Co nám přinese letošní březen
- Prázdná náruč
- Adona-i
- 12.03.14 načítám...
A je tu březen, měsíc, který jsem vždycky měla ráda. Ale už jsou to 3 roky od doby, kdy bych ho nejraději přeskočila.
Už od malička jsem se na březen těšila. V naší rodině je to měsíc plný svátků, narozenin a s nimi spojených oslav, které jsem si jako dítě hodně užívala. A vlastně se v tomto měsíci událo i hodně mých životních zlomových situací.
V březnu před mnoha lety jsem jela poprvé sama, bez rodičů, na týdenní pobyt v zahraničí. Vůbec jsem si to nedokázala představit. Já, holka z vesnice, která do té doby sama nikde nebyla, najednou mám strávit týden v cizí rodině, se kterou se nedomluvím rodným jazykem? Ale což, už nejsem úplně malá holka. Rodina, do které jsem se dostala, byla hodně zvláštní. Ale i tak na tu zkušenost ráda vzpomínám.
O pár let později jsem v březnu potkala kluka, ze kterého se po letech stal můj manžel. Tenkrát v tom březnu by mě to ani ve snu nenapadlo. Za dalších pár let se nám v březnu narodil náš vytoužený syn. Od té doby jsem březen měla ještě raději. Už skoro jarní vzduch a víc slunečných dní mi každý rok připomínaly to krásné období čekání na ten náš poklad a i jeho příchod na svět, kdy všechno bylo nové a krásné.
Už to budou tři roky, kdy se stalo to, proč už ten jarní vzduch nemám ráda. Byl přelom února a března a my jsme čekali naše druhé miminko. Všechno probíhalo podle tabulek a my si to užívali. Ale telefonát od mého gynekologa nám převrátil život naruby. Ta věta: „Vyšly vám špatně genetické testy“ mi do dnes zní v uších. Najednou jsem měla temno před očima. Nebudu to protahovat, po měsíci čekání a dalších testů jsme museli těhotenství ukončit. Miminko se nevyvíjelo, selhala placenta.
Mně končila rodičovská a musela jsem téměř ze dne na den nastoupit zpět do práce. Naprosto nepřipravená, naštvaná na celý svět a s touhou co nejdříve otěhotnět. Povedlo se hned, jak lékaři dovolili, termín vycházel na březen! Ale v 9.tt byl konec: zamlklé těhotenství. Tohle jsem snášela snad mnohem hůř než ten první nezdar.
Následoval stav zatmění mysli, kdy jsem balancovala na hraně deprese. A zase jen jedna jediná touha - brzy otěhotnět. Povedlo se na první pokus. Byl přelom února a března, ale záhy opět konec…
Následovalo kolečko vyšetření. Dostala jsem se do rukou těch nejspecializovanějších, ale nic konkrétního se nenašlo. Jen nepatrné odchylky, které můžou, ale taky nemusí způsobovat potraty. Dostala jsem preventivní medikac, i ale ani další pokus nevyšel.
Je březen a nás čeká další a asi už poslední přirozený pokus. Pak už nám zbývá jen IVF s PGD.
Tak doufám, že tenhle březen bude konečně zlomový a nám se začne dařit tak, jako se nám dařilo před tím osudovým prvním nezdarem.
Přečtěte si také
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 3967
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 1741
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 2220
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 1195
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 656
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Můj přítel se vyspal s mojí mámou, která mi to bez studu vmetla do očí
- Anonymní
- 13.04.26
- 5179
Musím se svěřit s něčím, co mě velmi bolí, a myslím, že to navždy poznamenalo můj vztah s mámou, ale i k mužům. Je mi 28 let, měla jsem přítele Davida, se kterým jsem byla asi rok. Byl to opravdu...
Svítící boty z tržnice vyhrály, na barefoot za majlant se můžu vykašlat
- Anonymní
- 13.04.26
- 1769
Dneska jsem se oficiálně rozhodla, že nákupy s mým synem by měly být uznány jako extrémní sport. Možná by se za to měly dávat i nějaké medaile, nebo aspoň poukazy na týdenní pobyt v lázních o...
Všichni mi říkají, že jsem přehnaně starostlivá. Moje děti tím trpí, ale já taky
- Anonymní
- 13.04.26
- 1382
„Už to přeháníš, měla bys jim dát trochu volnosti,“ říká mi neustále manžel, máma i tchyně. Prý z dětí dělám skleníkové květinky, protože je pořád ochraňuju. Nenechám je skákat z lavičky, lézt po...
Svět je málo toleratní k dětem! Řekla kamarádka, když jí syn skočil do silnice
- Anonymní
- 13.04.26
- 1674
Tak z dneška, z dneška jsem úplně hotová. Moje setkání s Lindou mě totiž totálně rozhodilo. Nečekala jsem, že pohodová procházka centrem města se promění v jeden dlouhý, nekonečný hororový film, ve...
„Máte postižené dítě,“ vmetla mi učitelka, přitom má jen vývojovou dysfazii
- Anonymní
- 12.04.26
- 4519
Z dnešního incidentu je mi úplně špatně. Natálka konečně usnula. Sledovala jsem ji, jak klidně spinká, zlaté vlásky rozprostřené na polštáři. Nikdo by neřekl, kolik chaosu se v té její malé...
