Hnízdění

Příroda je mocná, i když se jí u jednotlivců někdy něco nepovede, tak ve svém celku zařizuje věci efektivně a tak, aby fungovaly. Aby fungovaly dlouho, předlouho.

Těžko říct, co všechno máme uložené v mozku a třeba nikdy v životě nevyužijeme. Instinkty, schopnosti, které by se na dlažbě velkoměsta a v teple našich domovů mohli zdát zbytečné, směšné. A přesto se ty instinkty derou skrze naše vědomí, dědictví chtěné i nechtěné. A když přijde ten jiný stav, kdy žena čeká dítě, tak mozek namixuje mnohdy takový koktejl hormonů, že bychom s pramáti Evou působily jako rodné sestry. A jednou částí toho dědictví, kterým mě matička Příroda vybavila, je schopnost, nebo lépe řečeno nutnost, hnízdění.

Nejsem si jistá, zda jsem i na konci prvního těhotenství hnízdila. Ze zápisků vyplývá, že trochu jo, byla tam ta potřeba poklidit dům, uvařit jídlo – trochu nutkavější než jindy, ale nic výrazného. Rozumnějte, jsem bordelář, chaotik, čuně, které si stokrát radši zaleze s knížkou nebo brousí po internetu a hledá rozumy, takže potřeba něco uklidit je u mě dost raritní záležitost. Nebo spíš byla. Mám necelé tři týdny do termínu a dnes ta potřeba vyvrcholila v téměř nutkavou úchylku. A tak smejčím, utírám, peru, přeskládávám, pígluju podlahy, skládám postýlku, drhnu sprcháč a pod přebalovací pult se slzou v oku rovnám plínečky. A žene mě to pořád dál a dál, i přes pekelné pálení žáhy se stokrát sehnu, i přes píchání v boku lezu div ne pod postel a likviduju chuchvalce chlupů, které mě jindy zanechávají naprosto chladnou.

A při vší té veskrze fyzické činnosti přemýšlím, jak dlouho se dá něco takového vydržet. Pár dnů? Týden? Víc týdnů?! Nebo to zkrátka zase přejde a rodit budu do běžně zabordelené domácnosti? Mám spoustu prostoru na přemýšlení, moje poklízení a pobíhání, ačkoliv nemá žádný promyšlený řád, je poměrně efektivní, ruce myslí za mě a hlava má prostor. A když o ten prostor přichází, protože se za zády vyskytuje batole, které chce vehementně pomáhat, které činnosti prodlužuje, kazí, znemožňuje, tak se přistihnu, že řvu jak Viktorka u splavu, ať mě toho dítěte laskavě muž zbaví, ale ať na něj dává pozor (protože když ho nemám za zadkem, tak krámuje, grrr, práci mi tedy přidělává). Muž mi doporučuje uklidnění se, čímž mi samozřejmě zvedne tlak na dvojnásobné hodnoty a já zatínám zuby a dusám s hadrem v jedné ruce a čistícím prostředkem v druhé do patra, přičemž vyhrožuji, že pokud dítě uvidím nahoře v příští půlhodině, tak se budou dít věci.

Zároveň si připadám jako magor největší, protože racionální stránka mého já mě peskuje za to, že ječím na dítě, ječím na muže a vytvářím všeobecně dusno kvůli blbému úklidu. A znovu se naskýtá otázka, zda tohle přežiju nejen já, ale už zmíněné dítě a muž, protože se znám a když opravdu uklidím, tak potom ten pořádek střehnu jak hovnivál svou kuličku a mám velmi ublížený pocit, když někdo zase dělá bordel.

Kapitolou sama pro sebe jsou dodělávky. Že něco počkalo měsíc, půl roku, rok? Tak teď to nepočká ani minutu. A proto mě omluvte, jdu do dveří od prádelny konečně vyříznout díru na kočičí dvířka, aby se ty dveře dali konečně zavírat a zároveň mohl kocour na svůj záchodek. Ne že by tu ta dvířka už asi čtyři roky neležela. Tohle zkrátka nepočká!

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
xangel87
6555
11.5.11 08:38

:lol: Výborný, vtipně napsané…Kor jsem se pobavila, když jsem si tě představila, jak supíš do schodů s rukavicema na rukách, hadrem a koštětem a řveš dolů na manžu :lol:
Jinak mě hnízdění postihlo v těhu asi na 3 dny…Ale pak už jsem byla zas standartní lenoch, domácnost sežer i mě…Teď mě přepadnul zas, v době, kdy mi dítě začíná lézt, tak šůruju celé dny…

  • načítám...
  • Zmínit
Griffin
95
11.5.11 09:04

To je pěkné :lol:
Jsem moc ráda, že nejsme sami, kdo má letité nedodělky, jen na manžela hnízdění asi jen tak nesedne :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
Luciferda
10862
11.5.11 09:52

super :palec: , jsem se viděla jak jsem drhla sprcháč až mi bylo zle z předklonu :mrgreen:
A jsem ráda, že nejsem jediná :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Helusa
5093
11.5.11 09:52

Krásné! :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Asi na tom fakt něco bude. Já donutila manžela vymalovat a všechny místnosti komplet přestavět :lol:.

Příspěvek upraven 11.05.11 v 09:53

  • načítám...
  • Zmínit
Mirii
22590
11.5.11 11:38

Paradni denicek :palec: jsem si vzpomnela na sebe, ja dokonce i licila na bilo uvnitr skrini :mrgreen: A ani nejak nevim kdy me to preslo :think: rekla bych ze nejaky ten tyden pred porodem :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
valentinecz
11.5.11 15:24

Tak to mne zase chytlo vaření a pečení - až z toho (tedy nejen z toho) má můj přítel v háji játra (obalená tukem) a drží teď přísnou dietu. :lol:

  • Upravit
Lama Lama
81528
11.5.11 18:45

Já hnízdím jen virtuálně- plánuji, co bych všechno měla uklidit do porodu. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Katy2
51750
11.5.11 19:12

Super deníček. :potlesk: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Achdarek
10170
12.5.11 12:15

Krásný deníček :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
12.5.11 21:54

Koukám, že je nás víc :mrgreen: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Janinka2405
923
16.5.11 17:11

Skvěle napsané !!! Já jsem teprve ve 22.tt a už nám chybí vymalovat poslední místnost. Všechny kouty šůruju parním čističem, vyklízím šuplíky a skříně!!! To mě vždy nechalo naprosot klidnou :-) Mám pocit, že musím všechno stihnout, dokud se můžu hýbat. Zároveň mi je jasné, že do porodu v září tu musí být zaručeně znovu čurbes :-)
Holky, ať to všechny přežijeme :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sám doma

Jak domarodka v Příbrami slehla

Zatoulaná kulička

Jak jsem nerodila doma

Jinak a ještě jinak