Deníček Matýsků 32.
- Snažení
- hajinka
- 07.09.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje holky Matýskové, je čas na další deníček, a to znamená šanci pro grafomanku Hajinku :D. Vzhledem k tomu, že se v našem deníčku zdvihla jedna z občasných vln ?smutnění? po miminkách, vynechám pro tentokrát další kapitolu z našich ?nejistot?, a zkusím to z úplně jiného soudku :).
Dnešní deníček bude o krásné zemi české, o tom, který kout té naší republiky nám připadá nejpůvabnější a nejkrásnější. A proč zrovna toto téma? Protože já patřím k lidem, kteří každý pátek (v zimě každý druhý) prchají z Prahy pryč, právě do toho nejoblíbenějšího, nejmalebnějšího koutku země. Tam, kde je, slovy naší hymny, ?domov můj?, tam, kde mě vždycky napadají větičky jako ?všude dobře, doma nejlíp? nebo ?Heimat ist Heimat?, anebo chcete-li ?Home, sweet home?. Projeli jsme už hezký kus naší vlasti, mnoho krásných míst, ale přesto pokaždé, když sjíždíme poslední úsek cesty a před naším autem se otevře panorama jihočeské krajiny, s naším milovaným městečkem uprostřed, anebo se zrovna tak vyhoupneme na kopec, pod nímž leží nádherná vesnička, kde žije moje babička, musím manželovi položit stejnou otázku: ?Ale že je tady krásně, viď?? A vždycky dostanu stejnou odpověď ? ?To ti teda povím?.
A tak vždycky znovu a znovu s úžasem vnímám tu krásu ?rodného? kraje, kde jsem strávila prakticky celé dětství, veškeré prázdniny, kde jsem potkala svou životní lásku, a kde trávíme i dnes každou volnou chvíli a většinu dovolených.
Ať je kterékoliv roční období, půvab toho místa je neměnný, a přesto pokaždé jiný. A když se pokaždé ujistím, že na špici věže kostela, který jako by vypadl z Ladova obrázku, je stále to krásné veliké hnízdo obydlené čápy, že hřbitovní zídka je pořád stejně oprýskaná, že starý mlýn má pořád náhon plný vody, a na zahrádce pořád kvetou tytéž druhy květin, říkám si, ano, všechno je jak má být, všechno je v pořádku, tělem se mi rozlije příjemná vlna jistoty a spokojenosti, a já v takové chvíli vím, že všechno potřebuje svůj čas a směřuje správným směrem, a že tudy jednou, co nevidět, nebudeme jezdit dva, ale tři (a více
), a že budu svému děcku či dětem vštěpovat stejnou lásku k jižním Čechám, jako cítím sama, a dost možná, že z Prahy jednoho dne odejdeme na trvalo a u:,–(íme se tam, kde to máme nejraději.
A tak si užívám tu krásu, vnímám přírodu kolem všemi smysly ? barvy lučního kvítí, polí s řepkou a obilím, modř bezpočtu rybníků, vůni dřeva a hub v lesích, vůni horkem sálajícího vzduchu, užívám si členitost šumavského podhůří, čerpám energii a ?vylaďuji? budoucímu mimískovi jeho ?pokojíček? do maximální pohody J. Je mi tam moooc moooc dobře, a jen doufám, že se ráz místní krajiny nenaruší necitlivou výstavbou nebo přehnaným zájmem cyklo i necyklo turistů.
A co vy, Matýskandy, snažilky, těhulky i maminky, taky máte někde v Čechách či na Moravě ten svůj ?srdeční?koutek?
Vaše Hajinka
Přečtěte si také
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 25
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Naši dceru jsme adoptovali a sousedka nás soudí. Sama má kostlivce ve skříni
- Anonymní
- 30.10.26
- 7626
„Já bych se bála, co si takové dítě přinese z původní rodiny,“ prohlásila sousedka, když jsem jí vyprávěla, že naše šestiletá dcera začala chodit na tanečky. Řekla to s takovým úsměvem, jako by mi...
Šéf mě ponižuje kvůli dětem. Když jsme sami, má úplně jiné řeči
- Anonymní
- 30.10.26
- 1407
„Někteří lidé mají zřejmě pocit, že se práce přizpůsobí jejich rodinnému programu,“ prohodil šéf před celým týmem, když jsem si ve tři čtvrtě na čtyři balila notebook. Všichni věděli, že musím...
Bratr dostal od táty auto, já jen pětistovku. Po jeho smrti jsem našla dopis
- Anonymní
- 30.10.26
- 2965
Když mi táta k čtyřicátým narozeninám poslal pětistovku v obálce, zatímco bratrovi o pár měsíců dřív koupil ojetou Škodu za 180 tisíc, definitivně jsem si řekla, že na jeho zlatého chlapečka už...
Tchyně bez dovolení ostříhala dceru (4) na ježka. Prý jí v dospělosti poděkuje
- Anonymní
- 30.10.26
- 2263
Když musíte v práci hasit resty a školka vyhlásí mimořádné uzavření, protože bude ten den bez proudu, nezbývá než povolat rodinné zálohy. V mém případě to byla tchyně. Slibovala, že si s čtyřletou...
Dcera chce na učňák. „Na to je tě škoda,“ řekla jsem jí. A teď mě to mrzí
- Anonymní
- 30.10.26
- 1799
Moje dcera je v devítce, má dobré známky a chce být kadeřnicí. Já jsem automaticky počítala s maturitou. Myslela jsem si, že jí nechávám volnost ve výběru školy. Pak si vybrala a já zjistila, že tu...
Tátovu novou přítelkyni jsem chtěla přijmout. Pak promluvil můj čtrnáctiletý syn
- Anonymní
- 29.10.26
- 5364
„Mami, to je dědova přítelkyně, nebo tvoje kamarádka?“ zeptal se mě čtrnáctiletý syn u nedělního oběda. Táta se zasmál, jeho nová přítelkyně zrudla a já měla chuť se propadnout. Ne kvůli synovi,...
Máma věřila sestře, že ji chci dát do domova. Pravda byla úplně jiná
- Anonymní
- 29.10.26
- 1874
Na máminy šedesáté sedmé narozeniny jsem se dozvěděla, že jsem v naší rodině za tu nejhorší dceru. Dort objednala sestra, dárky nakoupila sestra a u stolu se probíralo, jak je skvělé, že se o mámu...
Usnula jsem vyčerpáním na gauči. Děti mezitím málem podpálily dům
- Anonymní
- 29.10.26
- 1113
Když jste v takovém stadiu vyčerpání, kdy byste usnuli i vestoje opření o opěradlo tramvaje, mozek vám prostě vypoví službu. Jenže mně vypověděl ve chvíli, kdy jsem to nejméně potřebovala. Málem mě...
Manžel neumí platit online. Všechny účty platím já. Jeho lenost mě ničí
- Anonymní
- 29.10.26
- 1094
V dnešní době, kdy si díky pár kliknutím objednáte nákup až do domu, zaplatíte letenky nebo vyřídíte úřady, žije můj manžel v pravěku. Má sice v kapse chytrý telefon (který moc neumí používat), ale...