Jak jsme přišli k naší fazolce

Tak takhle začala ta nejkrásnější věc v mém životě, ta nejúžasnější změna, na kterou se každým dnem těším víc a víc! V 18 letech jsem potkala nynějšího přítele, hned když jsem ho viděla, jsem byla zamilovaná až po uši. Rok jsme se scházeli o víkendech, bylo to krásné, i když mi zrovna jeho rodina, nesedla, já jsem byla zvyklá na chorobnou čistotnost a u tchyně jsem trpěla, kočky po lince, odpadkový koš u válu, na kterém pak připravovala jídlo, no hrůza, když jsem nemusela, nejedla jsem.

O víkendu jsem doslova trpěla, přítel to taky viděl a nejednou jsem se svěřila. Tak jsme se rozhodli, že by nebylo od věci začít spolu žít jako pár. Bydleli jsme v 2+1 a pořídili jsme si kočičího broučka, bylo to supr, ale nakonec jsme dostali nabídku vrátit se zpátky domů k mým rodičům, kde jsme si zařídili první patro a taky dalšího kočičího broučka. Žili jsme v pohodě, byli jsme spokojení, šťastní, do chvíle, než přišel papír o exekuci, to jsem se zhrozila. Vím, bylo to hrozné, ale prolezla jsem mu všechny dokumenty a zjistila, že nic neplatil, měl schovaný štos složenek.

Mlelo se mi hlavou, co bude dál, takhle žít nechci, jako socka, tak mě nenapadlo nic jiného než mu sbalit věci a čekat, až přijde z práce domů. Přišel a já to na něj vše vybalila, že nechci a ať se rozhodne hned, jestli já nebo máma, že ho miluji, ale tohle bych v životě nepřežila, být dlužníkem, který neplatí to, co má. Rozhodl se pro mě, úplně se změnil, i když jsem ho musela hlídat a říkat, kdy co platit. Snažil se, do roka splatil ten největší dluh, co nás tížil. Narozdíl od toho, jak jsem byla zklamaná, tak teď jsem na něj byla pyšná, jak to všechno zvládl.

Teď od června jsme si řekli, že bychom spolu po 6 letech mohli založit rodinu. 6 měsíců jsme se snažili a nic, pár večerů brečení a utěšování, a tak jsme si pořídili psa a já jsem řekla, že na to už nebudu myslet a že až to bude tak to bude. 3. 2. jsem si udělala test. Říkám si, máme dnes výročí, nedostala jsem měsíčky a ony tam hned byly dvě čárky. Vlily se mi slzy do očí a utíkala jsem k příteli a ukázala test. Musela jsem se smát, nevěděl, co to znamená, říkám mu, asi to vypadá, že budeš tatínek. Chvíli mlčel a pak mě objal. Za tři dny jsem šla k lékaři, který mi potvrdil, že je to tak. Celá natěšená jsem přišla domů, kde na mě netrpělivě čekal přítel s velkým pugetem rudých růží…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
formjana
18.2.12 06:55

Milá Loven,
někteří muži jsou lajdáci a kašlou na finanční povinnosti, proto musí přijít ženská, která ho zpacifikuje.Je dobře, že jsi ho podržela. :potlesk: Přeji již jen šťastné chvilky s miminkem i tatínkem. ;)

  • Upravit
PeťulinQa 82
1933
18.2.12 08:33

Tak držím palečky ať je všechno v pořádku a tatínek i nadále takhle zodpovědný a pozorný (já kyti nedostala ani u jednoho prcka :( a to máme tři :andel: )......

  • načítám...
  • Zmínit
kralicekoliver
162
18.2.12 19:51

Ahojky,taky mam pritele taky lajdacka,vse musim pripominat a kontrolovat. Preju ti pohodove tehotenstvi a zdraveho broucka :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Budeme tři? Néé, čtyři

Krásný, ale dlouhý den

Můj III. trimestr

Moje těhotenství

Závist v rodině