Deprese a těhotenství

Ahoj Šárko!
Je mi devatenact let a jsem v 30.týdnu těhotenství. Na své miminko se hrozne moc tesim.
Na ultrazvukovém vyšetření mi nechtějí říct, jakého bude mé dítě pohlaví. Ani mi to nevadí ráda se nechám překvapit.
Jediné co mě tíží jsou stavy, jako např. že bych nejraději už měla všechno za sebou, mám pocity smutku a zmatenosti, pak mě naopak tíží pocit, že s miminkem není něco v pořádku i když k tomu nemám žádný důvod…
Vím, tyto stavy jsou prý v těhotenství běžné, ale chci se jich nějak zbavit a nebo je aspoň nějak zmírnit.
Z porodu strach (zatím) nemám i když někdy mám pocit nervozity z nepoznaného a taky z toho, že nepoznám, kdy nadešel už čas.
Taky mi často berou krev a ani nevím proč, když jiným maminkam brali jen dvakrat, mě už po 5-té.
Nemůžu se dočkat chvíle kdy budu mít toho malého bezbranného drobečka v náručí.
Chtěla bych jen poradit jak se vyrovnavat s těmi stavy smutku…
A chtěla jsem ještě napsat, že tvé stránky jsou velmi dobré a dost mi pomohly.
Děkuju.

Ahoj,
stavy, které popisuješ jsou opravdu v těhotenství zcela běžné. Za hlavní příčinu lze považovat hormony, kterých je v jednom těle víc než moc.
Takže pokus se na všechno to stresující zapomenout a zahoď za hlavu všechny obavy. Vše budeš mít brzy za sebou. Zatím si užívej „svobody“, choď do kina, na kafe s kamarádkami, zatelefonuj přátelům, otevři ledničku¨a sněz něco hodně dobrého, čti si knížku a dívej se na televizi a nenech se mít čas na negativní myšlení.
Jinak moc děkuji za pochvalu stránek a jestli budu moci i nadále s něčím poradit, budu moc ráda, když napíšeš. Šárka