Budeme tři? Néé, čtyři
- Porod
- loven
- 05.11.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Měla jsem doma úžasného přítele a nejkrásnějšího syna, ale něco tomu pořád chybělo.
Manželství?! Ano, najednou mě začalo hrozně štvát, že se jmenuji jinak než syn. Prostě jsme úředně nebyli rodina. Já, zastánkyně života „jen tak, máme se rádi“, jsem najednou toužila po svatbě.
Synovi začalo táhnout na dva roky a přítel začal mluvit o rozšíření rodiny. Ale já nechtěla být pro lidi svobodná matka od dvou dětí. Také jsem to tak řekla své drahé polovičce. Ten za pár měsíců tedy přišel s tím, že bychom se mohli vzít. Žádná romantika, ale co, říkala jsem si: „Máš, co jsi chtěla, budeme rodina i před státem.“
Za pár měsíců byla svatba. Žádná honosná, pouze s nejbližšími, ale byla krásná.
Pět měsíců na to jsem otěhotněla. Byl to super pocit, ale tak nějak jiný než s prvorozeným synem. Už jsem nic tak neprožívala - no on na to teda nebyl ani čas.
Zvětšování bydlení, abychom se všichni čtyři vešli, do toho se zařizovala školka, tchyně mi dala zabrat, no žádný med a také letošní tropy, ty byly šílený. Ke konci těhotenství jsem začala strašně kašlat, nic nezabíralo a já už je smiřovala s tím, že půjdu takhle na porodní sál.
Nakonec se zjistilo, že odhad mimi je 4100 g. Šílený, honilo se mi, že tak velký mimi neporodím. Tlačilo mi na žaludek a způsobovalo mi to reflux, ze kterého jsem kašlala. Od doktora jsem dostala léky a byl klid, hurááá.
Měla jsem 18 kg nahoře a už jsem odpočítávala dny do termínu a doufala jsem, že přijde na svět dřív. Byla jsem otravná pro okolí i sama pro sebe. Blížilo se datum 8. 8. Říkám si, že už by to mohlo přijít, ale bohužel.
10. 8. jsem se probudila a bylo mi divně. Teda bylo mi divně pořád, ale tohle bylo jiný. Říkám si, tak co, na 13. hodinu jsem objednaná k lékaři, tak to řeknu. Ale v 9 hodin jsem dostala poslíčky po 10 minutách, 13 minutách, 6 minutách, 3 minutách.
Moje rodina mě vystresovala, že když je to druhý porod, může to být rychlý a porodnice 45 km daleko… Tak jsem volala doktorovi, jestli můžu přijít dřív, že mi je zle. Ten zjistil, že nějaké kontrakce jsou, ale že to nevypadá. Změřili mi tlak a ten je vystrašil - vrchní i spodní přes 100.
„Vezměte manžela a jeďte do porodnice, že vás posílám,“ řekl lékař.
V autě už jsem měla kontrakce po 5 minutách. Pravidelné objížďky a semafory a už jsem myslela, že to nestihneme. Když jsme přijeli a já zazvonila, tak po natočení nic. Občas sem tam slabá, ale ten tlak…
Poslali mě na ultrazvuk a tam byl odhad 4100 g. Řekli, že kdyby čekali do termínu 14. 8., mohl by mít i 5 kg, což bych neporodila. Tak že mě ubytují a že druhý den tomu trochu pomohou.
O půlnoci mě probudilo lupnutí a všude kupa vody. Ano, praskla mi plodová voda. Volám manželovi: „Jsem na čekankách, přijeď.“
V 1:30 přijel, byl mi oporou, snášel mé řeči, které jsem mlela. Chodila jsem jako lvice v kleci, měla jsem potřebu pořád chodit a chodit tu samou trasu. Ve 4 hodiny mě přesunuli na porodní sál.
Cítila jsem velkou potřebu tlačit, už mě nic jiného nezajímalo, ale doktorka se moc netvářila a pořád opakovala, že nesmím, že cesty nejsou dostatečně připravený. Bylo to nekonečný, manželovi jsem doslova drtila ruku. Po 6 hodinách jsem byla na 9 prstů.
Na druhé zatlačení byl venku můj nádherný syn Jiří, 4145 g a 53 cm, zdravý. Okamžitě jsem ho dostala na hrudník, přála jsem si, pokud to zdraví dovolí, bonding. Dvě hodiny po porodu jsme byli všichni tři na porodním sále.
Svůj druhý porod jsem si užila byl krásný i přesto, že byl syn veliký. Byla jsem méně unavená, pouze 3 stehy. V porodnici také vše probíhalo super, až tedy na jeden kix, kdy jsme uvízli ve výtahu a museli nás vyprošťovat, ale co. Manžel říkal, že vždy musím mít něco extra.
Některé věci se stanou jinak, možná i v jiným pořadí, než bychom chtěli, ale dnes jsou tomu 3 měsíce a jsem šťastně unavená maminka dvou kluků, které nade vše miluji.
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 2751
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 1325
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 1015
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 1064
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 1425
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 7277
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 7125
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2222
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1411
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 785
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
a gratuluji i ke svatbě 
pěkný deníček 
2 kluci jsou nejlepší, taky je mám 
gratuluju 
neuměla jsem si přectavit že něco tak velkýho dokážu přirozeně porodit a nakonešc se mi rodil Jiřík lépe než Honzík
.. prý plus mínus 500 g 
