Budeme tři
- Těhotenství
- _Kaczenkaa_
- 30.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Někdy člověk neplánuje, smíří se se svým osudem a prostě žije. Jenže on ten osud občas hraje hodně podivnou hru. Po rozhodnutí jít na miniinterupci v roce 2010 jsem měla hodně velké výčitky, avšak mnohem horší bylo, že asi týden po zákroku jsem začala krvácet a byla převezena do nemocnice, kde jsem si poležela asi týden na antibiotikách.
Když mě propouštěli, primář přinesl zprávu a s neskrývaným úšklebkem mi oznámil, že už pravděpodobně nikdy nebudu mít děti. Bylo to hodně těžké spolknout. Kór potom, co jsem našla člověka, ke kterému patřím a se kterým bych ty děti chtěla. No co, smířila jsem se s tím, že asi žádné děti nebudou a přestala nad tím neustále dumat.
A ejhle. Ono bylo 24. 5., týdenní zpoždění cyklu, a nástup do nové práce. Ano na testu se ukázaly dva proužky. A víte co, já z toho byla strašně nešťastná, přesto všechno, co jsem si za ty dva roky vytrpěla, mě na chvilku napadlo jít znova na mini. Hrozné, že? Taky mi pak došlo, že je to hloupost, že se přece nemůžu za nic na světě vzdát něčeho, co je ve své podstatě zázrak.
Sice jsem si svůj život plánovala trošku jinak – kariéra, další škola, cestování. Ale teď už ten život není jen můj, je náš. Nás tří… Přítel byl z toho zjištění radostí bez sebe, všechno plánuje, kupuje vitaminy, čte časopisy o těhotenství, miminkách. Je to úžasné.
Ale já i přesto všechno mám rozporuplné pocity. Proč? Chci být dobrou mámou, která dokáže dát dítěti zázemí a vše, co potřebuje, ale mám strašný strach, že to nezvládnu. Že se jednou na své dítě podívám a řeknu si, že jsem mu nebyla dobrým rodičem, že jsem ho špatně vychovala. Asi se mnou vážně „cloumají“ hormony. Jednou je mi tak a podruhé onak, jednou už bych samou radostí všechno nakupovala a pak bych se zase nejradši někam schovala a utápěla se v těhle „depkách“.
Jsem teprve na začátku (10+1). Doufám, že do porodu a hlavně po něm to snad přejde.
Však už budeme na všechno tři ♥
Přečtěte si také
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 2835
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 5632
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1352
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1010
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 976
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...
Kolegyně přebírá moje nápady a tváří se, že mi pomáhá. Zvažuju výpověď!
- Anonymní
- 21.09.26
- 4134
Když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, všichni ji okamžitě přijali. A vlastně se tomu ani nedivím. Je přesně ten typ člověka, který umí během pár dní zapadnout.
Chtěla jsem, aby moje dítě bylo ve škole nejlepší. Dnes už tolik netlačím
- Anonymní
- 21.09.26
- 2836
Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, ale od malička jsem chtěla, aby můj syn byl ve třídě mezi jedničkáři a navíc ten nejoblíbenější. Možná je to kvůli tomu, že je jedináček a já jsem matka...
„Ten kluk nemůže být můj,“ oznámil mi manžel a požaduje test otcovství
- Anonymní
- 21.09.26
- 3210
O miminko jsme se s manželem snažili několik let. Když už jsme se chystali na kliniku, otěhotněla jsem. Byli jsme oba moc šťastní. A pak se Vojtíšek narodil, všichni říkali, že je celý já, po...
Syn nejí maso. Učitelka ho nutí ochutnat a říká mu, že nebude dost silný
- Anonymní
- 21.09.26
- 1918
Doma maso nejíme a synovi jsme nikdy neříkali, že je kvůli tomu lepší než ostatní. Ve školce ale začal slýchat, že když nebude jíst maso, nebude silný, neporoste a ostatní kluci ho předběhnou....
„Martin se vrací domů.“ Tchyně nás chtěla i s dětmi do měsíce vystěhovat z bytu
- Anonymní
- 21.09.26
- 7765
Když nám tchyně před lety nabídla podkrovní byt nad svým domem, měli jsme pocit, že jsme vyhráli. Měli jsme dvě malé děti, na vlastní bydlení jsme neměli dost peněz a nájem v okolí byl šíleně...
…já už jsem 18+5tt taky občas brečím a někdy ani nevím proč. Asi to bude tím, že ted jsem pořád sama doma. Přítel už ted dělá 6dní v kuse a další 3dny dělat bude-ráno odejde v 6 a vrací se po 23tí hodině 
…vím, že to jinak nejde a že peníze jsou potřeba…jen mi prostě chybí 
..
O cestování nemluvě. Jen Vám přibyde parťák 
, to určitě všechno zvládneš, držím moc palce 
