Homebirth podruhé
- Porod
- beckie
- 07.04.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na začátku všeho byla láska, uprostřed se vykulil kluk jako buk a teď tu na mě mrká maková panenka, co doma na svět přišla.
Maková panenka k nám přišla plánovaně neplánovaná. Jak se dělá plánovaně neplánované dítě? Vlastně docela snadno. Chce to jen hodně sexu a hlavně PŘERUŠOVAT! To jen pro ty, kteří ještě stále věří, že přerušování je spolehlivá antikoncepční metoda. Není. Ale v našem případě to naštěstí vůbec nevadilo.
Nebudu zastírat, že ty první slzičky, které mi vytryskly při pohledu na dvě čárky uprostřed toho malého papírku, nebyly zrovna slzy radosti, spíše naopak. Byly to slzy hrůzy a naprostého zděšení. To naštěstí pominulo hned v zápětí a já toho tvorečka milovala ještě dřív, než jsem stihla tou radostnou novinou počastovat i svého milovaného, který výsledek očekával stojíc v kuchyni.
Začátek těhotenství probíhal standardně. Únava, zvracení, péče o naše dvě děti, dům, psy, sem tam nějaké ty řeči chytrolínů o tom, že jsme blázni, když chceme třetí dítě, jak to budeme živit, zda-li si to nechci rozmyslet atd. atd…
Rozmýšlet jsem nic nechtěla ani nemusela. Slušně jsem se na všechny škarohlídy nakrkla a užívala si světa do doby, než přišla na přetřes otázka porodu. Předchozí děťátko se narodilo doma. A bylo jasné, že moje porodní preference opět směřovaly tímto směrem. Zkusmo jsem tedy kontaktovala „naši“ porodní asistentku a ta nás opět ochotně přijala do své péče.
Těhotenství nebylo ničím zajímavé. Krom velké únavy jsem neměla žádné těhotenské obtíže a miminko rostlo přímo ukázkově. Já samozřejmě rostla úměrně s ním.
Sice jsem měla stanovený termín porodu, ale já i moje PA jsme věděly, že se panenka určitě narodí dříve. Doktoři totiž neradi počítají s cyklem ženy a řídí se podle tabulek a koleček, takže mi bylo jasné, že v době vypočítaného termínu, budu mít děťátko už v mateřské školce. A jak jsem očekávala, tak se také stalo.
Jednoho hezkého dne jsem se ráno vzbudila s pocitem, že je „něco jinak“. Řeknu vám, ani kdybych rodila po sté, tak porod prostě nepoznám, takže jsem ten svůj pocit neventilovala někam dál. Do chvíle než jsem na kalhotkách nejspíš spatřila svou hlenovou zátku.
Začala jsem tedy hledat telefon, abych mohla svůj objev náležitě zkonzultovat s PA, jenže jsem si vzpomněla, že se vlastně předchozí večer vybil. Zuřivě jsem hledala dál a telefon nikde. Naštěstí máme internet pomocníček. Rozeslala jsem tedy bezplatné sms, že se možná něco děje, ale já nejsem mobilní, protože mi nějaký skřetí zlořád doma schovává věci. Telefon jsem asi po hodině našla zapadlý v pohovce a mohla jsem začít zuřivě telefonovat. Od PA jsem dostala jasné instrukce. Odpočívat, v teple, nehonit se a vyčkávat. Od muže také - NERODIT!(Měl zrovna krizovku v práci a to poslední, co potřeboval, byl odjezd k porodu.)
Věděla jsem, že ať už porodím či ne, asistentka stejně přijede a kritickým okem pohlédla na stav domu. Bylo to jasné. Pokud má někdo přijet, je třeba vše dát trochu do pořádku. Opravdu jsem měla v plánu uklidit jen tak „na oko“, jenže se asi probudil můj „hnízdící instinkt“ a já vyšurovala barák od střechy po půdu. Pak jsem ještě stihla naskočit na autobus a vyzvednou starší ze školky ve vedlejší vesnici. A po příjezdu domů jsem měla jasno. Budu rodit.
Kontrakce začaly být hezky pravidelné. Sice po dvaceti minutách (což jsem poctivě sledovala a zapisovala), ale byly tam, o tom už nešlo polemizovat. Svolala jsem tedy svůj porodní tým, děti nakrmila, odeslala je do pokojíčku jít si hrát a vyžehlila prádlo. Kontrakce se zkrátily na patnáct minut a začaly být „výraznější“. Nachystala jsem si tedy věci k porodu potřebné do spodního patra, uvařila si čaj a začala relaxovat. Krátce na to se přiřítil můj muž (a já měla dožehleno, jinak by mě asi zabil), uložil mláďata a začal hypnotizovat střídavě čas i mě a modlit se, aby už byla i PA na místě. V tu chvíli jsem se já modlila už jen za jediné. Ať už je proboha po všem. Porod doma a porod v nemocnici jsou v jedné věci prostě stejné. Bolí to jako čert, ať jste kdekoliv.
PA dorazila a ihned došlo ke kontrole miminka i rodičky. Miminko bylo fit, já také, jen otevřená jsem byla no… spíš málo než moc. Rozhodně jsem čekala, že uslyším pozitivnější „hodnocení“. Musím říct, že když jsem se dozvěděla, kolik času mám před sebou a vynásobila ho mírou bolesti, propadla jsem panice. Byl to moment, kdy jsem sama sebe znovu utvrdila v tom, že je pro rodící ženu nejdůležitější vnitřní klid a psychická pohoda. Jakmile jsem se totiž začala „bát“ a „děsit se“ bolestí i délky porodu, ihned jsme to poznali na srdečním tepu miminka, který se stejně jako ten můj šíleně zrychlil. Chuděrka malá se začala bát také. Musela jsem ji vyděsit k smrti. Naštěstí mě PA dokázala velmi rychle uklidnit a pomohla mi zrelaxovat se natolik, že i bolesti byly hned znatelně snesitelnější. A srdeční tep nás obou byl zase brzy v normě.
Já dokonce souhlasila i s vanou, kterou jsem dlouho zamítala. Nakonec jsem v ní strávila celou hodinu. Já totiž miluji vodu takové teploty, ve které normální člověk prst neudrží, a protože máme bojler a teplé vody se brzy nedostávalo, nosila mi ji PA uvařenou v konvici a postupně dolévala. Zatímco mi můj milovaný masíroval záda a mluvil na břicho.
Jak už to tak bývá, teplá voda pomohla věci urychlit. Vylezla jsem tedy ven, absolvovala druhé a poslední vnitřní vyšetření a ukázalo se, že už jsem jen kousek před porodem. Vlezla jsem si tedy do postele, zatímco mi muž a PA nachystali velké, nepromokavé podložky. Muže jsem si nasměrovala za sebe do sedu, zapřela se za něj a konečně mohla tlačit. Bolelo to. Bolelo to jako čert. Ale na čtvrté zatlačení byla malá venku. Protože za celou dobu nepraskla plodová voda, mysleli jsme, že se panenka narodí jako tzv. „šťastné dítě“, tedy v plodových obalech, ale nestalo se tak.
Panenku jsem si dala ihned na bříško, přikryli jsme ji u kamen nahřátými ručníky a pustili jsme se do seznamování. Jako každé čerstvě narozené dítě byla a je překrásná. Dali jsme jí čas, nechali ji, aby si sama přelezla z břiška k prsu a našla bradavku. Šlo jí to skvěle a já neměla slov na to, jak je příroda mocná čarodějka a vše funguje tak jak má, když se tomu dá ten správný čas.
U mě nedošlo k žádnému porodnímu poranění, placentu jsem porodila cca hodinu po porodu neporušenou. Co mě velmi zlobilo, byla šílená bolest při zavinování dělohy. Druhý den jsem ale naštěstí už o ničem nevěděla. Porodní asistentka nás sledovala až do třetí hodiny noční (panenka se narodila v 23:00 přesně) a pak vyrazila směrem k domovu. A my se zachumlali do peřin a šli spát. Únavou jsme padli všichni tři a spali až do chvíle, kdy nás ráno probudila mláďata, která poprvé spatřila svou malou sestřičku. Ale to už je jiný příběh…
Vím, že můj deníček je a ještě dlouhou dobu bude v našem státě velmi kontroverzní, přesto vás prosím, repektujte mou volbu, stejně jako já respektuji tu vaši. Ne každá žena může rodit doma, stejně tak jako ne každá může rodit v porodnici.
Přečtěte si také
Byl jsem zamilovaný do její kamarádky. Pak přišel první máj a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 603
Měl jsem v tom naprosto jasno. Byl jsem zamilovaný do Ivety a věřil, že právě ona bude mou první velkou láskou. Na prvního máje jsem jí připravil romantickou schůzku pod rozkvetlou třešní. Jenže...
Sestra chtěla dát sousedům lekci. Kvůli její pomstě skončilo dítě v nemocnici
- Anonymní
- 28.10.26
- 582
Moje sestra už nemohla vystát hlučné sousedy. Vadil jí pláč jejich miminka, nepořádek na chodbě i věčné hádky. Snažila jsem se jí domluvit, jenže jednoho rána jí došla trpělivost. Rozhodla se...
10 let jsem čekala na návrat syna. Pak přijel s manželkou a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 1625
Deset let jsem čekala, až se syn vrátí ze zahraničí. Když konečně přijel s manželkou, těšila jsem se, že náš dům zase ožije. Jenže Klára si během pár dní získala manžela, psa i kocoura. A já si...
V Turecku jsem se ztratila na obřím bazaru. Manžela jsem našla až po setmění
- Anonymní
- 28.10.26
- 1050
Na romantický výlet do Turecka jsme se s manželem těšili několik měsíců. Děti tentokrát zůstaly u babičky a my si konečně mohli užít pár dní bez starostí. Jenže hned druhý den se naše dovolená...
Koupili jsme vysněný dům. Sousedé nám začali dělat ze života peklo
- Anonymní
- 28.10.26
- 553
Mysleli jsme si, že budeme mít klid, grilovat s přáteli a užívat si soukromí. Jenže sousedé odnaproti se s námi rozhodli za každou cenu soutěžit. Ať jsme udělali cokoli, museli nás trumfnout. Brzy...
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1904
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 1013
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 1064
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 4079
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 1157
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...