Druhý měsíc
- Rodičovství
- emimino
- 03.09.01 načítám...
V pondělí 27.9. začítá můj druhý měsíc a já do něj vstupuji s 3,75 kg a 54 centimetry ( to jsem už veliká, co ). Všechny tyto údaje zjistila při mé dnešní návštěvě moje paní doktorka, která byla tak ráda, že jsem opět přibrala, že si nás s mámou pozvala až za 14 dní.
V čtvrtek 7.10. mi bylo přesně šest týdnů a to je čas navštívit dětského ortopeda, aby zkontroloval nožičky. Vzhledem k tomu, že se panu doktrorovi zdálo, že moje nožičky ještě nejsou úplně v pořádku, musím mít neustále široké balení a musíme ho s mámou znovu navštívit v prosinci.
V sobotu 9.10. v 9,30 jsem byla na vítání občánků. Moje teta Katka mi šla za kmotřičku. Moc se mi to líbilo - říkali nám tam básničky a zpívali ukolébavky. Nakonec jsem dostala upomínkový list a knížku říkanek. Po vítání jsem jela k babičce a dědovi, kde jsme oslavovali moje vítání, druhé narozeniny mojí sestřenice Zuzky a narozeniny mého dědy. A abych nezapomněla - jela jsem poprvé autem. Když jsem byla ještě u mámy v bříšku, tak se mi moc líbílo jezdit v autě a jak jsem zjistila, je to moc prímové, i když už jsem na světě.
100×75 .{hspace:10, nosave:, border:0} ] [
100×75 .{hspace:10, nosave:, border:0} ] [
100×75 .{hspace:10, nosave:, border:0} ] [
100×75 .{hspace:10, nosave:, border:0} *]
V pondělí 11.10. jsem byla s maminkou u paní doktorky v poradně. Tentokrát to tam bylo samé miminko. Já jsem tam byla nejmenší a také nejhodnější. Paní doktorka mě zvážila - 4,050 kg a poslechla si srdíčko. Po celou dobu jsem paní doktorce ukazovala, co už umím dělat s nožičkama a ručičkama a paní doktorka řekla, že jsem pěkná čiperka.
V pondělí 25.10. jsem byla s mámou opět u paní doktorky, abychom zjistili zda rostu a tloustnu. Sestřička mě změřila ( 55 cm ) a zvážila ( 4,400 kg ) a paní doktorka si mě pak prohlídla. Moc se jí líbilo, jak se na ni usmívám a jak zvedám hlavičku, když mě položila na bříško. Řekla, že na dva měsíce jsem hrozně šikovná.
Když jsme se od paní doktorky vrátili s mámou domů, tak jsem se napapala a jela jsem k babičce. Poprvé mě táta po:,–(il do autosedačky ( předtím mě vozili v korbičce od kočárku ) a já jsem celou cestu ani nedutala, jak se mi to moc líbilo. Táta s mámou mě pak nechali u babičky a jeli nakupovat do Makra - už jsem neměla doma žádné plínky. Babička mě pak pochválila, že jsem byla moc hodná - celou dobu jsem byla vzhůru a ukazovala jsem babičce, co už umím.
V úterý 26.10. - jsou mi dva měsíce
2. měsíc:
Co už umím - všechno to co jsem uměla už v prvním měsíci a navíc jsem se naučila vztekat se, pištět, povídat si ( zatím umím jenom " e ", ale i to je na tak malé miminko výkon, ne ?! ), cvičit hlavičkou, když mě položí na bříško, chodit na zádech ( to ležím na zádech a nožičkama se odrážím - s oblibou to dělám, když mě máma obléká ), dělat mosty ( to ležím na zádech a zapřu se nožička a hlavičkou a zvednu bříško - pravda občas je ten most trošku naležato , mrkat jedním okem a krčit nosík jako králíček
Co se mi líbí - když mi ukáží nějaké štěrchátko, když mě hladí po nosíku, když mě po:,–(í do autosedačky, když mě drží obličejem dopředu a ukazují mi náš byteček,
Co se mi nelíbí - když mě chovají, když chci přebalit, když mě přebalují, když chci papat, když mě dávají papat, když chci se chovat.
Přečtěte si také
Manželka je těhotná, ale já myslím na sousedku. Bojím se, že nám zničím život
- Anonymní
- 23.04.26
- 3038
Potřebuji se alespoň tady svěřit, protože o tom nemůžu s nikým mluvit. Možná je to hlavně v mé hlavě, ale mám pocit, že sousedka Alena to cítí podobně. Bydlíme v paneláku a před pár měsíci se vedle...
Dcera si v obchodě „půjčuje“ hračky. Občas odejdeme bez placení
- Anonymní
- 23.04.26
- 1107
Není to nic, čím bych se chtěla chlubit. Stalo se nám to už několikrát. Nejen s plyšákem, ale většinou s nějakou hračkou. Malá sedí v kočárku a pořád chce něco koupit, tak jí občas půjčím plyšáka...
Manžel si sice vybere „otcovskou“, ale ne pro to, aby mi pomohl s miminkem
- Anonymní
- 23.04.26
- 3558
Sedím v kuchyni, břicho mám až pod bradu a připadám si jako obří nafukovací balon, který každou chvíli praskne. Venku voní jaro, všechno kvete a já bych se z toho měla radovat. Jenže místo toho se...
Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
- Anonymní
- 23.04.26
- 942
Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...
Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?
- adels230
- 23.04.26
- 1015
Letní vzduch voněl po moři a volnosti. Ten týden na dovolené byl jako malý únik z reality – a on se v ní objevil jako ztělesnění té lehkosti, kterou jsem tak postrádala. Seznámili jsme se náhodou,...
Po pracovní akci jsem políbila kolegyni. Pořád na to myslím a manžela ignoruji
- Anonymní
- 22.04.26
- 2018
O tom, jestli nejsem náhodou na ženy, přemýšlím už delší dobu. Vždycky jsem tu myšlenku ale rychle zahnala a snažila se ji neřešit. Pak se to ale stalo. Pracovní akce, jedna noc mimo domov, hodně...
Máma naletěla šarlatánce, která z ní tahá peníze. A já nevím, jak jí pomoci
- Anonymní
- 22.04.26
- 871
Je mi z toho strašně smutno. Moje máma byla vždycky rozumná, praktická ženská, která si uměla poradit a nenechala se jen tak obalamutit. Neříkám, že taková už není, ale od chvíle, kdy odešla do...
Denně vařím pro 4 chlapy. Mám pocit, že většinu volného času trávím jen u plotny
- Anonymní
- 22.04.26
- 2309
Není to tak, že bych žila se čtyřmi muži. Mám manžela a tři syny. Jeden studuje na vysoké a dva na střední. A snědí toho tolik, že bych uživila i závodní jídelnu. Je moje chyba, že jsem je naučila...
Máma mi nikdy miminka pohlídat nechtěla, bráchovi teď hlídá celé dopoledne
- Anonymní
- 22.04.26
- 3239
Dneska jsem se vrátila od mámy a upřímně? Mám v sobě takovej mix vzteku a totálního zmaru, že jsem musela děti nechat u pohádky a jít se vypsat, jinak bych snad začala brečet před nima. Ten pocit...
Proč někteří lidé parkují tak bezohledně? Dnes jsem málem neodjela od školky
- Anonymní
- 22.04.26
- 603
Musím se z toho aspoň vypsat. Bohužel jsem se nedočkala majitele auta, jinak bych se asi neudržela. Parkování u naší školky je složité už delší dobu, hned vedle se staví byty a stavaři to tam dost...