Byla to rána
- O životě
- Stay-C
- 12.07.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček píši proto, že se chci spíš vypovídat. Cítím se špatně, že jsem nevěřila jednomu člověku. Ale po přečtení pochopíte proč...
Když mi bylo čerstvých 15 let, zamilovala jsem se to kluka, kterého jsem znala už několik let. Předtím jsem ho ale nenáviděla. Hrozně rád se vytahoval a především byl zamilovaný do mé kamarádky. Když jsme byli společně venku, jasně mi dával najevo, že já jsem ta navíc, přestože spolu nechodili a ona ani neměla zájem. Časem už si ale buď na mou přítomnost zvykl nebo už nebyl do kamarádky zamilovaný a my dva se stali docela dobrými kamarády.
V tu dobu, kdy jsem se zamilovala, jemu bylo 19 let. Měl nefungující vztah s o dost starší ženou, než byl on. Alespoň to tvrdil. Jenže jemu se nedalo věřit vše. Hrozně rád si vymýšlel. A třeba tu jeho přítelkyni nikdo nikdy neviděl. Ani jeho nejlepší kamarád. Nicméně dával najevo, že ani já jemu nejsem lhostejná. Ale pořád říkal, že se mnou nemůže být, protože ta jeho mu vyhrožuje, že když se rozejdou, tak si ublíží. Ale i přesto se náš vztah už nedal nazývat kamarádstvím. Byly nějaké intimnosti. Vodění za ručičku, sezení na klíně a podobně.
Tak to šlo asi měsíc. Pak se mi ale začal vyhýbat. Jednoho večera mi napsal sms zprávu, že mu mám dát čas, že už se chce konečně rozhodnout, jestli být se mnou nebo s ní. Objevil se asi po týdnu. Prý se nakonec rozešli. Už ho údajně nebavilo to její citové vydírání. Takže už nic nestálo v cestě, abychom spolu byli.
Vztah jsme měli docela pěkný, až na ty jeho nesmyslné lži. Jen namátkou: o panictví přišel v jedenácti letech na táboře s 19letou praktikantkou. Když mu bylo sedm, prý ukradl tátovi klíčky od auta a odjel do nedaleké vesničky k babičce atd.
Naše láska skončila po pár měsících, když on nastoupil na vojnu. Oba jsme byli moc mladí na to, aby ta láska přežila. Jezdil za mnou na víkendy, ale každý týden jsem cítila, jak je stále chladnější a chladnější. Až jsem to jednou nevydržela a zeptala se, jestli se mnou ještě vůbec chce být. Přiznal, že ne. Bolelo to, ale tohle bych ještě zvládla. Horší pro mne bylo to, že se ihned začal pokoušet zase o tu kamarádku, kterou miloval před lety. Napadlo mě, že ji možná ani nikdy milovat nepřestal a já byla jen náhrada za ni, když ona ho nechtěla. Ale tohle on odmítal. Prý mě miloval, ale zmizelo to a cit k té druhé se obnovil.
Ještě nějakou dobu jsme se vídali. Patřili jsem do stejné party. Časem se ale naše cesty rozdělili úplně a několik let jsme se neviděli a nebyli jsme ani v kontaktu.
Ozval se mi sám na Facebooku po pěti letech, kdy já už měla vlastní rodinu. Tak jsme si začali psát. A on mi psal, že je dnes na vozíku. Jenže na fotkách nikde na vozíčku nebyl. Automaticky jsem si myslela, že zase lže, aby se zviditelnil, a že chce politovat. Stěžoval si, jak s ním nechce přítelkyně spát, protože se bojí, že ho to může bolet. Nevěřila jsem mu ani slovo, ale vše mu odsouhlasila, jako jsem to dělala vždy.
Takto jsme si nepravidelně psali až do současné doby. Jenže před pár dny přišla rána. Náhodou jsem ho potkala s jeho maminkou. A krve by se ve mě nedořezal. Byl celý pokroucený. Aby byl schopný jít, musela ho maminka podpírat. Pak ho usadila do invalidního vozíku a někam odešli. On si mě nevšiml a já byla tak šokovaná, že jsem se ani nestihla ozvat. Tolik výčitek svědomí mě zaplavilo, že jsem mu nevěřila! Nemohla jsem uvěřit tomu, že ten kluk, co se mnou před několika lety vesele pobíhal po našem sídlišti, dopadl takhle. Zasáhlo mě to moc. Svěřila jsem se té kamarádce, kterou on kdysi miloval. Řekla, že si nemám nic vyčítat, že by mu to také nevěřila po tom, co nám v minulosti neustále lhal. Bohužel to byla slabá útěcha.
Teď v minulých dnech měl potřebu se vypovídat. Svěřoval se s diagnózou a problémy, které má. Ta jeho nemoc se jmenuje Arnold-Chyariho malformace II. Psal mi, že se jeho stav horší. Bohužel, přišlo se na vše pozdě a operace nebyla již možná. Prý má už i problémy s dýcháním, protože se mu stále víc a víc pokřivuje páteř, která vyvíjí tlak na plíce. I když jsem si o té nemoci vyhledala vše možné, nikde jsem nenašla, že by toto bylo možné, takže nevím. Dále mi tvrdil, že už mu moc času nezbývá, že pomalu umírá. Nevím, zda mu to mám věřit, protože jsem se nikde nedočetla, že by tato nemoc byla smrtelná. Všude jen stojí, že člověk ochrne. Jenže už se bojím nevěřit. Kdyby se opravdu stalo to nejhorší, vyčítala bych si to ještě víc.
Omlouvám se za z velké části pubertální deníček, ale musela jsem to ze sebe dostat. ![]()
Přečtěte si také
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 117
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 115
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 115
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 95
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 121
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2393
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
Pár stránek knihy a jedna velmi trapná chvíle v metru
- Anonymní
- 11.07.26
- 1676
Měla to být jen obyčejná cesta do práce a pár stránek nové knihy. Místo toho jsem seděla v metru se slzami v očích, a když ke mě přistoupila starší dáma upekla jsem si ještě k tomu pěkný trapas....
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 1207
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 1410
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 967
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...