila rovnováhu, kecla si na zem a panenky se mi vysypaly na hlavu. Jíra si s kočárkem taky hraje, většinou mi panenky s peřinkama vysype na zem a vozí si tam nějaký svý serepetičky.
A to ještě nebylo všechno, protože maminka přinesla dort se svíčkou. Po:,–(ily jsme se na gauč a nechaly se fotit s dortem a dárečkama, já jsem do dortíku nesměle nořila jeden prstíček, druhý … a moc mi to chutnalo. Tak mi mamka honem sundala nový svetříček, přinesla židličku a poslední překvápko ? nemlich stejný dort, ale maličký jen pro malou holčičku a dostala jsem ho sama celý! Hned jsem se do něj pustila hezky decentně prstíčkama, oďoubala jsem tvarohové pusinky, vydloubala kousky banánu a kiwi. Dál už jsem to sama nezvládala, tak mi přišla na pomoc babička a trochu piškotu s krémem mi našoupala do pusinky. Celý dortík jsem zdaleka nespapala, zato polevu skoro dokonale
) Hosté u nás byli až do večera, ještě pak byly chlebíčky, mamka udělala několik spešl pro mě s Jírou (sýr s jablíčkem spíchnutý barevným párátkem) ale těm jsem moc nedala, spíš jsem se sápala na ty opravdové a několik plátků veky s máslíčkem jsem uchvátila a máslo hezky rozpatlala.
Moc prima oslavu jsem měla, večer jsem padla za vlast a spinkala krásně až do rána.
Konečně si na mě u nás vzpomněli a pozvali mě na Vítání občánků. Prý vítají jen 1× ročně a loni jsem to nestihla. Mamka se smála, když četla na pozvánce ?přivítání novorozených dětí …? ? jsem já snad nějaké novorozeňátko, když už je mi rok a umím chodit?!?
Dnes odpoledne jsme tedy vyrazili na Obecní úřad. Chvilku jsme museli čekat v chodbě, než skončí vítání mladší skupiny, pak už jsme se svlíkli a šli do obřadní síně. Mamka se bála, jestli celé vítání vydržím hezky sedět, ale úplně zbytečně ? byla jsem VZORNÁ. Nejdřív přišli prvňáčci a zpívali a přednášeli a to se mi moc líbilo, takže jsem seděla a ani nedutala. Pak nás paní představovala a říkala, kdy jsme se narodili a kde bydlíme. Mamka si původně myslela, že tam budu nejstarší, ale nakonec byla většina dětí starší než já (ale jen o pár dní nebo týdnů). Potom ještě měla řeč paní starostka, ale to už mě tolik nebavilo a sápala jsem se na chlapečka sedícího vedle nás a chtěla mu sebrat láhev nebo aspoň chrastítko či dudlíka (nepodařilo se). Pak se postupně děti fotily v kolíbce a konečně došla řada i na nás. Já jsem si vzorně do kolíbky sedla, naši s Jírou na klíně seděli u mě na židličkách, akorát Jíra se vztekal, že se fotit nechce. Pak chtěl taky po:,–(it do té kolíbky, takže jsme čekali, než celý obřad skončí a mamka nás tam po:,–(ila znovu a babička vyfotila. Na závěr se rodiče podepsali do kroniky, dostali jsme dáreček a skončilo to. Dostala jsem krásného plyšového pejsánka ? sice mamka vyhlásila ?zákaz dalších plyšáků?, ale tenhle je moc roztomilý, tak se u nás určitě zabydlí. Dále jsem dostala velikou osušku s medvědem a červenou dečku s medvídkama. Ještě pamětní knížku a knížku říkadel. Tu už stejnou dostal Jíra na jeho vítání a mamka myslela, že ji tedy schová a někomu ji dáme, jenže Jíra doma vytáhl i tu svoji a pořád je dává k sobě a říká ?stejný, stejný?, takže to asi neprojde. Mamka dostala karafiát a než se nadála, stihli jsme ho s Jírou trošku polámat (stejně nemá karafiáty ráda).
Takže se mějte príma, hezky oslavte narozeninky (speciální přáníčko letí Janičce) a zase ahoj.
Vaše Hanička, 1 rok a pár dní
Od mamky:
Já si neodpustím závěrečné bilancování. Tak už je to rok, co na mě ta malinká holčička vykoukla, je to prostě neskutečné. Pamatuju si hlavně to, jak mi ve srovnání s Jírou přišla maličká, no a vida, dnes už je skoro stejně velká, jako byl on tehdy, a pořád je ve srovnání s ním maličká
) Musím konstatovat, že rok utekl mnohem rychleji, než ten Jírův první (přestože Haniččin byl o den delší
).
Nevím jestli je to tím časovým odstupem nebo tím, že je Hanička holčička, ale zdá se mi, že je mnohem čipernější. Ve srovnání s Jírou většinu dovedností zvládá tak o dva měsíce dřív! Jíra začal chodit v necelém roce, Hany v necelých 10 měsících. Ta akrobacie, co Háňa zvládá, k tomu dospěl Jíra mnohem později, i když ve srovnání s jinými dětmi mi připadal taky lehčí nadprůměr. To je pořád nahoru, dolů, na gauč, na stolek (vůbec nevadí, když je mezi nima čtvrt metru mezera, bezpečně ji překoná), ze stolku rovnou na zem a zase zpět. Nejsrandovnější je, jak se za chůze otáčí ? jednou nožičkou se točí na místě a druhou ťape dokola ? jako když jede na koloběžce
)
Spaní celou noc taky zvládla dřív, škoda, že jsem jí nedopřála dřív klid (ani Jíra to neměl jednoduché, protože jsme spali všichni v jedné místnosti). Spaní mimo domov jsme taky začali zkoušet dřív a od začátku naprosto bez problému. A od začátku si sama drží láhev, to jsem Jíru donutila až někdy v roce a čtvrt. Jen to nočníkování šlo Jírovi líp, ale jak znám Haničku, ještě ho dožene a předežene. S mluvením jí to taky jde líp, Jíra v roce neříkal skoro nic smysluplného. Hanička krásně opakuje, dokonce zvládá i ?Jia? (=Jíra).
Co se týče měr a vah, v roce mají shodně 75 cm, Hany o kilo míň (taky je Jíra kluk). Prostě bobánci mí rostou jak z vody, miminkům je definitivně odzvoněno a teď tedy mám dvě batolata!
Ahoj Jiřina
Přečtěte si také
„Já jsem dítě!“ sdělila mi 17letá slečna a dál měla boty na sedadle v autobuse
- Dajdulína1993
- 21.11.26
- 826
Nikdy jsem se nepovažovala za konfliktního člověka. Nejsem ten typ, co by vyvolával hádky v řadě u pokladny nebo korigoval cizí lidi na ulici. Ale zkrátka mám ráda, když věci fungují tak, jak mají,...
Manžel mě pořád vláčí po příbuzných. Když chci jednou zůstat doma, jsem sobecká
- mořesnů
- 21.11.26
- 641
V sobotu ráno jsem se těšila, že si konečně přispím, jenže manžel už měl sbalenou tašku a čekal u dveří. Tentokrát jsme totiž měli jet na oběd k jeho rodičům. Minulý víkend jsme byli u mojí mámy,...
Manžel se vzteká, že synovi všechno chystám. Tak ať si to teď vyřeší sám
- mořesnů
- 21.11.26
- 579
Manžel mi vyčetl, že z našeho devítiletého syna vychovávám nesamostatného chlapa. Prý už je dost velký na to, aby si sám připravil oblečení, sbalil aktovku a pamatoval na tělocvik. Když jsem mu...
Přišla jsem si pro prášky na nervy. Doktorka mi řekla něco, co jsem nečekala
- AnetaMar
- 21.11.26
- 719
Už nějakou dobu mám pocit, že se každou chvíli sesypu. Jsem protivná, všechno mě rozčiluje, špatně spím a občas mi tak buší srdce, že se leknu, jestli se mnou něco není. Někdy mě rozbolí hlava tak,...
Manžel vyžaduje dokonalé Vánoce plné tradic. Já se chci zbavit Vánoc i manžela
- mořesnů
- 21.11.26
- 593
Letos jsem pochopila, proč můj manžel nikdy nechtěl děti. On totiž sám nikdy nepřestal být dítětem. Je nám oběma něco přes třicet, potomky neplánujeme a dlouho mi vyhovovalo, že si můžeme žít po...
Mám horečku, sotva stojím na nohou. Jenže děti ani manžela to nezajímá
- AnetaMar
- 20.11.26
- 981
V noci jsem měla skoro čtyřicítku, bolelo mě celé tělo a několikrát jsem se probudila úplně zpocená. Ráno jsem doufala, že se mi aspoň trochu uleví. Jenže pak se otevřely dveře ložnice a ozvalo se...
S manželkou vyděláváme stejně, ale rodinu živím já. Připadám si jako bankomat
- Anonymní
- 20.11.26
- 1013
Když mi manželka oznámila, že si chce nově nechávat celou výplatu na vlastním účtu, myslel jsem si, že si dělá legraci. Vždyť jsme manželé, máme společnou domácnost a dosud jsme všechny peníze...
Děti ve školce krmí polotovary a bonbony za odměnu. Co bude po zrušení vyhlášky?
- Dajdulína1993
- 20.11.26
- 476
Upřímně – zprávy o tom, že by se měla zrušit vyhláška o zdravém stravování ve školách a školkách, mě velmi znervózňují a hodně mě to děsí. Už jen při představě, kam se to může posunout, mi...
Na ultrazvuku nenašli srdeční akci mého miminka. Pak šlo o minuty
- Anonymní
- 20.11.26
- 611
Vždycky jsem si přála velkou rodinu, jsem totiž jedináček. Jenže jsem studovala a pak odešla do Prahy za prací a než se nadála bylo mi 28.
Kvůli přijímačkám sedíme každý víkend doma. Manžel zakázal i obyčejné výlety
- AnetaMar
- 20.11.26
- 501
Od chvíle, kdy se syn začal připravovat na přijímačky, se u nás všechno točí kolem školy. Manžel tvrdí, že teď není čas na zábavu a že každý promarněný víkend může rozhodnout o jeho budoucnosti. Já...