Budeme tři

Někdy člověk neplánuje, smíří se se svým osudem a prostě žije. Jenže on ten osud občas hraje hodně podivnou hru. Po rozhodnutí jít na miniinterupci v roce 2010 jsem měla hodně velké výčitky, avšak mnohem horší bylo, že asi týden po zákroku jsem začala krvácet a byla převezena do nemocnice, kde jsem si poležela asi týden na antibiotikách.

Když mě propouštěli, primář přinesl zprávu a s neskrývaným úšklebkem mi oznámil, že už pravděpodobně nikdy nebudu mít děti. Bylo to hodně těžké spolknout. Kór potom, co jsem našla člověka, ke kterému patřím a se kterým bych ty děti chtěla. No co, smířila jsem se s tím, že asi žádné děti nebudou a přestala nad tím neustále dumat.

A ejhle. Ono bylo 24. 5., týdenní zpoždění cyklu, a nástup do nové práce. Ano na testu se ukázaly dva proužky. A víte co, já z toho byla strašně nešťastná, přesto všechno, co jsem si za ty dva roky vytrpěla, mě na chvilku napadlo jít znova na mini. Hrozné, že? Taky mi pak došlo, že je to hloupost, že se přece nemůžu za nic na světě vzdát něčeho, co je ve své podstatě zázrak.

Sice jsem si svůj život plánovala trošku jinak – kariéra, další škola, cestování. Ale teď už ten život není jen můj, je náš. Nás tří… Přítel byl z toho zjištění radostí bez sebe, všechno plánuje, kupuje vitaminy, čte časopisy o těhotenství, miminkách. Je to úžasné.

Ale já i přesto všechno mám rozporuplné pocity. Proč? Chci být dobrou mámou, která dokáže dát dítěti zázemí a vše, co potřebuje, ale mám strašný strach, že to nezvládnu. Že se jednou na své dítě podívám a řeknu si, že jsem mu nebyla dobrým rodičem, že jsem ho špatně vychovala. Asi se mnou vážně „cloumají“ hormony. Jednou je mi tak a podruhé onak, jednou už bych samou radostí všechno nakupovala a pak bych se zase nejradši někam schovala a utápěla se v těhle „depkách“.

Jsem teprve na začátku (10+1). Doufám, že do porodu a hlavně po něm to snad přejde.

Však už budeme na všechno tři ♥

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
dasjana
403
30.6.12 06:38

Neboj, jsou to jen těhu hormony :palec:…já už jsem 18+5tt taky občas brečím a někdy ani nevím proč. Asi to bude tím, že ted jsem pořád sama doma. Přítel už ted dělá 6dní v kuse a další 3dny dělat bude-ráno odejde v 6 a vrací se po 23tí hodině :(…vím, že to jinak nejde a že peníze jsou potřeba…jen mi prostě chybí :nevim:..

Drž se a přeji Ti bezproblémové těhulkování :kytka: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
maxi2408
731
30.6.12 07:02

Strach má každý člověk a je běžnou věcí. Budeš se divit, co se s dítětem dá stihnout. Škola i kariéra :) O cestování nemluvě. Jen Vám přibyde parťák :) Neříkám, že všechny dny jsou s dítětem/dětmi růžové, ale stále je to ta lepší varianta…
Hlavu vzhůru, k těhotenství změny nálad patří, hezky si užívej pupíkování :lol:
:kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
milena13
4133
30.6.12 08:35

Gratuluji k miminku

  • načítám...
  • Zmínit
petulle
339
30.6.12 10:26

To jsou jenom hormony, takovéhle nálady budeš mít po celou dobu těhotenství :zed:, to určitě všechno zvládneš, držím moc palce :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
_Kaczenkaa_
30.6.12 10:59

Díky moc za podporu, asi máš pravdu… :) :hug:

  • Upravit
_Kaczenkaa_
30.6.12 11:00

@petulle @dasjana
A pak že je těhostenství nejkrásnějším obdobím v životě… :lol:… Mě tyhle nálady asi… :zed: Jinak, holky, díky moc, je mi líp, když si tady přečtu, že to talkhle nemám jen já… :)

  • Upravit
_Kaczenkaa_
30.6.12 11:01

@milena13
Moc děkuji… :)

  • Upravit
dasjana
403
30.6.12 12:12

@_Kaczenkaa_ :D :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
milena13
4133
30.6.12 13:07

@_Kaczenkaa_ nemáš zač a neboj se já jsem taky měla takové nálady jak jsem byla těhotná a to jsem byla 2× těhotná

  • načítám...
  • Zmínit
BertaCek
30.6.12 20:55

A co takhle priste pouzivat ochranu misto miniiterupce, kdyz se na dite necitis? Napadlo te to nekdy?
Jinak preji uspesne tehotenstvi, ale teda… Koutim trochu hlavou.

  • Upravit
Kacenka20
1247
30.6.12 22:05

BertaCek: kdyby ti někdo řekl, že už nikdy nebudeš mít děti, používala bys ochranu??? Tady má zase někdo potřebu rejpat…

Jinak autorko, klid, já jsem měla pocit, že nezvládnu být dobrou matkou i zezačátku, kdy už dcerka byla na světě. Prostě hormony. Ale není nic silnějšího než láska k dítěti a uvidíš, že pak budeš na 100% vědět, že pro svoje dítě uděláš úplný maximum a budeš mu tou nejlepší matkou, jakou jenom můžeš být…

  • načítám...
  • Zmínit
BertaCek
1.7.12 01:40

Vazena, rekli ji „pravdepodobne“, nikoli urcite.

Midto, aby brecela pri druhem tehotenstvi stestim, ze se stal zazrak, premyslela, ze pujde ZNOVU na interupci. Sorry, zadna litost ci soucit z me strany.

  • Upravit
_Kaczenkaa_
3.7.12 08:38

V té době jsem ochranu používala, brala jsem antikoncepci, bohužel selhala… A v té době bylo všechno trošku jinak, takže miniint. byla jediné řešení, ale o tomhle jsem ten deníček nepsala… :nevim: Takže teď zase trošku kroutím hlavou já…
P. S.: O žádný soucit nestojím, jen jsem se chtěla podělit o svoje pocity s ostatními maminkami… A sama vím, že to bylo hrozný, že mě to napadlo, kdyby jste četla pořádně a ne jen to co se Vám hodí, tak byste to v deníčku našla… ;)

Příspěvek upraven 03.07.12 v 08:42

  • Upravit
_Kaczenkaa_
3.7.12 08:39

Jsem strašně ráda, že nemám tyhle pocity jenom já… :hug: Děkuju za podporu… :kytka:

  • Upravit
Verun83
4.7.12 12:33

:) jak píšeš těhotenství je zázrak. neboj se ničeho, a nepochybuj. musíš věřit, sobě, tomu prckovi. taky si občas pobrečím, teda poslední dobou nějak víc a jsem strašně přecitlivělá, z blbostí. ale vím jistě, že toho prcka miluju a už se nemůžu dočkat až ho pochovám. my na něj čekali 16 měsíců, ale první týdny, když mi bylo zle, tak jsem si teda nebyla jistá, zda to takhle chci… naštěstí to přešlo a jsem už jen natěšená :lol:

  • Upravit
_Kaczenkaa_
4.7.12 12:53

@Verun83
Díky moc, jj, asi se mnou fakt mávaj hormony… :D Samozřejmě se i těším, ale občas mě prostě přepadají takovýhle „nálady“… :oops: :zed:

  • Upravit
zoviad
1774
27.8.12 09:46

Ahoj ze začátku jsem měla stejný problém, ale jsou to hormony…To přejde a pak nastane teprve to hezké jsem teď 34tt a už bych to zase nejraději měla za sebou :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část