Editino štěstíčko - 25. týden
- Těhotenství
- emimino
- 14.06.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj emimiňačky! Je asi 20.00 hod, je čtvrtek večer a já sedím v pokojíku mé ségry, tudíž né před svým počítačem a ANO, vše tentokrát dopadlo dobře a do ČR jsme dojely!!! Tento deníček bude asi spíš celý o zajímavostech z našeho letu, doufám, že vás tím nebudu moc nudit :o))
Takže v pondělí jsme vyjížděli kolem půl jedné odpoledne a na letišti jsme tentokrát byli opravdu na čas a to okolo třetí hodiny. Letadlo letělo v 18.20 hod. takže zbývala spousta času. Dali jsme si kafe, něco málo pojedli a ve čtyři se s náma rozloučil Guz. Chudák byl z toho celý špatný a jednu chvíli to vypadalo, že nás nepustí z objetí, tak jsem se mu musela vysoukat a vyloženě jej odstrčit
))))
Nu a tak čekáme na letadýlko, blíží se půl šesté a najednou ohlásili, že naše letadlo má z technických důvodů zpoždění a poletíme až o třičtvrtě na osm. To jsem šla do kolen, byla jsem naštvaná, co budu dělat s Polinkou takovou dobu na letišti???? Naštěstí Polinku moc zajímala letadla co přistávala a vždy si našla nějakou zábavu, takže kromě toho, že jsem za ní poletovala a hlídala, aby si někde neublížila, se to čekání zvládnout dalo.
Aby toho ale nebylo málo, tak ohlásili další zpoždění a nový let se prý bude konat až o půl deváté..........to už jsem ale supěla, hlavně díky tomu, že člověku uletělo poprvé letadlo, které určitě pět minut počkat mohlo (kdyby se někdo obtěžoval být v odbavovacím a letadlu dal znamení), ale za to, že my jsme musely čekat na letadlo, které mělo více než dvě hodiny zpoždění, za to se nám dostalo velmi nemastné, neslané omluvy od letušek. Takže letadlo nakonec vylétalo z Londýna v 21.00 a v Praze jsme byly 23.30 hod......
Nemusím vám vykládat, jak unavená a zmožená jsem tímhle dobrodružstvím byla, navíc když Apolenka měla stále energie na rozdávání a v letadle ani minutku neposeděla.
Miminko v bříšku let zvládlo v pořádku, vlastně se celou cestu nepřestalo hýbat a při přistávání snad brzdilo i rukama
)
V Praze na nás čekal můj bratr s mamčou a domů jsme dojeli kolem šesté hodiny ráno. V autě jsem si zdřímla možná dvě hodiny, takže jsem byla opravdu unavená a Polinka po pěti hodinách spánku také. Byla hrozně plačtivá a nechtěla se ode mě hnout ani na krok a tudíž na pořádné přivítání a úsměvy si musela babička počkat ještě jeden den
))
Dnes už je nám fajn, myslím, že jsme se jakž takž aklimatizovaly na změnu prostředí a hlavně počasí. Stihla jsem Polinku vzít na bazén a spálila jsem si ramena
) Pupík jsem vystrkovala v dvojtých plavečkách a to víte, pár nevěřícných pohledů se našlo, dokonce nějaké zakroucení hlavou, ale mohli mi v tom horku všichni tak akorát vlézt na záda - jsem těhotná a v bříšku roste miminko a to je snad přirozený proces ne???? Vážně mi je líto těhulek nebo kojících maminek, co se bojí jít na veřejnost, aby je za to někdo nějak neodsoudil.
Já prostě nikdy nepochopím, jak někoho může pobuřovat kojící maminka!!! Copak to dítě má nechat hladem?? Nebo zůstat doma, dokud mu nebude kdo ví kolik a bude pít z láhve???
Tak a už je sobota večer, nějak jsem to nestihla dopsat
) Takže honem napsat ještě pár řádek, zalepit do obálky, nalepit tam tři známky a šup do emiminkovské schránky!
Holčinky, jen jsem stihla velmi rychle pročíst pár komentářů, takže nebudu reagovat na žádný konkrétně, protože nechci ségře udělat moc velký účet a snad vám více napíšu z net kavárny, ale tímto bych chtěla všem poděkovat za držení pěstiček a přání, ať nám cesta a pobyt zde dobře dopadne - děkuju!!!!
Jsem hrozně ráda, že jsem tady, mezi „svýma“ a opravdu si to užíváme, pořád je co dělat. Jazýček je moc mlsný, nejraději by pořád něco koštoval, takže v tom se musím krotit
)
Pupík roste a kope, tak se mu tady také daří a vím, že kdybych letos nepřijela, tak bych toho prostě navždy litovala.
Zítra jedeme zpět do Jičína, ale do Ostravy určitě ještě přijedeme, tak snad dojde i na srazík, na který se MOC těším!
Tak a já letím, takže nezbývá než se rozloučit, popřát vám další krásný, pokud možno ne moc horký týden a pozdravujte od nás bříška.
Ed
Přečtěte si také
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 12
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 49
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 44
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 78
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 2020
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3672
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1951
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1167
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1124
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2468
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Edi, tak vám to konečně vyšlo a jste doma - gratuluji! My taky letěli loni, to byly Mišovi 2 roky do Chorvatska a nechrápal, i když byl odlet ve 3 v noci, má moc energie dodnes. Vyšel mi špatně cukr, tedy na hranici, takže v pondělí jdu k doktorovi a pak snad ke všem čertům. Zlatá doba, kdy se to nedělalo. Neřeknu, Daw. s. chápu, ten nám vycházel u Michala a po amniu dobré.A to jsem měla o 10 kg víc.A nedělali mi to. No uvidim v pondělí. At Ti vyjde počasí a pěkný pobyt přeje Renča (26 + 3)