Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party

Jenže moje okolí to vidí jinak. Měla jsem partu tří kamarádek, se kterými máme stejně staré děti, chodily jsme do herniček, na kávu, slavily narozeniny.

Minulý týden jsme seděly na zahradě u jedné z nich. Malý spadl z odrážedla, hrozně se praštil do kolena a plakal. Nic ho nedokázalo uklidnit, tak jsem si s ním sedla trochu stranou na lavičku a dala mu napít.

Když to holky uviděly, úplně jim spadla brada. Jedna z nich hned spustila, že je to nechutné, že z něj vychovávám fixovaného mamiňáka a že v tomhle věku už je to vyloženě zvrácené. Ostatní se k ní přidaly, že prý má syn už plný chrup a je to úchylné. Strašně mě to ponížilo, sbalila jsem malého a odešla domů s pláčem.

Včera jsem zjistila, že mě vymazaly ze společné skupiny na WhatsAppu. Zakládaly novou bez mé maličkosti s názvem „Matky bez extrémů“. Dozvěděla jsem se od známé, že mě všude pomlouvají a dělají ze mě bláznivou lesní ženu.

Cítím se hrozně osamělá. Copak je dávání lásky a imunity vlastnímu dítěti zločin, kvůli kterému musím přijít o přátele?