Budeme tři
- Těhotenství
- _Kaczenkaa_
- 30.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Někdy člověk neplánuje, smíří se se svým osudem a prostě žije. Jenže on ten osud občas hraje hodně podivnou hru. Po rozhodnutí jít na miniinterupci v roce 2010 jsem měla hodně velké výčitky, avšak mnohem horší bylo, že asi týden po zákroku jsem začala krvácet a byla převezena do nemocnice, kde jsem si poležela asi týden na antibiotikách.
Když mě propouštěli, primář přinesl zprávu a s neskrývaným úšklebkem mi oznámil, že už pravděpodobně nikdy nebudu mít děti. Bylo to hodně těžké spolknout. Kór potom, co jsem našla člověka, ke kterému patřím a se kterým bych ty děti chtěla. No co, smířila jsem se s tím, že asi žádné děti nebudou a přestala nad tím neustále dumat.
A ejhle. Ono bylo 24. 5., týdenní zpoždění cyklu, a nástup do nové práce. Ano na testu se ukázaly dva proužky. A víte co, já z toho byla strašně nešťastná, přesto všechno, co jsem si za ty dva roky vytrpěla, mě na chvilku napadlo jít znova na mini. Hrozné, že? Taky mi pak došlo, že je to hloupost, že se přece nemůžu za nic na světě vzdát něčeho, co je ve své podstatě zázrak.
Sice jsem si svůj život plánovala trošku jinak – kariéra, další škola, cestování. Ale teď už ten život není jen můj, je náš. Nás tří… Přítel byl z toho zjištění radostí bez sebe, všechno plánuje, kupuje vitaminy, čte časopisy o těhotenství, miminkách. Je to úžasné.
Ale já i přesto všechno mám rozporuplné pocity. Proč? Chci být dobrou mámou, která dokáže dát dítěti zázemí a vše, co potřebuje, ale mám strašný strach, že to nezvládnu. Že se jednou na své dítě podívám a řeknu si, že jsem mu nebyla dobrým rodičem, že jsem ho špatně vychovala. Asi se mnou vážně „cloumají“ hormony. Jednou je mi tak a podruhé onak, jednou už bych samou radostí všechno nakupovala a pak bych se zase nejradši někam schovala a utápěla se v těhle „depkách“.
Jsem teprve na začátku (10+1). Doufám, že do porodu a hlavně po něm to snad přejde.
Však už budeme na všechno tři ♥
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 654
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 382
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 317
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 411
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 268
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4434
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2726
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1771
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 984
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1162
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.