Hříšná Angelika VI
- Pro zábavu
- Anonymní
- 01.08.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
„Zlatooo, praskla mi žárovka v pravém předním světle. Pomoc!“ předstírala Lucie slabou ženu, když volala manželovi. Zvolila takový tón v hlase, aby manžel nabyl pocitu potřebného alfasamce, který může v tuto chvíli samičce dokázat svou sílu, aby ona k němu mohla vzhlížet a zbožňovat ho.
Hříšná Angelika I, Hříšná Angelika II, Hříšná Angelika III, Hříšná Angelika IV, Hříšná Angelika V
„Já teď nemám čas, to počká,“ odpověděl jí s naprostým nezájmem. „Nebo si zajeď do servisu tady za rohem, chlapi ti to tam vymění,“ dodal uspokojeně, jako by jí právě dal tu nejcennější radu do života, kterou může poskytnout pouze alfa. Položila telefon a došlo jí, že toto byla skutečně jedna z těch zásadních rad do života – MÁŠ CHLAPA NA HO*NO.
„Jak se má malá? Nám se po ní s dědečkem stýská. Půjč nám ji!“ žadonila s úsměvem Luciina matka o návštěvu vnučky.
„Jasně babí, zítra vám ji dodám a vyzvednu pozítří, co ty na to?“ domlouvala si Lucie volný večer.
„Jasně! Skvělý nápad!“ těšila se babička „Alespoň budete mít taky noc pro sebe, manželata. Co vůbec doma? Všechno v pořádku?“
„Ale jo, normálka,“ Lucie si nebyla jistá, jestli chce svou mámu zatěžovat problémy ve svém manželství. Pořád doufala, že se situace zlepší a nebude potřeba krizi ventilovat.
Večer, který měla Lucie s manželem pro sebe, začal tříminutovým sexem, po kterém jí manžel oznámil, že mu psal kamarád, že se mají s klukama sejít v oblíbené hospodě. Lucie nic nenamítala, už se viděla s Michalem v příjemné kavárně. Došlo jí, že je jí to mnohem milejší než večer s manželem u televize.
„Nesvítí ti světlo, víš o tom?“ přivítal Michal Lucii, když zaparkovali. „Kde máš žárovky?“
„Tady,“ podávala mu krabičku vylovenou z úložného šuplíku pod sedačkou „Ty jsi moje zlato, víš o tom?“
„Jo, vím,“ usmíval se Michal. „Otevři kapotu.“
Lucie poslušně zatáhla za páčku na dveřích u řidiče a pozorovala Michala, jak si svléká mikinu a vyhrnuje rukávy, aby si je neumazal. Zaujalo ji, když svou svalnatou ruku zabořil do útrob jejího vozu. Věděl, co má kde hledat, ani na vteřinu nezaváhal.
„Manžel mi řekl, ať jedu do servisu,“ neodpustila si Lucie uštěpačnou poznámku na adresu svého vyvoleného.
„Hmm, zdržuju se komentáře,“ odvětil Michal. „Máš hotovo. Běž rozsvítit, ať to zkontroluju.“
„Tak co Milan? Kdy přijede?“ byla první otázka od Michala sotva dosedli ke stolu.
„Ve středu,“ neváhala Lucie s odpovědí.
„Kecáš! Takže jako vážně? Jdeš do toho?“
„Jdu, potřebuju to jak prase drbání. S tebou nic není, tak co mám dělat?“ smála se Lucie.
„No to jsem na tebe zvědav. Musíš mi pak hned dát vědět,“ úspěšně ignoroval narážku na případný možný sex s ním samotným.
„To se spolehni, budeš můj člověk,“ oznámila mu Lucie.
„Tvůj člověk? Jak to myslíš?“
„No, ty budeš osoba, která bude vědět, kde jsem, a bude čekat, až se ozvu v určitou hodinu. Pokud ti do jedenácti hodin nezavolám, tak zalarmuj policii!“ smála se Lucie. Říkala ta slova s jistou dávkou nadsázky, ale oba věděli, že stát se může skutečně cokoli.
„Ty jsi stejně střelec Lucie. Takhle naostro. Bez seznámení, žádná romantická večeře, držení za ručičky, růžoví plyšáčci, růžička na prvním rande, svíčky. Jsi coura, víš to?“ smál se Michal.
„Vím, že se teď tak hodlám zachovat. Chci to zažít. Chci vědět, jaké to je. Nechci se seznamovat, to je pak veškeré kouzlo v tahu. Chci pustej sex bez keců okolo.“
„Tyjo, teď jak jsi to řekla – asi mě to vzrušilo.“ otřásl se Michal, jako by mu přeběhl mráz po zádech.
„Že? Je to tak sprostý a laciný.“
„Je to kur. a sexy.“
Když si na recepci hotelu vyzvedávala klíč od pokoje, bedlivě pozorovala recepčního. Ví to? Tuší, co tam budu dělat? Pozná to na lidech? Chodí jich sem hodně? Až budu odcházet po pár hodinách, bude mu to jasné. To bude trapné. Nebo ne? Je na to zvyklý?
Recepční ji podal klíč se slovy: „Ať se vám to u nás líbí,“ a mrkl na ni.
Ježišikriste, ví to! To je trapas. Jsem coura a on to ví! Lucie vytrhla klíče recepčnímu z ruky a rychlým krokem se vydala k výtahu. V zádech cítila jeho pohled. Tváře se jí červenaly studem.
V pokoji se posadila na postel a snažila se vnímat každičký zvuk, který by jí napověděl, že ten cizí muž je už za dveřmi. Byla noc, pokoj byl jen tlumeně osvětlený a z šestého patra bylo vidět jen střechy okolních budov. Lucii začala docházet realita celé situace. Sedí na hotelovém pokoji a čeká na úplně cizího muže za účelem sexu. Doma v postýlce má spící dceru a manžela, který nemá ani tušení o tom, co se jeho manželka právě chystá udělat. Zastyděla se ale jen na chvíli. Vzpomněla si na to, jak probíhá sex s manželem, na to, kolikrát se snažila říci si o uspokojení jemu. Byla si jistá tím, že nechce žít bez orgasmu, bez sexu, který by ji uspokojil. S tím se nedokázala smířit a pevně si stála za rozhodnutím být nemorální sobec, ale užít si života a sexu. Alespoň jednou.
Cvak ozvaly se dveře. Lucie se zhluboka nadechla, zavřela u toho oči a vydechla. Postavila se a udělala krok směrem k muži, který zamykal dveře. Ve chvíli, kdy se otočil, už byla u něj. Beze slova se zahleděli navzájem do očí, jeho ruka, která nejprve pohladila její krk, zamířila za ucho a pod vlasy, které uchopil natolik pevně, až to zabolelo, zatáhl za ně tak, že instinktivně pootevřela ústa. Pevným stiskem si ji přitáhl k sobě, jejich ústa se lehce dotýkala, vnímala jeho zrychlený dech. Zavřela oči a bylo jí jasné, že je zcela v jeho moci. V tu chvíli už věděla, že se dočkala.
Přečtěte si pokračování příběhu: Hříšná Angelika VII.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1060
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1084
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1233
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 629
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 2271
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2938
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 2009
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 1047
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 2106
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 805
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...