Deníček Matýsků 32.
- Snažení
- hajinka
- 07.09.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje holky Matýskové, je čas na další deníček, a to znamená šanci pro grafomanku Hajinku :D. Vzhledem k tomu, že se v našem deníčku zdvihla jedna z občasných vln ?smutnění? po miminkách, vynechám pro tentokrát další kapitolu z našich ?nejistot?, a zkusím to z úplně jiného soudku :).
Dnešní deníček bude o krásné zemi české, o tom, který kout té naší republiky nám připadá nejpůvabnější a nejkrásnější. A proč zrovna toto téma? Protože já patřím k lidem, kteří každý pátek (v zimě každý druhý) prchají z Prahy pryč, právě do toho nejoblíbenějšího, nejmalebnějšího koutku země. Tam, kde je, slovy naší hymny, ?domov můj?, tam, kde mě vždycky napadají větičky jako ?všude dobře, doma nejlíp? nebo ?Heimat ist Heimat?, anebo chcete-li ?Home, sweet home?. Projeli jsme už hezký kus naší vlasti, mnoho krásných míst, ale přesto pokaždé, když sjíždíme poslední úsek cesty a před naším autem se otevře panorama jihočeské krajiny, s naším milovaným městečkem uprostřed, anebo se zrovna tak vyhoupneme na kopec, pod nímž leží nádherná vesnička, kde žije moje babička, musím manželovi položit stejnou otázku: ?Ale že je tady krásně, viď?? A vždycky dostanu stejnou odpověď ? ?To ti teda povím?.
A tak vždycky znovu a znovu s úžasem vnímám tu krásu ?rodného? kraje, kde jsem strávila prakticky celé dětství, veškeré prázdniny, kde jsem potkala svou životní lásku, a kde trávíme i dnes každou volnou chvíli a většinu dovolených.
Ať je kterékoliv roční období, půvab toho místa je neměnný, a přesto pokaždé jiný. A když se pokaždé ujistím, že na špici věže kostela, který jako by vypadl z Ladova obrázku, je stále to krásné veliké hnízdo obydlené čápy, že hřbitovní zídka je pořád stejně oprýskaná, že starý mlýn má pořád náhon plný vody, a na zahrádce pořád kvetou tytéž druhy květin, říkám si, ano, všechno je jak má být, všechno je v pořádku, tělem se mi rozlije příjemná vlna jistoty a spokojenosti, a já v takové chvíli vím, že všechno potřebuje svůj čas a směřuje správným směrem, a že tudy jednou, co nevidět, nebudeme jezdit dva, ale tři (a více
), a že budu svému děcku či dětem vštěpovat stejnou lásku k jižním Čechám, jako cítím sama, a dost možná, že z Prahy jednoho dne odejdeme na trvalo a u:,–(íme se tam, kde to máme nejraději.
A tak si užívám tu krásu, vnímám přírodu kolem všemi smysly ? barvy lučního kvítí, polí s řepkou a obilím, modř bezpočtu rybníků, vůni dřeva a hub v lesích, vůni horkem sálajícího vzduchu, užívám si členitost šumavského podhůří, čerpám energii a ?vylaďuji? budoucímu mimískovi jeho ?pokojíček? do maximální pohody J. Je mi tam moooc moooc dobře, a jen doufám, že se ráz místní krajiny nenaruší necitlivou výstavbou nebo přehnaným zájmem cyklo i necyklo turistů.
A co vy, Matýskandy, snažilky, těhulky i maminky, taky máte někde v Čechách či na Moravě ten svůj ?srdeční?koutek?
Vaše Hajinka
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1650
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20659
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....