Hnízdění
- Těhotenství
- Gladys
- 11.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Příroda je mocná, i když se jí u jednotlivců někdy něco nepovede, tak ve svém celku zařizuje věci efektivně a tak, aby fungovaly. Aby fungovaly dlouho, předlouho.
Těžko říct, co všechno máme uložené v mozku a třeba nikdy v životě nevyužijeme. Instinkty, schopnosti, které by se na dlažbě velkoměsta a v teple našich domovů mohli zdát zbytečné, směšné. A přesto se ty instinkty derou skrze naše vědomí, dědictví chtěné i nechtěné. A když přijde ten jiný stav, kdy žena čeká dítě, tak mozek namixuje mnohdy takový koktejl hormonů, že bychom s pramáti Evou působily jako rodné sestry. A jednou částí toho dědictví, kterým mě matička Příroda vybavila, je schopnost, nebo lépe řečeno nutnost, hnízdění.
Nejsem si jistá, zda jsem i na konci prvního těhotenství hnízdila. Ze zápisků vyplývá, že trochu jo, byla tam ta potřeba poklidit dům, uvařit jídlo – trochu nutkavější než jindy, ale nic výrazného. Rozumnějte, jsem bordelář, chaotik, čuně, které si stokrát radši zaleze s knížkou nebo brousí po internetu a hledá rozumy, takže potřeba něco uklidit je u mě dost raritní záležitost. Nebo spíš byla. Mám necelé tři týdny do termínu a dnes ta potřeba vyvrcholila v téměř nutkavou úchylku. A tak smejčím, utírám, peru, přeskládávám, pígluju podlahy, skládám postýlku, drhnu sprcháč a pod přebalovací pult se slzou v oku rovnám plínečky. A žene mě to pořád dál a dál, i přes pekelné pálení žáhy se stokrát sehnu, i přes píchání v boku lezu div ne pod postel a likviduju chuchvalce chlupů, které mě jindy zanechávají naprosto chladnou.
A při vší té veskrze fyzické činnosti přemýšlím, jak dlouho se dá něco takového vydržet. Pár dnů? Týden? Víc týdnů?! Nebo to zkrátka zase přejde a rodit budu do běžně zabordelené domácnosti? Mám spoustu prostoru na přemýšlení, moje poklízení a pobíhání, ačkoliv nemá žádný promyšlený řád, je poměrně efektivní, ruce myslí za mě a hlava má prostor. A když o ten prostor přichází, protože se za zády vyskytuje batole, které chce vehementně pomáhat, které činnosti prodlužuje, kazí, znemožňuje, tak se přistihnu, že řvu jak Viktorka u splavu, ať mě toho dítěte laskavě muž zbaví, ale ať na něj dává pozor (protože když ho nemám za zadkem, tak krámuje, grrr, práci mi tedy přidělává). Muž mi doporučuje uklidnění se, čímž mi samozřejmě zvedne tlak na dvojnásobné hodnoty a já zatínám zuby a dusám s hadrem v jedné ruce a čistícím prostředkem v druhé do patra, přičemž vyhrožuji, že pokud dítě uvidím nahoře v příští půlhodině, tak se budou dít věci.
Zároveň si připadám jako magor největší, protože racionální stránka mého já mě peskuje za to, že ječím na dítě, ječím na muže a vytvářím všeobecně dusno kvůli blbému úklidu. A znovu se naskýtá otázka, zda tohle přežiju nejen já, ale už zmíněné dítě a muž, protože se znám a když opravdu uklidím, tak potom ten pořádek střehnu jak hovnivál svou kuličku a mám velmi ublížený pocit, když někdo zase dělá bordel.
Kapitolou sama pro sebe jsou dodělávky. Že něco počkalo měsíc, půl roku, rok? Tak teď to nepočká ani minutu. A proto mě omluvte, jdu do dveří od prádelny konečně vyříznout díru na kočičí dvířka, aby se ty dveře dali konečně zavírat a zároveň mohl kocour na svůj záchodek. Ne že by tu ta dvířka už asi čtyři roky neležela. Tohle zkrátka nepočká!
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 610
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 364
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 309
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 398
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 261
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4414
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2714
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1762
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 979
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1154
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Výborný, vtipně napsané…Kor jsem se pobavila, když jsem si tě představila, jak supíš do schodů s rukavicema na rukách, hadrem a koštětem a řveš dolů na manžu 
, jsem se viděla jak jsem drhla sprcháč až mi bylo zle z předklonu 
rekla bych ze nejaky ten tyden pred porodem 
Mám pocit, že musím všechno stihnout, dokud se můžu hýbat. Zároveň mi je jasné, že do porodu v září tu musí být zaručeně znovu čurbes 