CIPÍSKOVA PARTA - 20.díl -
- Rodičovství
- Marketkova
- 22.11.03 načítám...
Ahoj kamarádíčkové!!! Zdraví Vás Cipísek! Dnes jsem se s dovolením ujal deníčku já, jelikož maminka pořád skuhrá, že jí bolí záda, že nestíhá doma nic udělat a že je pořád v jednom kole a to prosím prý mojí vinou, takže jsem se rozhodl, že jí zaskočím.
Jak se všichni máte? Co prdíky, zoubky, nezlobí? A co spaní a papání, už v tom máte jakštakš pořádek?
Já už jsem si zavedl celkem slušný každodenní rituálek, s kterým se vám pochlubím, můžu? Takže jak to vypadá každý den u Cipísků?
Ráno vstávám tak kolem té sedmé hodinky, to jde do práce taťulda a to víte, to nesmím promeškat, protože ho pak skoro celý den nevidím. Tak se spolu pěkně nasnídáme, taťka má kafíčko a já mlíčko, chvilinku se pošušňáme, já se na něj strašně krásně řehtám, aby se mu co nejlíp pracovalo a pak jdu s mamkou ještě tak na hoďku do vyhřáté postele místo taťky
. Mamča mě sice přemlouvá, abych ještě zabral, ale to nééé. Takže tak v osm jdeme do pokojíčku, já si lehnu do postýlky pod šáši, mamka se nasnídá, pak většinou přijde babička, tak se s ní taky trošku pošušňám, ale jen chvilinku, protože začnu mít zase hladík a to mi babička neposlouží, takže se hlásím o svačinku u mamky. No a když jsem napuclej a odkrknutej, tak už se mnou skoro nic není a nejradši bych zase spal. Ale néééé v postýlce, tam prostě nezaberu. Je tam spousta hraček a světla a i když mi třeba mamča zatáhne, sundá kamarády šáši a zachumlá mě pod peřinu, tak stejně neusnu. Naštěstí mámu trko, že ve dne jinde než v kočárku neusnu. Horší je, že venku už je většinou pěkná zima, takže musím být dost nabalenej a dostanu i čepici, fuj. No a pak šupky hupky do kočárku a hurá na procházku. Já většinou hned usnu, takže mamka se mnou udělá jen kolečko okolo baráku (to mi bonzla babička
, šoupne mě na zahradu pod okno a já jsem nejblaženější a spinkám až do toho oběda cca 2-3 hoďky. Mamča si mezitím alespoň poklidí, uvaří taťkovi večeři a trošičku si taky odfrkne, aby nabrala síly na zbytek dne. Bohužel ne každý den svítí sluníčko a je krásně, nastaly i dny, kdy celý den jen padá mlha a je prý smogově (jako dnes:(, takže to mi chudince nezbude nic jiného, než spinkat v kočárku na chodbě, to je co? Ale je to tam i tak lepší než v postýlce, takže neprotestuju a taky tam spokojeně chrundim.
Po obídku si spolu chvilku hrajeme, ale taky to nevydržím moc dlouho a okolo té druhé bych už zase spinkal. To se mnou jde buď babička, která obejde všechny svoje kamarádky důchodkyně, nebo opět mamča už na delší procházečku po okolí.
Kolem té čtvrté jsem už konečně pořádně vychrunděnej a veselej a tudíž nastal čas na hraní. Mamča si mě dá na hrací deku, lehne si vedle mě a začne si se mnou povídat, dávat mě na bříško a různě se mnou cvičí a to se mi strašně líbi, i když už tuším, že den končí. Nebo jentak ležím v lehátku, maminka třeba žehlí a já koukám, jak jí to jde pěkně od ruky a dohlížím, aby mi náhodou nespálila moje oblíbené spodky ![]()
No a v těch šest nastává koupáníčko ? buď mydlinkové, nebo jen cachtací a to já mám tůze rád! Sice se prý miminka jako jsem já nemají koupat každý den, ale já jsem si na to prostě zvyknul a vážně bych to mamče neodpustil, kdyby mi to před spaníčkem nedopřála.
Taky jsem dostal slíbeno, že už začnu chodit do velké vany pro dospěláky a že dokonce za mnou bude docházet nějaká teta, která mě bude učit potápět a tak. To už se moc těším.
Po koupání už moc legrace není ? dostanu pyžamo, navečeřím se, trošku se poperu s taťkou a kolem té sedmé jdu spinkat. V noci mě tak 2×-3× probudí hladík, takže se musím přihlásit o brmbrm, což mamču většinou dost naštve, ale ať si, přece si nebude spát celou noc, že jo?
Takže takový je u mě celý den a musím říct, že když to vyjde a já jsem takhle hezky celý den v kočárku, tak jsem nejspokojenější. Horší je, že teď musím chodit strašně často k těm lidičkám v bílých pláštích, tam se pořád svlékám a oblíkám, pořád se něco učím a musím dělat na povel co si oni přejí a to mě tedy dost štve. Maminka je z toho taky už strašně moc unavená a hodně se trápí, i když to na sobě nenechává moc znát, ale to víte, já to poznám. Tak abych jí to trošku ulehčil, tak se snažím co můžu, abych byl co nejhodnější a musím říct, že se mi to daří.
A jak se těšíte na první Vánoce? Já moooooc. Slyšel jsem z vyprávění, že je to prý nádherný čas, tak to jsem moc zvědavý. Už jsem taky napsal Ježíškovi, co bych si přál - to se prý dělá, tak doufám, že mi to přinese. Prý naděluje jen hodným dětičkám, takže to mám štěstí, protože to já jsem, tedy jak kdy, hi hi.
Jéje to mi při tom psaní vyhládlo! Tak se jdu nabaštit a spinkat, abych byl hodně silný.
Tak se tu všichni mějte moc krásně, pozdravujte své milované maminky a užívejte si ten krásný předvánoční čas.
Pa pa Tomášek 19t
Přečtěte si také
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 3534
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 2816
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 813
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 2160
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 2175
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1796
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 4241
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 3382
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 2540
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 1508
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.